epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    2. 4. 2020
    ID: 110938upozornění pro uživatele

    Náhrada škody způsobené mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví určenými k řešení epidemie COVID-19

    Probíhající epidemie nemoci COVID-19 způsobené koronavirem SARS-CoV-2 vyvolává, vedle dosud jen těžko představitelného utrpení a omezení základních práv a svobod, také mnoho praktických právních otázek. Tento článek se zaměřuje na jednu z těch nejpalčivějších, a totiž, zda by stát měl podnikatelům nahradit škodu (zejm. ušlý zisk) způsobenou zákazem maloobchodního prodeje, prodeje služeb v provozovnách atp., a to zejména poté, co jsou tyto zákazy nově přijaty formou mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, a nikoli formou usnesení vlády, jak tomu bylo do 24. 3. 2020 (nápověda: ano, měl by).

    Vymezení věci

    Z čínského velkoměsta Wu-chan se na přelomu let 2019 a 2020 začal do celého světa šířit nový, vysoce infekční koronavir, který v době odevzdání tohoto článku dosud nakazil více jak půl milionu osob. Odborníci ale předpokládají, že skutečný počet nakažených je několikanásobně vyšší, než kolik uvádějí statistiky.

    Vláda České republiky zareagovala na výskyt prvních případů nákazy na našem území vyhlášením „nouzového stavu“ podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, k čemuž došlo usnesením vlády ze dne 12. 3. 2020, č. 194, a to na dobu od 14:00 dne 12. 3. 2020 na dobu 30 dnů.

    Následně vydala vláda několik usnesení, kterými přijala nejrůznější krizová opatření k řešení nouzového stavu (např. uzavření škol, omezení volného pohybu osob, uzavření provozoven; všechna usnesení vlády související s nouzovým stavem jsou k dispozici >>> zde).

    Reklama
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    10.11.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Konkrétně usnesením ze dne 14. 3. 2020, č. 211 o přijetí krizového opatření podle § 5 písm. e) a § 6 odst. 1 písm. b) zák. č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (dále „krizový zákon“) např. vláda na dobu od 14. 3. 2020 od 6:00 do dne 24. 3. 2020 do 6:00, až na několik výjimek, plošně zakázala maloobchodní prodej, prodej služeb v provozovnách, přítomnost veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb atp. To vedlo k tomu, že dotčená odvětví ekonomiky v podstatě „přes noc“ přestala existovat, čímž podnikatelům podnikajícím v těchto odvětvích vznikly a nadále vznikají obrovské škody, zejm. ušlý zisk (podrobněji srov. k dipozici >>> zde).

    Den před uplynutím účinnosti tohoto krizového opatření vláda změnila právní formu tohoto opatření a nově zakázala maloobchodní prodej atd. formou „mimořádného opatření“, které vydalo Ministerstvo zdravotnictví dne 23. 3. 2020 pod č. j. MZDR 12746/2020-1/MIN/KAN (dále „mimořádné opatření č. j. MZDR 12746/2020-1/MIN/KAN“), formálně podle § 69 odst. 1 písm. i) zák. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále „zákon o OVZ“). Vláda následně toto mimořádné opatření tzv. „vzala na vědomí“ výrokem I. usnesení ze dne 23. 3. 2020, č. 280 o přijetí krizového opatření.

    Názory právníků a Ministerstva financí na náhradu škody způsobené opatřeními k řešení krizové situace

    Mezi právníky panuje v zásadě shoda o tom, že za škodu vzniklou v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními vydanými formou usnesení vlády mezi dnem 12. 3. 2020 a dnem 24. 3. 2020 stát odpovídá, a to podle § 36 odst. 1 krizového zákona.

    Na první pohled nevýznamná změna v právní formě opatření určených k řešení nouzového stavu, která jsou s účinností ode dne 24. 3. 2020 vydávána jako mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví, však podle mnoha právníků významně snižuje nároky postižených podnikatelů na odškodnění.[1] Jejich argumentace spočívá v tom, že zatímco krizový zákon výslovně uvádí, že stát odpovídá za škodu způsobenou krizovým opatřením, obdobné ustanovení v zákoně o OVZ, na základě kterého došlo k vydání mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, není obsaženo. Vláda proto podle některých právníků využila formy mimořádného opatření právě proto, aby zprostila stát odpovědnosti za škodu.

    Ministryně financí Ing. Alena Schillerová naopak uvedla, že režim náhrady škody je totožný jak v případě zákazů uložených usnesením vlády, tak i mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví.[2] Ministerstvo zdravotnictví pak tuto změnu odůvodňuje tím, že se jedná o „operativnější formu postupu“, přičemž vláda nadále „jako hlavní krizový orgán probírá veškerá opatření v rámci nouzového stavu, která jsou navrhována. Řada opatření souvisí s ochranou veřejného zdraví a pro operativnější formu jsou tato po projednání ve vládě přijímána formou mimořádného opatření ministra zdravotnictví (tamtéž, pozn. aut.).“

    Právní kvalifikace

    Podle § 36 krizového zákona platí: „Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.“

    Zásadní tedy je, zda je mimořádné opatření č. j. MZDR 12746/2020-1/MIN/KAN „krizovým opatřením“ ve smyslu § 2 písm. c) krizového zákona. Definice pojmu „krizové opatření“ je obsažena v § 2 písm. c) krizového zákona: „Pro účely tohoto zákona se rozumí krizovým opatřením organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob.“

    Není sporu o tom, že mimořádné opatření č. j. MZDR 12746/2020-1/MIN/KAN je, jak již nasvědčuje jeho název, opatřením, a to opatřením organizační povahy, protože obsahuje právně závazná nařízení a zákazy. Další dílčí otázkou je, zda je toto mimořádné opatření „určeno k řešení krizové situace“ ve smyslu § 2 písm. c) krizového zákona. „Krizovou situací“ se podle § 2 písm. b) krizového zákona rozumí „mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav nebo stav ohrožení státu.“

    Protože vláda vyhlásila dne 12. 3. 2020 na 30 dnů nouzový stav kvůli epidemii koronaviru, je zřejmé, že panuje a v době vydání mimořádného opatření č. j. MZDR 12746/2020-1/MIN/KAN panovala „krizová situace“. Již z návětí mimořádného opatření pak vyplývá, že je nařízeno „k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2“. Je proto zjevné, že toto mimořádné opatření je „určeno k řešení krizové situace“, protože je určeno k řešení probíhající epidemie koronaviru, kvůli které byl vyhlášen nouzový stav. Ostatně toto mimořádné opatření v podstatě kopíruje obsah dosavadního usnesení vlády č. 211 o přijetí krizového opatření, došlo tak pouze ke změně právní formy.

    V mimořádném opatření Ministerstva zdravotnictví sice není výslovně uvedeno, že by se jednalo o krizové opatření, ale uvedení této informace krizový zákon nestanovuje jako definiční znak „krizového opatření“. Rozhodná je podle § 2 písm. c) krizového zákona pouze „materiální povaha“ opatření, tj. zda se jedná o „opatření určené k řešení krizové situace“. Podobně z „materiálního hlediska“ je ostatně nahlíženo také na rozhodnutí a podání (srov. např. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 12/17 a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 5. 2015, č. j. 6 As 115/2014 – 35). Není tedy rozhodné, jak je opatření formálně označeno, ale jaký je jeho skutečný obsah a význam.

    Krizový zákon dále ani neuvádí, že by krizové opatření nutně muselo být vydáno vládou, nebo že by se dokonce muselo nutně jednat o opatření vydané formou usnesení vlády. Krizová opatření tak mohou přijímat i další orgány veřejné moci, nepochybně i Ministerstvo zdravotnictví, do jehož působnosti jakožto ústředního orgánu státní správy spadá ochrana veřejného zdraví. Nemůže být proto překvapením, že v době nouzového stavu vyvolaného epidemií virového onemocnění bude vedle vlády přijímat krizová opatření také Ministerstvo zdravotnictví (s čímž počítá i výrok II bod 2 usnesení vlády č. 194 o vyhlášení nouzového stavu).

    Nelze také přehlédnout, že usnesením ze dne 23. 3. 2020, č. 127 vláda vzala mimořádné opatření č. j. MZDR 12746/2020-1/MIN/KAN „na vědomí“, přičemž toto usnesení vlády je nazváno „usnesení o přijetí krizového opatření“ a v jeho návětí vláda výslovně uvádí, že tímto rozhodla o přijetí krizových opatření ve smyslu ustanovení § 5 písm. e) a § 6 odst. 1 písm. b) krizového zákona, kdy jsou to právě tato ustanovení, která umožňují omezit po dobu nouzového stavu právo provozovat podnikatelskou činnost a svobodu pohybu. Byť tedy vláda nově vzala mimořádné opatření pouze „na vědomí“, z kontextu je zřejmé, že se jedná o stále ta stejná krizová opatření a že rozdíl v procesu jejich přijetí je ryze formální povahy.

    Z toho vyplývá, že mimořádné opatření č. j. MZDR 12746/2020-1/MIN/KAN  je „krizovým opatřením“, protože splňuje definiční znaky dle § 2 písm. c) krizového zákona, když se jedná o organizační opatření určené k řešení krizové situace. Škodu způsobenou mimořádným opatřením č. j. MZDR 12746/2020-1/MIN/KAN (a dalšími mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví, která splňují definici krizového opatření) proto musí stát nahradit podle § 36 odst. 1 krizového zákona, stejně jako škodu způsobenou krizovými opatřeními přijímanými doposud formou usnesení vlády.

    Úvahu, že by se stát mohl zprostit odpovědnosti za škodu podle § 36 krizového zákona jednoduše tím, že opatření určená k řešení krizové situace přijme formou mimořádného opatření podle zákona o OVZ, který sám žádnou úpravu náhrady škody neobsahuje, je proto nutné odmítnout jako nesprávnou. Právní řád je nutné vykládat jako jeden celek a nikoli jako izolovaná právní ustanovení nebo izolované právní předpisy. Zákon o OVZ tedy sice žádnou úpravu náhrady škody neobsahuje, to ale neznamená, že se nepoužije obecná úprava náhrady škody způsobené krizovými opatřeními obsažená v § 36 odst. 1 krizového zákona.

    Závěr

    Výše uvedené lze zobecnit tak, že v případě, že mimořádné opatření podle zákona o OVZ představuje opatření k řešení krizové situace (jako je tomu v případě mimořádného opatření č. j. MZDR 12746/2020-1/MIN/KAN), jedná se o „krizové opatření“ a tudíž stát nahrazuje škodu jím způsobenou podle § 36 odst. 1 krizového zákona. Naopak v případě, že mimořádné opatření podle zákona o OVZ nesplňuje definici krizového opatření (tj. není určeno k řešení krizové situace), odpovídá stát za škodu způsobenou mimořádným opatřením jen tehdy, pokud by bylo mimořádné opatření vydáno nezákonně. V takových případech by se postupovalo podle zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu.

    Jak napsal William Shakespeare v tragédii Romeo a Julie, „Růže, byť zvaná jinak, voněla by stejně.“ Proto ani při posuzování nároku na náhradu škody podle § 36 odst. 1 krizového zákona nelze odhlížet od skutečné povahy mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví přijatých k řešení krizové situace. Jedná se však pouze o právní názor autora článku. Finální odpověď se snad co nejdříve dozvíme z judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu.

    Mgr. Tomáš Brandejský,
    advokátní koncipient

    e-mail: tomas.brandejsky@gmail.com


    [1] K dispozici >>> zde.

    [2] K dispozici >>> zde.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Tomáš Brandejský
    2. 4. 2020
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Sousedské spory o nahlížení do oken
    • Právní rizika outsourcingu služeb aneb nehrozí Vám pokuta?
    • Rozhodčí řízení - jiný přístup k rozhodování o stavebních vícepracích
    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Nepřípustnost návrhu na zrušení opatření obecné povahy dle nového stavebního zákona
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Dvojí kvalita potravin
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Zásahová žaloba jako prostředek ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu se zaměřením na nezákonnost provádění kontroly a hrozbu jejího opakování

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    Kurzy lektora
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.
    JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Sousedské spory o nahlížení do oken
    • Právní rizika outsourcingu služeb aneb nehrozí Vám pokuta?
    • Rozhodčí řízení - jiný přístup k rozhodování o stavebních vícepracích
    • 10 otázek pro … Aleše Eppingera
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Pracovní právo - zbytečné lékařské prohlídky
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Ztráta licence a další osud Sberbank
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 2.
    • Obrat v posuzování právních domněnek a fikcí užitých ve smlouvách ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Ukládání pokut podle GDPR: dosavadní praxe a nová metodika ke kalkulaci pokut
    • Popis pracovní činnosti a jeho role ve vztahu se zaměstnancem

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nemajetková újma (exkluzivně pro předplatitele)

    Osobou, která má po určitou část trestního řízení zákonem stanovená práva a povinnosti, je i osoba, u níž se koná domovní prohlídka (popřípadě prohlídka jiných prostor a...

    Nezabavitelná částka

    Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená...

    Advokacie (exkluzivně pro předplatitele)

    Splnění podmínky získání vysokoškolského vzdělání v oboru právo v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice podle § 37 odst. 1 písm. b) bodu 1...

    Pandemický zákon (exkluzivně pro předplatitele)

    I. Aktivně procesně legitimován k podání návrhu na zrušení mimořádného opatření podle § 101a odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 13 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních...

    Územní a stavební řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Společenství vlastníků jednotek je účastníkem společného územního a stavebního řízení podle § 94k písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.