epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    23. 8. 2024
    ID: 118386upozornění pro uživatele

    Nárok na mimořádný motivační bonus po rozvázání pracovního poměru

    Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2024 ve věci 21 Cdo 2392/2023 přináší nové právní závěry týkající se výplaty mimořádných motivačních bonusů a jejich souladu se zásadou rovného zacházení. Případ se týká odmítnutí zaměstnavatele (banka) vyplatit bonus (25 000 Kč) bývalé zaměstnankyni, protože nesplnila podmínku trvání pracovního poměru k určitému datu. Nejvyšší soud v rozhodnutí vysvětluje, za jakých podmínek bude takový postup zaměstnavatele v souladu se zákonem a kdy už by se mohlo jednat o nerovné zacházení se zaměstnanci.

    Okolnosti případu

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    V roce 2022 podala zaměstnankyně proti svému bývalému zaměstnavateli žalobu, kterou se domáhala vyplacení mimořádného bonusu ve výši 25 000 Kč. Zaměstnankyně byla zaměstnaná od srpna 2020 do konce prosince 2021, kdy pracovní poměr ukončila výpovědí.

    Zaměstnavatel následně v březnu 2022 oznámil, že v návaznosti na výborné hospodářské výsledky za rok 2021 vyplatí svým zaměstnancům mimořádný bonus. Ke vzniku nároku na mimořádný bonus bylo potřeba splnit následující podmínky: (1) Zaměstnanec musel v roce 2021 odpracovat alespoň tři měsíce; (2) ke dni 31. května 2022 musel být zaměstnanec stále v pracovním poměru u zaměstnavatele.

    Zaměstnankyně v žalobě tvrdila, že mimořádný bonus za rok 2021 má charakter mzdy, která je poskytována za dobrý pracovní výkon v roce 2021. Argumentovala, že výplata mzdy by se měla řídit faktory uvedenými v § 109 odst. 4 zákoníku práce, tedy mj. podle pracovní výkonnosti a pracovních výsledků. Podle zaměstnankyně podmínka trvání pracovního poměru k datu 31. května 2022 odporuje zákoníku práce, zejména § 109 odst. 1 a § 16 odst. 1 zákoníku práce, které stanovují pravidla pro odměňování zaměstnanců a rovné zacházení.

    Reklama
    ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.3.2026
    ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.3.2026
    24.3.2026 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Zaměstnankyně dále argumentovala, že fakultativní složka mzdy nemůže být stanovena zcela libovolně a musí zohledňovat zákonnou úpravu, zejména princip rovného odměňování a taxativní povahu výčtu kritérií majících vliv na výši mzdy podle § 109 odst. 4 zákoníku práce. Podmínka spočívající v požadavku trvání pracovního poměru k datu 31. května 2022, která nesouvisí s výkonem práce v roce 2021, byla podle ní protiprávní.

    Zaměstnavatel naopak namítal, že v jeho jednání nelze spatřovat porušení smluvní či jiné povinnosti, které by zakládalo nárok na náhradu údajné škody na straně zaměstnankyně. Podmínky výplaty mimořádného bonusu byly podle zaměstnavatele transparentně stanoveny a zveřejněny na intranetu zaměstnavatele. Dále argumentoval, že mimořádný bonus měl dvě hlavní funkce, a to odměnit zaměstnance za již dosažené výsledky v roce 2021 a motivovat je k dalším výsledkům v dalším období.

    Zaměstnavatel zdůraznil, že bonus nebyl ročním bonusem, který odráží plnění klíčových ukazatelů výkonu zaměstnance, ale mimořádnou nenárokovou odměnou, která měla zaměstnance motivovat k dalšímu pracovnímu výkonu. Podle zaměstnavatele mimořádný bonus nikdy neměl povahu mzdy, ale byl plněním poskytovaným v souvislosti se zaměstnáním podle § 224 odst. 2 zákoníku práce.

    Stanoviska soudů

    Soud prvního stupně i odvolací soud žalobu zamítly. Rozhodly, že v dané situaci žalovaná nejednala diskriminačním nebo nerovným způsobem, jelikož podmínky pro výplatu mzdy byly stanoveny transparentně a nediskriminovaly nikoho ze zaměstnanců. Odvolací soud se však neztotožnil s tvrzením zaměstnavatele, že mimořádný bonus je plněním poskytovaným v souvislosti se zaměstnáním podle § 224 odst. 2 zákoníku práce, když uvedl, že jedná se o fakultativní složky mzdy. Zaměstnankyni však nárok na tento mimořádný bonus nevznikl, neboť od počátku nesplňovala podmínky pro jeho výplatu, a nemá na něj nárok ani z titulu náhrady škody.

    Proti tomuto rozhodnutí podala zaměstnankyně dovolání. Opět namítala, že došlo k zásahu do principu rovného odměňování. Dále uvedla, že mzda má ze své podstaty retrospektivní charakter, a je tedy poskytována za již vykonanou práci. Její motivační funkce nemůže být chápána tak, že je při jejím uplatnění zaměstnanec odměňován za práci, kterou odvede v budoucnu.

    Nejvyšší soud dal rovněž za pravdu zaměstnavateli. V rámci dovolání se zabýval otázkou, zda podmínka trvání pracovního poměru k určitému datu může být legitimním kritériem pro vyplacení mimořádného bonusu. V této souvislosti rozlišil mezi nárokovou a nenárokovou složkou mzdy.

    Nárokovou část je zaměstnavatel povinen poskytnout vždy, pokud zaměstnanec splní stanovené podmínky. Výše této mzdy se poskytuje v souladu s § 109 odst. 4 zákoníku práce podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Z toho vyplývá, že zaměstnancům, kteří vykonají stanovenou stejnou práci, náleží stejná mzda.

    V případě nenárokové složky mzdy je situace odlišná. Nenároková mzda může být přiznána na základě zvláštního rozhodnutí zaměstnavatele, jehož vydání závisí na jeho úvaze. Výplata nenárokové složky přitom nemusí být upravena ve smlouvě, ve vnitřním předpisu, ani určena mzdovým výměrem. Je na úvaze zaměstnavatele, zda nenárokovou část mzdy vyplatí a v jaké výši, případně kterým zaměstnancům.  

    Tato úvaha však nemůže být zcela libovolná. Zaměstnavatel je povinen vzít v potaz § 16 odst. 1 zákoníku práce, který stanovuje povinnost zaměstnavatelů zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich odměňování za práci. Zaměstnavatel je tedy i v tomto případě povinen jednat vůči zaměstnancům, kteří jsou ve stejném, či srovnatelném právním postavení, tak, aby nebyli bezdůvodně znevýhodňováni vůči ostatním.

    Nejvyšší soud se dále zabýval tím, zda se v dané situaci zaměstnankyně nacházela ve srovnatelné situaci se stávajícími zaměstnanci zaměstnavatele. Konstatoval, že mimořádný bonus byl přiznán jakožto odměna za dosažené výsledky a jako motivace pro další období. Žalobkyně, která nebyla zaměstnankyní zaměstnavatele k datu 31. května 2022, nesplnila podmínky pro vyplacení bonusu, a tudíž na něj neměla nárok. Soud zdůraznil, že zaměstnanci, kteří byli u zaměstnavatele zaměstnáni k rozhodnému datu, nejsou ve srovnatelném postavení s bývalými zaměstnanci, kteří již pracovní poměr ukončili. Rozdíl v zacházení mezi těmito skupinami zaměstnanců byl odůvodněn motivační funkcí bonusu pro budoucí pracovní výkon, a nemohlo se tedy jednat o nerovné zacházení.

    V této souvislosti Nejvyšší soud podotknul, že o jinou situaci by se jednalo v případě, kdy by některým zaměstnancům byl poskytnut mimořádný bonus přesto, že u zaměstnavatele neodpracovali v roce 2021 alespoň 3 měsíce anebo ke dni 31. května 2022 již nebyli u zaměstnavatele v pracovním poměru. V takovém případě se nedá vyloučit zakázaný nerovný přístup k zaměstnancům. V daném soudním sporu však takové skutečnosti zaměstnankyně netvrdila a ani nevyšly najevo.

    Závěr

    Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí vypořádal s otázkou nároku na mimořádnou odměnu při ukončení pracovního poměru. Především shrnul, že je důležité rozlišovat nárokovou část mzdy, na kterou má zaměstnanec nárok při odpracování stanovené práce, a nenárokovou část, na kterou vzniká nárok rozhodnutím zaměstnavatele. Zaměstnavatel si může při výplatě nenárokové části mzdy stanovit prakticky libovolné podmínky, pokud nejsou diskriminačního charakteru nebo nedojde k nerovnému zacházení se zaměstnanci. To by mohlo nastat v případě, že by mimořádná odměna byla přiznána pouze některým zaměstnancům, kteří jsou ve stejné pozici s jinými.


    Mgr. Peter Perniš
    Advokát


    Alžbeta Prokopová

    Paralegal

    Aegis Law, advokátní kancelář, s.r.o.

    Jungmannova 26/15
    110 00 Praha 1

    Tel:   +420 777 577 562
    Email: office@aegislaw.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Peter Perniš, Alžbeta Prokopová (Aegis Law)
    23. 8. 2024

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Nový institut rozkazu k vyklizení
    • Svěřenský a nadační fond, jejich podobnosti a rozdíly
    • Vozidla s autonomním řízením úrovně 3 v Česku od 1. 1. 2026: co je nově legální a co to znamená v praxi
    • Význam doplacení úvěru při přezkumu posouzení úvěruschopnosti
    • Spory FIFA s fotbalisty a jejich zástupci jako důsledek případu Diarra
    • Významné změny v určování výživného účinné od 01.01.2026
    • Pohled přes hranice - alkohol jako součást „občerstvení“ při poskytnutí náhrady za zpožděný let dle nařízení (ES) č. 261/2004
    • Když objednatel zabrání dokončení díla: Pohled Nejvyššího soudu na § 2613 občanského zákoníku
    • Zajišťovací převod vlastnického práva k nemovitostem – nástroj zajištění pohledávek a jeho právní aspekty
    • Byznys a paragrafy, díl 28.: Platnost rozhodčí doložky
    • Předběžné opatření a vycestování s nezletilým dítětem

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 24.03.2026ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.3.2026
    • 25.03.2026Diskusní fórum: Daňové právo v praxi (online - živé vysílání) - 25.3.2026
    • 27.03.2026Aktuální judikatura k otázkám rodinného práva (online - živé vysílání) - 27.3.2026
    • 15.04.2026Marketing a akvizice klientů s podporou AI (online - živé vysílání) - 15.4.2026
    • 17.04.2026Veřejnoprávní plánovací smlouvy dle nového stavebního zákona (online - živé vysílání) - 17.4.2026

    Online kurzy

    • Pracovní smlouva: co obsahovat musí, může, nesmí
    • Cesta k pracovnímu poměru
    • Pracovní smlouva - Jak (ne)využít její potenciál
    • Úvod do transfer pricingu
    • Základy DPP a DPČ
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 25.03.2026Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 25.3.2026
    • 19.05.2026Rodina v právu a bezpráví: Rodinné právo – trampoty rodičů, dětí, advokátů - 19.5.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Společníci by neměli fakturovat své společnosti
    • Nový institut rozkazu k vyklizení
    • Významné změny v určování výživného účinné od 01.01.2026
    • Do 5 milionů EUR bez prospektu cenných papírů - novela ZPKT!
    • Vozidla s autonomním řízením úrovně 3 v Česku od 1. 1. 2026: co je nově legální a co to znamená v praxi
    • Vybrané aspekty trestného činu podvodu podle § 209 TrZ ve světle judikatury
    • Listinné nabídky v éře elektronizace: přestupek, nebo legitimní postup?
    • Svěřenský a nadační fond, jejich podobnosti a rozdíly
    • Významné změny v určování výživného účinné od 01.01.2026
    • Nový institut rozkazu k vyklizení
    • Společníci by neměli fakturovat své společnosti
    • Vybrané aspekty trestného činu podvodu podle § 209 TrZ ve světle judikatury
    • Souběh funkce statutárního orgánu a pracovněprávního vztahu – judikaturní vývoj
    • Význam doplacení úvěru při přezkumu posouzení úvěruschopnosti
    • Přehled vybraných povinností v souvislosti s ukončením účetního období roku 2025
    • Vozidla s autonomním řízením úrovně 3 v Česku od 1. 1. 2026: co je nově legální a co to znamená v praxi
    • Užívání nemovitosti ve spoluvlastnictví aneb musí se spoluvlastníci na jejím užívání vždy dohodnout?
    • Jaké změny přináší od roku 2026 novela rodinného práva v oblasti právní úpravy rozvodu manželství?
    • Souběh funkce statutárního orgánu a pracovněprávního vztahu – judikaturní vývoj
    • Kontrola systémů vytápění – často přehlížená povinnost od firem po SVJ
    • Slovenské mimosoudní řešení sporů podle nařízení EU o digitálních službách
    • Přechod nájmu po smrti nájemce a práva dědice
    • Novela zákona o spotřebitelském úvěru: zásadní regulatorní přelom, který změní finanční trh i praxi poskytovatelů spotřebitelských úvěrů
    • IATA Travel & Cargo akreditace v letectví – v čem spočívají její výhody?

    Soudní rozhodnutí

    Styk s dítětem

    Při nařízení výkonu rozhodnutí uložením pokuty (§ 502 zákona o zvláštních řízeních soudních) musí civilní soudy pečlivě posoudit, proč se styky rodiče s nezletilými dětmi...

    Účelová komunikace (exkluzivně pro předplatitele)

    Závěr o existenci veřejně přístupné účelové komunikace, učiněný v řízení o odstranění pevné překážky z ní podle § 29 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích, není pro...

    Účinné vyšetřování (exkluzivně pro předplatitele)

    Evropský soud pro lidská práva v případu stěžovatelky v rozsudku konstatoval, že Česká republika porušila pozitivní závazky plynoucí z čl. 3 a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv...

    Územní plán (exkluzivně pro předplatitele)

    Vnitřně rozporné odůvodnění napadeného rozsudku spočívající v tvrzení, že lze hlavní využití území podmínit požadavkem připojení na veřejnou kanalizaci, že taková regulace...

    Vyhoštění (exkluzivně pro předplatitele)

    Orgánem oprávněným posoudit, zda se v případě podané žádosti jedná o žádost o udělení mezinárodní ochrany dle zákona o azylu, je Ministerstvo vnitra. Pokud podanou žádost posoudí...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2026, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu "Taktika jednání o smlouvách".

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.