epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    23. 8. 2016
    ID: 102728upozornění pro uživatele

    Nastavení smluvní pokuty v obchodních vztazích

    Smluvní pokuta je jedním z nejčastěji používaných právních instrumentů sloužících k motivování povinného, aby splnil svojí smluvní povinnost. Při jejím smluvním nastavení však v praxi mohou nastávat pochybnosti, zejména co se týče vymezení povinností, na které se daná smluvní pokuta vztahuje, jakož i určení její výše nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí.

     
     Švehlík & Mikuláš advokáti s. r. o.
     
    Nová právní úprava smluvní pokuty v zákoně 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“ nebo „nový občanský zákoník“) z převážné části adaptovala pojetí smluvní pokuty ze zákona 513/1991 Sb., obchodní zákoník, a proto lze i pro výklad pojetí smluvní pokuty v NOZ aplikovat i judikaturu Nejvyššího Soudu ČR ke staré úpravě účinné před 1. 1. 2014. Nový občanský zákoník nově klasifikuje smluvní pokutu jako instrument sloužící k utvrzení dluhu, tedy k posílení postavení oprávněného, nikoliv jako zajišťovací instrument, jak tomu bylo v právní úpravě účinné do 31. 12. 2013. Dále je nesporným přínosem adaptace principu objektivní odpovědnosti za porušení smluvní povinnosti. Nezávisí tedy právo oprávněného na smluvní pokutu na tom, zda se jedná o zaviněné, či nezaviněné povinnosti. Oprávněný ze smluvní pokuty tedy oproti nároku na náhradu škody nemusí prokazovat zavinění povinného, resp. dlužníka.

    Moderační právo soudu

    Nový občanský zákoník dále adaptuje v § 2051 modifikované právo soudu moderovat výši smluvní pokuty, kdy nově musí dlužník (povinný) soudu navrhnout, aby výše smluvní pokuty moderoval. Odpadá tímto neplatnost ujednání o smluvní pokutě pro rozpor s dobrými mravy (např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 31 Cdo 2707/2007).

    Musí však soud moderovat výši smluvní pokuty, jakmile je splněna podmínka nepřiměřenosti, anebo je na uvážení soudu, zda k moderaci přistoupí? Judikatura je zde nejednoznačná. Na jedné straně máme rozhodnutí NS ČR sp. zn. 29 Cdo 1961/2008, které tvrdí, že je na uvážení soudu, zda výši smluvní pokuty poníží na přiměřenou hodnotu. Na druhé straně nám rozhodnutí NS ČR sp. zn. 26 Cdo 1457/2015 říká, že je povinností soudu moderovat smluvní pokutu, jakmile jsou splněny podmínky nepřiměřenosti. Podle Petra Čecha je nutné aplikovat pravidlo o důvodném očekávání (§ 13 NOZ), kdy soud musí moderovat výši smluvní pokuty v takovém případě, jehož okolnosti by se shodovaly s rozhodnutím soudu, kde výše pokuty byla moderována na přiměřenou výši.

    Je třeba upozornit, že právo soudu moderovat výši smluvní pokuty neplatí pro případy spotřebitelských smluv, kde nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta znamená její absolutní neplatnost. Motivují se tak podnikatel k tomu, aby výši smluvní pokuty nastavoval umírněně a nespoléhal na to, že vždy může výši smluvní pokuty nastavit přehnaně vysoko s tím, že soud jí případně sníží na přiměřenou úroveň.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Vymezení utvrzených povinností

    Smluvní pokutou můžeme utvrdit jakoukoliv planě sjednanou smluvní povinnost, nezáleží na tom, zda se jedná o povinnost spočívající v peněžitém či nepeněžitém plnění (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 4030/2011). Problematické je však samotné vymezení daných smluvních povinností, na které se smluvní pokuta vztahuje. Často se v praxi můžeme střetnout s klauzulí navazující jednu danou smluvní pokutu na porušení jakékoliv povinnosti uvedené ve smlouvě. Je ale otázkou, zda je takové paušální vymezení utvrzených povinností dostatečně určité. Názor judikatury Nejvyššího soudu ČR není na tuto problematiku jednotný. Na jedné straně máme rozhodnutí Nejvyššího soudu, které považuje za neurčitou takovou klauzuli o smluvní pokutě, kterou by mělo být sankciováno porušení jakékoliv smluvní povinnosti (NS ČR sp. zn. 23 Cdo 4281/2011, 23 Cdo 1400/2011). Na druhé straně stojí rozhodnutí Nejvyššího soudu považující za dostatečně určité takové vymezení smluvních povinností tvořící ucelený a identifikovatelný soubor povinností, aniž by byly jednotlivé smluvní povinnosti individualizovány (NS ČR sp. zn. 32 Cdo 493/2011), nebo dokonce takové ustanovení o smluvní pokutě vázané na jakoukoli smluvní povinnost (NS ČR sp. zn. 29 Cdo 1374/2012). Jelikož musíme zkoumat přiměřenost výše smluvní pokuty ve vztahu ke konkrétní povinnosti, souhlasím s názorem Černé, že „jako neurčité bude třeba shodně jako dle dosavadní úpravy posoudit takové ujednání, které podmiňuje vznik povinnosti zaplatit smluvní pokutu obecně porušením smluvního vztahu, aniž by bylo možné určit, se kterými konkrétními povinnostmi v rámci smluvního vztahu je vznik práva na smluvní pokutu spojen.“

    Často můžeme zejména v transakčních smlouvách nalézt prohlášení prodávajícího o vlastnostech prodávané věci a navazující ustanovení o povinnosti prodávajícího zaplatit pokutu za každé nepravdivé prohlášení. Proto, aby se jednalo o platně sjednané ustanovení o smluvní pokutě, je však třeba takovou pokutu navázat na porušení určité smluvní povinnosti. Můžeme tedy nepravdivost prohlášení považovat za porušení smluvní povinnosti? Nejvyšší soud sice nepravdivost prohlášení o vlastnostech předmětu smlouvy nepovažuje za porušení povinnosti, ale dovodil, že prohlášení plní funkci slibu plnit v určité kvalitě či množství, a proto nepravdivost prohlášení porušuje slib plnit dodáním věci s určitými vlastnostmi (NS ČR sp. zn. 33 Cdo 4030/2011, 29 Cdo 1365/2013). Optimální ustanovení v očích soudu by však bylo, kdyby si smluvní strany ujednali, že prodávající má povinnost dodat věc s následujícími vlastnostmi, a za každé porušení uvedených vlastností má povinnost zaplatit kupujícímu určitou částku.

    Smluvní pokutou si také můžeme utvrdit zákonnou povinnost, ale pouze za předpokladu, že takovou povinnost zaneseme do dané smlouvy, tedy utvoříme z ní povinnost smluvní (NS ČR 23 Cdo 3147/2009).
    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit


    Výše smluvní pokuty a způsob jejího určení


    Výši smluvní pokuty můžeme jednak stanovit pomocí povinnosti zaplatit jednorázovou fixní částku za každé porušení dané povinnosti, anebo jako povinnost zaplatit určitou částku za každý den prodlení vyjádřenou procenty z dlužné částky. Aby výše jednorázové fixní částky prošla soudním testem, musí být stanovena přiměřeně k hodnotě a významu utvrzované povinnosti. U vyjádření smluvní pokuty procentem z hodnoty utvrzované povinnosti je třeba poměřovat přiměřenost denní procentní sazby k hodnotě a významu utvrzované povinnosti, nikoliv přiměřenost celkové výše smluvní pokuty. Dále při nastavování výše smluvní pokuty přihlížet ke konkrétním okolnostem, za kterých se smluvní pokuta sjednává. A proto nelze stanovit pevnou hranici pro přiměřenost procentní sazby smluvní pokuty, která by ještě byla přiměřená a dala se použít na jakýkoliv případ. Nelze aplikovat rozhodnutí soudu, které rozhodne o nepřiměřenosti určité sazby s přihlédnutím ke specifickým okolnostem případu na situaci o odlišných okolnostech. I když můžeme vysledovat mnoho rozhodnutí o maximální výši smluvní pokuty 0,5 % z dlužné částky (NS ČR 29 Cdo 1583/2000, 33 Odo 447/2005, 33 Odo 438/2005, 33 Odo 810/2006), nalezneme i judikaturu prohlašující smluvní pokutu ve výši 1 % za přiměřenou (NS ČR 28 Cdo 3113/2007, 21 Cdo 4956/2007) nebo takové rozhodnutí Nejvyššího soudu připouštějící za určitých okolností shledat smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky jako nepřiměřenou.

    Třeba proto stanovit takovou výši smluvní pokuty, aby byla rozumně obhajitelná, dokázala plně motivovat povinného (dlužníka) k plnění svých smluvních povinností a zahrnovala v sobě všechny škody, které bylo možné v době sjednávání smluvní pokuty rozumně očekávat, že při porušení utvrzené povinnosti nastanou. Nepřiměřená je potom tak nastavená smluvní pokuta, kdy i mnohonásobně nižší výše by stále plnila svojí prevenční a sankční funkci (NS sp. zn. 33 Odo 890/2002).

    Shrnutí

    Při nastavení pokuty je třeba být, vzhledem k nejednotné judikatuře spíše konzervativní a vymezit smluvní povinnosti, na které se daná smluvní pokuta vztahuje pomocí výčtu konkrétních utvrzovaných smluvních povinností. V rámci transakčních smluv je třeba při prohlášeních prodávajícího o vlastnostech prodávané věci uvést ustanovení, které uvaluje na prodávajícího povinnost dodat věc s vlastnostmi specifikovanými v smluvních prohlášeních, aby byla naplněna podstatná náležitost smlouvy, tedy že byla porušena smluvní povinnost. V případě, že si strany přejí utvrdit i zákonnou povinnost, musí jí uvést ve smlouvě.

    Výše smluvní pokuty musí být přiměřená, jinak může být soudem snížena na základě § 2051 NOZ. Při určení její výše je třeba zejména přihlížet k hodnotě a významu utvrzované povinnosti a k okolnostem případu, které existovaly v době sjednání smluvní pokuty. Její výše může zahrnovat rozumně očekávané škody, které by mohly nastat při porušení utvrzované povinnosti.

    Závěr

    Právní úprava smluvní pokuty i nadále obsahuje nejednotnou judikaturu ohledně vymezení smluvních pokut, na které se ustanovení o smluvní pokutě vztahuje, či určení výše smluvní pokuty. Lze proto jen čekat na ustálení rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a v mezidobí adaptovat spíše konzervativní přístup při sjednávání smluvní pokuty uvedený výše. Kromě nejednotnosti judikatury lze namítat právo soudu přezkoumávat okolnosti sjednání smluvní pokuty, na základě kterých posuzuje přiměřenost smluvní pokuty. Pokud si strany smlouvy jako profesionálové v daném oboru upraví smluvní pokutu dle specifických okolností v rámci daného komerčního odvětví, tak může být soud kvalifikován k přezkumu samotných okolností, zda jsou obhajitelné.


    Mgr. Pavol Černý

    Mgr. Pavol Černý
    ,
    advokátní koncipient


    SAMAK právo & daně

    Purkyňova 2
    110 00 Praha 1

    Tel.:    +420 211 222 244
    e-mail:    info@samak.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Pavol Černý (SAMAK)
    23. 8. 2016

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • 10 otázek pro ... Martina Bendíka
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Korunové dluhopisy
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Korunové dluhopisy

    Restriktivnímu či extenzivnímu výkladu ustanovení daňových zákonů při využití obecně uznávaných interpretačních metod ústavní pořádek nebrání. Neurčitost zákona a možnost...

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.