Návrh nařízení o trzích s kryptoaktivy
Evropská komise představila 24. září 2020 návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o trzích s kryptoaktivy a o změně směrnice (EU) 2019/1937 (dále jen „návrh nařízení“ nebo „nařízení o kryptoaktivech“). Návrh nařízení Evropská komise přijala v rámci balíčku předpisů v oblasti digitálních financí, jejichž snahou je podpořit využití inovativních technologií včetně technologie sdíleného registru.
Návrh nařízení má podle důvodové zprávy zajistit právní jistotu u kryptoaktiv, které dosud nejsou regulovány právem Evropské unie v oblasti poskytování finančních (investičních) služeb. Nové nařízení má za cíl zajistit ochranu spotřebitele a investorů, integritu trhu a finanční stabilitu v oblasti kryptoaktiv.
Nařízení o kryptoaktivech se má vztahovat na vydavatele kryptoaktiv a poskytovatele služeb týkajících se kryptoaktiv. Evropská komise navrhuje z působnosti nařízení o kryptoaktivech vyjmout některé osoby a ta kryptoaktiva, která naplňují definici podle některých dosavadních právních předpisů EU. Nařízení o kryptoaktivech by se tak nemělo použít na kryptoaktiva, která jsou např. finančními (investičními) nástroji ve smyslu MiFID II (ZPKT), elektronickými penězi podle PSD 2. Současný problém s vymezením toho, která kryptoaktiva podléhají regulaci MiFID II, tak přetrvává, byť Evropská komise chce zpřesnit výklad tím, že za finanční nástroje ve smyslu MiFID II se považují i ty finanční nástroje, které jsou vedené na DLT (Distributed Ledger Technology).
Návrh nařízení rozděluje kryptoaktiva do čtyř skupin. Za prvé, kryptoaktiva, která v současnosti spadají do definice finančního (investičního) nástroje ve smyslu MiFID II (ZPKT). Za druhé, kryptoaktiva, která mají povahu „utility tokenů“; tedy tokenů, které se využívají k získání zboží nebo služby. Za třetí, kryptoaktiva, jejichž hodnota se váže obvykle na více aktiv. Tato kryptoaktiva slouží jako platební prostředek nebo uchovatel hodnoty. Za čtvrté, kryptoaktiva, jejichž hodnota se váže na jednu fiat měnu. Tato kryptoaktiva slouží jako platební prostředek. Třetí a čtvrtou skupinu kryptoaktiv návrh nařízení neformálně označuje za „stablecoiny“. Návrh nařízení upravuje povinnosti v souladu s tímto rozdělením a obsahuje tak čtyři režimy.
První skupina kryptoaktiv spadá pod dosavadní právní regulaci a nařízení o kryptoaktivech by se na ni použít nemělo. Zbývající tři skupiny by měly v budoucnu spadat do působnosti nařízení o kryptoaktivech. Návrh nařízení nejprve stanovuje povinnosti při veřejné nabídce kryptoaktiv a při přijetí kryptoaktiv na obchodní platformu spadajících do druhé skupiny. Tedy pokud jde o kryptoaktiva, která nejsou tokeny vázanými na aktiva nebo elektronické peněžní tokeny. Vydavatelé těchto kryptoaktiv musí mít formu právnické osoby a mají povinnost vydat a uveřejnit k emisi bílou knihu o kryptoaktivech (white list), který oznámí také příslušným orgánům dohledu. Návrh nařízení počítá s některými výjimkami z těchto povinností, jako např. podlimitní veřejné nabídky a veřejné nabídky učiněné pouze kvalifikovaným investorům ve smyslu nařízení o prospektu.
S ohledem na třetí skupinu kryptoaktiv by mělo nařízení o kryptoaktivech dopadat také na emisi těchto kryptoaktiv. Návrh nařízení upravuje postup povolování vydavatelů tokenů vázaných na aktiva a schvalování jejich bílé knihy o kryptoaktivech orgány dohledu. Vydavatelé tokenů vázaných na aktiva budou muset podle návrhu nařízení splňovat řadu povinností týkajících se jejich právní formy, jednání, bílé knihy, propagačních sdělení, podávání průběžných informací, vyřizování stížností, kontrolního a řídicího systému, kapitálové přiměřenosti ad. Za určitých okolností také nařízení o kryptoaktivech přiznává minimální práva držitelům tokenů vázaných na aktiva.
Ve vztahu k poslední skupině kryptoaktiv návrh nařízení upravuje podmínky pro udělení oprávnění vydavatele elektronických peněžních tokenů. Vydavatelem elektronických peněžních tokenů může být pouze úvěrová instituce nebo instituce elektronických peněz ve smyslu PSD 2. Nařízení o kryptoaktivech dále stanovuje povinnosti týkající se bílé knihy při vydání elektronických peněžních tokenů, propagační sdělení apod. Nařízení o kryptoaktivech stanoví, že elektronické peněžní tokeny jsou pro účely PSD 2 považovány za elektronické peníze.
Návrh nařízení pak počítá s tím, že v souvislosti s kryptoaktivy budou regulaci podléhat služby jako úschova kryptoaktiv, provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva, směna kryptoaktiv za fiat měnu, směna kryptoaktiv za jiná kryptoaktiva, plnění příkazů, uvádění kryptoaktiv, příjem a přenos příkazů v zastoupení třetích stran a poradenství ke kryptoaktivům.
Do budoucna je tak důležité sledovat vývoj legislativního procesu na úrovni Evropské unie a v případě přijetí nařízení o kryptoaktivech tomu přizpůsobit svou činnost.
Mgr. Ladislav Drha
Advokátní kancelář Ladislav Drha
Václavské náměstí 802/56
110 00 Praha
Tel.: +420 776 578 488
e-mail: office@ak-drha.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
