Nedodržení náležitostí přihlášky a jeho důsledky
Přihláška pohledávky musí být učiněna na formuláři, musí být podepsána – buď samotným věřitelem či zástupcem v listinné podobě nebo uznávaným elektronickým podpisem věřitele či jeho zástupce v případě elektronického podání (v tomto případě musí být dodržena shoda mezi identifikací podatele a identifikací držitele certifikátu, pomocí něhož byla elektronická verze přihlášky podepsána uznávaným elektronickým podpisem). Uznávaný elektronický podpis není potřeba v případě, kdy podatel (věřitel či jeho zástupce) pro podání využije svou vlastní datovou schránku.[1]
Není-li splněna některá z formálních podmínek, insolvenční soud vyzve věřitele k nápravě usnesením, ve kterém mu stanoví lhůtu k opravě a současně jej poučí, jak má opravu provést. Povinnost formulářového podání je základní, a to bez ohledu na způsob podání. Ust. § 176 nestanoví zvláštní sankci a postup pro případ, kdy přihláška pohledávky není podána na příslušném formuláři. Pro opravu či doplnění přihlášky pohledávky již není stanovena povinnost využití elektronické či jiné formuláře. Lze použít formulář přihlášky nebo opravu provést prostým přípisem.
Pokud jsou formální nedostatky ve stanovené lhůtě věřitelem odstraněny, je možné hledět na přihlášku jako na řádně přihlášenou.
Insolvenční soud zkoumá u přihlášky pohledávky pouze otázku způsobu podání, podání na formuláři a včasnosti podané přihlášky. Ostatní vady přihlášky jsou již vadami obsahovými, které má za povinnost přezkoumat insolvenční správce.
V případě že je přihláška pohledávky nesrozumitelná, neurčitá, nejsou k ní připojené listiny, na které se přihláška dovolává, vnitřně rozporná (např. špatným vyčíslením příslušenství), insolvenční správce vyzve věřitele k opravě a doplnění své přihlášky spolu s poučením, jak má opravu a doplnění provést.[2] Současně věřitele poučí o tom, že oprava a doplnění musí ve stanovené lhůtě být doručena soudu (jedná se taktéž o procesněprávní lhůtu). Věřitel taktéž musí být poučen o tom, že v případě, že svou opravu a doplnění učiní nedostatečně, a pro tyto vady nebude možné přihlášku přezkoumat, nebo že ve stanovené lhůtě oprava a doplnění nebude provedena, podá insolvenčnímu soudu návrh, aby rozhodl, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží.[3] Insolvenční soud současně s rozhodnutím o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží, tuto přihlášce odmítne a případně ukončí účast věřitele v insolvenčním řízení.[4]
Tento postup je možné aplikovat pouze v případě, že vadný je sám procesní úkon věřitele, tj. samotná přihláška pohledávky. Spočívá-li vada přihlášky ve skutečnosti, že věřitel nepřipojil k přihlášce listiny, na které se ve svém podání odkazuje a nedoplní je ani přes výzvu insolvenčního správce, následkem není postup insolvenčního správce spočívající v podání návrhu na nepřihlížení a odmítnutí přihlášky, ale insolvenční správce takovou přihlášku popře co do pravosti nebo obsahu, neboť nedoložením listin[5] věřitel de facto neunese břemeno důkazní.[6]
Obsahuje-li přihláška pohledávky do insolvenčního řízení údaje, jež nezaměnitelným způsobem identifikují skutek (skutkový děj), na jehož základě věřitel přihlašuje svůj nárok (v peněžité formě) do insolvenčního řízení, ale insolvenční věřitel (přihlašovatel pohledávky) ani do skončení přezkumného jednání nevylíčil všechny skutečnosti významné pro posouzení, zda jde o pohledávku pravou, uplatněnou ve správné výši a ve správném pořadí, je to důvodem k popření pohledávky, nikoli důvodem k odstraňování vad přihlášky. Uvede-li insolvenční věřitel (přihlašovatel pohledávky) ve včas podané žalobě o určení pravosti, výše nebo pořadí nevykonatelné pohledávky (nebo v pozdějších fázích řízení o této žalobě) popřené insolvenčním správcem vedle rozhodujících skutečností, jež obsahovala již přihláška, i další potřebná tvrzení, významná podle hmotného práva pro jeho úspěch v incidenčním sporu (pro doložení toho, že jde o pohledávku pravou, že jde o pohledávku uplatněnou ve správné výši nebo o pohledávku uplatněnou ve správném pořadí), pak tím nevybočuje z mezí, kladených jeho žalobním tvrzením ustanovením § 198 odst. 2 insolvenčního zákona.[7]
Pokud je věřitel zastoupen a podatelem přihlášky je zástupce věřitele, jednou z příloh musí být listina prokazující zástupčí oprávnění. Nedoložení průkazu plné moci osoby, která podala za věřitele přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení, je za použití ustanovení § 7 odst. 1 IZ na základě přiměřené aplikace ustanovení § 104a odst. 2 osř, odstranitelným nedostatkem podmínky řízení. Nepodaří-li se vhodným opatřením tento nedostatek odstranit, soud řízení o přihlášce pohledávky zastaví.[8]
Mgr. Bc. Milan Horák,
asistent soudce
Krajský soud v Ústí nad Labem
e-mail: MHorak@ksoud.unl.justice.cz
[2] § 188 odst. 2 insolvenčního zákona
[3] § 188 odst. 2 věta poslední, insolvenčního zákona
[4] § 185 insolvenčního zákona
[5] § 177 insolvenčního zákona
[6] Usnesení Vrchního soudu v Praze, sp.zn. KSUL 45 INS 150/2008, 1 VSPH 94/2008, ze dne 15. 7. 2008
[7] rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp.zn. 29 ICdo 50/2017
[8] Usnesení Vrchního soudu v Olomouci, sp.zn. KSBR 44 INS 15484/2010, 3 VSOL 302/011-P2-B-29, ze dne 25.5.2011
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
