epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    15. 5. 2008
    ID: 54474upozornění pro uživatele

    Nekalé obchodní praktiky

    Dne 12. února nabyla účinnost novela zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, která zpracovala směrnici o nekalých obchodních praktikách.[1] Směrnice definuje, jaké praktiky jsou považovány za nekalé, a tudíž i za zakázané. Přímým cílem směrnice bylo sjednotit předpisy týkající se nekalých obchodních praktik, které vykazovaly značné odlišnosti. Nepřímým cílem bylo zvýšit důvěru spotřebitelů ve vnitřní trh a přeshraniční nákupy.[2]

    Cesta k přijetí směrnice byla zahájena již Zelenou knihou o ochraně spotřebitele[3] z roku 2001, kde byla vytyčena hlavní myšlenka směrnice. Jádrem mělo být jasné a včasné seznámení spotřebitele s informacemi, což vychází již z článku 159 Smlouvy o založení Evropského společenství, který zakládá právo spotřebitelů na informace. Hlavním principem úpravy je jednotnost a transparentnost.[4]

    Zákon o ochraně spotřebitele v § 4 obecně vymezuje zakázané nekalé obchodní praktiky, a dále je specifikuje v souladu se směrnicí do dvou skupin. První skupinu tvoří klamavé obchodní praktiky a druhou agresivní obchodní praktiky. Obě skupiny jsou definovány v obecném ustanovení, přičemž příloha zákona je doplněna o tzv. černou listinu (black-list), která obsahuje seznam praktik, které jsou automaticky považovány za nekalé, a tudíž za zakázané.


    Obecná klauzule

    Předně je třeba říct, že nekalá obchodní praktika je zakázaná. Obchodní praktika je dle § 4 zákona o ochraně spotřebitele považována za nekalou, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. Odbornou péčí je třeba rozumět dle § 2 odst. 1 písm. s) úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat, a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

    Pro posouzení nekalosti se používá kritérium průměrného spotřebitele. K vymezení takového spotřebitele je klíčové samo pojetí spotřebitele, které však již ve směrnici uvedeno není.  V různých zemích se přistupuje k pojetí spotřebitele různě,[5] bude tedy třeba vycházet především z ustálené judikatury Evropského soudního dvora, aby byl zachován souladný výklad s právem komunitárním. Evropský soudní dvůr v četné judikatuře odkazuje na dobře informovaného, obezřetného a pozorného spotřebitele.[6] Nejvyšší soud ČR v podstatě odkázal na shodné pojetí v rozsudku sp. zn. 32 Odo 229/2006, ze dne 30. 5. 2007. Kritérium je objektivní a bude vždy záležet na posouzení příslušného orgánu, který bude nekalost hodnotit.  Je nutné doplnit, že hledisko průměrného spotřebitele se výslovně zmiňuje i v § 4 odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele a je specifikováno vzhledem ke skupině zvláště zranitelných spotřebitelů. Platí, že pokud je obchodní praktika zaměřena na spotřebitele, kteří jsou z důvodu duševní nebo fyzické slabosti nebo věku zvlášť zranitelní, hodnotí se její nekalost z hlediska průměrného člena této skupiny.


    Klamavé obchodní praktiky

    Obecní vymezení klamavé praktiky je stanoveno v § 5 zákona o ochraně spotřebitele. Klamavou obchodní praktikou je praktika:

    1. obsahující nepravdivý údaj,

    2. obsahující důležitý údaj, který je sice pravdivý, nicméně vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl použit, může uvést spotřebitele v omyl,

    3. vede-li způsob prezentace výrobku či služby, včetně srovnávací reklamy, nebo jejich uváděn na trh k záměně s jinými výrobky či službami, nebo rozlišovacími znaky jiného podnikatele, nebo

    4. není-li dodržen závazek obsažený v kodexu chování, k jehož dodržování se podnikatel zavázal, jde-li o jednoznačný závazek, který lze ověřit, a podnikatel v obchodní praktice uvádí, že je vázán kodexem.

    Dle výše stanovených kritérií se posuzují praktiky, které nejsou explicitně vymezeny v příloze č. 1 zákona o ochraně spotřebitele. Příloha pak stanoví, že obchodní praktiky jsou bez dalšího považovány za klamavé, pokud podnikatel:

    a)  prohlašuje, že se zavázal dodržovat určitá pravidla chování (kodex chování) nebo že tato pravidla  chování byla schválena určitým subjektem, ačkoli tomu tak není,

    b) neoprávněně používá značku jakosti nebo jiné obdobné označení,

    c)  prohlašuje,  že jemu, jeho výrobku nebo jím poskytované službě bylo uděleno schválení, potvrzení nebo povolení, ačkoli tomu tak není, nebo takové prohlášení není v souladu s podmínkami schválení, potvrzení nebo povolení,

    d)  nabízí ke koupi výrobky nebo služby za určitou cenu, aniž by zveřejnil důvody, na jejichž základě se může domnívat, že nebude sám nebo prostřednictvím jiného podnikatele schopen zajistit dodávku   uvedených nebo rovnocenných výrobků nebo služeb za cenu platnou pro dané období a v  přiměřeném množství vzhledem k povaze výrobku nebo služby, rozsahu reklamy a nabízené ceny (vábivá reklama),

    e)  s úmyslem propagovat jiný výrobek nebo službu nabízí výrobek nebo službu za určitou cenu a poté je odmítá ukázat spotřebiteli nebo odmítá přijetí objednávky nebo dodání výrobku nebo služby v přiměřené lhůtě nebo předvede vadný výrobek,

    f)  nepravdivě uvádí, že výrobek nebo služba budou nabízeny pouze po omezenou dobu nebo že budou nabízeny pouze po omezenou dobu za určitých podmínek s cílem přimět spotřebitele k okamžitému rozhodnutí, aniž by mu poskytl přiměřenou lhůtu potřebnou k informovanému rozhodnutí,

    g)  přislíbí  poskytnout  záruční a pozáruční servis spotřebitelům, s nimiž před uzavřením smlouvy jednal jazykem, který není úředním jazykem  členského  státu, v němž proběhlo jednání, a následně poskytne servis pouze v jiném jazyce, aniž to spotřebiteli jasně sdělil před uzavřením smlouvy,

    h)  tvrdí nebo vytváří dojem, že prodávaný výrobek nebo poskytovaná služba jsou dovolené, i když tomu tak není,

    i)  uvádí jako přednost nabídky práva, která vyplývají spotřebiteli přímo ze zákona,

    j)  propaguje ve sdělovacích prostředcích výrobky nebo služby způsobem, při němž si spotřebitel nemusí uvědomit, že se jedná o placenou reklamu výrobku nebo služby,

    k)  uvádí nesprávné údaje o povaze a míře rizika pro osobní bezpečnost spotřebitele  nebo  jeho  rodiny,  pokud  si  jeho výrobek nekoupí nebo nevyužije jím nabízenou službu,

    l) propaguje výrobek způsobem, který u spotřebitele může vyvolat dojem, že byl vyroben určitým výrobcem, ačkoliv tomu tak není,

    m)  vytvoří, provozuje nebo  propaguje  program, ve kterém odměna pro spotřebitele  závisí  především  na získání dalších spotřebitelů  do programu, nikoli na prodeji nebo spotřebě výrobku (pyramidový program),

    n)  učiní nepravdivé prohlášení, že zamýšlí ukončit svoji činnost nebo že přemísťuje provozovnu,

    o)  prohlašuje, že jím nabízené nebo prodávané výrobky nebo služby usnadní výhru ve hrách založených na náhodě,

    p)  nepravdivě  prohlašuje, že výrobek  nebo  poskytnutá  služba může vyléčit nemoc, zdravotní poruchu nebo postižení,

    q)  poskytuje  nesprávné informace o tržních podmínkách nebo o možnosti opatřit si výrobek nebo službu, aby tak přiměl spotřebitele koupit si tento výrobek nebo nabízenou službu za méně výhodných podmínek, než jsou běžné tržní podmínky,

    r)  nabízí  výrobky nebo služby prostřednictvím soutěže o ceny, aniž by byly  ceny  uděleny nebo aniž by ceny odpovídaly původní nabídce nebo byla udělena odpovídající náhrada,

    s)  uvádí u výrobku nebo služby slova „gratis", „zdarma", „bezplatně" nebo slova podobného významu, pokud spotřebitel musí za výrobek nebo službu  vynaložit  jakékoli  náklady, s výjimkou  nezbytných  nákladů spojených s reakcí na nabídku, s převzetím výrobku nebo služby nebo jejich doručením,

    t)  přiloží  k  propagačnímu materiálu výzvu k provedení platby s cílem vyvolat  u  spotřebitele  dojem, že si nabízený výrobek nebo službu již objednal, ačkoli tomu tak není,

    u)  vyvolává dojem nebo nepravdivě uvádí, že nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo se prezentuje jako spotřebitel, nebo

    v)  vyvolává dojem nebo nepravdivě uvádí, že záruční i pozáruční servis k výrobku je poskytován i v jiném členském státě, než ve kterém je výrobek prodáván.
     

    Agresivní praktiky

    Agresivní obchodní praktiku definuje § 5a zákona o ochraně spotřebitele jako praktiku, která s přihlédnutím ke všem okolnostem svým obtěžováním, donucováním, včetně použití síly nebo nepatřičným ovlivňováním výrazně zhoršuje možnost rozhodnutí spotřebitele. Pro posuzování zda je praktika agresivní je stanoven demonstrativní výčet kritérií, která zahrnují:

    a) načasování, místo a doba trvání obchodní praktiky,

    b) způsob jednání, jeho výhružnost a urážlivost,

    c) vědomé využití nepříznivé situace spotřebitele,

    d) nepřiměřené překážky pro uplatnění práv spotřebitele, nebo

    e) hrozba protiprávním jednáním.

    Příloha č. 2 zákona o ochraně spotřebitele obsahuje výše zmíněný seznam praktik, které jsou považovány za zakázané. V souladu s ní jsou za zakázané praktiky považovány praktiky, pokud podnikatel:

    a) vytváří dojem, že spotřebitel nemůže opustit provozovnu nebo místo, kde je nabízen nebo prodáván výrobek nebo poskytována služba, bez uzavření smlouvy,

    b)  osobně navštíví spotřebitele v jeho bydlišti, ačkoli ho spotřebitel vyzval, aby jeho bydliště opustil a nevracel se, s výjimkou vymáhání splatných smluvních závazků způsobem, který je v souladu s příslušnými právními předpisy,

    c)  opakovaně činí spotřebiteli nevyžádané nabídky prostřednictvím  telefonu, faxu, elektronické pošty, nebo jiných prostředků přenosu na dálku, s výjimkou vymáhání splatných smluvních závazků způsobem, který je v souladu s příslušnými právními předpisy; 

    d)  požaduje na spotřebiteli, aby při uplatňování práva vyplývajícího z  pojistné   smlouvy   předložil  doklady,  které  nelze  při  posuzování oprávněnosti   nároku   pokládat   za   důvodné   nebo   neodpovídá  na  korespondenci, aby odradil spotřebitele od uplatnění práv vyplývajících ze smlouvy,

    e)  prostřednictvím  reklamy přímo nabádá děti, aby si nabízené výrobky nebo služby koupily nebo aby k jejich koupi přesvědčily dospělou osobu,

    f)  požaduje na spotřebiteli okamžitou nebo odloženou platbu za výrobky  nebo  služby,  které mu dodal, ačkoli si je spotřebitel neobjednal nebo požaduje vrácení či uschování nevyžádaných výrobků, nejedná-li se o náhradní dodávku podle předem uzavřené smlouvy,

    g)  prohlašuje, že pokud si spotřebitel výrobek nebo službu nekoupí, ohrozí tím jeho podnikání, pracovní místo nebo existenci, nebo

    h) vytváří klamný dojem, že spotřebitel vyhrál nebo vyhraje, pokud bude  jednat  určitým způsobem, ačkoli ve skutečnosti žádná taková výhra nebo výhoda  neexistuje  nebo pro získání výhry nebo výhody musí spotřebitel vynaložit finanční prostředky nebo jiné výdaje.

    Dozor nad nekalými praktikami a negativní důsledky užití nekalých praktik

    Zákon o ochraně spotřebitele v § 23 stanoví, které orgány provádí dozor nad užíváním nekalých praktik. Půjde především o Českou obchodní inspekci a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Vždy ovšem záleží, na jakém úseku je dozor prováděn.

    Směrnice předpokládá zavedení účinných a efektivních nástrojů pro boj proti nekalým obchodním praktikám, neboť bez sankcí by těžko mohla nastat změna v chování subjektů. Zákonodárce zvolil jako hlavní sankci pokutu za správní delikt, která může činit v souladu s § 24 odst. 9 písm. c) zákona o ochraně spotřebitele až 5 miliónů Kč.

    Závěrem nezbývá než si přát, aby k nekalým obchodním praktikám nedocházelo a případná porušení zákona byla účinně sankcionována.

     

    Petr Sprinz,
    student 3. Ročníku Právnické fakulty Univerzity Palackého


    --------------------------------------------------------------------------------

    [1]    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (Směrnice o nekalých obchodních praktikách), Úř. věst. č. L 149, 11. 6. 2005, s. 22
    [2]    Speciální eurobarometr poukázal na velmi nízkou důvěru spotřebitelů v přeshraniční nákupy v rámci EU, viz ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs252_en.pdf , strana 111.
    [3]    COM(2001)531
    [4]    Evropská komise. Směrnice o nekalých obchodních praktikách. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2006, s. 8.
    [5]    Blíže Weatherill, Stephen a Bernitz, Ulf. The Regulation of Unfair Commercial Practices under EC Directive 2005/29. Portland: Hart Publishing, 2007, s. 115-139.
    [6]    například C-210/96 Gut Springenheide GmbHand Rudolf Tusky v Oberkreisdirektor des Kreises Steinfurt - Amt für Lebensmittelüberwachung  [1988] ECR I-4657



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Petr Sprinz
    15. 5. 2008
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Do třetice všeho dobrého? Aneb další pokus České republiky přijmout zákon o hromadných řízeních
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Odmítnutí poskytnutí informace ve světle Nálezu ÚS sp. zn. IV. ÚS 3208/16
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Zástupčí oprávnění při střetu zájmů zástupce a zastoupeného ve světle aktuální judikatury
    • Změna žaloby – důsledky stanoviska Ústavního soudu Pl. ÚS-st. 43/16
    • Pravidla pro označování a propagaci doplňků stravy aneb jak se vyhnout vysokým pokutám nebo blokaci e-shopu
    • Úhrada za poskytování sociální služby
    • Výpověď pro nadbytečnost po předchozím neplatném skončení pracovního poměru

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Odmítnutí poskytnutí informace ve světle Nálezu ÚS sp. zn. IV. ÚS 3208/16
    • Náhrada škody
    • Místní koeficient daně z nemovitých věcí stanovený v části obce
    • Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Odmítnutí poskytnutí informace ve světle Nálezu ÚS sp. zn. IV. ÚS 3208/16
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Jak správně napsat pracovní řád
    • Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • 10 otázek pro ... Lukáše Nývlta
    • Posuzování podřízenosti pohledávky v insolvenčním řízení ve vztahu k ust. § 1938 odst. 1 občanského zákoníku.
    • Kupní cena jako (ne)podstatná náležitost kupní smlouvy o převodu nemovitosti
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Střídavá péče a posuzování některých parametrů ve světle aktuální judikatury Ústavního soudu
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Náhrada škody

    Ustanovení § 45 zákona o silničním provozu upravuje odstranění vozidel, které představují překážku provozu na pozemních komunikacích, zatímco § 27 odst. 5 zákona o silničním...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle § 24 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace, po níž má být vedena objížďka, je...

    Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)

    Uspokojování restitučních nároků nelze podřadit pod dispozici státu se svým vlastnictvím v rámci soukromoprávního vztahu. Stát v takovém případě nevystupuje jako vlastník, který...

    Oprava rozhodnutí (exkluzivně pro předplatitele)

    Dojde-li v důsledku opravy rozhodnutí ke změně obsahu opravovaného rozhodnutí, a tím i k možnosti prolomení jeho právní moci, bude nezbytné započíst do celkové doby řízení i ten...

    Společný nájem bytu manžely (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhoduje-li soud k návrhu rozvedeného manžela podle § 768 o. z., v první řadě rozhodne o tom, kterému z rozvedených manželů se zrušuje právo nájmu – bude to ten z bývalých...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.