epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    8. 11. 2017
    ID: 106616upozornění pro uživatele

    Několik teoretických poznámek k vymezení vlastnického práva

    Definovat vlastnické právo je velmi obtížné, a to i přesto že s ním právní praxe a legislativa operují bez výraznějších problémů. Podle Havlana vlastnictví „je a patrně i zůstane spíše jakousi mlhavou množinou (fuzzy set)“. V odborné literatuře vznikají mnohé definice, byť nalezení zcela přiléhavého vymezení je pravděpodobně nedosažitelné. Spáčil tento stav vysvětluje tím, že právní postavení vlastníka bývá ve vztahu různým věcem a různým situacím velmi odlišné, proto jej nelze uspokojivě popsat.

    DOHNAL PERTOT SLANINA, advokátní kancelář, v.o.s.

    Autoři vlastnické právo nejčastěji vymezují uvedením jeho obsahu, tj. dílčích složek vlastnického práva. Kupříkladu Petr uvádí, že vlastnické právo je „právo exkluzivně, svou mocí, věc ovládat, zejména ji držet, užívat, požívat její plody a užitky, nakládat s ní, přičemž tomuto právu koresponduje povinnost ostatních subjektů do výkonu tohoto práva nezasahovat a nerušit ho. Výkon vlastnického práva by měl sloužit obecnému prospěchu.“

    Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“) však resignuje na snahu definovat vlastnické právo, a to s odůvodněním, že „definice pojmů tohoto druhu nenáleží do zákona; zvláště u vlastnického práva by to bylo choulostivé, protože pokusy definovat vlastnické právo bývají ideologizovány“.

    Hlavní tvůrce NOZ, Karel Eliáš, zdůrazňuje – s ohledem na sociální, politické, ale i ideové změny ve společnosti po roce 1989 – potřebu přiblížení základní konstrukce soukromoprávních institutů tradičním konvencím kontinentální Evropy, a to chápání vlastnického práva nevyjímaje. Eliáš tak poukazuje na fakt, že současné pojetí vlastnického práva by mělo spočívat v co nejvíce nezávislém, neomezeném, nepodmíněném uplatnění pozitivní a negativní složky vlastnického práva (v souladu s jednotností vlastnického práva).  Zatímco pozitivní stránkou se rozumí právo nakládat s věcí zpravidla kterýmkoli způsobem podle libosti (vyjma situací, kdy to zakazuje zákon či vylučují práva jiných osob), negativní složka spočívá v možnosti zabránit zpravidla každé jiné osobě, aby rušila výkon vlastnického práva, vlastníkovu věc užívala či na ni jinak působila, a možnosti požadovat vydání věci po osobách, které ji neprávem zadržují.

    NOZ rovněž opouští výčet dílčích práv vlastníka, který byl obsažený v zákoně č.40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“) , přičemž podle důvodové zprávy k NOZ předchozí úprava vlastnického práva „jakoby dává najevo, že se jedná o úplný (taxativní – pozn. autora) seznam jednotlivých oprávnění vlastníka a že vlastnické právo je součtem těchto dílčích práv, což neodporuje jen jednotnosti vlastnického práva, ale i jeho úplnosti a elasticitě“.  Ustanovení § 1012 NOZ tak ve světle výše uvedených skutečností stanoví ve vztahu k vlastnickému právu následující: „vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.“ Z odborné literatury se tak k nové právní úpravě (ve vztahu k pozitivní složce vlastnického práva) jeví nejpřiléhavěji definice Randy, který uvádí, že vlastnické právo je „pojmová právní možnost neomezeného nakládání s věcí“ a dále dodává, že není tedy jen „sumou neboli jednotou všech jednotlivých oprávnění, která k věci mysliti lze“.

    Přestože výslovné vymezení vlastnického práva v NOZ není obsaženo, poskytuje nám ustanovení § 1012 NOZ poměrně ucelenou představu o tom, jaké jsou podstatné prvky a rysy vlastnického práva. Mezi tyto zařazuje nezávislost, jednotnost, úplnost, elasticitu a trvalost. Obecné vymezení těchto atributů je následující.

    Nezávislost spočívá v tom, že vlastník je oprávněn s věcí nakládat volně, a to přímo svou mocí nezávisle na moci jiné osoby. I tato nezávislost má však své limity, kterými jsou meze zákona a subjektivní práva jiných osob.

    Jednotnost je dána souhrnem pozitivní a negativní stránky tak, jak jsou vymezeny výše. Oproti předchozí úpravě jsou v NOZ obě složky vyjádřeny v jednom ustanovení, což má zvýraznit jednotné pojetí vlastnického práva.

    Úplnost je vyjádřena libovolností nakládání s vlastnictvím. NOZ tak opouští od výčtu vlastnických oprávnění a stanoví možnost vlastníka na svou věc působit či nepůsobit podle libosti.

    S tímto rysem jde ruku v ruce elasticita vlastnického práva, která spočívá v tom, že pokud vlastníku odpadne některé z jeho dílčích oprávnění či odpadnou-li mu všechny, jeho vlastnické právo stále trvá.  Stav, kdy se vlastník dočasně vzdá všech svých vlastnických oprávnění, nazýváme holým vlastnictvím (nuda proprietas, dominium nudum), přičemž poté, co skončí tato omezení, dojde k obnově vlastnického práva ve svém původním rozsahu.   Vlastnické právo tedy v důsledku pozbytí dílčího vlastnického oprávnění nezaniká, neboť k zániku může dojít jen ze zákonem stanovených důvodů, v tomto spočívá trvalost vlastnického práva.

    Významným atributem vlastnického práva je taktéž jeho působení vůči všem (erga omnes), je proto absolutním právem, kterému odpovídá povinnost ostatních osob respektovat toto panství nad věcí a zdržet se zásahu do jeho výkonu.  Nicméně tento atribut je spíše jen myšlenkovou konstrukcí, která se v praxi nikdy nemůže zcela naplnit. Vlastnické právo bývá naopak vždy ve smyslu § 1012 NOZ nějakým způsobem omezeno (ať už soukromoprávními omezeními - normami sousedského práva, obligačními smlouvami, věcnými právy k věci cizí, nebo i veřejnoprávními omezeními, ale i mnohými dalšími).

    Jednotlivá vlastnická oprávnění tvoří tzv. klasickou romanistickou vlastnickou triádu sestávající se z prvků (ius possidendi, ius utendi et fruendi a ius abutendi).  Tato romanistická triáda není vyčerpávající, v české právní vědě se tak objevují zmínky především o následujících vlastnických oprávněních:

    (i) Právo věc držet (ius possidendi)
    (ii) Právo věc užívat (ius utendi)
    (iii) Právo přisvojovat si plody a užitky (ius fruendi)
    (iv) Právo s věcí nakládat (ius disponendi)
    (v) Právo věc opustit (ius dereliquendi)
    (vi) Právo působit na věc, měnit ji, či dokonce zničit (ius abutendi)
    (vii) Právo zabránit jiným osobám v užívání věci patřící do vlastnictví a jiném působením na ni (ius exclusionis)

    Stěžejním vlastnickým oprávněním pro nabytí od neoprávněného je právo s věcí nakládat (ius disponendi). Je však nutno na tomto místě uvést, že právo s věcí nakládat skýtá dvě roviny chápání. Již Knapp rozlišoval mezi ius disponendi v širším a užším slova smyslu. Zatímco v širším pojetí značilo souhrn všech subjektivních práv vlastníka k předmětu vlastnického práva, v užším slova smyslu znamenalo oprávnění k právním jednáním s věcí (zcizení věci, přenechání věci do užívání, realizování směnné hodnoty).  Pro účely rozboru úpravy nabytí od neoprávněného v NOZ nás bude zajímat ius disponendi ve své užší podobě. Existence či neexistence této složky u převádějícího subjektu totiž rozhoduje o tom, zdali ji posoudíme jako osobu oprávněnou či neoprávněnou k převodu.

    Dále je pro správné chápání vlastnického práva nutné oddělit tento termín od jemu podobných, proto si vymezme vztah mezi pojmy „vlastnictví“ a „vlastnické práv“. Zatímco OZ tyto pojmy zaměňoval , NOZ mezi nimi již důkladně rozlišuje. Pojmem „vlastnické právo“ proto NOZ označuje subjektivní právo vlastníka k předmětu onoho subjektivního práva, „vlastnictvím“ rozumí dle § 1011 NOZ „vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné“. Vlastnictvím se tedy označuje předmět vlastnického práva (majetek, k němuž vlastníkovi svědčí vlastnické právo).

    Dořičák

    Mgr. Lukáš Dořičák



    DOHNAL PERTOT SLANINA, advokátní kancelář
    OLOMOUC | PRAHA | HRADEC KRÁLOVÉ | LETOHRAD

    Palackého 75/21
    779 00  Olomouc

    Prvního pluku 347/12a
    186 00  Praha 8

    Komenského 266/3
    500 03  Hradec Králové

    Václavské náměstí 76
    561 51 Letohrad

    Tel.:    +420 587 407 086
    e-mail:    info@akdps.cz


    __________________________________________________
    [1]HAVLAN, Petr. Veřejné vlastnictví v právu a společnosti. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008, s. 10.
    [2]SPÁČIL, Jiří. In SPÁČIL, Jiří a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 3. díl. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 137.
    [3]PETR, Bohuslav. Nabývání vlastnictví originárním způsobem. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 4; srov. ŠVESTKA, Jiří, DVOŘÁK, Jan. Občanské právo hmotné. 5. jubilejní aktualiz. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2009, s. 284.
    [4]ELIÁŠ, Karel a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vydání. Ostrava: Sagit, 2012, s. 439.
    [5]ELIÁŠ, Karel. Aniž křičte, že Vám stavbu bořím. Právní rozhledy, 2006, roč. 14, č. 8, s. 292 - 294.
    [6]ELIÁŠ, Karel a kol. Nový občanský zákoník…, s. 440
    [7]Srov. § 123 OZ.
    [8]ELIÁŠ, Karel. Vlastnické právo. Paradigmata českého pojetí pod zkušebním kamenem kontinentální právní kultury. Právní rozhledy, 2005, roč. 13, č. 22, s. 809.
    [9]RANDA, Antonín. Právo vlastnické dle rakouského práva v pořádku systematickém. 7. nezměněné vydání. Praha: Česká akademie pro vědy, slovesnost a umění, 1922, s. 1 - 3.
    [10]ELIÁŠ, Karel. In ELIÁŠ, Karel a kol. Nový občanský zákoník…, s. 439 - 440.
    [11]SPÁČIL, Jiří. In SPÁČIL, Jiří a kol. Občanský zákoník III…, s. 138.
    [12]ELIÁŠ, Karel. In ELIÁŠ, Karel a kol. Nový občanský zákoník…, s. 440.
    [13]PETR, Bohuslav. Nabývání vlastnictví…, s. 4.
    [14]SPÁČIL, Jiří. In SPÁČIL, Jiří a kol. Občanský zákoník III…, s. 137 a 141.
    [15]KINCL, Jaromír, URFUS, Valentin. Římské právo: celostátní vysokoškolská učebnice pro studenty právnických fakult. 1. vydání. Praha: Panorama, 1990, s. 199.
    [16]PETR, Bohuslav. Nabývání vlastnictví…, s. 4.
    [17]ELIÁŠ, Karel. In ELIÁŠ, Karel a kol. Nový občanský zákoník…, s. 440.
    [18]KNAPP, Viktor a kol. Učebnice občanského a rodinného práva. Svazek I. 1. vydání. Praha: Orbis, 1953, s. 177.
    [19]Např. § 132 a § 133 OZ.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz



    Mgr. Lukáš Dořičák (DOHNAL PERTOT SLANINA)
    8. 11. 2017
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Dvojí kvalita potravin
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Zásahová žaloba jako prostředek ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu se zaměřením na nezákonnost provádění kontroly a hrozbu jejího opakování
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Ústavní soud ukončil pochybnosti ohledně ústavnosti úhradové regulace centrových léků
    • Obecný soud ignoroval záměr účastníků řízení vyřešit spor smírně
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ
    • Prolomení nutnosti souhlasu vlastníka pozemní komunikace se zvláštním užíváním
    • Jak na zápis skutečného majitele – prakticky
    • K vybraným aspektům uplatňování mezinárodních sankcí, přijatých v souvislosti s ruskou agresí na území Ukrajiny, v České republice

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    Kurzy lektora
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Dvojí kvalita potravin
    • 10 otázek pro ... Martina Hrodka
    • Výpověď z pracovního poměru
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Právní prostředky ochrany proti bossingu
    • Stanovisko NS k výkladu (výše) nezabavitelné částky v r. 2022 nejen při exekučních srážkách ze mzdy
    • Zásahová žaloba jako prostředek ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu se zaměřením na nezákonnost provádění kontroly a hrozbu jejího opakování
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Dovolená bez souhlasu zaměstnavatele
    • Obecný soud ignoroval záměr účastníků řízení vyřešit spor smírně
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ
    • Právní prostředky ochrany proti bossingu
    • Jsou kryptoměny regulované?
    • České správní soudnictví – aktuální glosa
    • Stanovisko NS k výkladu (výše) nezabavitelné částky v r. 2022 nejen při exekučních srážkách ze mzdy
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 1.
    • Aktuální judikatura Nejvyššího soudu k nemovitostem a závazkům – 1. díl
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 2.
    • Whistleblowing, pokus r. 2022 – krok správným směrem, byť stále s významnými přešlapy. Nová vláda, nový rok, nový návrh zákona na ochranu oznamovatelů
    • Obrat v posuzování právních domněnek a fikcí užitých ve smlouvách ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021
    • Kdy dává zaměstnavatel tvůrčímu zaměstnanci mlčky souhlas s prací přesčas? Stanovisko Nejvyššího soudu.
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Insolvence

    Dojde-li ke změně v osobě věřitele postupem podle ustanovení § 18 insolvenčního zákona [lhostejno, že uplatnitelného (jen) přiměřeně k návrhu osoby k tomu legitimované dle § 183...

    Výpověď z pracovního poměru

    Existuje-li jeden pracovní poměr, v rámci něhož zaměstnanec zastává více pracovních pozic, a tento pracovní poměr je rozvázán jednou výpovědí, musí se pak použitý výpovědní...

    Jednatel (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li v pozvánce na valnou hromadu uvedeno, že na pořadu jednání bude „odvolání jednatele“, aniž je vymezen konkrétní důvod odvolání, a odpovídá-li tomu i návrh usnesení valné...

    Jistota (exkluzivně pro předplatitele)

    K opožděnému složení jistoty na náklady řízení (§ 11 odst. 1 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém) se nepřihlíží.

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Požadavek, aby každý, kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, pokácel všechny stromy obecně náchylné k vyvrácení, již nespadá do kategorie...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.