epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • NÁZORY
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Partnerský program
    • Předplatné
    2. 2. 2024
    ID: 117573upozornění pro uživatele

    Není elektronický podpis jako elektronický podpis

    Při své činnosti podnikatelé čím dál častěji jednají tzv. online za použití elektronického podpisu, ať již jde o vystupování vůči domovským úřadům a institucím (finanční úřady, soudy, správa sociálního zabezpečení, celní správa), případně úřadům a institucím jiného státu, nebo o jednání s obchodními partnery, českými i zahraničními. Přitom se mohou setkat s několika typy elektronických podpisů, kdy nemusí být na první pohled zřejmé, který z nich má být použit a zda jeho použití přinese jednajícím výhody, pro něž k jeho použití přistoupili.

    V podmínkách českého právního prostředí se můžeme v rámci elektronického podepisování soukromoprávními subjekty setkat s těmito typy elektronických podpisů:

    1. prostý elektronický podpis ve smyslu čl. 3 bod 10) nařízení eIDAS[1], resp. ve smyslu ustanovení § 7 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen „ZSVDET“)[2];
    2. zaručený elektronický podpis ve smyslu čl. 26 eIDAS, resp. zaručený elektronický podpis ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 ZSVDET;
    3. kvalifikovaný elektronický podpis ve smyslu ustanovení čl. 3 eIDAS, resp. kvalifikovaný elektronický podpis a ustanovení § 6 odst. 2 ZSVDET.

    Prostý elektronický podpis

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Jedná se o nástroj, který je představován daty v elektronické podobě připojenými k jiným datům v elektronické podobě nebo s nimi logicky spojenými, která podepisující osoba používá k podepsání. Může mít formu napsání jména v e-mailu či v elektronickém dokumentu, naskenovaného vlastnoručního podpisu, e-mailové patičky či vzorku vlastnoručního podpisu vytvořeného na nějakém dotykovém zařízení. Prostý elektronický podpis je taktéž možno vytvořit v různých platformách (např. DocuSign) či aplikacích (např. Adobe Acrobat), jejichž prostřednictvím může být podepisování dokumentů realizováno (podepisujícímu je nabídnut již vytvořený podpis, který si může dle vlastních představ upravit).

    Tento podpis má své využití při jednání mezi soukromoprávními subjekty, pokud není stranami sjednáno či zákonem vyžadováno jinak. Nevypovídá však nic o totožnosti podepisujících ani o nezměněnosti obsahu podepisovaného dokumentu, a nelze jej použít při jednání s českým veřejnoprávním podepisujícím[3], resp. při využití určité on-line služby, která je poskytována subjektem veřejného sektoru[4] nebo jeho jménem.

    Zaručený elektronický podpis

    Reklama
    Rozvod podle nových pravidel – očekávání a první zkušenosti (online - živé vysílání) - 29.4.2026
    Rozvod podle nových pravidel – očekávání a první zkušenosti (online - živé vysílání) - 29.4.2026
    29.4.2026 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Zaručený elektronický podpis je elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném kvalifikovaným poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru (dále jen „kvalifikovaný poskytovatel“). Tento podpis musí být jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňovat identifikaci podepisující osoby, být vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou, a být k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat[5].

    Aktuální seznam kvalifikovaných poskytovatelů služeb vytvářejících důvěru v ČR je dostupný na oficiálních stránkách Evropské unie zde, nejčastěji se přitom setkáváme s certifikáty vydanými společnostmi První certifikační autorita, a.s. (I.CA), Certifikační autorita PostSignum – Česká pošta či eIdentity a.s. Aktuální seznam kvalifikovaných poskytovatelů služeb vytvářejících důvěru v EU je dostupný na oficiálních stránkách Evropské unie zde.

    Pro zřízení zaručeného elektronického podpisu je s kvalifikovaným poskytovatelem na základě předem vygenerované žádosti uzavřena smlouva o poskytování certifikačních služeb a ověřena totožnost subjektu, jemuž je kvalifikovaný certifikát zřizován. V případě českých kvalifikovaných poskytovatelů je totožnost konkrétně dokládána dvěma osobními doklady (v případě nepodnikající fyzické osoby) či jedním osobním dokladem (v případě podnikající fyzické osoby). Vydaný kvalifikovaný certifikát a jemu příslušná data (tzv. soukromý klíč[6] a veřejný klíč[7]) mohou být umístěna přímo v počítači či jiném zařízení, na němž je zaručený elektronický podpis vytvářen. Tento podpis lze stejně jako prostý elektronický podpis použít k podpisu e-mailu, či jej přímo vložit do podepisovaného dokumentu.

    Zaručený elektronický podpis se použije při podpisu soukromoprávního elektronického dokumentu, bylo-li to stranami sjednáno, a elektronického dokumentu, kterým se činí úkon vůči českému veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem její působnosti[8], příp. při využití určité on-line služby, která je poskytována subjektem veřejného sektoru nebo jeho jménem[9].

    Kvalifikovaný elektronický podpis

    Tento typ elektronického podpisu představuje v současnosti nejvyšší úroveň podpisu. Jde o elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy vydaném kvalifikovaným poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru (stejně jako v případě zaručeného elektronického podpisu), který je ovšem navíc vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů[10] (dále jen „kvalifikovaný prostředek“).

    Na kvalifikovaném prostředku jsou uloženy jak soukromý klíč i kvalifikovaný certifikát (s veřejným klíčem)[11]. Soukromý klíč nelze z kvalifikovaného prostředku vyexportovat. Seznam kvalifikovaných prostředků pro vytváření elektronických podpisů zřizovaných kvalifikovanými poskytovateli v jednotlivých státech EU je dostupný na oficiálních stránkách Evropské unie zde. V případě kvalifikovaného certifikátu zřizovaného českými kvalifikovanými poskytovateli může kvalifikovaným prostředkem být certifikovaná čipová karta (např. eObčanka vydaná od 01.07.2018)[12] nebo jiný externí nosič (např. USB token). Bez použití tohoto nosiče není možné dokument řádně elektronicky podepsat.

    I v tomto případě je se zřizujícím kvalifikovaným poskytovatelem uzavřena smlouva o poskytování certifikačních služeb a ověřena totožnost žadatele. Žádost o vydání kvalifikovaného certifikátu je ovšem již třeba vygenerovat na kvalifikovaném prostředku, na nějž bude kvalifikovaný certifikát uložen. Kvalifikovaný prostředek je možné objednat přímo u kvalifikovaného poskytovatele, příp. si zakoupit jakýkoliv kvalifikovaný prostředek uvedený na seznamu kvalifikovaných prostředků[13]. I kvalifikovaný elektronický podpis použít k podpisu e-mailu, či jej přímo vložit do podepisovaného dokumentu.

    Kvalifikovaný elektronický podpis umožňuje komunikaci se všemi orgány veřejné moci, a to i v rámci přeshraničního styku. Pro úplnost dodejme, že orgány veřejné moci jsou povinny podepisovat elektronické dokumenty jedině kvalifikovaným elektronickým podpisem[14].

    Pro zaručený elektronický podpis a kvalifikovaný elektronický podpis zavádí ZSVDET v ustanovení §6 odst. 2 legislativní zkratku uznávaný elektronický podpis. Byť oba podpisy naplňují kritéria bezpečné komunikace mezi občany, zejména co se nezměněného obsahu podepisovaných dokumentů a totožnosti podepisujících subjektů týká, jen druhý z nich je v souladu s nařízením eIDAS uznáván jako kvalifikovaný podpis ve všech členských státech Evropské unie a má také ve všech členských státech Evropské unie právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu[15].

    Závěrem

    Přestože existuje více druhů elektronických podpisů, které mohou soukromoprávní subjekty používat, v rámci právní jistoty lze doporučit využívat kvalifikovaný elektronický podpis. Jeho použití není pro běžného uživatele nijak obtížné, když certifikát uložený na externím nosiči je běžné využíván např. při přístupu do elektronického bankovnictví, a rovněž instrukce pro připojení podpisu v jednotlivých platformách či aplikacích jsou velmi srozumitelné i tzv. laikům. 

    Tento druh podpisu představuje v současnosti nejvyšší úroveň podpisu a stupeň zabezpečení, a má tak nejširší rozsah použití v rámci celé Evropské unie (mimo ni pak v souladu s dohodou soukromoprávních subjektů či požadavky cizích orgánů státní moci). Jeho použití lze rovněž doporučit v případě elektronicky uzavíraných smluv, kde bylo stranami dohodnuto, či je zákonem vyžadováno dodržení písemné formy (tedy např. zástavní smlouva, smlouva o převodu nemovitosti, pojistná smlouva uzavřená na dobu alespoň 1 roku apod.).

    Současně je však třeba uvést, že při vědomí aktuálního stále sílícího trendu digitalizace a elektronizace (nejen) právních jednání eIDAS stanoví, že Elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy[16]. Tedy i prostý elektronický podpis je způsobilým prostředkem k uzavření smlouvy, u níž není stranami sjednáno či zákonem vyžadováno jinak.


    Mgr. Hana Trusíková

    advokát

    Doležal & Partners s.r.o., advokátní kancelář

    Růžová 1416/17
    110 00 Praha

    Koliště 1912/13
    602 00 Brno

    tel.: +420 222 544 201
    e-mail: office@dolezalpartners.com

     

    [1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23.07.2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.

    [2] Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších změn.

    [3] Stát, územní samosprávný celek, právnická osoba zřízená zákonem nebo právnická osoba zřízená nebo založená státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem nebo jejich orgán anebo jiná jejich součást, příp. jiná právnická osoba, jedná-li při výkonu své působnosti (srov. §5 SZVDET).

    [4] Státní, regionální nebo místní orgán, veřejnoprávní subjekt, sdružení vytvořené jedním nebo několika takovými orgány nebo jedním nebo několika takovými veřejnoprávními subjekty nebo soukromý subjekt, který byl alespoň jedním z těchto orgánů, subjektů nebo sdružení pověřen poskytovat veřejné služby, jedná-li na základě tohoto pověření (srov. čl. 3 bod 7) a bod 8) eIDAS.

    [5] Srov. čl. 26 eIDAS.

    [6] Soukromý klíč obsahuje data pro tvorbu elektronického podpisu.

    [7] Veřejný klíč obsahuje data pro ověření podpisu.

    [8] Srov. §6 odst. 1 ZSVDET.

    [9] Srov. čl. 27 odst. 2 eIDAS.

    [10] QSCD - qualified signature creation device (srov. čl. 3 bod 23) a Přílohu II. eIDAS).

    [11] Generování klíče a žádosti kvalifikovaným poskytovatelem se v tomto případě provádí přímo na kvalifikovaný prostředek.

    [12] Čip eObčanky musí uživatele aktivovat a pro její použití při vytváření elektronického podpisu je nutné mít k dispozici čtečku čipových karet.

    [13] Dostupný na oficiálních stránkách Evropské unie zde.

    [14] Srov. §5 ZSVDET.

    [15] Srov čl. 25 odst. 2 eIDAS.

    [16] Srov. čl. 25 odst. 1 Nařízení eIDAS.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Hana Trusíková (Doležal & Partners )
    2. 2. 2024

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Odpovědnost člena voleného orgánu dle § 159 OZ a vymezení škody způsobené právnické osobě
    • Vnosy do společného jmění manželů a jejich valorizace v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu
    • Právo na přístup ke kamerovým záznamům: střet GDPR, informačního zákona a praxe veřejných institucí
    • Postoupení pohledávky na výživné jako novinka právní úpravy účinné od 1. 1. 2026
    • Jak zahájit provoz mezinárodní letecké linky do České republiky (EU): právní požadavky pro aerolinky ze třetích zemí
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • Preventivně-sankční funkce náhrady nemajetkové újmy za porušení osobnostních práv pohledem Ústavního soudu
    • Odštěpný závod zahraniční společnosti optikou NIS2: Jak správně určit velikost podniku?
    • Zápis ochranné známky bez komplikací. Klíčem k úspěchu je kvalitní předběžná rešerše
    • Zneužití práva na přístup podle GDPR
    • Byznys a paragrafy, díl 31. - létající pořizovatel ve světle nového stavebního zákona

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 30.04.2026Marketing a akvizice klientů s podporou AI (online - živé vysílání) - 30.4.2026
    • 06.05.2026Revoluce či evoluce, aneb co se skutečně mění v oblasti úpravy péče o nezletilé děti (online - živé vysílání) - 6.5.2026
    • 13.05.2026Náklady civilního řízení – se zaměřením na judikaturu Ústavního soudu (online - živé vysílání) - 13.5.2026
    • 13.05.2026Pokročilý legal prompt engineering: Vícekrokové uvažování a Chain-of-Thought prompting (online - živé vysílání) - 13.5.2026
    • 14.05.2026Německé právo pro české podnikatele – časté problémy a jejich řešení (online - živé vysílání) - 14.5.2026

    Online kurzy

    • Zavinění, právní omyl a odpovědnost zaměstnance za škodu pohledem Nejvyššího soudu
    • Novinky ze světa AI pro právníky – leden až březen 2026
    • Disciplinární procesy v pracovním právu
    • Pracovní smlouva: co obsahovat musí, může, nesmí
    • Cesta k pracovnímu poměru
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 19.05.2026Rodina v právu a bezpráví: Rodinné právo – trampoty rodičů, dětí, advokátů - 19.5.2026
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Odpovědnost člena voleného orgánu dle § 159 OZ a vymezení škody způsobené právnické osobě
    • Novelizace nařízení EU o odlesňování (EUDR)
    • Zamyšlení nad systémem alternativních trestů: poznámky na pozadí mezinárodní vědecké konference „Rethinking Sentencing: Are We Getting Justice Right?“
    • Vnosy do společného jmění manželů a jejich valorizace v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu
    • Exekuce
    • Podmínky pro uložení trestu vyhoštění cizince
    • Zákon Lugového: jak Rusko přepisuje pravidla mezinárodních arbitráží
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo na přístup ke kamerovým záznamům: střet GDPR, informačního zákona a praxe veřejných institucí
    • Vnosy do společného jmění manželů a jejich valorizace v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu
    • Odpovědnost členů statutárního orgánu za nepodání insolvenčního návrhu včas
    • TOP 5 judikátů z korporátního práva za rok 2025
    • Postoupení pohledávky na výživné jako novinka právní úpravy účinné od 1. 1. 2026
    • Vybrané otázky poskytování zdravotních služeb na dálku
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • Prekluze důvodu neplatnosti VH
    • Promlčení zápůjčky bez určení splatnosti v judikatuře Nejvyššího soudu
    • Nejvyšší soud a forma smlouvy o smlouvě budoucí: krok zpět v ochraně právní jistoty?
    • Náhrada ušlého nájemného při předčasném ukončení nájemní smlouvy na nebytové prostory
    • Nepravomocné povolení stavby a změna územního plánu
    • Proč musí obhájce u soudu mlčet?
    • Mimořádné vydržení a vývoj judikatury Nejvyššího soudu
    • Právní povaha sítě elektronických komunikací – režim náhrady škody
    • Velké tápání okolo švarcsystému

    Soudní rozhodnutí

    Insolvenční řízení

    V poměrech první fáze insolvenčního řízení (od podání insolvenčního návrhu do rozhodnutí o úpadku dlužníka) nepředstavuje zkoumání okolností, zda je dlužník řádně zastoupen...

    Exekuce

    Je-li důvodem rozhodnutí o zániku excesivní závady „očistit“ nemovitou věc od jejího nepřiměřeného zatížení za účelem zvýšení šance jejího prodeje v dražbě, lze mít za...

    Započtení

    U pohledávek, které mají zaniknout započtením na základě jednostranného právního jednání věřitele aktivní pohledávky (pohledávky užité k započtení) se náležitosti...

    Reorganizace

    Každý schválený reorganizační plán musí splňovat předpoklady uvedené v § 348 odst. 1 písm. a/, b/, d/ a e/ insolvenčního zákona. Zákonnost, poctivost, vyšší uspokojení než v...

    Soudní poplatky (exkluzivně pro předplatitele)

    Jakkoli Nejvyšší soud připustil výjimku z pravidla obsaženého v § 140a odst. 1 věty druhé insolvenčního zákona v tom směru, že zákaz pokračování v řízení nebrání tomu, aby...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2026, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu "Taktika jednání o smlouvách".

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.