Nepřijetí dítěte do školky a správní soudnictví
Dle ČSÚ se v roce 2011 živě narodilo 108,7 tisíce dětí, o 8,5 tisíce méně než v roce předešlém. Počty narozených kluků a holčiček klesaly již 3 roky za sebou od roku 2008, kdy vrcholila nedávná vlna zesílené porodnosti. Malý baby boom okolo roku 2008 mj. vedl k dnešní přetíženosti mateřských školek. O hledání kvalitní ( a nepříliš vzdálené) školky by nejeden čtenář jistě mohl vypravovat.
Tam kde poptávka převyšuje nabídku, možno se setkat i s korupcí. Její chapadla někdy obepínají i české, moravské a slezské mateřinky. Podle čerstvého výzkumu (červen 2012) Transparency International dokonce dvě až tři procenta lidí prošla situací s uplácením při přijímání dítěte do mateřské školky. Byť ve zdravotnictví či na určitých typech úřadů se patrně uplácí častěji, i výše zmíněná korupce ve školkách je též alarmující.[1]
Nicméně v našem textu se zamyslíme nad jinou otázkou – můžeme v ČR podat žalobu proti nepřijetí dítěte do mateřské školky? Do letošního května o tom byly pochybnosti, nicméně nyní je již v tomto ohledu jasněji. Nejvyšší správní soud (dále jen NSS) , stojící trochu v mediálním stínu soudu ústavního[2], nyní závazně rozhodl (1 As 35/2012 – 40) , že toto žalovat legitimně lze!
Rozsah přezkumné pravomoci soudů je obecně zajímavou odbornou otázkou.[3]
NSS zde mj. vycházel z toho, že aby mohl ve věci rozhodovat musí být kumulativně splněny tři podmínky: 1) jde o orgán moci výkonné; 2) tento orgán rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob; 3) rozhodování se děje v oblasti veřejné správy.[4] Rozhodnutí mateřské školy o nepřijetí dítěte všechny tyto podmínky, dle NSS, splňuje.
Připomeňme, že rozhodování o nepřijetí do systému předškolního vzdělávání je upraveno veřejnoprávními normami školského zákona kogentní povahy.
Podle (nejen) NSS je vzdělávání jako veřejná služba svázáno přísnou regulací a kontrolováno státem. Proto rozhodování o jeho (ne)poskytnutí nemožno považovat za akt vymykající se soudní kontrole.
Pro informační komplexnost dodejme příklad z druhé strany vzdělávacího řetězce, NSS již dříve judikoval , že přezkoumatelné je i rozhodnutí o nepřijetí studentů ke studiu na vysokých školách – viz. např. rozsudek NSS ze dne 21. 12. 2006, čj. 2 As 37/2006 - 63, nebo pozdější rozsudek NSS ze dne 8. 9. 2011, čj. 7 As 79/2011 – 120 .
Na závěr stručně podotýkám, že citované rozhodnutí NSS vnímám jako správné – vedoucí ve svých důsledcích k prohloubení ideje demokratického právního státu. Rozhodně jej tedy nepokládám za nijak bagatelní, naopak nejen pro rodiče (resp. nepřímo i jejich prarodiče) může mít pozitivní dopad na jejich každodenní život více než některé mediální mega-kauzy.
JUDr. Petr Kolman, Ph.D.,
odborný asistent na PF MU v Brně
právník a publicista
--------------------------------------------------------------------------------
[1] Srov. a blíže >>> zde.
[2] Byť aktuálně oslabeného již o dva soudce
[3] Rozsah přezkumné pravomoci soudů ve správním soudnictví je na zákonné úrovni vymezen soudním řádem správním, konkrétně v ustanovení § 4 ve spojení s § 2 s. ř. s.
[4] Tato triáda důvodů je součástí ustálené judikatury NSS, nejde tedy v tomto ohledu o žádný judikatorní zvrat či dokonce tzv. kopernikovský obrat.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz
