17. 6. 2016
ID: 101864upozornění pro uživatele

Nezbytná cesta aneb jak se k tomu svému pozemku vlastně dostat?

Jedním z častých problémů při nákupu nemovitosti je zajištění přístupu k ní. Nejen to. Narušení sousedských vztahů, účelová koupě nemovitosti sloužící jako přístup k pozemku a podobné případy mohou vést k tomu, že dosud mlčky tolerovaný stav nahradí bránění ke vstupu na pozemek a problém je na světe. Podobné situace mnohdy vedou k podání žádosti o určení, že přístupový pozemek je veřejně přístupnou účelovou komunikací. Pokud ale řízení není úspěšné, přichází na řadu mimo jiné i zřízení práva nezbytné cesty. Jak postupovat a jaké problémy skýtá podání žaloby na zřízení práva nezbytné cesty se dozvíte v tomto článku.

 
 Dvořák Hager & Partners
 
Jak podat žalobu?

Úvodem je třeba upozornit, že dle OZ[1] se nezbytná cesta nezapisuje automaticky do katastru nemovitostí. Lze tedy jedině doporučit, aby žalobce v petitu žaloby jednoznačně uvedl, že požaduje zřídit nezbytnou cestu jako služebnost. Ta se pak bude zapisovat do katastru nemovitostí, poskytne oprávněnému vyšší míru právní jistoty a bude váznout na pozemku i v případě jeho převodu.

Jak vymezit nezbytnou cestu?


Již samotný název napovídá, že nezbytná cesta musí být opravdu nezbytná. Nebude tak zřízena k celému pozemku, ale pouze k té části, která zajistí přístup k nemovitosti oprávněného. Pokud taková situace nastane, měl by být přílohou žaloby i geometrický plán se zakreslením nezbytné cesty. Ten je pak ostatně i přílohou rozsudku, kterým se nezbytná cesta zřizuje.

Kolik to bude stát?

Základní definice práva nezbytné cesty podle všeho předpokládá, že žalobce bude soud žádat, aby mu za náhradu povolil nezbytnou cestu přes pozemek žalovaného. Není tedy od věci již v žalobě navrhnout výši nabízené náhrady za zřízení práva nezbytné cesty (minimálně tím bude celý spor z části urychlen). Z OZ však tato povinnost zcela zřejmá není.

Pokud výše náhrady není v žalobě uvedena, měl by soud dle mého názoru vyzvat žalobce k doplnění tvrzení a vyčíslení výše náhrady. Lze také předpokládat, že výší náhrady se bude aktivně zabývat žalovaný a případně ji sám vyčíslovat.

Je třeba též upozornit, že zřízení práva nezbytné cesty může být pro oprávněného i poměrně nákladné. Finanční kompenzace, se kterými OZ v rámci zřízení nezbytné cesty počítá, jsou totiž následující:

  • (i) úplata za zřízení nezbytné cesty a odčinění újmy, není-li zahrnuto v úplatě;
  • (ii) složení jistoty pro případ způsobení škody na dotčeném pozemku; přičemž
  • (iii) plnění dle bodů výše náleží i osobě, jež má též k pozemku zřízeno věcné právo a zřízením nezbytné cesty je toto právo dotčeno (např. věcné břemeno užívání); a
  • (iv) náhrada za utrpěnou újmu další osoby, která má k dotčenému pozemku zřízeno jiné právo (např. nájem nebo pacht).
Jedná se tedy o potenciálně poměrně široký okruh osob, jež mohou požadovat po oprávněném z nezbytné cesty finanční kompenzaci, a to z různých titulů.

Závěr

Podání žaloby na zřízení práva nezbytné cesty je důležitým nástrojem, jak může vlastník zřídit přístup ke svému pozemku. Jak však vyplývá z tohoto článku, podání žaloby je třeba pečlivě připravit. Zároveň se též může stát, že zřízení nezbytné cesty se oprávněnému poměrně prodraží, a to vzhledem k různým druhům finančních kompenzací.


Mgr. Vojtěch Faltus

Mgr. Vojtěch Faltus
,
advokátní koncipient


Dvořák Hager & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.

Oasis Florenc
Pobřežní 394/12
186 00 Praha 8

Tel.:    +420 255 706 500
Fax:    +420 255 706 550
e-mail:    praha@dhplegal.com

--------------------------------------
[1] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz