S cílem uspokojit rostoucí poptávku po efektivitě a udržet krok s technologickým i tržním vývojem vydala Mezinárodní obchodní komora (dále jen „ICC“) revidovaná pravidla rozhodčího řízení. ICC Arbitration Rules 2026 (dále jen „Pravidla ICC 2026“), která nabývají účinnosti 1. června 2026, přinášejí aktualizaci pravidel z roku 2021 a reagují na zkušenosti nasbírané za uplynulé čtyři roky. Jak při jejich představení zdůraznila prezidentka rozhodčího soudu ICC Claudia Salomon, revidovaná pravidla mají za cíl především zvýšit efektivitu, srozumitelnost a využitelnost.

Níže uvádíme přehled těch nejvýznamnějších změn, které nová pravidla přinášejí.

Zvýšení efektivity a procesní ekonomie (Efficiency)

Zrušení Terms of Reference

Jedním z nejvýraznějších zásahů do dosavadní praxe je odstranění povinnosti tribunálu vypracovávat v úvodu řízení tzv. Terms of Reference (vymezení předmětu sporu). Tento krok reflektuje realitu moderní arbitráže, kdy sepisování tohoto dokumentu často vedlo k nežádoucím průtahům, zejména pokud jedna ze stran uplatňovala obstrukční taktiky. Nově se řízení dle článku 24, po ustavení tribunálu, přesouvá přímo k uspořádání Case Management Conference (dále jen „CMC“), kde se neprodleně stanoví závazný procesní harmonogram (Procedural Timetable).

Pravidla ICC 2026 zároveň v článku 24 výslovně umožňují tribunálu svolávat v průběhu řízení další CMC, které mohou sloužit k zefektivnění vedení řízení v případě změny okolností či nutnosti další specifikace harmonogramu.

Se zrušením Terms of Reference úzce souvisí i důležitá změna v systému lhůt pro vydání konečného nálezu. Zatímco dříve běžela lhůta standardně od podpisu tohoto dokumentu, nově lhůty pro vydání nálezu (a jejich případné prodlužování) určuje dle článku 34 přímo prezident rozhodčího soudu ICC. Tím se zásadně posiluje institucionální dohled nad časovým harmonogramem.

Zrychlené řízení (EPP): nová hranice 4 milionů USD

Výraznou změnou je i zvýšení hranice hodnoty sporu pro zrychlená řízení. Takzvaná Expedited Procedure Provisions (dále jen „EPP“) se na spor použijí buď na základě dohody stran, nebo automaticky, pokud hodnota sporu nepřekračuje stanovenou hranici. Nová pravidla stanoví, že pro rozhodčí smlouvy uzavřené od 1. června 2026 tato hranice činí 4 miliony USD, oproti dosavadním 3 milionům USD platným pro smlouvy uzavřené od 1. ledna 2021. Zvýšení této hranice není zanedbatelné, jelikož mediánová hodnota nově vzniklých sporů vedených před ICC se v roce 2025 pohybovala kolem 5 milionů USD[2] a až 40 % sporů nepřesáhlo hranici 4 milionů USD[3], z čehož nám vyplývá, že podstatná část případů bude i nadále podléhat EPP automaticky.

Reklama

AI-bezpečné právní psaní 2.0 (online - živé vysílání) - 16.7.2026

16.7.2026 13:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

EPP přináší oproti standardnímu řízení řadu odlišností. Věc zpravidla rozhoduje jediný rozhodce, poplatky jsou sníženy a šestiměsíční lhůta pro vydání nálezu běží od úvodní procesní porady (CMC). Tyto vlastnosti mohou být za určitých okolností výhodou i nevýhodou v závislosti na povaze a složitosti konkrétního sporu. Strany, které uzavírají smlouvy s rozhodčí doložkou ICC, by proto měly zvážit, zda je pro ně automatická aplikace EPP žádoucí, nebo zda je vhodné doložku doplnit o výslovný opt-out.

Vysoce zrychlené řízení (HEAP): nový institut pro zrychlení a efektivitu

Další novinkou, na kterou bychom rádi upozornili, je zavedení zcela nového institutu — Highly Expedited Arbitration Provisions (dále jen „HEAP“). Na rozdíl od EPP se HEAP nepoužije automaticky; vyžaduje výslovný souhlas obou stran, a to buď přímo v rozhodčí doložce, nebo kdykoli po zahájení řízení. Stranám je rovněž zachováno právo z HEAP kdykoli vystoupit; totéž může na návrh tribunálu, strany nebo z vlastní iniciativy rozhodnout i samotný rozhodčí soud ICC. Procesní rámec HEAP je přizpůsoben extrémně stlačenému harmonogramu. Konečný nález musí být vydán do tří měsíců od úvodní CMC, která musí proběhnout nejpozději do sedmi dnů od předání spisu rozhodci, přičemž věc rozhoduje výlučně jediný rozhodce. Je důležité zdůraznit, že tato striktní tříměsíční lhůta v sobě již zahrnuje i povinný přezkum návrhu nálezu ze strany rozhodčího soudu ICC (tzv. scrutiny) a jeho následnou notifikaci stranám.

Hlavní předností HEAP oproti jiným mechanismům rychlého rozhodování je, že výsledný rozhodčí nález je závazný a vykonatelný podle Newyorské úmluvy. HEAP tak v sobě spojuje procesní rychlost s plnou mezinárodní vymahatelností, což z něj činí atraktivní volbu zejména pro časově citlivé spory, kde průtahy bezprostředně způsobují finanční škody.

Větší srozumitelnost a transparentnost (Clarity)

Předběžné zamítnutí zjevně nedůvodných nároků

Pravidla ICC 2026 v článku 30 nově formálně kodifikují institut zrychleného zamítnutí (Early Determination). Ten umožňuje stranám požádat o okamžité zamítnutí nároku či námitky z důvodu, že jsou zjevně nedůvodné (manifestly without merit) nebo zjevně nespadají do pravomoci tribunálu (manifestly outside the arbitral tribunal's jurisdiction). Tím se signifikantně omezuje prostor pro obstrukční jednání ve formě tzv. guerrilla tactics a vynucování nákladného dokazování u šikanózních návrhů.

Zpřísnění testu nezávislosti a prevence konfliktů zájmů

V rámci neustále se zvyšujícího důrazu na transparentnost a nezávislost zavádějí revidovaná pravidla dosavadní doporučení z metodických pokynů přímo do svého normativního textu, konkrétně článek 12 odst. 2 nyní výslovně zakotvuje pravidlo, že jakékoli pochybnosti potenciálního rozhodce o tom, zda určitou skutečnost odhalit, musí být vyřešeny ve prospěch jejího zveřejnění (in case of doubt, disclose). Zároveň však článek 12 odst. 4 poskytuje rozhodcům ujištění a kodifikuje dlouhodobou praxi rozhodčího soudu ICC, že samotné zveřejnění informace automaticky neznamená nedostatek nezávislosti či nestrannosti. Cílem tohoto ustanovení je podpořit včasnou a úplnou otevřenost bez obav z automatické presumpce střetu zájmů. K usnadnění prověřování nezávislosti (conflict check) a minimalizaci rizika napadení nálezu pak zavádí článek 12 odst. 5 novou povinnost přímo pro strany sporu. Ty musí předložit seznam osob a entit, které by měli rozhodci při zkoumání své nezávislosti zohlednit (např. mateřské společnosti, klíčoví subdodavatelé či third-party funders).

Vyjasnění role tajemníka tribunálu

Na závěr této kapitoly považujeme za vhodné zmínit i nový článek 44, který výslovně upravuje postavení tajemníků tribunálu (Tribunal Secretaries). Zavádí pro ně stejné standardy nezávislosti a nestrannosti, jaké platí pro rozhodce, a především kodifikuje zásadu zákazu delegace rozhodovací pravomoci (delegatus non potest delegare). Tajemníci pracují výlučně pod přímou kontrolou a dohledem tribunálu.

Lepší praktická využitelnost a adaptace na moderní standardy (Usability)

Zefektivnění institutu nouzového rozhodce (Emergency Arbitrator)

Ustanovení o nouzovém rozhodci přináší zásadní extenzi v otázce pasivní legitimace. Nově je výslovně umožněno nařídit předběžné opatření vůči většímu okruhu subjektů, čímž autoři reflektují zkušenosti z téměř 300 případů od zavedení tohoto institutu v roce 2012.[4] Podle nového článku 1 odst. 2 Přílohy IV (Appendix IV) lze řízení zahájit nejen proti a) původním signatářům rozhodčí smlouvy a b) jejich právním nástupcům, ale nově také c) proti jakékoli další straně, u níž je prezident rozhodčího soudu ICC na základě podaného návrhu prima facie přesvědčen, že by mohla být rozhodčí smlouvou vázána. Tato inovace zásadně usnadňuje dosažení urgentní ochrany ve sporech zahrnujících komplexní holdingové struktury a dceřiné společnosti.

Výslovná úprava mlčenlivosti pro rozhodce

Zatímco otázka důvěrnosti ve vztahu ke stranám sporu je v arbitráži často ponechána na rozhodném právu (lex arbitri) nebo specifické dohodě stran, článek 12 odst. 8 nově a zcela explicitně stanoví blanketní povinnost mlčenlivosti pro samotné rozhodce. Ti musí zachovávat přísnou důvěrnost o všech záležitostech týkajících se arbitráže, ledaže by se strany dohodly jinak, vyžadoval to zákon nebo ochrana jejich vlastních zákonných práv.

Digitální komunikace jako standard

Logický důsledek technologického vývoje pak reflektuje nový článek 3 odst. 1 a 2, který stanoví, že veškerá písemná komunikace se sekretariátem nově probíhá výlučně prostřednictvím e-mailu a elektronických prostředků. Výjimku z tohoto pravidla tvoří pouze situace, kdy strana výslovně požádá o potvrzení o přijetí nebo o doručení v listinné podobě.

Dalším krokem k digitalizaci je pak zavedení tzv. hybridní formy ústního jednání. Pravidla z roku 2021 umožňovala konat ústní jednání distančně (prostřednictvím videokonference, telekonference nebo jiných elektronických prostředků) či prezenčně. Pravidla ICC 2026 tuto úpravu doplňují o výslovné oprávnění tribunálu konat jednání v tzv. hybridní formě, tj. s kombinací prezenční a distanční účasti jednotlivých osob.

Závěrem pak lze říci, že Pravidla ICC 2026 nepředstavují radikální systémový přelom, ale spíše cílenou a praktickými zkušenostmi podloženou revizi předchozích pravidel z roku 2021. Jejich hlavním cílem je reagovat na rostoucí poptávku po efektivitě a omezit zbytečné průtahy v řízení.

Klíčový přínos těchto změn lze shrnout do tří hlavních oblastí:

1. Rozšíření dostupnosti rychlých procesních forem: Pravidla vycházejí vstříc sporům nižší a střední hodnoty. Zásadní je v tomto ohledu zvýšení finanční hranice pro zrychlené řízení (EPP) na 4 miliony USD a zavedení nového institutu HEAP.

2. Zjednodušení procesního rámce a zvýšení procesní ekonomie: Jedním z nejvýraznějších zásahů do dosavadní praxe je úplné zrušení povinnosti vypracovávat dokument Terms of Reference, jehož sepisování dříve často sloužilo k obstrukčním taktikám. Klíčový procesní milník se tak přesouvá přímo na úvodní organizační schůzi CMC, kde je rovnou stanoven závazný procesní harmonogram.

3. Výslovná kodifikace dosavadní praxe a zvýšení transparentnosti: Pravidla nově formálně ukotvují instituty, které sice v reálné arbitrážní praxi již úspěšně fungovaly, avšak dosud postrádaly přímou oporu v samotném textu pravidel. Dále pak kladou ještě větší důraz na transparentnost a neveřejnost rozhodčího řízení.

Ve svém celku se dle našeho názoru jedná o promyšlený soubor změn, které — budou-li v praxi aplikovány důsledně — mohou velmi významně přispět k efektivnějšímu a pružnějšímu vedení řízení.

Advokáti ROWAN LEGAL mají s rozhodčím řízením vedeným dle pravidel ICC bohaté zkušenosti, a to jak z pozice zástupců stran, tak i jako rozhodci.

JUDr. Ing. Miloš Olík, Ph.D., LL.M., FCIArb
Advokát / Partner

Mgr. Jan Hartman
Advokátní koncipient