Nová právní úprava úpadkového práva – Moratorium versus Ochranná lhůta

Institut ochranné lhůty, respektive nový institut moratoria, poskytuje dlužníkovi před prohlášením úpadku určitý časový prostor k nalezení řešení svých finančních problémů mimosoudní cestou. Jde o určité časové období, kdy dlužník může oddálit prohlášení úpadku na jeho osobu a nalézt tak řešení k jeho záchraně.

Návrh na vyhlášení moratoria může v souladu s ust. §115 insolvenčního zákona  podat pouze dlužník, jenž je podnikatelem s výjimkou právnické osoby, jež je v likvidaci. Zákon dává dlužníkovi lhůtu k podání návrhu na vyhlášení moratoria 7 dnů od podání insolvenčního návrhu, a to v případě, že insolvenční návrh byl podán dlužníkem. Pokud návrh podal věřitel, činí lhůta k podání návrhu na vyhlášení moratoria 15 dní ode dne doručení insolvenčního návrhu dlužníkovi. Nová právní úprava zde reaguje na potřebu zrychlení insolvenčního řízení a oproti součastné právní úpravě obsažené v zák.č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ( dále jen ZKV) stanovuje dvě rozličné lhůty pro podání návrhu. Právní úprava ZKV ve svém ust. § 5a odst. 1 stanovila pouze jednu lhůtu, a to 15 dní od doručení návrhu na prohlášení konkursu soudem bez ohledu na to, zda je návrh podán dlužníkem či věřitelem.

Samotný návrh musí dle ust. § 116 insolvenčního zákona obsahovat krom obecných náležitostí stanovených v ust. § 42 odst. 4 o.s.ř.:

• všechny skutečnosti odůvodňující vyhlášení moratoria
• seznam a listiny přiložené v rámci insolvenčního návrhu
• poslední účetní závěrku
• písemné prohlášení většiny věřitelů, počítané dle výše pohledávek, o souhlasu s vyhlášením moratoria ( tento souhlas musí být písemný a podpisy věřitelů musí být úředně ověřeny)

Insolvenční soud je posléze povinen v souladu s ust. §117 insolvenčního zákona rozhodnout o návrhu do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel. Tato lhůta je též nově zavedena oproti současné právní úpravě obsažené v ZKV s tím, že tato lhůta neumožňuje soudu aplikovat ust. § 43 o.s.ř., tedy není možné vyzvat navrhovatele usnesením k opravě či doplnění podání. Proto navrhovatel musí více dbát perfektnosti návrhu s tím, že pokud nebude návrh perfektní, hrozí navrhovateli odmítnutí návrhu.  

Insolvenční soud za splnění zákonem předepsaných náležitostí rozhodne o vyhlášení moratoria, v případě, že náležitosti návrhu nejsou splněny, případně pokud již bylo rozhodnuto o insolvenčním návrhu, soud návrh odmítne. Proti rozhodnutí o vyhlášení moratoria není odvolání přípustné, proti odmítnutí návrhu se může odvolat pouze dlužník.

V souladu s rozhodnutím o vyhlášení moratoria soud určí dobu trvání doby moratoria dle návrhu dlužníka, nejdéle však na dobu 3 měsíců. Pokud tedy dlužník požaduje delší dobu trvání moratoria, není toto důvodem k odmítnutí návrhu. Moratorium však bude vyhlášeno pouze v maximální délce 3 měsíců. Moratorium je v souladu s ust. § 119 insolvenčního zákona účinné od okamžiku zveřejní  rozhodnutí v insolvenčním rejstříku. Zákon též připouští možnost prodloužení moratoria,a to na návrh dlužníka o dobu maximálně 30 dní, který musí obsahovat:

• aktualizovaný  seznam závazků
• písemné prohlášení většiny věřitelů, počítané dle výše pohledávek, o souhlasu s prodloužením moratoria ( tento souhlas musí být písemný a podpisy věřitelů musí být úředně ověřeny)

Důležité však je, aby návrh došel insolvenčnímu soudu s dostatečným časovým předstihem, aby o něm mohlo být rozhodnuto a moratorium nezaniklo uplynutím doby.

Samozřejmě nejvýznamnější jsou asi účinky vyhlášení moratoria. Především nelze vydat rozhodnutí o úpadku a je tedy dán prostor dlužníkovi, k vyřešení svých závazků. Aby nebylo zneužíváno této doby např. k „tunelování“ majetku dlužníka, musí zákon určitým způsobem omezit nakládání dlužníka s majetkovou podstatou. Ust. § 122 insolvenčního zákona s tímto počítá a přikazuje dlužníkovi hradit přednostně závazky bezprostředně související se zachováním provozu podniku vzniklé v posledních 30 dnech před vyhlášením moratoria a po vyhlášení moratoria na úkor dříve splatných závazků. Pro zákonodárce je prioritní zachovat provoz podniku a tedy hradit přednostně především platby za energie, suroviny, polotovary apod., které jsou nezbytné pro zachování podniku. Na druhé straně insolvenční zákon zakazuje účastníkům smluv uzavřených s dlužníkem, které trvaly alespoň 3 měsíce před prohlášením moratoria, vypovědět smlouvu či odstoupit od smlouvy s dlužníkem z důvodu prodlení dlužníka s hrazením závazků, ke kterému došlo před prohlášení moratoria či v době zhoršení majetkové situace dlužníka.

Jak jsem již výše uvedl, dlužník je povinen nakládat s majetkovou podstatou řádně a plnit řádně povinnosti stanovené mu insolvenčním zákonem. Ust. § 127 insolvenčního zákona počítá s odpovědností dlužníka za škodu, která vznikla věřitelům v souladu s porušením dlužníkových povinností. Tato odpovědnost je konstruována jako objektivní odpovědnost a dlužník se jí může zprostit jen tehdy, když prokáže, že jí nemohl zabránit i při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu moratoria.

Nutno též dodat, že i v době trvání moratoria mohou oprávněné osoby přistoupit k řízení a věřitelé uplatnit svá práva přihláškou pohledávky, účinky těchto úkonů však nastávají až se zánikem moratoria.

Moratorium zanikne v souladu s ust. § 124 insolvenčního zákona:

• uplynutím doby
• na základě zrušení insolvenčním soudem
• zamítnutím, odmítnutím insolvenčního návrhu či zastavením řízení

Insolvenční soud zruší moratorium buďto na návrh většiny věřitelů, počítaných dle výše jejich pohledávek uvedených v seznamu závazků, nebo i bez návrhu, jestliže během řízení vyjde najevo, že dlužník uvedl v návrhu na vyhlášení moratoria nepravdivé údaje majíc nepoctivý záměr uspokojit přednostně jen některé věřitele.       

Mgr. Václav Jindra
advokátní koncipient
Advokátní kancelář Mgr. Tomáše Mužíka
Pařížská 22
110 00 Praha 1
tel: +420224811846      
fax: +420224811595