občanské právo

Dnes předkládaný nález Ústavního soudu není nijak průlomový. Naopak, spíše jen upozorňuje na skutečnost, že snaha vyhrát za každou cenu a odmítání smírného řešení mohou vyjít pěkně draho.

V aktuálním nálezu ze dne 11. 6. 2018 sp. zn. I. ÚS 4022/17 doplnil Ústavní soud judikaturu ve věci ochrany osobnosti. Ústavní soud navázal na již rozsáhle judikované rozdělení pojmů hodnotící soud a skutkové tvrzení a provedl další výklad a především aplikaci na další skutkový stav. Nález provádí standartní a přehlednou aplikaci právní úpravy a…

Zatím není přijatý adaptační zákon a mnozí novináři i redakce se dotazují, zda kvůli novým pravidlům ochrany osobních údajů hrozí omezování svobody tisku.

Řada z nás již letní dovolenou absolvovala, řada z nás ji má ještě před sebou. Většina z nás však ani nezaznamenala, že k 1. 7. 2018 nabyla účinnosti novela občanského zákoníku, která významným způsobem mění ustanovení části čtvrté zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: „občanský zákoník“), týkající se…

Podle ust. § 114b odst. 1 o.s.ř. „vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu místo výzvy podle § 114a odst. 2 písm. a) nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením…

Zákonem č. 111/2018 Sb. byl s účinností od 1. 7. 2018 novelizován zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a související zákony a dále také zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“).

Prorogační doložka je dle § 89a o.s.ř. dohodou podnikatelů o místní příslušnosti soudu prvního stupně ve věcech vyplývajících z jejich podnikatelské činnosti, ledaže zákon stanoví příslušnost výlučnou. Prorogační doložka je také předmětem bohaté judikatury. Právě shrnutí této judikatury je záměrem tohoto…

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) přiznává v ust. § 18b odst. 3 zaměstnancům Energetického regulačního úřadu (dále jen „Úřad“), případně další Úřadem pověřeným osobám oprávnění, jež zabezpečují dosažení efektivity prováděného…

Ve svém předešlém článku jsem popsal možné řešení úhrady soudního poplatku při podání derivátní žaloby (v ZOK označované pojmem Společnická žaloba § 157 a násl.) za situace, kdy statutární orgán, ať již z jakéhokoli důvodu, nehodlá tento poplatek před zahájením řízení uhradit, přestože zjevně obchodní společnost finanční prostředky k dispozici má.

Internet je takřka bezbřehý prostor pro vyjadřování rozličných názorů. Kdyby měl jeden polemizovat se vším zveřejněným, co si kritickou reakci zaslouží, nečinil by ničeho jiného. Tak neobvykle dlouho však byla na hlavní straně odborného titulu www.epravo.cz – celých 33 dnů umístěna politická agitka či jinak řečeno pro ty, kdož mají raději dávnější…

„Lepší regulace komunikačních služeb typu WhatsApp, Skype či Viber a větší bezpečí pro soukromí jejich 3,3 miliardy aktivních uživatelů“[1] - tak by mohl ve zkratce vypadat podtitul nového návrh nařízení o soukromí a elektronických komunikacích ePrivacy[2].

Ústavní soud se ve svém nedávno vydaném nálezu (I. ÚS 4022/17, ze dne 11. 6. 2018) věnoval problematice kolize svobody projevu podle čl. 17 zákona č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod (dále jen „Listina základních práv a svobod“) a práva na ochranu osobnosti podle čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a vzájemnému poměřování…

Nejvyšší soud dosud zastával ve své judikatuře názor, že dojde-li k zániku pohledávky vzniklé z titulu smluvní pokuty započtením, není možné smluvní pokutu moderovat, neboť pohledávka započtením zanikla a vzhledem k tomu, že lze moderovat jen nárok existující, nelze rozhodovat o snížení smluvní pokuty, která v době rozhodování soudu již neexistuje…

V praxi se často setkáváme s případy, kdy zaměstnavatelé v případě tzv. nadbytečnosti zaměstnance postupují sice v souladu se zákonem, ale ne příliš ekonomicky.

Je možné, že jste o připravované směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu („Směrnice“) z dílny Evropské komise díky enormní pozornosti věnované GDPR příliš neslyšeli. Mezi řadou odborníků i podnikatelů však návrh Směrnice vyvolal vášnivé diskuze o vhodnosti a potřebnosti dané úpravy, a to především s ohledem na kontroverzní povahu…

Směrnice č. 2017/853 (EU) o kontrole nabývání a držení zbraní[1] ("zákazová směrnice") zavádí celou řadu nových povinností a omezení v oblasti civilního držení zbraní. Lhůta pro implementaci uplyne 14. září 2018. Návrh české implementace – vládní novela zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (sněmovní tisk č. 92) zatím leží ve…

Dne 19. 6. 2018 vyšel na www.epravo.cz článek s názvem „Povinnost mlčenlivosti zaměstnance ve vztahu k osobním údajům“, k jehož závěru si dovolíme několik kritických poznámek.

V článku uveřejněném na portálu epravo.cz dne 16. 2. 2018 s názvem „Absolutní zákaz smluvních pokut v obchodních podmínkách spotřebitelských smluv. Opravdu?“ jsem upozorňoval na to, že nelze s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11, ze dne 11. 11. 2013 dovozovat neplatnost smluvních pokut ve spotřebitelských smlouvách toliko z …

Tato právní otázka je předmětem veřejné diskuse posledních několika let a nutno uvést, že ačkoli právní věda již došla k jejímu řešení, soudní praxe se s ní, jakož i interpretačními úskalími s touto otázkou spojenými, dodnes zcela nevypořádala.

U kvalifikačních dohod je nezbytné důsledně rozlišovat, zda se jedná o dohodu o zvýšení kvalifikace, nebo o dohodu o prohloubení kvalifikace. Z § 234 odst. 1 a odst. 2 zákoníku práce jednoznačně vyplývá, že dohodu o zvýšení kvalifikace je možné uzavřít bez ohledu na výši předpokládaných nákladů, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace…