Ve svém předešlém článku jsem popsal možné řešení úhrady soudního poplatku při podání derivátní žaloby (v ZOK označované pojmem Společnická žaloba § 157 a násl.) za situace, kdy statutární orgán, ať již z jakéhokoli důvodu, nehodlá tento poplatek před zahájením řízení uhradit, přestože zjevně obchodní společnost finanční prostředky k dispozici má.
Internet je takřka bezbřehý prostor pro vyjadřování rozličných názorů. Kdyby měl jeden polemizovat se vším zveřejněným, co si kritickou reakci zaslouží, nečinil by ničeho jiného. Tak neobvykle dlouho však byla na hlavní straně odborného titulu www.epravo.cz – celých 33 dnů umístěna politická agitka či jinak řečeno pro ty, kdož mají raději dávnější…
„Lepší regulace komunikačních služeb typu WhatsApp, Skype či Viber a větší bezpečí pro soukromí jejich 3,3 miliardy aktivních uživatelů“[1] - tak by mohl ve zkratce vypadat podtitul nového návrh nařízení o soukromí a elektronických komunikacích ePrivacy[2].
Ústavní soud se ve svém nedávno vydaném nálezu (I. ÚS 4022/17, ze dne 11. 6. 2018) věnoval problematice kolize svobody projevu podle čl. 17 zákona 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod (dále jen „Listina základních práv a svobod“) a práva na ochranu osobnosti podle čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a vzájemnému poměřování…
Nejvyšší soud dosud zastával ve své judikatuře názor, že dojde-li k zániku pohledávky vzniklé z titulu smluvní pokuty započtením, není možné smluvní pokutu moderovat, neboť pohledávka započtením zanikla a vzhledem k tomu, že lze moderovat jen nárok existující, nelze rozhodovat o snížení smluvní pokuty, která v době rozhodování soudu již neexistuje…
V praxi se často setkáváme s případy, kdy zaměstnavatelé v případě tzv. nadbytečnosti zaměstnance postupují sice v souladu se zákonem, ale ne příliš ekonomicky.
Je možné, že jste o připravované směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu („Směrnice“) z dílny Evropské komise díky enormní pozornosti věnované GDPR příliš neslyšeli. Mezi řadou odborníků i podnikatelů však návrh Směrnice vyvolal vášnivé diskuze o vhodnosti a potřebnosti dané úpravy, a to především s ohledem na kontroverzní povahu…
Směrnice č. 2017/853 (EU) o kontrole nabývání a držení zbraní[1] ("zákazová směrnice") zavádí celou řadu nových povinností a omezení v oblasti civilního držení zbraní. Lhůta pro implementaci uplyne 14. září 2018. Návrh české implementace – vládní novela zákona 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (sněmovní tisk č. 92) zatím leží ve…
Dne 19. 6. 2018 vyšel na www.epravo.cz článek s názvem „Povinnost mlčenlivosti zaměstnance ve vztahu k osobním údajům“, k jehož závěru si dovolíme několik kritických poznámek.
V článku uveřejněném na portálu epravo.cz dne 16. 2. 2018 s názvem „Absolutní zákaz smluvních pokut v obchodních podmínkách spotřebitelských smluv. Opravdu?“ jsem upozorňoval na to, že nelze s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11, ze dne 11. 11. 2013 dovozovat neplatnost smluvních pokut ve spotřebitelských smlouvách toliko z …
Tato právní otázka je předmětem veřejné diskuse posledních několika let a nutno uvést, že ačkoli právní věda již došla k jejímu řešení, soudní praxe se s ní, jakož i interpretačními úskalími s touto otázkou spojenými, dodnes zcela nevypořádala.
U kvalifikačních dohod je nezbytné důsledně rozlišovat, zda se jedná o dohodu o zvýšení kvalifikace, nebo o dohodu o prohloubení kvalifikace. Z § 234 odst. 1 a odst. 2 zákoníku práce jednoznačně vyplývá, že dohodu o zvýšení kvalifikace je možné uzavřít bez ohledu na výši předpokládaných nákladů, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace…
Rada Evropy a Úmluva 108
Ve stínu mediální bubliny jménem GDPR, neboli obecného nařízení o ochraně osobních údajů[1], zůstala tak trochu nepovšimnuta skutečnost, že na půdě Rady Evropy došlo na jaře tohoto roku ke shodě nad návrhem modernizace tzv. Úmluvy 108, plným názvem Úmluvy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních…
Nejvyšší soud potvrdil, že nárok na náhradu za duševní útrapy spojené s usmrcením nebo zvlášť závažným ublížením na zdraví blízké osobě, přechází na dědice za stejných podmínek jako bolestné. A proto i dosud neuspokojený nárok na odškodnění je možno zdědit.
Stále více společenství vlastníků jednotek řeší problém, kdy s blížícím se koncem funkčního období voleného statutárního orgánu není žádný zájemce, který by se do čela SVJ nechal zvolit a svoji funkci dobrovolně přijal. Mnohdy se totiž stává, že takto zvolené osoby přijmou svou funkci pouze z důvodu toho, že není nikdo jiný, kdo by se této funkce…
Při své praxi jsem se setkala se zajímavým případem zániku zástavního práva věřitele při nedobrovolné dražbě dle zákona 26/2000 Sb., o veřejných dražbách (dále jen „ZVD“), se kterým bych chtěla čtenáře Právních rozhledů seznámit.
Svatební den. Je dnem, na který se pár velice dlouho připravuje a plánuje jej k „dokonalosti“ mnohdy i rok či dva dopředu, avšak při plánování, koho pozvat a jakou barvu svatby zvolit často lidé zapomínají i na povinnosti, které sebou uzavření manželství přináší, a to zejména ohlášení změny osobních údajů na příslušných úřadech, a s tím…
Je možné se domáhat změny obsahu již uzavřené smlouvy? Jaké jsou možnosti v případech, kdy po uzavření smlouvy dojde ke změně okolností? A co dělat v případě, kdy druhá strana smlouvy odmítá o změně obsahu smlouvy jednat? Na tyto otázky poskytneme odpověď v následujícím příspěvku.
V poslední době po internetu kolují různé vtipy na téma GDPR. Na některých z nich jsou zobrazeny náhrobky s nápisem: „Nebožtík nedal souhlas se zveřejněním svého jména dle směrnice[1] EU“ nebo s nápisem: „Nebožtík nedal souhlas se zveřejněním svých osobních údajů“ či prázdné parte údajně vyhovující GDPR.
Podílové spoluvlastnictví je možné zrušit a vypořádat dohodou spoluvlastníků. Při absenci shodné vůle spoluvlastníků přichází na řadu zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudem. Z právní úpravy obsažené v zákoně 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) pak zcela jasně vyplývá, jak má soud při následném vypořádání spoluvlastnictví…
Ustanovení § 65 odst. 9 katastrálního zákona upravuje postup katastrálního úřadu v případě uplatnění vyvratitelné domněnky, že nemovitost je opuštěná (§ 1050 odst. 2 o. z.),...
Náhradu nákladů poškozených v adhezním řízení podle § 154 odst. 1 trestního řádu nelze vyloučit jen kvůli plnění z pojištění odsouzeného a obecné soudy musí její případné...
Autonomie vůle představuje elementární podmínku fungování právního státu [srov. nález ze dne 11. 11. 2009 sp. zn. IV. ÚS 128/06 (N 235/55 SbNU 267)] s tím, že jde o jeden z projevů...
Případem extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými a právními zjištěními odporujícím čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je rozhodnutí, ve...
Nesprávným poučením o přípustnosti dovolání v trestním řízení dochází k porušení práva obviněného na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
