epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    11. 6. 2019
    ID: 109476upozornění pro uživatele

    Přípustnost nezákonně získaných důkazů v civilním řízení okem Nejvyššího a Ústavního soudu

    Soudní síň. Protistrana má evidentně navrch. Soud souhlasně přikyvuje. Situace se jeví beznadějně. Nahrávka, která může zachránit situaci a zvrátit soudní spor ve prospěch klienta nás pálí ve dlani. Tento klíčový důkaz byl ovšem pořízen bez souhlasu osoby, která je na nahrávce zachycena. Je opravdu všechno ztraceno?

    Tématem protizákonně získaných důkazů a jejich přípustnosti se v posledních dvaceti letech opakovaně zabýval jak Nejvyšší soud, tak Ústavní soud. První vlaštovkou je rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 1998[1], ve kterém soud formuloval základní tezi, že pokud byl důkaz pořízen nebo opatřen v rozporu se zákonem a současně došlo k porušení práv jiné osoby, takový důkaz je nepřípustný a soud jej neprovede.

    V roce 2004[2] Nejvyšší soud řešil přípustnost nahrávky rozhovoru tří rozhádaných společníků, kteří diskutovali situaci ve své obchodní společnosti, a to konkrétně převod nemovitosti z jednoho ze společníků na společnost, přičemž ne všichni o nahrávání rozhovoru věděli. Když měla být posléze tato nahrávka použita jako důkaz u soudu, Nejvyšší soud nebyl tak nekompromisní jako v předchozím případě a formuloval první berličku, o kterou se můžeme opřít. Dle Nejvyššího soudu platí, že: „Zvukový záznam zachycující projevy, ke kterým dochází při výkonu povolání, při obchodní či veřejné činnosti, zpravidla nelze považovat za zaznamenání projevu osobní povahy; důkaz takovým záznamem v občanském soudním řízení proto není nepřípustný.“ Jelikož se nejednalo o projev osobní povahy, nedocházelo zde k zásahu do osobnostních práv osob na nahrávce, a důkaz byl tudíž přípustný.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

     

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

     

    Kritérium osobní povahy projevu, a tudíž posouzení, zda došlo k zásahu do osobnostních práv a soukromí osoby, Nejvyšší soud opět zdůraznil v roce 2010[3]. Soudům nižšího stupně vytkl automatickou aplikaci závěrů z rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1009/98 bez přihlédnutí k okolnostem konkrétního případu a věc vrátil k dalšímu projednání s tím, že: „Pro řešení této otázky proto bude nezbytné zejména zjištění, za jakých konkrétních podmínek byly zvukové záznamy pořízeny a zda jejich obsahem jsou projevy osobní povahy, které jsou chráněny § 11 a § 12 občanského zákoníku.“

    Druhou staro-novou berličku v podobě principu proporcionality nám dává Ústavní soud ve svém rozhodnutí z roku 2014: „Použitelnost záznamu rozhovoru pořízeného soukromou osobou bez vědomí nahrávané osoby jako důkazu v příslušném řízení je závislá na poměřování chráněných práv a zájmů, které se v této soukromé sféře střetávají. Zásah do práva na soukromí osoby, jejíž mluvený projev je zaznamenán, je ospravedlnitelný zájmem na ochraně slabší strany právního vztahu, jíž hrozí závažná újma (včetně např. ztráty zaměstnání).“ [4] Přípustnost opatření důkazu i za cenu porušení práv jiné osoby zde Ústavní soud přirovnává ke splnění podmínek krajní nouze či nutné svépomoci.

    Náš historický exkurz ukončíme rozhodnutím Nejvyššího soudu z léta 2018.[5] Zaměstnanec dostal výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost. Nicméně, s tímto se propuštěný zaměstnanec nehodlal smířit, nezaváhal, a neprodleně se během výpovědní doby pustil do vydírání osob propojených s jeho zaměstnavatelem s cílem opatřit si jiné pracovní místo. Vydírané osoby si obsah schůzek prozíravě nahrály. V návaznosti na toto jednání bylo zaměstnanci doručeno okamžité ukončení pracovního poměru. Bojovný zaměstnanec situaci ovšem opět nenechal být a podal žalobu k soudu na určení neplatnosti jak výpovědi, tak okamžitého ukončení pracovního poměru. V soudní síni vyvstala otázka, zda jsou pořízené nahrávky přípustné jako důkaz, či nikoli, jelikož byly pořízeny bez souhlasu propuštěného zaměstnance, a tady nezákonně.

    Nejvyšší soud opět aplikoval princip proporcionality, kdy poměřoval právo na ochranu osobnosti dotčené osoby a právo na spravedlivý proces osoby, která může prostřednictvím takového důkazu prokázat svá tvrzení, co může vést k jejímu úspěchu ve sporu. Na základě této úvahy dospěl Nejvyšší soud v závěru, že použití důkazu opatřeného v rozporu s právními předpisy „ (…) může připadat v úvahu pouze tam, kde má vést k prokázání skutečnosti, kterou není možné prokázat jinak (pomocí důkazů, které nezasahují do absolutních osobnostních práv dotčené osoby), a kde i další okolnosti případu vedou k závěru, že nelze upřednostnit právo na ochranu osobnosti dotčené osoby před právem na spravedlivý proces (…)“. V řešeném případě byl tedy důkaz nahrávkou shledán nepřípustným, jelikož obsah rozhovorů bylo možné prokázat výpovědí svědků, tj. osob, které se zúčastnili schůzek s propuštěným zaměstnancem.  Nicméně, je zde patrný posun k benevolentnějšímu postoji vůči nezákonně získaným důkazům.

    Soud vzal v potaz i rozšířenou legální licenci obsaženou v § 88 odst. 1 občanského zákoníku, který nově umožňuje pořízení nebo použití zvukových nebo obrazových záznamů za účelem ochrany jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Tato na pohled široce koncipovaná licence míří právě na případy ochrany jiných práv v rámci soudního řízení, a to typicky práva na spravedlivý proces. Nicméně, jak potvrdil i Nejvyšší soud, § 88 občanského zákoníku je potřeba vykládat restriktivně za důsledné aplikace principu proporcionality.

    Kdy tedy můžeme použít nahrávku pořízenou bez souhlasu nahrávané osoby? Dle výše uvedené judikatury se můžeme opřít o tři hlavní důvody:

    •     Nejedná se o projev osobní povahy, nahrávka tedy nezasahuje osobnostních práv dané osoby (viz případ rozhádaných společníků),
    •     Princip proporcionality, tj. poměřování dotčených práv a hodnocení, které z nich má v daném případě dostat přednost, a ochrana slabší strany,
    •     Nezbytnost důkazu, tj. zda se jedná zásadní skutečnost, kterou nelze prokázat jinak.

    Jak je oku zkušeného právníka jistě zřejmé, výše vymezené důvody nám vůbec nedávají tak jasnou odpověď, jakou bychom si přáli. To, zda budou v konkrétním případě naplněny, či nikoli, bude ve velké míře záviset na uvážení soudu a konkrétních okolnostech případu. Nicméně, vraťme se k původní otázce. Je opravdu všechno ztraceno? Není, i když manévrovací prostor je značně omezen.

    Krampera
    Mgr. Jan Krampera,
    Partner

    Mgr. Paulína Macháčová,
    Koncipient
     

    Eversheds Sutherland Dvořák Hager, advokátní kancelář, s.r.o.
     
    Oasis Florenc
    Pobřežní 394/12
    186 00 Praha 8
     
    Tel.:       +420 255 706 500
     
    ____________________________________
    [1] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 1998, sp. zn. 21 Cdo 1009/98 (R 39/1999).
    [2] Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11. 5. 2005, sp. zn. 30 Cdo 64/2004.
    [3] Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 6. 2010, sp. zn. 22 Cdo 3717/2008.
    [4] Nález Ústavního soudu České republiky z 9. 12. 2014, sp. zn. II. ÚS 1774/14.
    [5] Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. 8. 2018, sp. zn. 21 Cdo 1267/2018.

     

     
    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Jan Krampera, Mgr. Paulína Macháčová (Eversheds Sutherland Dvořák Hager)
    11. 6. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.