Právní aspekty financování profesionálního sportu
Sportování, ať už individuální nebo kolektivní, je veřejně podporováno. Sport přispívá k duševnímu zdraví a pomineme-li občasná zranění, tak i ke zdraví fyzickému. Je proto zcela logické, že se stát, kraje, či obce snaží zapojit do sportovních aktivit co nejvíce obyvatel a sportování a sportovní infrastrukturu finančně podporují. Pokud je ale z veřejných prostředků podporován sport profesionální, je třeba vzít v úvahu, že na této úrovni panuje tržní prostředí, do kterého mohou zásahy státu, nebo územně samosprávných celků ve formě dotací, příspěvků a jiných opatření zasáhnout. Jakýkoli takový zásah přitom může být problematický z hlediska pravidel poskytování veřejné podpory.
Dle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU se veřejnou podporou rozumí podpora, která je
- poskytnuta z veřejných prostředků,
- zvýhodňuje určité podniky (selektivní podpora),
- narušuje nebo hrozí narušení soutěže a
- ovlivňuje či hrozí ovlivnění obchodu mezi členskými státy EU.
Veřejná podpora může mít mnoho podob, a to od přímých plateb klubu, odpuštění dluhů, po netržní podmínky při pronajímání stadionu (za nepřiměřeně nízké nájemné či jiné neodpovídající platby s nájmem spojené). Pokud taková podpora směřuje jen k určitému klubu, nebo určité skupině klubů, jedná se o selektivní podporu. U podpory směřované profesionálnímu sportovnímu klubu lze předpokládat, že dochází k narušení soutěže, neboť na základě získaných prostředků může podporovaný klub získat lepší postavení oproti ostatním konkurentům. Přeshraniční význam podpory bývá dovozován v případě nejvyšších profesionálních lig, případně u některých nejvýznamnějších sportů, i u druhých nejvyšších soutěží (typicky v České republice druhá fotbalová liga a první hokejová liga). Veřejná podpora je obecně zakázána.
Přes výše uvedené však mohou být profesionální kluby podporovány z veřejných prostředků, pokud tato podpora bude minimálního rozsahu (zanedbatelného z pohledu evropského trhu), nebo bude spadat pod některou z blokových výjimek stanovených Komisí EU, případně pokud Komise rozhodne, že určitá veřejná podpora je slučitelná s evropským právem.
Podpora de minimis
Dle nařízení[1] Evropské komise není zakázaná podpora, která je svým významem zanedbatelná, za takovou je označena podpora ve výši maximálně 200 000 EUR přidělená jednomu subjektu (podniku) v rámci období 3 let. Podpora de minimis není čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU ani nařízením[2] Evropské komise v oblasti profesionálního sportu limitována účelem (podpora může být jak investičního, tak i provozního charakteru).
Ani u tohoto druhu veřejné podpory však nesmí instituce poskytující prostředky zapomenout na to, že i veřejná podpora de minimis musí být zaevidována a registrována do Centrálního registru podpory malého rozsahu[3].
Blokové výjimky
Nařízení Evropské komise č. 651/2014 (dále jen „Nařízení GBER“) stanoví, že veřejnou podporu nepředstavují subvence ve formě investiční nebo provozní podpory na sportovní infrastrukturu, a to konkrétně v čl. 55 Nařízení GBER – podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu.
V případě tzv. investiční podpory na sportovní infrastrukturu, jsou způsobilými náklady investice do hmotného a nehmotného majetku, přičemž výše podpory nesmí přesáhnout výši rozdílu mezi způsobilými náklady a provozním ziskem z investice. Ve znění nařízení Komise 2017/1084 ze dne 14. června 2017, které „novelizuje“ Nařízení GBER, platí, že maximální výše podpory nesmí přesáhnout 30 milionů EUR, nebo část celkových nákladů přesahující 50 milionů EUR na projekt.
V případě provozní podpory na sportovní infrastrukturu jsou způsobilými náklady provozní náklady na služby, které infrastruktura poskytuje. Mezi tyto náklady patří zejména náklady na materiál, služby, energie, nájemné, správní náklady atd. Z Nařízení GBER vyplývá, že výše takové podpory může být stanovena maximálně do výše provozní ztráty dané infrastruktury[4], nebo v případě, že podpora nepřesáhne 1 mil. EUR, může být intenzita podpory stanovena na 80 % způsobilých nákladů[5]. Maximální výše podpory u provozních nákladů činí 2 miliony EUR (v tomto případě se novelizace Nařízení GBER limitu nedotkla).
Sportovní infrastrukturu v případě poskytování veřejné podpory dle blokové výjimky nesmí výhradně využívat jediný uživatel v oblasti profesionálního sportu. Jiní uživatelé v oblasti profesionálního nebo amatérského sportu musí ročně využívat danou sportovní infrastrukturu alespoň z 20 % její kapacity a přístup ke sportovní či multifunkční rekreační infrastruktuře musí být umožněn více uživatelům za transparentních a nediskriminačních podmínek.
V případě využití Nařízení GBER je potřeba dodržet všechna pravidla v něm stanovená. Podpora musí mít motivační účinek, musí být transparentní (a to jak ve smyslu jejího udělení, tak i jejího využití) a musí být dodržena pravidla pro kumulaci veřejných podpor.
Dále z Nařízení GBER vyplývá povinnost poskytovatele podpory zaslat oznamovací formulář prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Komisi EU a zároveň poskytnutou podporu zveřejnit a informovat o ni veřejnost. V případě podpor přesahujících 500 000 EUR musí poskytovatel podpory navíc zaevidovat podporu do zvláštního systému Komise EU.
Výjimka dle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU
Článek 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU stanoví, že za podpory slučitelné s vnitřním trhem mohou být považovány podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byly v rozporu se společným zájmem (EU). O této výjimce rozhoduje Komise EU, přičemž rozhodovací praxe[6] svědčí o tom, že právě podporování rozvoje sportovní infrastruktury (budování či rekonstrukce nových stadionů) je dle Komise EU slučitelnou podporou s vnitřním trhem EU.
Pokud proto budou obce či kraje plánovat výstavbu nových sportovišť, která budou využívána profesionálními sportovními kluby, právní úprava veřejné podpory takové investice nezakazuje, resp. dokonce výslovně připouští a dovoluje. Jestliže taková veřejná podpora nespadá pod kategorii podpory de minimis, či pod blokovou výjimku, musí však být oznámena Komisi EU, která rozhoduje o jejím souladu s právem EU[7].
Důležité je upozornit, že v případě aplikace čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU (tzn. podpory slučitelné s vnitřním trhem) se jedná o rozhodnutí Komise EU pro konkrétní případ, kterým se Komise EU zabývala.
Rozsah veřejné podpory
Závěrem si dovolujeme doplnit, že za (zakázanou) veřejnou podporu nelze považovat veškeré platby, které pocházejí z veřejného sektoru a směřují profesionálním sportovním klubům. Za podporu nejsou například považovány platby za poskytnuté protiplnění ze strany sportovních klubů, pokud jsou adekvátní (tržní). Z rozhodnutí Evropské komise[8] například vyplývá, že pokud je za poskytnuté finanční prostředky poskytována protihodnota prostřednictvím reklamy, nejedná se o veřejnou podporu. Cena hrazená tímto způsobem za propagaci ale musí být samozřejmě stanovena v tržní výši.
O veřejnou podporu obvykle nepůjde ani v případě financování a podporování mládežnického sportu. Taková podpora by ovšem měla prokazatelně směřovat na podporu mládeže a mělo by být zajištěno „nepřelévání“ daných prostředků na jiné činnosti profesionálního klubu, např. formou odděleného účetnictví.
Petr Rudolf,
Advokát
__________________________________________________
[1] Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis;
[2] Ibid;
[3] Viz ustanovení § 3a zákona 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje;
[4] Viz čl. 55 odst. 11 Nařízení GBER;
[5] Viz čl. 55 odst. 12 Nařízení GBER;
[6] Rozhodnutí komise EU ve věci veřejné podpory SA.31722 - Sport Associations and clubs ze dne 9. 11. 2011;
Rozhodnutí komise EU ve věci veřejné podpory SA.36105 - Chemnitzer Fc ze dne 2. 10. 2013;
Rozhodnutí komise EU ve věci veřejné podpory SA.35501 - Girondins de Bordeaux Lille OSC Olympique de Marseille OGC Nice Toulouse FC AS Saint-Étienne RC Lens PSG Olympique Lyonnais ze dne 18. 12. 2013;
Rozhodnutí komise EU ve věci veřejné podpory SA.46530 – Slovakia National Football Stadium ze dne 24. 5. 2017;
[7] Viz ustanovení § 4 zákona 215/2004 Sb.;
[8] Viz např. rozhodnutí sp. zn. N 555/2004 – Omniworld Almere;
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
