občanské právo

Nový občanský zákoník dává zakladateli nadace, která byla založena před jeho účinností, jedinečnou, ale časově omezenou možnost se chopit pravomocí zakladatele v dosud nevídaném rozsahu.

Stanovení ceny ve smlouvách ponechávají strany leckdy stranou. Pro řádnou dohodu o ceně, která nebude způsobovat problémy, je ale vhodné doporučit, aby cena, či způsob jejího určení byly dohodnuty již v době uzavření smlouvy a to tak, aby bylo již v tomto okamžiku možné zjistit přesnou hodnotu ceny. Jaké problémy se mohou…

Dotčené ustanovení stanoví, že právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.

Institut moderace smluvní pokuty je běžně užívaným nástrojem, a to nejen smluvními stranami, ale i soudem. Znal jej obchodní zákoník[1] a zná jej rovněž i nový občanský zákoník[2]. Co se však stane, pokud smluvní strany tento institut využijí u smlouvy, která se řídí zákonem o veřejných zakázkách[3]?

Rekodifikace soukromého práva přinesla řadu nových institutů. Jedním z těch v praxi nejúspěšnějších se pro účely úvěrového financování stal zákaz zřízení zástavního práva (či případně jiných majetkových dispozic) s účinky vůči třetím osobám ve smyslu ust. § 1309 odst. 2, resp. 1761 ObčZ. Důvodů je přitom hned…

V tomto článku bychom se rádi zaměřili na otázku, jakým způsobem lze v oblasti zadávání veřejných zakázek využít Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“)[1]. LZPS je sice jedním ze základních předpisů určujících rámec našeho právního řádu, avšak přímé odkazy na její články jsou (alespoň v oblasti veřejných zakázek) jevem poměrně vzácným.

V poslední době vzešla z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu dvě zajímavá rozhodnutí z oblasti sportovního práva. Jedno se týká náhrady škody (rozsudek sp. zn. 25 Cdo 493/2015, ze dne 20. 5. 2015) a druhé souvisí se sousedským právem (rozsudek sp. zn. 22 Cdo 2270/2012, ze dne 25. 3. 2015). Pojďme se na ně blíže podívat.

Není-li mezi manžely uzavřena smlouva o manželském majetkovém režimu obsahující odlišnou úpravu, platí, že spolu se vznikem manželství vzniká společné jmění. NOZ v § 708 až 711 vymezuje, co je jeho součástí a co nikoliv. V této souvislosti bývají diskutovány především dvě otázky. První otázkou je, zda se podíl na zisku plynoucí z účasti jednoho z…

Ministerstvo financí ČR předložilo návrh zákona o úvěru pro spotřebitele (dále jen „Návrh“), který by nahradil stávající právní úpravu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „Zákon o spotřebitelském úvěru“) a zároveň by jeho přijetím došlo k implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/ЕU ze dne 4. února 2014 o…

Většina z nás jistě zaznamenala, že zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („NOZ“) zavedl mnoho nových zajímavých institutů, a to zejména v oblasti věcných práv. Některé z těchto nových institutů se však v praxi osvojují teprve pozvolna. V tomto článku bych se chtěla podrobněji věnovat jednomu z nich, a to možnosti věřitelů ujednat si pořadí svých…

Žaloba na určení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku jako nástroj soudní ochrany člena spolku před rozhodnutím orgánu spolku je tradiční součástí českého právního řádu a byla obsažena i v zákoně č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů (dále také jen „zákon o sdružování občanů“). Přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „nový…

Občanský zákoník zná dva výjimečné typy institutů, které prolomují zásadu pacta sunt servanda. Je jimi jednak odvolání daru pro nevděk[1], jednak odvolání daru pro nouzi, které bylo zavedeno nově.

Spolek, jakožto právnická osoba upravená v § 214 – 302 NOZ, představuje prototyp korporace. Tedy právnické osoby koncipované jako účelové sdružení osob. Předpokládá se přitom, že mnoho spolků bude mít velkou členskou základnu (to plyne už z toho, že zákonodárce počítá s možností konat dílčí členské schůze či nahradit členskou schůzi schůzí…

Přinejmenším právní veřejnosti je dobře známo, že nový občanský zákoník stanoví určité limity při používání smluv uzavíraných adhezním způsobem (tzv. formulářové smlouvy) a obchodních podmínek. Účelem tohoto článku není objevovat nové, ale stručně shrnout limity zavedené NOZ.

Účel zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je možné spatřovat v zakotvení základních principů hospodářské soutěže vycházejících z evropské právní úpravy a zajištění efektivního, hospodárného a účelného vynakládání veřejných prostředků při zachování konkurence, která povede k transparentní…

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“ nebo „ObčZ“) výslovně upravuje institut nabytí od neoprávněného v ustanoveních § 1109 až § 1113 v pododdílu, který je příhodně pojmenován „nabytí vlastnického práva od neoprávněného“, a dále rovněž v rámci úpravy materiální publicity veřejných seznamů v § 980 a § 984 a násl.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) stanovuje, že zadavatel by měl při postupu dle ZVZ dodržovat základní zásady zadávacího řízení, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, nicméně v aktuálním znění ZVZ je možné najít z této obecně stanovené doktríny určitou…

Článek se zabývá hlavními perspektivami institutu trestní odpovědnosti právnických osob ve smyslu platné právní úpravy, tedy zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen „zákon o trestní odpovědnosti právnických osob“), a to především ve smyslu hlavních legislativních změn, novelizací a návrhů novelizací výše…

Od jakého okamžiku je třeba počítat lhůtu pro podání námitek proti zadávacím podmínkám v případě „dvoufázových“ zadávacích řízení, typicky v případě užšího řízení a jednacího řízení s uveřejněním nebo soutěžního dialogu? Cílem tohoto článku je upozornit na nové rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), které určitým…

Téměř každý mladší kolega působící v advokátní kanceláři zabývající se právem společností se dříve či později setkal s návrhem na zápis do veřejného rejstříku. Dnes již duch elektronizace postoupil do té míry, že takový návrh nelze vytvořit jinak než pomocí online aplikace umístěné kdesi na serverech Ministerstva spravedlnosti ČR („ministerstvo“).