epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    12. 5. 2016
    ID: 101444upozornění pro uživatele

    Církevní restituce – zkontrolovali jste při převodu nemovitostí vše, co bylo potřeba?

    Přesto, že jste při koupi nemovitosti od fyzické či právnické osoby zapsané v katastru nemovitostí jako vlastník převáděných nemovitostí náležitě prověřili předchozí nabývací tituly za posledních deset let, obdrželi jste nyní žalobu, v níž státem registrovaná církev nebo jiná náboženská společnost zpochybnila Vaše vlastnické právo? Odpověď na otázku, zda mohla být tato žaloba podána oprávněně, Vám přináší tento článek.

     
     Glatzová & Co., s.r.o.
     
    Církevní restituce

    Církevní restituce představují systémovou nápravu majetkových křivd spáchaných na církvích a náboženských společnostech v době komunistického režimu. Za účelem nápravy těchto křivd byl na konci roku 2012 přijat zákon č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o majetkovém vyrovnání“), který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2013. Majetkové vyrovnání státu s církvemi ve smyslu výše uvedeného zákona kombinuje naturálně restituční metodu s paušální finanční náhradou, jejíž účel není výlučně restituční.[1]

    Předmětem naturální restituce je původní majetek církví a náboženských společností, který po alespoň část rozhodného období, tj. od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, příslušel státem registrovaným církvím a náboženským společnostem, a který se stal předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečnosti blíže popsané v ustanovení § 5 zákona o majetkovém vyrovnání. Majetek, který je předmětem církevní restituce, se nevydává podle předem připraveného seznamu, ale na výzvu oprávněné osoby[2] učiněné vůči osobě povinné, kterou je stát, resp. veškeré subjekty, které jsou oprávněny hospodařit s majetkem státu anebo vykonávají správu takového majetku,[3] a to po splnění všech zákonem stanovených podmínek.

    Reklama
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    10.11.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Blokace církevního majetku

    Aby bylo vůbec možné církvím a náboženským společnostem něco z majetku státu vrátit, bylo již v zákoně č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“) zakotveno tzv. blokační ustanovení. Paragraf 29 tohoto zákona stanovil, že: „Majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, nelze převádět do vlastnictví jiným osobám do přijetí zákonů o tomto majetku.“ Toto ustanovení bylo de facto blokačním ve dvojím smyslu. Nejenom že blokovalo stát, aby majetek, který původně patřil církvi, převedl na třetí osobu, ale rovněž blokovalo církve v tom, aby uplatňovaly své majetkové nároky vůči státu před přijetím zákona o restitucích církevního majetku.[4]

    Když bylo nakonec po více než dvaceti letech od pádu komunistického režimu přijetím zákona o majetkovém vyrovnání určeno, jakým způsobem stát křivdy spáchané na církvích odčiní, bylo výše uvedené blokační ustanovení zrušeno a v případech, kdy bylo toto ustanovení porušeno, bylo církvím umožněno podat žalobu na určení vlastnického práva státu k tomuto majetku[5] a následně po státu požadovat jeho vrácení.

    Jelikož však naturální restituce původního církevního majetku představuje déletrvající proces, je potřeba do jejího završení sporný majetek státu nadále blokovat. Zákon o majetkovém vyrovnání proto původní blokační ustanovení nahradil dočasnou blokací majetku státu zakotvenou v § 13 zákona o majetkovém vyrovnání.

    Důsledkem porušení obou blokačních ustanovení, tj. jak § 29 zákona o půdě, tak i § 13 zákona o majetkovém vyrovnání, je absolutní neplatnost převodní smlouvy, a tedy skutečnost, že se nabyvatel na základě této smlouvy nestal vlastníkem převáděné nemovitosti.

    Prověření restitučních nároků

    Při koupi nemovitosti proto s ohledem na stále probíhající proces naturální restituce církevního majetku a důsledky porušení blokačních ustanovení nezapomínejte mimo jiné prověřit, zda převáděná nemovitost není předmětem restitučních sporů podle zákona o majetkovém vyrovnání.

    Seznam nároků uplatněných vůči státu vede v případě zemědělských pozemků Státní pozemkový úřad a v případě lesních pozemků Lesy České republiky. Prekluzivní lhůta, během které byly církve a náboženské společnosti povinny uplatnit své nároky vůči státu, jinak jejich právo na vrácení zaniklo, uplynula dne 2. ledna 2014. Ačkoliv se s ohledem na výše uvedenou lhůtu může zdát, že výše uvedené seznamy nároků představují seznamy veškerého majetku dotčeného církevními restitucemi, není tomu tak.

    Církve a náboženské společnosti byly totiž do 4. ledna 2016[6] oprávněny podat vůči jakékoliv třetí osobě žalobu o určení vlastnického práva státu, pokud bylo při převodu vlastnického práva k předmětné nemovitosti ze státu na tuto osobu nebo jejího právního předchůdce porušeno ustanovení § 29 zákona o půdě nebo ustanovení § 3 zákona č. 92/1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. V takovém případě přitom jednoroční prekluzivní lhůta k učinění výzvy k vrácení majetku počne běžet až dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo určeno vlastnické právo státu.

    Po několik následujících let proto nebude stále možné se plně spolehnout na to, že potvrzení příslušného úřadu o neuplatnění restitučních nároků podle zákona o majetkovém vyrovnání je potvrzením o tom, že převáděná nemovitost není předmětem církevních restitucí.

    Ačkoliv zákon o půdě zakazoval převod majetku, který původně náležel církvím, seznamy majetku, na který se blokační paragraf vztahoval, nebyly nikdy vytvořeny. Úplnou jistotu o tom, zda předmětný majetek nebyl v minulosti převeden v rozporu s blokačním ustanovením, je proto možné získat pouze po prověření všech předchozích nabývacích titulů.

    Jelikož závazek nepřevádět původní majetek církví představuje primárně závazek státu, byl to stát, kdo je a byl povinen před převodem svého majetku na třetí osoby ověřit, zda se na tento majetek nevztahuje blokační paragraf. S ohledem na změny provedené v evidenci majetku nacházejícího se na území České republiky během předchozího století jakož i s ohledem na to, že některé zápisy v pozemkových knihách nejsou dostatečně čitelné, nelze podle mého názoru třetím osobám přičítat k tíži, že při koupi majetku státu spoléhaly na prohlášení státu o tom, že provedl kontrolu podle § 29 zákona o půdě. Domnívám se tedy, že to, že třetí osoby neprovedly úplnou prověrku všech nabývacích titulů, v žádném případě nevylučuje jejich dobrou víru v nabytí vlastnického práva ke sporným nemovitostem.

    Ochrana dobré víry nabyvatele

    I přes výše uvedenou nejistotu ohledně úplnosti seznamu majetku, na který se vztahují církevní restituce, by však osoby, které po 1. lednu 2015 nabyly majetek v dobré víře od osoby zapsané v katastru nemovitostí jako vlastník takové nemovitosti, měly být chráněny, ačkoliv se vzápětí ukáže, že jej nabyly od osoby, na kterou byly tyto nemovitosti převedeny v rozporu s blokačním ustanovením.[7]

    Jak je to však s majetkem nabytým před zavedením principu materiální publicity katastru nemovitostí? Až donedávna by vlastnické právo třetí osoby jednající v důvěře v zápis v katastru nemovitostí bylo před uplatněnými nároky církve či náboženské společnosti spolehlivě chráněno pouze v případě, pokud by tato osoba prokázala, že ona a její právní předchůdci spornou nemovitost drželi v dobré víře, že jsou jejími vlastníky, po dobu alespoň deseti let. V souladu s nedávným rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR by však mělo být možné i podle právní úpravy účinné do 31. prosince 2013, respektive do 31. prosince 2014, na základě dobré víry nabyvatele v zápis v katastru nemovitostí dovolat se nabytí vlastnického práva i od nevlastníka, tj. rovněž i od osoby, na kterou stát v rozporu s blokačním ustanovením převedl původní majetek církve.[8]

    Zmírnění majetkových křivd spáchaných na církvích vs. dobrá víra třetích osob

    K problematice potencionální kolize zájmu na zmírnění majetkových křivd v rámci restitučního procesu a zájmu na ochraně práv nabytých v dobré víře se Ústavní soud ČR staví následovně: „Demokratický zákonodárce je při koncipování předpisů zmírňujících (zejména) majetkové křivdy obecně omezen jednak faktickým stavem dotčených věcí (jejich faktickou existencí) a zároveň limitován imperativem minimalizace újmy jednak na jiných právem chráněných zájmech (např. veřejný zájem), jednak na základních právech ve vztahu ke vzniku majetkových křivd nových [ať už kterékoliv straně; srov. např. nález sp. zn. Pl. ÚS 71/04 ze dne 17. 5. 2005 (N 109/37 SbNU 421; 272/2005 Sb.), část III. B], a to ve vztahu k osobám odlišným od státu, které dotčené nemovitosti v mezidobí po protiprávním zásahu státu eventuálně nabyly v dobré víře.“[9]

    Ve shodě s výše uvedeným principem zamezení vzniku nových křivd v restitučním procesu vyplývajícím nejenom z judikatury Ústavního soudu ČR, ale především i judikatury Evropského soudu pro lidská práva,[10] se domnívám, že v konkrétním případě střetu výše uvedených zájmů by měl soud upřednostnit zájem na ochraně práv nabytých v dobré víře, tj. zachovat stávající pokojný stav, a církev či náboženskou společnost, jíž bude takovým způsobem odepřeno její právo na naturální restituci, odkázat s požadavkem na náhradu škody na stát, který kolizi těchto zájmů způsobil.

    Závěr

    V tomto článku bylo poukázáno na oprávnění církví podat žalobu vůči třetím osobám na určení vlastnického práva státu, pokud byl při převodu vlastnického práva ze státu na tuto osobu nebo jejího právního předchůdce porušen tzv. blokační paragraf. Pokud jste nyní takovou žalobu obdrželi, nepropadejte zbytečně panice. Skutečnost, že je na Vás podána tato žaloba, totiž nutně neznamená, že se na Vaši nemovitost vztahovalo blokační ustanovení. Vzhledem k tomu, že možnost církví dovolat se porušení blokačního ustanovení byla časově limitována a s ohledem na to, že církve byly v tomto případě osvobozeny od soudního poplatku, nebudou zřejmě zcela ojedinělé žaloby podané bez náležité analýzy všech právních poměrů sporné nemovitosti či podané čistě ze spekulativních důvodů. Nadto nově přijaté rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 31 Cdo 353/2016, by mělo poskytnout poměrně spolehlivou oporu těm, kteří spornou nemovitost nabyli v dobré víře v zápis do katastru nemovitostí, že své vlastnické právo nepozbydou.


     Mgr. Ing. Eva Kolarczyková

    Mgr. Ing. Eva Kolarczyková



    Glatzová & Co., s.r.o.

    Betlémský palác
    Husova 5
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 224 401 440
    Fax:    +420 224 248 701
    e-mail:    office@glatzova.com

    Právnická firma roku 2015

    -----------------------
    [1] Cílem zákona o majetkovém vyrovnání totiž není pouze vyrovnat a zmírnit majetkové křivdy, které stát církvím způsobil v době komunistického režimu, ale rovněž vytvořit podmínky pro hospodářské oddělení církví od státu.
    [2] Kdo je osobou oprávněnou, je definováno v ustanovení § 3 zákona o majetkovém vyrovnání.
    [3] Kdo je osobou povinnou, je definováno v ustanovení § 4 zákona o majetkovém vyrovnání.
    [4] Blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. června 2002, sp. zn. 20 Cdo 1866/2000.
    [5] Blíže viz ustanovení § 18 zákona o majetkovém vyrovnání.
    [6] Žaloba podle § 18 zákona o majetkovém vyrovnání nepředstavuje standardní žalobu na určení vlastnického práva. Možnost jejího podání je totiž časově limitována, a to po dobu 3 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání (srov. § 101 zákona č.40/1964 Sb. a § 629 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.).
    [7] Pokud však byla v době převodu v části D výpisu z katastru nemovitostí u předmětné nemovitosti zapsána poznámka spornosti, je dobrá víra nabyvatele v takovém případě vyloučena.
    [8] Dne 9. března 2016 se totiž velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR odchýlil od své dosavadní rozhodovací praxe a ve shodě s konstantní judikaturou Ústavního soudu ČR uzavřel, že podle právní úpravy účinné do 31. prosince 2013, respektive do 31. prosince 2014, bylo možné nabýt vlastnické právo k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí od nevlastníka, a to na základě dobré víry nabyvatele v zápis do katastru nemovitostí.
    [9] Blíže viz nález Ústavního soudu ČR ze dne 1. července 2010, sp. zn. Pl. ÚS 9/07.
    [10] Např. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Otava proti České republice ze dne 27. května 2010, č. 36561/05.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Ing. Eva Kolarczyková (Glatzová & Co.)
    12. 5. 2016
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Nabytí podílu od nevlastníka v aktuální judikatuře
    • Sousedské spory o nahlížení do oken
    • Právní rizika outsourcingu služeb aneb nehrozí Vám pokuta?
    • Rozhodčí řízení - jiný přístup k rozhodování o stavebních vícepracích
    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Nepřípustnost návrhu na zrušení opatření obecné povahy dle nového stavebního zákona
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Dvojí kvalita potravin
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    Kurzy lektora
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.
    JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Náhrada nákladů řízení s ohledem na příslušenství a úspěch ve věci
    • Sousedské spory o nahlížení do oken
    • Pandemický zákon (exkluzivně pro předplatitele)
    • Nabytí podílu od nevlastníka v aktuální judikatuře
    • 10 otázek pro … Aleše Eppingera
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Právní rizika outsourcingu služeb aneb nehrozí Vám pokuta?
    • Rozhodčí řízení - jiný přístup k rozhodování o stavebních vícepracích
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Sousedské spory o nahlížení do oken
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Ztráta licence a další osud Sberbank
    • Zdanění kryptoměn pohledem aktuální judikatury
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 2.
    • Obrat v posuzování právních domněnek a fikcí užitých ve smlouvách ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ
    • Popis pracovní činnosti a jeho role ve vztahu se zaměstnancem
    • Situace na trhu rezidenčních nemovitostí v České republice v roce 2022
    • Dovolená bez souhlasu zaměstnavatele

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Insolvenční správce

    Usnesení, jímž insolvenční soud poté, co určí jedinou celkovou odměnu insolvenčních správců pro celé řízení, ukládá insolvenčnímu správci dlužníka, aby z takto určené...

    Nemajetková újma (exkluzivně pro předplatitele)

    Osobou, která má po určitou část trestního řízení zákonem stanovená práva a povinnosti, je i osoba, u níž se koná domovní prohlídka (popřípadě prohlídka jiných prostor a...

    Nezabavitelná částka

    Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená...

    Advokacie (exkluzivně pro předplatitele)

    Splnění podmínky získání vysokoškolského vzdělání v oboru právo v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice podle § 37 odst. 1 písm. b) bodu 1...

    Pandemický zákon (exkluzivně pro předplatitele)

    I. Aktivně procesně legitimován k podání návrhu na zrušení mimořádného opatření podle § 101a odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 13 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.