Jedno z aktuálních rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se věnuje podstatné změně smlouvy založené několikátým dodatkem ke smlouvě a vytýká prvostupňovému orgánu ÚOHS, že nevzal při testu podstatnosti změny původní smlouvy v potaz předchozí dodatky k uzavřené smlouvě. Jedná se o ojedinělý exces či o posun v rozhodovací…
Podle nového občanského zákoníku se ukončení povinné školní docházky stalo vedle dosažení patnácti let věku podmínkou nejen nástupu do práce, nýbrž i možnosti v pracovně-právních vztazích jednat, což znamená, že žák, dokud neskončí povinnou školní docházku, nemůže ani uzavírat pracovní smlouvu nebo dohodu o práci konané mimo pracovní poměr, byť s…
Nelze si nevšimnout, že v současné občanskoprávní úpravě účinné od 1. 1. 2014[1] je oblasti ochrany osobnosti věnováno nepoměrně více prostoru než dříve – z pouhých pěti paragrafů se jejich počet takřka zpětinásobil, obsah nabyl na šíři a mnoho nových ustanovení prohloubilo jeho význam. Takovým postupem zákonodárce reflektuje nárůst rozhodovací…
Občanský zákoník má za sebou již rok účinnosti, ovšem o mnoha jeho institutech ještě nebylo v literatuře podrobněji hovořeno. Jednou z takových oblastí je i škoda způsobená provozem zvlášť nebezpečným. Článek pojednává o některých aspektech této odpovědnosti.
Níže uvedený článek se zabývá institutem předsmluvní odpovědnosti, a to jak je upraven v civilním právu účinném v České republice od 1.1.2014 a v rámci evropského mezinárodního práva soukromého.
Příčiny a důsledky ústavně nekonformního zvykového výkladu právního pravidla možnosti prodloužení ústavní výchovy „nezletilých“ do 19 let věku člověka podle § 974 občanského zákoníku
Může zadavatel vyřídit podané námitky v případě, kdy Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) vydá předběžné opatření, kterým nařídí zadavateli pozastavit zadávací řízení podle ustanovení § 117 odst. 1 písm. b) zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)? Zde předestíráme krátkou…
Při čtení úpravy nabytí a omezení svéprávnosti v občanském zákoníku (§§ 30 až 65) se nabízí otázka, jestli je možné omezit svéprávnost nezletilého člověka. Zatímco dle učebnice občanského práva[1] z názvu oddílu 3 vyplývá, že "není možné omezení svéprávnosti u člověka nezletilého", komentář[2] bez dalšího uvádí, že "ve svéprávnosti lze omezit jen…
Aby se určitá osoba mohla stát rozhodcem v rozhodčím řízení, je třeba splnit kvalifikační podmínky té zákonem stanovené normy, dle které se stane rozhodcem. Podmínky pro ustanovení osoby rozhodce můžeme rozdělit do dvou kategorií, a to podmínky obecné a podmínky vyšší. Jiné podmínky jsou kladeny na výkon funkce rozhodce, které nejsou stanoveny…
Nová úprava hromadné listiny v zákoně 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) navazuje na dřívější ustanovení v zákoně 591/1992 Sb., o cenných papírech (dále jen „ZCP“), kde byla tato problematika upravena v § 5a ZCP. Tento zákon byl přijetím NOZ zrušen. Nově je hromadná listina zakotvena v § 524 NOZ, který ji popisuje ve třech…
Limitace rozsahu náhrady škody, která může klientovi při poskytování právních služeb vzniknout, je neustále aktuální problematikou.[1] Starý občanský zákoník[2] obsahoval v této souvislosti pouze úpravu vzdání se budoucího práva[3] obecně a naopak otázku smluvní limitace náhrady škody neupravoval. S účinností nového občanského zákoníku výrazně…
Vrchní soud v Praze rozhodnutím 14 Cmo 196/2013 ze dne 30. května 2014 rozhodl o aplikovatelnosti ustanovení § 67a obchodního zákoníku na zahraniční společnost, a to v situaci, kdy česká společnost jako prodávající na základě smlouvy o převodu podniku řídící se českým právem, převádí podnik na zahraniční společnost.
Ačkoli Internet - největší informační fenomén v historii se do České republiky dostal již na počátku 90. let 20. Století, a potřeba internetové prezentace neustále roste, není dodnes problematika doménového squatiingu v České republice příliš známá, přestože by si vzhledem ke vzrůstajícímu počtu případů tohoto spekulantství, jakož i ke…
V rámci rekodifikace civilního práva byl přijat též zákon 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, jímž se mimo jiné zavádí spolkový rejstřík. Do něho se zapisují spolky, pobočné spolky a též zahraniční spolky fungující na území ČR. Do budoucna přináší tato změna především výhody spočívající v tom, že bude existovat…
Po uplynutí lhůty pro podání nabídek již nelze nabídky nijak měnit či doplňovat. Pro všechny, kteří se zabývají problematikou veřejných zakázek, je připomenutí tohoto pravidla nošením dříví do lesa. Uvedené pravidlo je vyjádřením jedné ze základních zásad zadávacího řízení, a to zásady transparentnosti, jež stojí na principu, aby „na příslušnou…
Výměnek je jedním ze smluvních typů (například vedle smlouvy pachtovní), jenž se po určité odmlce opětovně vrací do českého právního řádu. Právní úpravě výměnku jsou věnována ustanovení § 2707 ̶ 2715 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ačkoliv lze návrat tohoto smluvního typu do základního občanskoprávního předpisu vnímat kladně, je potřeba…
S rekodifikací občanského práva došlo také ke změnám v oblasti zástavního práva k cenným papírům. Předešlá právní úprava této problematiky byla roztroušena jednak v zákoně 40/1964 Sb., občanský zákoník, kde jsme mohli nalézt obecnou úpravu zástavního práva jako takového, a dále v zákoně 591/1992 Sb., o cenných papírech, který, jako lex…
K otázce věcného přezkumu rozhodčího nálezu soudem jsem se vyjádřil před 4 lety na stránkách www.epravo.cz.[1] Dnes, po 4 letech, věnuji krátké zamyšlení tomuto tématu v reakci na „euronovelu“ zákona 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „RozŘ“), a aktuální judikaturu Nejvyššího a…
Právní úprava likvidace právnické osoby byla zákonodárcem umístěna do zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "OZ"), se zvláštní úpravou likvidace obchodních korporací obsaženou v zákoně 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen "ZOK"). Tento článek se věnuje především problematice rozdělení likvidačního zůstatku…
V posledních několika letech jsme byli svědky četných rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR dovozujících neplatnost většiny rozhodčích doložek svěřujících řešení sporů soukromým rozhodcům, resp. soukromým rozhodčím soudům či centrům. Z řady těchto rozhodnutí přitom vyčnívá nedávný rozsudek Nejvyššího soudu ČR, který možná až…
Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...
Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...
Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...
Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...
Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...
