Ve smlouvách uzavíraných s některými obcemi a úřady některých městských částí hl. m. Prahy je možné se setkat s následujícím ustanovením: „V případě, že objednatel (kupující) neuhradí fakturu v termínu splatnosti, zavazuje se uhradit smluvní pokutu ve výši 0,05 % z fakturované částky za každý i započatý den prodlení“. Je zarážející, že se toto…
Historie se opakuje. Když jsem v návaznosti na svůj úvodní článek ohledně Metodiky[1] psal článek o jejích textových změnách obsažených v tzv. redakční opravě Metodiky, věnoval jsem jedinému bodu tolik prostoru, že z toho byl nakonec samostatný článek týkající se „odtajněného“ algoritmu pro výpočet kompenzace za ztížení společenského uplatnění[2].
Smlouva o účtu zavedená do právní praxe spolu s přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „nový občanský zákoník“ či „NOZ“) souhrnně nahradila do té doby hojně využívané a dle všeho i dobře zažité dva smluvní typy – smlouvu o běžném účtu a smlouvu o vkladovém účtu, jež obsahoval obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.).
Smyslem základní způsobilosti jako kritéria kvalifikace je prokázat spolehlivost dodavatele plnit veřejnou zakázku. Alespoň takto hovoří důvodová zpráva k návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek (dále také jen „ZZVZ“), která byla spolu s vlastním textem ZZVZ vložena do Knihovny připravované legislativy ve druhé polovině dubna 2015. Proklamované…
Dne 6. března 2015 byla ve Sbírce zákonů ČR pod č. 40/2015 Sb. publikována dvacátá první novela zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, (dále jen „ZVZ“) a téhož dne rovněž nabyla účinnosti. Vzhledem k plánovanému datu nabytí účinnosti aktuálně připravovaného, zcela nového zákona o zadávacích řízeních souvisejícího s transpozicí nových…
V nedávné době jsme se setkali s odkazy na názor uvedený v komentáři[1] profesora Bělohlávka k zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (o obchodních korporacích) (dále jen "ZOK"). Komentář k § 135 odst. 2 ZOK poznamenává, že ZOK nemá žádnou úpravu pro spojení podílu ex lege. Z toho dovozuje, že pokud společenská smlouva…
Nový občanský zákoník přinesl nové pojetí předkupního práva, a to zejména s ohledem na dobu, kdy se činí nabídka výkonu předkupního práva, jakož i s ohledem na náležitosti takové nabídky. Jakkoliv se tato úprava může zdát praktičtější a minimalizující případné spory v důsledku nenabídnutí věci ke koupi či v důsledku vadné nabídky, přináší s sebou…
Zákon o obchodních korporacích v ust. § 244 odst. 1 formuluje (k obdobné úpravě v obchodním zákoníku srov. ust. § 56a odst. 2, resp. v novém občanském zákoníku ust. § 212 odst. 2 in fine) generální pravidlo spočívající v rovném zacházení společnosti s akcionáři. Jde o princip, dle něhož by měla být vykládána jednotlivá ustanovení akciového práva.
Nový občanský zákoník zavádí nový institut nejen pro ochranu práv smluvní strany, která důvodně očekávala uzavření smlouvy a jejíž neuzavřením jí byla způsobena škoda, ale i její obranu ve formě práva žádat náhradu škody za porušení povinnosti smluvní strany jednat v obchodním styku poctivě. Důležitou součástí této kvazikontraktní odpovědnosti je…
V současné době se zadavatelům v případě nastalé potřeby zadání dodatečných stavebních prací (tzv. víceprací) daří pouze obtížně naplnit několik kumulativních a restriktivně interpretovaných podmínek, za kterých mohou na vzniklou potřebu pružně reagovat a poptávat vícepráce mimo některý z druhů soutěžních zadávacích řízení – v jednacím řízení bez…
Technická kvalifikace, její jednotlivé kvalifikační předpoklady a prokazování jejich splnění je jedním z klíčových institutů zadávacího řízení. V tomto článku bychom se ale rádi zaměřili pouze na jeden z technických kvalifikačních předpokladů u veřejných zakázek na stavební práce, a to na seznam stavebních prací provedených dodavatelem a na jeho…
Nejvyšší soud se ve své rozhodovací praxi zabýval několika případy, kdy rozhodčí soud usnesením rozhodl o zastavení rozhodčího řízení a o tom, že žalobci se nevrací poplatek za rozhodčí řízení. Žalobce se následně domáhal ochrany v soudním řízení, avšak Nejvyšší soud opakovaně dospěl k závěru, že předmětem soudního přezkumu může být jen a pouze…
Před přijetím nového občanského zákoníku[1] prodělal názor soudů a odborné veřejnosti na právní povahu rozhodování jediného společníka v působnosti valné hromady turbulentní vývoj. V minulosti bylo sporným především to, zda rozhodování jediného společníka je či není právním úkonem (dnes „právním jednáním“). Zodpovězení této otázky je významné mimo…
Důležitou premisou autorského zákona v oblasti autorskoprávní ochrany děl výtvarného umění je dualita, tedy právní oddělitelnost autorského díla na jedné straně, a věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno (užívají se též pojmy „hmotný nosič díla“, „hmotný substrát“) na straně druhé. Autorské dílo je nehmotným statkem. V případě výtvarných…
Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob předjímal možnost provádění zápisů do těchto rejstříků rovněž notáři již od okamžiku své účinnosti, tj. od 1. ledna 2014. Praktickému spuštění takových zápisů však dosud bránila mj. skutečnost, že nebyla stanovena výše soudních poplatků za takové zápisy prováděné nikoliv soudem, nýbrž…
Stejně jako občanský zákoník z roku 1964, tak i občanský zákoník účinný od 1.1.2014 (dále též „OZ“) zakotvuje možnost zřídit k vlastní věci ve prospěch jiného věcné břemeno – tedy zřídit věcné právo k věci cizí. Jak je to však s možností zřídit věcné právo k věci vlastní, tedy zřídit věcné břemeno ke své vlastní věci ve svůj vlastní prospěch? Je…
Kolektivní správci při vybírání licenčních poplatků za (potenciální) užití autorských děl, podřízených tzv. kolektivní správě, často postupují v rozporu s legislativním rámcem, který je stanovený autorským zákonem[1]. V mnoha případech, jak plasticky dokazují některé judikované případy[2], si svou práci spíše ulehčují a opomínají pro každý…
Nový občanský zákoník významně rozšiřuje úpravu nezbytné cesty oproti předchozímu občanskému zákoníku. Předchozí právní úprava znala zřízení věcného břemene, jako tzv. právo cesty přes přilehlý pozemek, soudem na návrh vlastníka stavby[1] v případě, že přístup nešel zajistit jinak. Nynější platná právní úprava rozlišuje jednak povolení nezbytné…
Ve druhé půlce dubna 2015 byl do knihovny připravované legislativy vložen návrh zákona o zadávání veřejných zakázek (dále také jen „Zákon“)[1], který by měl nahradit stávající zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ale rovněž zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve…
Institut předkupního práva je v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) upraven v §§ 2140 až 2149. Smyslem předkupního práva je povinnost prodávajícího nabídnout věc, kterou zamýšlí prodat třetí osobě (tzv. koupěchtivému), ke koupi osobě, které svědčí předkupní právo, tj. předkupníkovi. V případě, že…
Ustanovení § 2238 o. z. lze vztáhnout též na případ změny smlouvy o nájmu (družstevního) bytu spočívající „v rozšíření“ předmětu nájmu (bytu) o další prostor, jenž má...
Úkolem Ústavního soudu není v každém jednotlivém případě hodnotit, zda byly naplněny zákonné podmínky pro odkázání poškozených s jejich adhezními nároky do občanskoprávního...
Podle § 444 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. května 2005 do 31. ledna 2013, měla konkrétně vymezená skupina pozůstalých osob právo na...
Jestliže soud, který rozhoduje o přiměřeném zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva na přiměřenou délku konkursního řízení, dovozuje nepatrný význam...
Uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí...
