Institut spoluvlastnictví je zcela jistě všem právníkům velmi dobře znám. S ohledem na to jsou právní aspekty s tímto spojené odborné veřejnosti velmi dobře známy a nebudu tedy zbytečně plýtvat časem znalého čtenáře. Velmi rád bych však krátce připomněl a poukázal na již konstantní rozhodovací praxi týkající se velmi úzké výseče této problematiky…
Úroky jsou ve velké části světa vnímány jako zcela běžný druh odměny. Přesněji jsou odměnou za půjčení peněz. Stejně tak jako se nikdo nepozastavuje nad placením odměny za práci, nad hrazením nájemného nebo poplatků za nejrůznější služby, považujeme za zcela běžné placení úroků za peníze půjčené od jiného. Jak je to ale s výší úroků? Je ujednání…
Více jednatelů společnosti s ručením omezeným netvoří ex lege kolektivní orgán (což je v praxi pravidlem), ledaže společenská smlouva stanoví jinak (§ 194 odst. 2 ZOK, což je v praxi naopak výjimkou). To mj. znamená, že jednatelé nerozhodují o záležitostech společnosti ve sboru (§ 156 odst. 1 ZOK), zasedání statutárního orgánu se nekonají, každého…
Překážka litispendence (probíhajícího řízení) je typickým institutem procesního práva vycházejícím ze zásady ne bis in idem (ne dvakrát v téže věci). Uplatňuje se zejména v řízení občanském a správním, naopak tento institut v pravém slova smyslu nezná trestní právo procesní.[1] Tento příspěvek bude zaměřen především na překážku litispendence ve…
Institut smluvní pokuty se v aktuální právní praxi těší veliké oblibě a je takřka essentialia negotii každé smlouvy, kterou uzavírají mezi sebou lidé, jež nejsou příbuznými či známými. Smluvní pokuta jako zajišťovací institut má vícero funkcí, zejména má však motivovat dlužníka, aby řádně a včas plnil svůj závazek. Je však smluvní pokuta v praxi…
Nový občanský zákoník dává zakladateli nadace, která byla založena před jeho účinností, jedinečnou, ale časově omezenou možnost se chopit pravomocí zakladatele v dosud nevídaném rozsahu.
Stanovení ceny ve smlouvách ponechávají strany leckdy stranou. Pro řádnou dohodu o ceně, která nebude způsobovat problémy, je ale vhodné doporučit, aby cena, či způsob jejího určení byly dohodnuty již v době uzavření smlouvy a to tak, aby bylo již v tomto okamžiku možné zjistit přesnou hodnotu ceny. Jaké problémy se mohou…
Dotčené ustanovení stanoví, že právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit.
Institut moderace smluvní pokuty je běžně užívaným nástrojem, a to nejen smluvními stranami, ale i soudem. Znal jej obchodní zákoník[1] a zná jej rovněž i nový občanský zákoník[2]. Co se však stane, pokud smluvní strany tento institut využijí u smlouvy, která se řídí zákonem o veřejných zakázkách[3]?
Rekodifikace soukromého práva přinesla řadu nových institutů. Jedním z těch v praxi nejúspěšnějších se pro účely úvěrového financování stal zákaz zřízení zástavního práva (či případně jiných majetkových dispozic) s účinky vůči třetím osobám ve smyslu ust. § 1309 odst. 2, resp. 1761 ObčZ. Důvodů je přitom hned…
V tomto článku bychom se rádi zaměřili na otázku, jakým způsobem lze v oblasti zadávání veřejných zakázek využít Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“)[1]. LZPS je sice jedním ze základních předpisů určujících rámec našeho právního řádu, avšak přímé odkazy na její články jsou (alespoň v oblasti veřejných zakázek) jevem poměrně vzácným.
V poslední době vzešla z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu dvě zajímavá rozhodnutí z oblasti sportovního práva. Jedno se týká náhrady škody (rozsudek sp. zn. 25 Cdo 493/2015, ze dne 20. 5. 2015) a druhé souvisí se sousedským právem (rozsudek sp. zn. 22 Cdo 2270/2012, ze dne 25. 3. 2015). Pojďme se na ně blíže podívat.
Není-li mezi manžely uzavřena smlouva o manželském majetkovém režimu obsahující odlišnou úpravu, platí, že spolu se vznikem manželství vzniká společné jmění. NOZ v § 708 až 711 vymezuje, co je jeho součástí a co nikoliv. V této souvislosti bývají diskutovány především dvě otázky. První otázkou je, zda se podíl na zisku plynoucí z účasti jednoho z…
Ministerstvo financí ČR předložilo návrh zákona o úvěru pro spotřebitele (dále jen „Návrh“), který by nahradil stávající právní úpravu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „Zákon o spotřebitelském úvěru“) a zároveň by jeho přijetím došlo k implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/ЕU ze dne 4. února 2014 o…
Většina z nás jistě zaznamenala, že zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („NOZ“) zavedl mnoho nových zajímavých institutů, a to zejména v oblasti věcných práv. Některé z těchto nových institutů se však v praxi osvojují teprve pozvolna. V tomto článku bych se chtěla podrobněji věnovat jednomu z nich, a to možnosti věřitelů ujednat si pořadí svých…
Žaloba na určení neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku jako nástroj soudní ochrany člena spolku před rozhodnutím orgánu spolku je tradiční součástí českého právního řádu a byla obsažena i v zákoně č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů (dále také jen „zákon o sdružování občanů“). Přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „nový…
Občanský zákoník zná dva výjimečné typy institutů, které prolomují zásadu pacta sunt servanda. Je jimi jednak odvolání daru pro nevděk[1], jednak odvolání daru pro nouzi, které bylo zavedeno nově.
Spolek, jakožto právnická osoba upravená v § 214 – 302 NOZ, představuje prototyp korporace. Tedy právnické osoby koncipované jako účelové sdružení osob. Předpokládá se přitom, že mnoho spolků bude mít velkou členskou základnu (to plyne už z toho, že zákonodárce počítá s možností konat dílčí členské schůze či nahradit členskou schůzi schůzí…
Přinejmenším právní veřejnosti je dobře známo, že nový občanský zákoník stanoví určité limity při používání smluv uzavíraných adhezním způsobem (tzv. formulářové smlouvy) a obchodních podmínek. Účelem tohoto článku není objevovat nové, ale stručně shrnout limity zavedené NOZ.
Účel zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je možné spatřovat v zakotvení základních principů hospodářské soutěže vycházejících z evropské právní úpravy a zajištění efektivního, hospodárného a účelného vynakládání veřejných prostředků při zachování konkurence, která povede k transparentní…
Je-li u koupě nemovité věci v písemné smlouvě výslovně projevena vůle stran uzavřít úplatnou kupní smlouvu bez určení kupní ceny, uplatní se podle § 2131 o. z. přiměřeně § 2085...
Rovněž nesprávný závazný právní názor nadřízeného orgánu, který negativně ovlivnil délku odškodněného řízení, vylučuje na základě § 16 odst. 4 (s přihlédnutím k...
Účinky vyvrácení domněnky platební neschopnosti dlužníka dle § 3 odst. 2 písm. b/ insolvenčního zákona má výkaz stavu likvidity sestavený podle § 3 odst. 3 insolvenčního zákona...
Pojem „neoddělitelnost věcí“ ve smyslu § 2149 odst. 2 o. z. zákon blíže nedefinuje. Jde zde o právní normu s tzv. relativně neurčitou hypotézou, tj. normu, jejíž hypotéza není...
Smyslem § 109 odst. 2 písm. c/ o. s. ř. je zajistit hospodárnost řízení; proto by měl soud posoudit, zda vyčkání výsledku vedlejšího řízení bude i z hlediska délky původního...
