Nejvyšší soud se ve své rozhodovací praxi zabýval několika případy, kdy rozhodčí soud usnesením rozhodl o zastavení rozhodčího řízení a o tom, že žalobci se nevrací poplatek za rozhodčí řízení. Žalobce se následně domáhal ochrany v soudním řízení, avšak Nejvyšší soud opakovaně dospěl k závěru, že předmětem soudního přezkumu může být jen a pouze…
Před přijetím nového občanského zákoníku[1] prodělal názor soudů a odborné veřejnosti na právní povahu rozhodování jediného společníka v působnosti valné hromady turbulentní vývoj. V minulosti bylo sporným především to, zda rozhodování jediného společníka je či není právním úkonem (dnes „právním jednáním“). Zodpovězení této otázky je významné mimo…
Důležitou premisou autorského zákona v oblasti autorskoprávní ochrany děl výtvarného umění je dualita, tedy právní oddělitelnost autorského díla na jedné straně, a věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno (užívají se též pojmy „hmotný nosič díla“, „hmotný substrát“) na straně druhé. Autorské dílo je nehmotným statkem. V případě výtvarných…
Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob předjímal možnost provádění zápisů do těchto rejstříků rovněž notáři již od okamžiku své účinnosti, tj. od 1. ledna 2014. Praktickému spuštění takových zápisů však dosud bránila mj. skutečnost, že nebyla stanovena výše soudních poplatků za takové zápisy prováděné nikoliv soudem, nýbrž…
Stejně jako občanský zákoník z roku 1964, tak i občanský zákoník účinný od 1.1.2014 (dále též „OZ“) zakotvuje možnost zřídit k vlastní věci ve prospěch jiného věcné břemeno – tedy zřídit věcné právo k věci cizí. Jak je to však s možností zřídit věcné právo k věci vlastní, tedy zřídit věcné břemeno ke své vlastní věci ve svůj vlastní prospěch? Je…
Kolektivní správci při vybírání licenčních poplatků za (potenciální) užití autorských děl, podřízených tzv. kolektivní správě, často postupují v rozporu s legislativním rámcem, který je stanovený autorským zákonem[1]. V mnoha případech, jak plasticky dokazují některé judikované případy[2], si svou práci spíše ulehčují a opomínají pro každý…
Nový občanský zákoník významně rozšiřuje úpravu nezbytné cesty oproti předchozímu občanskému zákoníku. Předchozí právní úprava znala zřízení věcného břemene, jako tzv. právo cesty přes přilehlý pozemek, soudem na návrh vlastníka stavby[1] v případě, že přístup nešel zajistit jinak. Nynější platná právní úprava rozlišuje jednak povolení nezbytné…
Ve druhé půlce dubna 2015 byl do knihovny připravované legislativy vložen návrh zákona o zadávání veřejných zakázek (dále také jen „Zákon“)[1], který by měl nahradit stávající zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ale rovněž zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve…
Institut předkupního práva je v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) upraven v §§ 2140 až 2149. Smyslem předkupního práva je povinnost prodávajícího nabídnout věc, kterou zamýšlí prodat třetí osobě (tzv. koupěchtivému), ke koupi osobě, které svědčí předkupní právo, tj. předkupníkovi. V případě, že…
Aspirací tohoto článku je podat přehledný výklad týkající se možných přesahů úpravy nabytí vlastnického práva v případě nálezu ztracené věci do jiných právních institutů, nastínit různé varianty vlastnických nároků, ke kterým v praxi může dojít, a zvážit jejich vzájemné vztahy a možná řešení. Cílem je rovněž posoudit vzájemnou kompatibilitu úpravy…
Jedním ze zákonem aprobovaných způsobů výkonu rozhodnutí je dle § 320[1], §323 an. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o.s.ř.“) a § 59 odst. 1 písm. c) zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád (dále „EŘ“) výkon rozhodnutí přikázáním jiné pohledávky, resp. exekuce prodejem movité věci[2]. Důsledkem vydání exekučního příkazu postihujícího…
Návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek, který se aktuálně nachází ve fázi meziresortního připomínkového řízení, a který by měl rušit, kromě jiného, i zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „koncesní zákon“), napravuje na první pohled možná bezvýznamný…
V judikatuře je ustálen závěr, že hmotněprávní jednání je třeba považovat za perfektní (doručené) okamžikem, kdy se adresát tohoto jednání měl možnost s ním objektivně seznámit. Doručení nelze vázat na okamžik, kdy je adresát ochoten tak opravdu učinit, tj. vyzvednout si zásilku a seznámit se s jejím obsahem. Jak je to však s doručováním na…
Na téma předmětné metodiky Nejvyššího soudu jsem již na tomto portálu publikoval dva články, z nichž první článek[1] představil metodiku jako takovou, včetně jejích kladů a záporů, a druhý[2] se věnoval otázce vhodnosti (či spíše nevhodnosti) nastavení dodatečně publikovaného algoritmu pro výpočet kompenzace ztížení společenského uplatnění. Tato…
Tzv. transparentní novela č. 55/2012 Sb., přinesla mnoho zásadních změn do právní úpravy veřejných zakázek. Jedna z nejvýznamnějších změn zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), se týkala i otázky prokazování ekonomické a finanční kvalifikace u dodavatelů o veřejnou zakázku. Zákonodárce…
Pravděpodobně většina z nás zná ze svého okolí nějaký případ, kdy si jeden z manželů na sebe bere nekontrolovaně větší počet tu menších tu větších spotřebitelských půjček nebo úvěrů nebo případy kdy jeden z manželů propadne gamblerství nebo alkoholu a jeho závislost vede k zadlužování rodiny.
Postoupení pohledávky lze označit za jeden z právních institutů závazkového práva, který se vstupem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako „NOZ“) v účinnost zaznamenal poměrně výrazné změny. Řada otázek týkajících se právní úpravy postoupení pohledávky v NOZ zůstává po 15 měsících od vstupu NOZ v účinnost stále poměrně nejasná.
Ust. § 691 starého občanského zákoníku stanovilo povinnost nájemce upozornit pronajímatele na skutečnost, že nájemce je nucen pro nesplnění povinnosti pronajímatele odstranit závady bránící řádnému užívání bytu započít s odstraňováním závad v bytě. Splnění této notifikační povinnosti následně podmiňovalo právo nájemce žádat po pronajímateli…
Při prodleních s úhradou peněžitého dluhu započatých v době od 28. 4. 2005 do 30. 6. 2010 bylo a je poněkud obtížnější zformulovat žalobní petit (navrhovaný výrok soudu), pokud jde o přiznání úroků z prodlení. Navrhli (doporučili) jsme zde předčasem[1] znění požadovaných deklaratorních výroků rozhodnutí soudů (žalobních petitů) podle právní úpravy…
Vzhledem k dnešnímu rychlému rozvoji online technologií a stále většímu nárůstu počtu internetových stránek, na kterých lze sdílet videa či fotografie, enormně rostou i případy porušování práv k autorským dílům, aniž by si to samotní porušovatelé často uvědomovali.
Uloží-li soud účastníku řízení povinnost hradit náklady řízení, ač k takovému rozhodnutí nemá zákonnou pravomoc, a jde tak o rozhodnutí, kterým je uložena povinnost bez...
Výrok usnesení soudu podle § 344 trestního řádu zakládá legitimní očekávání odsouzeného ohledně délky vykonávaného trestu odnětí svobody. Vadu takového výroku je nutné napravit...
Je-li navrženo přiznání výživného pro nezletilého za dobu nejdéle tří let předcházejících podání návrhu na jeho určení (ve smyslu § 922 odst. 1 občanského zákoníku), jsou...
Vydání příkazu k dodání do výkonu trestu podle § 321 odst. 3 trestního řádu poté, co soud neodstraní vadu v řádném doručení této výzvy způsobenou doručováním na jinou adresu,...
Při nařízení výkonu rozhodnutí uložením pokuty (§ 502 zákona o zvláštních řízeních soudních) musí civilní soudy pečlivě posoudit, proč se styky rodiče s nezletilými dětmi...
