Uzavírání smluv přes internet (tzv. e-contracting) je dnes již celkem běžnou záležitostí. E-contracting nečiní větší potíže v případě, kdy není stanovena povinná forma uzavírání smluv. V určitých případech, ale zákon (např. u timesharových smluv, či smluv o spotřebitelském úvěru) nebo dohoda stran stanoví pro platnost právního jednání písemnou…
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), stanovuje pro případ prokázání technických kvalifikačních předpokladů u tzv. „významných zakázek“ realizovaných dodavatelem dle ustanovení § 56 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. a) ZVZ lhůtu, ve které mají být tyto významné zakázky ze…
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) přinesl, mimo jiné, také změny v oblasti vydědění. V rámci těchto změn je nejen odlišné pojetí některých důvodů pro vydědění, ale také otázka, z čeho lze vlastně nepominutelného dědice vydědit. Dle autorky tohoto článku vydědění je vhodným a užitečným nástrojem v rukou…
Shodně s předchozí právní úpravou i z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen NOZ, umožňuje smluvně upravit manželům či snoubencům zákonný režim společného jmění manželů. Dle § 717 NOZ může smluvený režim spočívat v režimu oddělených jmění, režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, režimu rozšíření rozsahu nebo…
Článek srovnává právní úpravu práva stavby a věcných břemen dle nového občanského zákoníku[1] pro účely zřízení stavby na cizím pozemku, a to především z pohledu stavebních investorů.
Při rekodifikaci soukromého práva a znovuzavedení institutu závdavku do našeho právního řádu zákonodárce přijal poněkud strohou právní úpravu zálohy a závdavku, resp. přijatou úpravou dostatečně nevymezil jejich rozdíly. Zákonná definice zálohy v ustanovení § 1807 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a závdavku v ustanovení…
Vzhledem k velké pozornosti věnované rekodifikaci soukromého práva, ke které v letošním roce došlo a které byla věnována většina příspěvků na tomto fóru, rozhodla jsem se oživit také problematiku směnek, jejichž úprava obsažená v zákoně č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, se s rekodifikací výrazně nezměnila, nicméně s ohledem na specifickou…
Netřeba jistě připomínat, že klíčovým právním institutem, kterým je možné čelit nezákonnému postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky, je podání zdůvodněných námitek ve smyslu ustanovení § 110 a násl. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v účinném znění (dále jen „ZVZ“). Tento článek si klade za cíl poukázat na rozhodovací praxi…
Dne 1.1.2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“), který nahradil dřívější občanský zákoník č. 40/1964 Sb. i mnohé další předpisy (obchodní zákoník, zákon o rodině, zákon o sdružování občanů…). Tato změna právní úpravy je co do svého rozsahu a významu největším legislativním počinem přinejmenším za…
Problematiku pořizování dalšího plnění nad rámec plnění původně vysoutěženého jsme již na serveru epravo.cz v minulosti v několika článcích nastínili. Dalším volným pokračováním popisu možností, které zadavatelům přináší zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), v souvislosti s pořizováním dalšího…
V závěru loňského roku Nejvyšší soud vydal rozhodnutí, které nabízí osvěžující pohled na otázku, jakým způsobem bylo před 1. lednem 2014 možné provést změnu stran již dříve uzavřené smlouvy. Výsledné řešení přitom není v rozhodujících ohledech nepodobné institutu postoupení smlouvy, jak je upraven v § 1895 a násl. nového občanského…
V aktuálním čísle týdeníku Euro vyšel článek na téma „Žaloby pro zkaženou radost“[1], v němž autor upozorňuje na nový fenomén v podobě podávání žalob z důvodů, pro které se žaloby dříve běžně nepodávaly. Jako hlavní ilustrativní příklad je popisována kauza, kdy zástupci letecké společnosti neuctivě a bez patřičného vysvětlení přinutili vystoupit…
Předchozí právní úprava tiché společnosti byla obsažena v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“) v § 673 - § 681, kde byla řazena mezi tzv. absolutní obchody, tj. takové smluvní vztahy, které se bez ohledu na to, kdo je vedle podnikatele druhou smluvní stranou, řídily úpravou ObchZ. Od 1. 1. 2014 lze zákonný režim tohoto…
Výživné lze obecně charakterizovat jako vyživovací povinnost rodičů k dětem a tomu odpovídající právo dítěte, ať už zletilého či nezletilého, být vyživován, a to až do doby než je schopno se samo živit. Rodičům tak jejich vyživovací povinnost nekončí dosažením 26 let věku dítěte, jak by se mohlo zdát, ale lze ho oprávněně přiznat i po dosažení…
V době volného pohybu a pobytu občanů EU dochází čím dál tím víc k uzavírání mezinárodních manželství, tedy manželství mezi státními příslušníky dvou států. Jedná se o tzv. vztah s mezinárodním prvkem. Mnoho lidí podceňuje možné, zejména majetkové, právní následky související s ukončením takových manželství. O právní vztah s mezinárodním prvkem se…
Myšlenka, aby na veřejné zakázky zadávané různými subjekty a institucemi ze zemí Evropské unie dosáhly rovněž malé a střední podniky, se objevuje v řadě dokumentů publikovaných Evropskou unií opakovaně, avšak v praxi se stále můžeme setkat s množstvím překážek, které malým a středním podnikům zabraňují v účasti v zadávacích řízeních. Některé z…
V praxi není neobvyklé, že poté, kdy věřitel dlužníkovi poskytne úvěr, půjčku či jinou formou peněžní prostředky, dlužník, popř. osoba poskytující zajištění dluhů dlužníka, učiní úkony, jejichž cílem je uchránit majetek, jež by mohl být bankou při vymáhání dluhu postižen. Tak vznikají ve světě bankovních i nebankovních úvěrů a půjček situace, kdy…
Co se týče požadavků nutných k výkonu funkce rozhodce, jež vyplývají přímo ze zákona, jsou zde na první pohled patrné rozdíly. Česká právní úprava, konkrétně zákon o rozhodčím řízení tyto požadavky přesně vymezuje. Rakousko však v Zivilprozessordnung (občanský soudní řád) předpoklady osoby stát se rozhodcem vůbec nezmiňuje[1], pouze se zabývá…
Rád bych tímto navázal na příspěvek K. Lavrushina s názvem „Rozsudek pro zmeškání v námitkovém (směnečném) řízení“ publikovaný na zdejším portálu dne 21.2.2013[1]. V rámci uvedeného článku jeho autor zaujímá poměrně striktní názor, že v rámci směnečného námitkového řízení není možné uzavřít soudní smír. Autor tento názor, který nadto není u…
Spolek vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku (§ 226 NOZ). Tímto rejstříkem je spolkový rejstřík vedený rejstříkovými soudy (§ 26 RejZ). Návrh na zápis do tohoto rejstříku je spojen se soudním poplatkem určeným podle zákona o soudních poplatcích (zákon č. 549/1991 Sb.). Novelou provedenou zákonem č. 335/2014 Sb. byly s účinností od 29. 12. 2014…
Pakliže výše platové základny soudců stanovená napadenou právní úpravou vyplývá ze stejného mechanismu výpočtu, o jehož neústavnosti bylo nálezem Ústavního soudu dříve...
Má-li soud za to, že poměry nezletilého dítěte se změnily natolik zásadně, že je třeba změnit rozložení péče každého z rodičů, musí zároveň závěr o tom, v jakém poměru bude...
K odejmutí věci rozhodujícímu soudci podle § 262 trestního řádu lze přistoupit pouze v případě vysoké míry pravděpodobnosti, že soudce nebude schopen ukončit řízení způsobem,...
Soud poruší právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud rozhoduje o nákladech řízení podle § 146 odst. 2 věta druhá občanského...
Pokud Nejvyšší správní soud odmítne kasační stížnost jako opožděně podanou, přestože byla podána včas, odepře tím stěžovateli právo na přístup k soudu v rozporu s čl. 36...
