Je prokázání kvalifikace ve zjednodušeném podlimitním řízení opravdu jednoznačně upraveno zákonem nebo vznikají v praxi při jeho výkladu nejasnosti? Jak se má zadavatel vyrovnat s doklady, které v nabídce dodavatel předloží nad rámec povinnosti prokázání kvalifikace čestným prohlášením? Co všechno tvoří nabídku dodavatele a k čemu zadavatel již…
Tento článek si neklade za cíl „prozradit“ zadavatelům, jak úspěšně nastavit zadávací podmínky tak, aby se do zadávacího řízení přihlásil jen předem vytipovaný okruh dodavatelů, nýbrž pouze shrnout stávající rozhodovací praxi v oblasti vymezení předmětu veřejné zakázky, neboť v této oblasti již máme řadu rozhodnutí kompetentních orgánů, v nichž je…
Obecná klauzule umožňující nabytí vlastnického práva od neoprávněného (v dřívější terminologii „od nevlastníka“) je obsažena v § 1111 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“ nebo „ObčZ“), který stanoví, že získal-li někdo movitou věc za jiných okolností, než které stanoví § 1109 nebo 1110, stane se vlastníkem věci…
Občanský zákoník vychází především z rovnosti manželů ohledně rozhodování při právním jednání, které se týká podstatných záležitosti a způsobu života rodiny. Základním pravidlem tedy je, aby se manželé ohledně těchto podstatných záležitostí spolu dohodli. Je zřejmé, že mezi podstatné záležitosti, kdy je potřeba souhlasu druhého manžela, nebude…
Nová úprava zastavení podílu v korporaci podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „Občanský zákoník“) přinásí oproti právní úpravě obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „Starý občanský zákoník“) a v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „Obchodní zákoník“) podstatné změny. Právní…
Jak jsme již před časem informovali, probíhá v odborných kruzích čilá diskuze o tom, jak zajistit na trhu dostatek kvalifikovaných řemeslníků. Podnět k diskuzi na toto téma vychází zejména z řad odborných spolků sdružujících samotné kvalifikované řemeslníky, které usilují o pozvednutí a udržení kvality řemeslníků působících na trhu. Na základě…
Ve smlouvách uzavíraných s některými obcemi a úřady některých městských částí hl. m. Prahy je možné se setkat s následujícím ustanovením: „V případě, že objednatel (kupující) neuhradí fakturu v termínu splatnosti, zavazuje se uhradit smluvní pokutu ve výši 0,05 % z fakturované částky za každý i započatý den prodlení“. Je zarážející, že se toto…
Historie se opakuje. Když jsem v návaznosti na svůj úvodní článek ohledně Metodiky[1] psal článek o jejích textových změnách obsažených v tzv. redakční opravě Metodiky, věnoval jsem jedinému bodu tolik prostoru, že z toho byl nakonec samostatný článek týkající se „odtajněného“ algoritmu pro výpočet kompenzace za ztížení společenského uplatnění[2].
Smlouva o účtu zavedená do právní praxe spolu s přijetím zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „nový občanský zákoník“ či „NOZ“) souhrnně nahradila do té doby hojně využívané a dle všeho i dobře zažité dva smluvní typy – smlouvu o běžném účtu a smlouvu o vkladovém účtu, jež obsahoval obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.).
Smyslem základní způsobilosti jako kritéria kvalifikace je prokázat spolehlivost dodavatele plnit veřejnou zakázku. Alespoň takto hovoří důvodová zpráva k návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek (dále také jen „ZZVZ“), která byla spolu s vlastním textem ZZVZ vložena do Knihovny připravované legislativy ve druhé polovině dubna 2015. Proklamované…
Dne 6. března 2015 byla ve Sbírce zákonů ČR pod č. 40/2015 Sb. publikována dvacátá první novela zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, (dále jen „ZVZ“) a téhož dne rovněž nabyla účinnosti. Vzhledem k plánovanému datu nabytí účinnosti aktuálně připravovaného, zcela nového zákona o zadávacích řízeních souvisejícího s transpozicí nových…
V nedávné době jsme se setkali s odkazy na názor uvedený v komentáři[1] profesora Bělohlávka k zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (o obchodních korporacích) (dále jen "ZOK"). Komentář k § 135 odst. 2 ZOK poznamenává, že ZOK nemá žádnou úpravu pro spojení podílu ex lege. Z toho dovozuje, že pokud společenská smlouva…
Nový občanský zákoník přinesl nové pojetí předkupního práva, a to zejména s ohledem na dobu, kdy se činí nabídka výkonu předkupního práva, jakož i s ohledem na náležitosti takové nabídky. Jakkoliv se tato úprava může zdát praktičtější a minimalizující případné spory v důsledku nenabídnutí věci ke koupi či v důsledku vadné nabídky, přináší s sebou…
Zákon o obchodních korporacích v ust. § 244 odst. 1 formuluje (k obdobné úpravě v obchodním zákoníku srov. ust. § 56a odst. 2, resp. v novém občanském zákoníku ust. § 212 odst. 2 in fine) generální pravidlo spočívající v rovném zacházení společnosti s akcionáři. Jde o princip, dle něhož by měla být vykládána jednotlivá ustanovení akciového práva.
Nový občanský zákoník zavádí nový institut nejen pro ochranu práv smluvní strany, která důvodně očekávala uzavření smlouvy a jejíž neuzavřením jí byla způsobena škoda, ale i její obranu ve formě práva žádat náhradu škody za porušení povinnosti smluvní strany jednat v obchodním styku poctivě. Důležitou součástí této kvazikontraktní odpovědnosti je…
V současné době se zadavatelům v případě nastalé potřeby zadání dodatečných stavebních prací (tzv. víceprací) daří pouze obtížně naplnit několik kumulativních a restriktivně interpretovaných podmínek, za kterých mohou na vzniklou potřebu pružně reagovat a poptávat vícepráce mimo některý z druhů soutěžních zadávacích řízení – v jednacím řízení bez…
Technická kvalifikace, její jednotlivé kvalifikační předpoklady a prokazování jejich splnění je jedním z klíčových institutů zadávacího řízení. V tomto článku bychom se ale rádi zaměřili pouze na jeden z technických kvalifikačních předpokladů u veřejných zakázek na stavební práce, a to na seznam stavebních prací provedených dodavatelem a na jeho…
Nejvyšší soud se ve své rozhodovací praxi zabýval několika případy, kdy rozhodčí soud usnesením rozhodl o zastavení rozhodčího řízení a o tom, že žalobci se nevrací poplatek za rozhodčí řízení. Žalobce se následně domáhal ochrany v soudním řízení, avšak Nejvyšší soud opakovaně dospěl k závěru, že předmětem soudního přezkumu může být jen a pouze…
Před přijetím nového občanského zákoníku[1] prodělal názor soudů a odborné veřejnosti na právní povahu rozhodování jediného společníka v působnosti valné hromady turbulentní vývoj. V minulosti bylo sporným především to, zda rozhodování jediného společníka je či není právním úkonem (dnes „právním jednáním“). Zodpovězení této otázky je významné mimo…
Důležitou premisou autorského zákona v oblasti autorskoprávní ochrany děl výtvarného umění je dualita, tedy právní oddělitelnost autorského díla na jedné straně, a věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno (užívají se též pojmy „hmotný nosič díla“, „hmotný substrát“) na straně druhé. Autorské dílo je nehmotným statkem. V případě výtvarných…
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné...
Výchozí premisou ústavního přezkumu legislativní činnosti ústící v přijetí nové skutkové podstaty trestného činu je respektování dělby moci a role zákonodárného orgánu, a to se...
Je-li v ústavní stížnosti nosným důvodem zásahu orgánu veřejné moci norma podústavního práva – konkrétně § 9 odst. 7 advokátního tarifu, který byl pro jeho rozpor s ústavním...
Nesprávné poučení účastníka řízení o nemožnosti podat dovolání představuje ze strany odvolacího soudu odepření přístupu k Nejvyššímu soudu a porušení práva účastníka...
Pokud Nejvyšší soud odmítne dovolání pro nepřípustnost podle § 237 občanského soudního řádu s odůvodněním, že dovolatelem předestřená otázka je otázkou skutkovou a nikoliv...
