občanské právo

Jedním z mnoha otazníků nového soukromého práva byla otázka přípustnosti společného jednání statutárního orgánu a prokuristy za společnost. V praxi i odborné veřejnosti se objevovaly názory, podle kterých změna právní úpravy od 1.1.2014 toto společné jednání umožnila. Jasno v této věci udělal až Vrchní soud v Praze, který otázku přípustnosti…

Novela zákona o ochraně spotřebitele a navazující Nařízení EU o on-line řešení sporů stanoví nové informační povinností podnikatelů a povinnosti součinnosti při mimosoudním řešení sporů. Jelikož tyto legislativní změny stanoví za porušení těchto povinností citelné sankce, doporučuji věnovat pozornost revizi obchodních…

Předžalobní výzva, jako důležitý aspekt pro přiznávání práva na náhradu nákladů řízení, je součástí tuzemského právního řádu již od 1. ledna 2013.[1] Dle aktuálního znění příslušného ustanovení § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř“) „žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na…

Dne 1. ledna 2014 vstoupil v účinnost zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), a přivedl tak v život dlouho očekávanou rekodifikaci českého občanského práva. Tato rekodifikace zasáhla mnoho oblastí práva, přičemž jednou ze zásadně zasažených oblastí bylo právo týkající se zajištění pohledávek, zejména oblast zástavního…

Již více než dva roky mají nájemci prostorů sloužících k podnikání, jejichž nájem byl ukončen výpovědí pronajímatele, právo na poskytnutí náhrady za výhodu získanou převzetím jejich zákaznické základny. I nadále však toto právo přináší více otázek než odpovědí.

Jako další nový institut, který zavedl nový občanský zákoník je možnost osvojit zletilého. Předchozí zákon o rodině, jenž úpravu osvojení obsahoval, dovoloval pouze osvojit osobu nezletilou.

Vlastní-li určitou věc více osob, může mezi nimi docházet a často také bohužel dochází ke sporům ohledně nakládání s tímto majetkem, které jsou bez zásahu z vnějšku neřešitelné. Proto právní úprava v rámci zásady, že nikdo nesmí být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví, umožňuje spoluvlastníkům domáhat se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

V listopadu 2015 uplynulo pět let od doby, kdy byl do zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“) vtělen institut jistoty. Využívání tohoto institutu je však dosud spíše sporadické a ani judikatura mu příliš pozornosti nevěnovala.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) předpokládá pro prokázání způsobilosti k plnění veřejné zakázky naplnění kvalifikačních předpokladů vymezujících základní požadavky zadavatele na uchazeče. Jedním z kvalifikačních předpokladů, které vybraný uchazeč musí splňovat, je tzv. technická kvalifikace, tedy jinými slovy…

Novela zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, z pera ministra spravedlnosti, reaguje na požadavky Evropské komise (dále jen „Komise“) opírající se o podporu podnikání malých a středních podniků, jež zohledňuje tzv. „Small Business Act“ (dále jen „SBA“). Podmínkou Komise je mimo jiné též „existence strategického rámce politiky podpory…

Dne 23. 3. 2016 nastává účinnost nařízení Evropského Parlamentu a Rady 2015/2424, kterým se mění mj. nařízení Rady (ES) č. 207/2009, o ochranné známce Společenství. Novelizující nařízení podrobně nastiňuje budoucnost pojetí duševního vlastnictví, jeho registrace a ochrany v Evropské unii. Jedná se o revoluci v oblasti ochranných známek v Evropské…

Nárok na náhradu nákladů léčení zahrnuje vedle nákladů potřebných k obnovení zdraví nebo zlepšení zdravotního stavu poškozeného po škodné události též náklady na udržení více či méně stabilizovaného zdravotního stavu i v situaci, kdy se další zlepšení nepředpokládá, a rovněž skutečně vynaložené náklady na zajištění pomoci při životních úkonech…

Vláda projednává návrh novely zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu („Zákon“) a dalších souvisejících zákonů („Novela“), která implementuje směrnici o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu…

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), vymezuje v ustanovení § 43 institut tzv. zadávací lhůty. V aktuálním znění ZVZ se jedná se o obligatorní lhůtu, která stanovuje časové rozmezí, po které jsou uchazeči vázáni svými nabídkami. Po jejím marném uplynutí je zadavatel vystaven riziku, že jím…

Moderní doba přináší mimo jiné rozvoj technologií umožňujících komunikaci na dálku. S ohledem na dostupnost a rychlost komunikace prostřednictvím elektronické pošty je zejména tento způsob komunikace hojně využíván, a to nejen k běžné komunikaci, ale i k právnímu jednání. Je třeba, aby právo na takovou praxi reagovalo a jasně stanovilo, za jakých…

Smluvní pokuta je standardním ujednáním, které nacházíme v řadě smluv. Nejčastěji se v praxi řeší její výše (aby nebyla nepřiměřená a přitom dostatečně utvrzovala dlužníkovu povinnost) nebo její vztah k náhradě škody (zda má působit jako paušalizovaná náhrada škody). Ve svém příspěvku se chci věnovat tématu, které si zaslouží pozornost s ohledem…

Autorka se rozhodla pro téma s ohledem na roztříštěnost právní úpravy týkající se této problematiky a častou nevlídnost advokátů k provádění úschovy peněz svých klientů.

Obecně lze vztah těchto dvou právních institutů charakterizovat tak, že pokud bylo bezdůvodné obohacení získáno protiprávním jednáním, vzniká poškozenému právo na náhradu škody. Právní úprava bezdůvodného obohacení se tedy bude aplikovat až v situaci, kdy předpoklady odpovědnosti za škodu nebudou splněny. V praxi si ovšem s touto obecnou…

Zvýšená informační povinnost podnikatele patří mezi stěžejní instituty ochrany spotřebitele. Spotřebitel, jako slabší smluvní strana většinou nemající přístup ke všem zdrojům informací, potřebuje dostatek údajů na to, aby se mohl kvalifikovaně rozhodnout, zda se rozhodne do smluvního vztahu vstoupit, či nikoli, přičemž údaj o počtu najetých…

Zatímco ve státech s právním systémem common law lze platně převést (transfer, assign) majetková práva autorská (copyright) na jinou osobu[1], dle platné právní úpravy autorského zákona České republiky (i většiny autorských zákonů kontinentální Evropy) jsou majetková autorská práva nepřevoditelná.