Rodičovská odpovědnost je jednou ze stěžejních atributů institutu rodičovství. Institutu, který přináší radost, ale i starost. Jak je vnímána v současné době Ústavním soudem? Kdy ještě rodiče vykonávají péči o dítě řádně, a kdy ji už naopak zanedbávají? A konečně, jak tenká hranice je mezi autonomií rodičů vykonávat péči o dítě podle jejich…
Náhrada škody je i po rektifikaci často diskutovaným tématem, které hýbe občanskoprávním světem. V této oblasti je velmi důležité sledovat judikaturu a to včetně nálezů ústavního soudu. Jsou za děti odpovědní na 100 % rodiče?
Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen „ZoTOPO“) do určité míry relativizoval některé, do té doby nesporné a zažité, základní zásady trestního práva. Nejedná se přitom jen o hojně diskutovanou teorii trestního práva hmotného související se zavedením trestní odpovědnosti právnických osob (koncepce zavinění a…
V létě loňského roku předložilo Ministerstvo kultury vládě návrh poměrně rozsáhlé novely autorského zákona, která má za cíl zejména transponovat tzv. směrnici o kolektivní správě.[1] Tato směrnice zajišťuje jednotný právní rámec úpravy kolektivní správy autorských práv v rámci Evropské unie a jejím hlavním cílem je přispět k jejímu řádnému a…
Přijetí zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) přineslo změny v oblasti právní úpravy neziskových organizací. V následujícím textu bude pozornost věnována problematice dosavadních občanských sdružení a jejich „přeměny“ v novou právní formu, zákonem označovanou jako zapsaný spolek, a tomu, jaké povinnosti z účinnosti nového…
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech (dále jen „ZOK“) ukládá povinnost zřídit internetové stránky pouze akciové společnosti. Dle § 7 odst. 2 ZOK akciová společnost bez zbytečného odkladu po svém vzniku a dále průběžně uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, který je pro veřejnost bezplatný, a to tak, aby informace…
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) se v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R197/2014/VZ-00566/2016/323/KKř ze dne 7. 1. 2016 zabýval mj. otázkou hodnocení zkušeností dodavatele, tj. aplikací § 78 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), ve znění novely č. 40/2015 Sb.
Již před 1. 1. 2014 musela osoba, která měla zájem stát se členem statutárního orgánu obchodní korporace, splňovat řadu zákonných předpokladů. Konkrétně byly tyto předpoklady upraveny především v ustanoveních § 38l a § 194 odst. 7 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „OBCHZ“). S ohledem na potřebu ochrany majetku společností…
Podle ustanovení § 40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu, je exekučním titulem vykonatelný rozhodčí nález. Je však způsobilým exekučním titulem rozhodčí nález i v případě, kdy mezi stranami neexistuje rozhodčí smlouva zakládající pravomoc rozhodce? Jak je tomu v případě, kdy byla rozhodčí smlouva uzavřena, avšak neplatně? Těmito otázkami se zabývá…
V závěru roku 2012 vydal Vrchní soud v Praze do značné míry přelomové a přiměřeně tomu medializované rozhodnutí týkající se odpovědnosti investičního zprostředkovatele za škodu vzniklou ztrátou z obchodování s cennými papíry. Tuto odpovědnost stejně jako před ním Městský soud v Praze dovodil především z nečinnosti investičního zprostředkovatele…
Nový občanský zákoník[1] (dále též jen „OZ“) přinesl do právní praxe novinku v podobě možnosti, aby se statutárním orgánem (resp. jakýmkoliv voleným členem) kapitálové společnosti nebo družstva stala právnická osoba. V tomto článku bych ráda pojednala o otázce faktického zastupování společnosti v případě, že jejím statutárním orgánem je právnická…
Smluvní ujednání obsažené v kupní smlouvě, které řeší otázky „kam“, „kdy“ a „jak“ má prodávající zboží dodat, se nazývá dodací podmínka. Vzhledem k významu těchto otázek je dodací podmínka v současnosti obvyklou součástí smluv o dodání zboží, ačkoliv její absence zpravidla není na překážku platnosti…
V poslední době jsme se v rámci naší praxe opakovaně setkali s nejednotností v rozhodovací praxi soudů ve věci povolení oddlužení dlužníkům-fyzickým osobám, kteří mají dluhy z podnikání. Tato nejednotnost naprosto popírá předvídatelnost soudních rozhodnutí, jakožto jednu ze základních zásad soukromého práva vyjádřených v ustanovení § 13 zákona č.
Započtení pohledávek v různých měnách bylo upraveno v § 362 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Obchodní zákoník“). Nový občanský zákoník, zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „Občanský zákoník“), však tuto úpravu nepřejal. Lze z tohoto kroku zákonodárce snad dovodit, že takové započtení za…
V dřívějším článku na epravo.cz[1] jsme zmínili, že tzv. postoupení práva výkonu majetkových práv autorských k počítačovému programu dle § 58 odst. 1 zák. č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AZ“) je částečně opomíjeným…
Po dvou letech účinnosti nového občanského zákoníku se na nynější 39. schůzi Poslanecké sněmovny ČR začne projednávat vládní návrh jeho první novely (a úpravy souvisejících zákonů). Vzhledem k tomu, že účinnost novely nového občanského zákoníku je navrhována na 1. červenec 2016, je vhodné se s předstihem seznámit s tím, jaké změny tohoto klíčového…
Smyslem autorskoprávní úpravy obecně je poskytnout ochranu výsledkům jedinečné tvůrčí činnosti člověka vyjádřeným v objektivně vnímatelné podobě (tj. autorským dílům). Tato ochrana se projevuje v podobě přiznání řady nepřevoditelných majetkových a osobnostních práv autorovi díla. Počítačové programy jsou specifickými výtvory činnosti člověka…
Koncem roku 2015 vstoupila v platnost i účinnost první část novely zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele (ZOS). Jedná se o podstatnou změnu zákona, i když se tato změna dotkne zejména veřejnoprávních a procesních postupů správních orgánů.
Tématem tohoto článku je přiblížení institutu změny závazku z uzavřené smlouvy z pohledu návrhu zákona o zadávání veřejných zakázek (dále je „ZZVZ“)[1].
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zavedl poměrně velké množství nových ustanovení, která vzbuzují nejasnosti a protichůdné názory odborné veřejnosti. K odpovědím na související otázky v konečném důsledku přispěje až ustálená praxe soudů. Mezi jedno z takových ustanovení patří i § 164 odst. 3 občanského zákoníku, které stanoví: „Má-li…
Neinformoval-li soud obviněného stěžovatele o tom, že bude rozhodováno o stížnosti státního zástupce proti rozhodnutí o propuštění z vazby na svobodu, aniž by mu tuto stížnost...
Byť se obviněný obstrukcemi vyhýbá účasti na jednání soudu, soudy na něj nemohou uvalit vazbu, aniž by se vypořádaly s otázkou, zda nelze jeho účast zajistit méně intenzivními...
Nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, ačkoli ve skutečnosti přípustné je (resp. za určitých podmínek být může), představuje porušení práva na soudní ochranu...
Je-li trestní stíhání zastaveno pro nepříčetnost obviněného v době činu a nevyjde-li najevo svévole orgánů činných v trestním řízení, ústavní pořádek nezaručuje právo na...
Ustanovení § 2238 o. z. lze vztáhnout též na případ změny smlouvy o nájmu (družstevního) bytu spočívající „v rozšíření“ předmětu nájmu (bytu) o další prostor, jenž má...
