Zatímco ve státech s právním systémem common law lze platně převést (transfer, assign) majetková práva autorská (copyright) na jinou osobu[1], dle platné právní úpravy autorského zákona České republiky (i většiny autorských zákonů kontinentální Evropy) jsou majetková autorská práva nepřevoditelná.
Ačkoli se otázka vázanosti soudu vlastním rozhodnutím může na první pohled zdát triviální a s jednoznačnou odpovědí, praxe bohužel ukazuje, že tomu tak není.
Jednou ze základních povinností zadavatele při zadávání veřejných zakázek je zajištění toho, že výběr dodavatele bude proveden nestrannými osobami. V současné době účinný zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), pro zajištění této povinnosti využívá institutu nepodjatosti členů hodnotící komise…
Mobiliární exekuce, tedy exekuce prodejem movitých věcí, jsou běžnou součástí agendy soudních exekutorů a také možná oblastí, která vyvolává mezi veřejností širokou debatu vedoucí až k rozhořčení. Ruku v ruce s tím jde pochopitelně otázka případně neoprávněně zabavených věcí, respektive toho, kam až exekutoři mohou zajít a kde vůbec mohou věci…
Smlouva o obchodním zastoupení je smlouva příkazního typu upravená v ust. § 2483 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „NOZ“). Obchodní zástupce se uzavřením takové smlouvy zavazuje, že bude pro zastoupeného dlouhodobě vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů…
V současnosti prochází legislativním procesem zcela nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který by měl nahradit stávající právní úpravu obsaženou především v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Nová právní úprava představuje vnitrostátní reakci na evropské směrnice[1] přinášející do…
Není pochyb o tom, že současný zákon o veřejných zakázkách, tedy zákon č. 137/2006 Sb. (dále jen „ZVZ“), je již překonán časem, ale i potřebami veřejných zadavatelů. Jeho současná podoba zadávání veřejných zakázek spíše znesnadňuje, neboť celý proces svazuje mnohdy až nepochopitelným formalismem, v řízení vznikají zbytečné průtahy, úprava je…
Poukázka, neboli asignace, je institut, který byl v českém posttotalitním právním řádu znovu zaveden rozsáhlou novelou[1] zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku z roku 1991. Systematicky byla poukázka zařazena ve čtvrtém oddílu, tedy oddílu upravujícím změny závazků v osobě věřitele nebo dlužníka, konkrétně v § 535 a násl. Současná právní úprava…
Právní názor Nejvyššího soudu na to, kterého z účastníků řízení zatěžuje důkazní břemeno při prokazování pravosti podpisu na soukromé listině, nebyl ze strany některých soudů nižších stupňů často respektován. Zatímco Nejvyšší soud dlouhodobě prosazuje názor, že důkazní břemeno ohledně pravosti soukromé listiny zatěžuje účastníka vyvozujícího pro…
Smlouva o obchodním zastoupení (v angloamerickém právu známá jako agency) upravená v ustanoveních § 2483 až 2520 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.; dále jen „občanský zákoník“) je moderním typem distribuční smlouvy, jejímž prostřednictvím organizuje zastoupený distribuční síť pro své zboží či služby. Významnou otázkou při sjednávání tohoto…
Smlouva o důchodu (ust. § 2701 a násl. o. z.) je jednou ze zaopatřovacích smluv, kterou se plátce zavazuje platit příjemci pravidelné peněžní dávky (důchod). V praxi je tento smluvní typ hojně využíván např. v případech, kdy dlužník potřebuje insolvenčnímu soudu doložit, že má dostatek příjmů k tomu, aby mu bylo povoleno oddlužení[1]…
Ačkoli při majetkovém společenství manželů soudy obvykle vycházejí z pravidla stanoveného v ust. § 742 odst. 1 písm. a), tedy že podíly obou manželů jsou stejné, lze se v praxi setkat i se situací, kdy se soud odkloní od rovnosti podílů při vypořádání společného jmění manželů. Lze konstatovat, že princip rovnosti podílů je obecně společensky…
Rodičovská odpovědnost je jednou ze stěžejních atributů institutu rodičovství. Institutu, který přináší radost, ale i starost. Jak je vnímána v současné době Ústavním soudem? Kdy ještě rodiče vykonávají péči o dítě řádně, a kdy ji už naopak zanedbávají? A konečně, jak tenká hranice je mezi autonomií rodičů vykonávat péči o dítě podle jejich…
Náhrada škody je i po rektifikaci často diskutovaným tématem, které hýbe občanskoprávním světem. V této oblasti je velmi důležité sledovat judikaturu a to včetně nálezů ústavního soudu. Jsou za děti odpovědní na 100 % rodiče?
Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen „ZoTOPO“) do určité míry relativizoval některé, do té doby nesporné a zažité, základní zásady trestního práva. Nejedná se přitom jen o hojně diskutovanou teorii trestního práva hmotného související se zavedením trestní odpovědnosti právnických osob (koncepce zavinění a…
V létě loňského roku předložilo Ministerstvo kultury vládě návrh poměrně rozsáhlé novely autorského zákona, která má za cíl zejména transponovat tzv. směrnici o kolektivní správě.[1] Tato směrnice zajišťuje jednotný právní rámec úpravy kolektivní správy autorských práv v rámci Evropské unie a jejím hlavním cílem je přispět k jejímu řádnému a…
Přijetí zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) přineslo změny v oblasti právní úpravy neziskových organizací. V následujícím textu bude pozornost věnována problematice dosavadních občanských sdružení a jejich „přeměny“ v novou právní formu, zákonem označovanou jako zapsaný spolek, a tomu, jaké povinnosti z účinnosti nového…
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech (dále jen „ZOK“) ukládá povinnost zřídit internetové stránky pouze akciové společnosti. Dle § 7 odst. 2 ZOK akciová společnost bez zbytečného odkladu po svém vzniku a dále průběžně uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, který je pro veřejnost bezplatný, a to tak, aby informace…
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) se v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R197/2014/VZ-00566/2016/323/KKř ze dne 7. 1. 2016 zabýval mj. otázkou hodnocení zkušeností dodavatele, tj. aplikací § 78 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), ve znění novely č. 40/2015 Sb.
Již před 1. 1. 2014 musela osoba, která měla zájem stát se členem statutárního orgánu obchodní korporace, splňovat řadu zákonných předpokladů. Konkrétně byly tyto předpoklady upraveny především v ustanoveních § 38l a § 194 odst. 7 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „OBCHZ“). S ohledem na potřebu ochrany majetku společností…
Při posuzování, zda byly naplněny privilegující okolnosti skutkových podstat zabití (§ 141 trestního zákoníku) nebo ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky (§ 146a trestního...
Součástí prohlášení viny podle § 206c odst. 1 tr. ř. je souhlas obviněného s právní kvalifikací skutku uvedenou v obžalobě (návrhu na potrestání). Přijme-li soud prohlášení...
Jednočinný souběh přečinů úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 a § 211 odst. 2 tr. zákoníku je vyloučen z důvodu subsidiarity druhého z uvedených ustanovení vůči prvnímu.
Soudní exekutor a následně exekuční soud jsou po obdržení exekučního návrhu povinni vždy přezkoumat, zda exekuční titul, jenž byl k návrhu připojen (§ 38 odst. 2 exekučního...
I v poměrech insolvenčního zákona účinného od 1. června 2019 platí, že majetek sepisovaný do majetkové podstaty dlužníka jako majetek ve společném jmění dlužníka a jeho...
