epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    30. 12. 2015
    ID: 100037upozornění pro uživatele

    Důsledky porušení zákazu postoupení pohledávky

    Podle § 1881 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („NOZ“) mohou smluvní strany vyloučit možnost postoupení pohledávky. NOZ však již výslovně neřeší, jaké bude mít důsledky, pokud dojde k porušení takového závazku a pohledávka bude i přes sjednaný zákaz postoupena na třetí osobu.

     
     ŘANDA HAVEL LEGAL advokátní kancelář s. r. o.
     
    Zatímco za účinnosti starého občanského zákoníku[1] („SOZ“) byla podle ustálené judikatury smlouva o postoupení pohledávky, na jejímž základě došlo k postoupení pohledávky přes výslovný zákaz a dohodu stran, absolutně neplatná pro rozpor se zákonem,[2] dle NOZ není důsledek porušení zákazu postoupení zřejmý. Judikatura k této otázce od účinnosti NOZ dosud nezaujala žádné stanovisko.

    V této souvislosti však existuje několik názorových linií, podle kterých mohou porušením zákazu postoupení pohledávky ujednané stranami nastat v zásadě tři možné důsledky.

    Podle části odborné veřejnosti je smlouva, na základě které byla postoupena pohledávka přes zákaz sjednaný ve smyslu § 1881 odst. 1 NOZ, absolutně neplatná, jak tomu bylo doposud.[3] Tento závěr je podpořen zejména dosavadní judikaturou, která se vztahovala k porušení zákazu postoupení pohledávky podle § 525 odst. 2 SOZ,[4] případně také argumentem, že § 1881 NOZ představuje kogentní normu, která je přímo určena k omezení autonomie vůle jednajícího (zákonodárce chce pohledávku při ujednání zákazu postoupení vyloučit z právního obchodu, proto jednání příčící se tomuto zákazu je absolutně neplatné).[5]

    Další část odborné veřejnosti zastává názor, že následkem porušení zákazu postupitelnosti pohledávky bude relativní neplatnost, neboť smysl a účel zákona neplatnost sice vyžaduje,[6] avšak porušení nedosahuje takové intenzity, aby byl naplněn požadavek zjevného rozporu s dobrými mravy či s veřejným pořádkem a aby bylo možné učinit závěr o absolutní neplatnosti. Podle tohoto názoru tak nejsou nadále použitelné ty závěry literatury a judikatury, které dovozovaly absolutní neplatnost smluv o postoupení pohledávky na podkladě SOZ.[7]

    Podle třetí názorové skupiny nezpůsobuje porušení zákazu postoupení pohledávky neplatnost postupní smlouvy. Dle tohoto pojetí zákaz působí pouze mezi stranami, přičemž jeho porušení nemá vliv na postoupení pohledávky třetí osobě (postupníkovi) a projeví se pouze ve vzniku odpovědnostního vztahu. Zákaz postupu totiž platí v právním vztahu mezi dlužníkem a původním věřitelem. Postoupí-li tedy věřitel přes smluvní zákaz pohledávku jiné osobě, porušuje tím svou povinnost vůči postoupenému dlužníkovi a je odpovědný za škodu, která tím dlužníkovi vznikne; platnost samotného postupu ale není dotčena.  Tento závěr vychází také z toho, že smysl a účel zákona nevyžaduje, aby smlouva uzavřená navzdory zákazu postoupení byla neplatná (viz § 580 NOZ), neboť zájmy postoupeného dlužníka jsou dostatečně chráněny eventuálním nárokem na náhradu škody.[8]

    V této souvislosti se domnívám, že nové právní úpravě a pojetí neplatnosti v NOZ nejvíce odpovídá posledně uvedený názor, a sice že porušení zákazu by mělo působit pouze mezi stranami a nemělo by způsobit neplatnost postupní smlouvy. Pro tento závěr svědčí i ustanovení § 1761 NOZ, které je ve vztahu k § 1881 NOZ ustanovením obecným a které stanoví, že zákaz zatížení nebo zcizení věci působí jen mezi stranami, pokud nebyl zřízen jako věcné právo.[9] Pokud tedy není zákaz zcizení (resp. postoupení) sjednán jako právo věcné, působí ze zákona jen mezi stranami tohoto zákazu (a to včetně následků porušení). Dle tohoto ustanovení tak k převodu věci nebo práva i navzdory porušení zákazu dojde, přičemž mezi stranami závazku vzniká odpovědnostní vztah z porušení smluvního ujednání. Pokud by zákaz zcizení byl zřízen jako právo věcné, pak by účinky zákazu působily i vůči třetím osobám. Otázkou však je, zda je možné zřídit zákaz zcizení (postoupení) jako právo věcné také k pohledávce. Předpokladem, aby zákaz zcizení působil také vůči třetím osobám, je totiž kromě zřízení práva jako věcného také vědomost nabyvatele o existenci zákazu zcizení (tj. nedostatek dobré víry).[10] U nemovitostí je situace poměrně jednoznačná. Zákaz zcizení se zapíše do katastru nemovitostí, přičemž osoba nabyvatele pak nemůže být v dobré víře, že převodce byl oprávněn věc převést.[11] Obdobná je situace také v případě zákazu zcizení podílu ve společnosti. Zákaz zcizení se uveřejní v obchodním rejstříku, přičemž rovněž v tomto případě se nelze dovolávat dobré víry nabyvatele v oprávnění podíl převést.[12] Ve vztahu k pohledávkám však neexistuje žádný veřejný seznam či rejstřík, do něhož by se zákaz postoupení mohl zapsat a vyloučit tak dobrou víru postupníka v oprávnění postupitele pohledávku převést. Zřízení zákazu postoupení pohledávky jako práva věcného a přiznání účinků takového zákazu vůči třetím osobám by pak postrádalo smysl, neboť třetí osoby by neměly faktickou možnost o zákazu se dovědět a byly by tedy v dobré víře v oprávnění postupníka pohledávku převést. Touto optikou by se tak zákaz postoupení měl projevit pouze mezi stranami tohoto závazku. Opačný závěr by zřejmě vedl k absurdní situaci, kdy by nabyvatel pohledávky sice byl v dobré víře, že postupitel je oprávněn pohledávku převést, přesto by však pohledávku nenabyl a následky porušení zákazu postoupení by nesl sám.

    Je však otázkou, zda se soud v rozhodovací praxi přikloní k názoru, že porušení zákazu postoupení se platnosti smlouvy nedotýká, nebo se přikloní spíše k názorovým tendencím o neplatnosti takové smlouvy (ať už absolutní nebo relativní). V tomto ohledu si lze představit i argumentaci podporující závěr o neplatnosti postupní smlouvy spočívající například v tom, že § 1881 odst. 1 NOZ v podstatě stanovuje zákaz postoupení pohledávek, pokud to strany sjednají.[13] Pak by porušení smlouvy znamenalo rovněž porušení zákonného zákazu (obdobně jak to dovozovala dosavadní judikatura). Muselo by však být dovozeno, že smysl a účel NOZ neplatnost vyžaduje a že neplatnost je jediným možným následkem porušení takového zákazu.

    Závěr

    Vzhledem k nejasnosti ohledně následků porušení zákazu postoupení lze doporučit, aby strany nespoléhaly pouze na zákonnou úpravu a aby zákaz postoupení sjednaný ve smlouvě byl zajištěn například smluvní pokutou, neboť porušení zákazu postoupení je primárně porušením smluvní povinnosti.


    Mgr. Pavel Janků

    Mgr. Pavel Janků,
    advokát


    ŘANDA HAVEL LEGAL advokátní kancelář s.r.o.

    Truhlářská 13-15
    110 00  Praha 1

    Tel.: +420 222 537 500 – 501
    Fax: +420 222 537 510
    e-mail: office.prague@randalegal.com


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Zákon č.40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
    [2] Viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1888/2007 ze dne 22. 9. 2009. Uvedený závěr vycházel z toho, že postoupení pohledávky zakazuje prostřednictvím dohody stran přímo zákon (viz § 525 odst. 2 SOZ). Smlouva, kterou někdo takovou pohledávku postoupil, pak byla absolutně neplatná podle § 39 SOZ.
    [3] Viz JUDr. Tomáš Kindl in Dvořák, J. Fiala, J. Švestka, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2014. Komentář k § 1881.
    [4] Zejména zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1888/2007 ze dne 22. 9. 2009 (Rc 27/2007).
    [5] Bezouška, P. Smluvní zákaz postoupení pohledávky (pactum de non cedendo). Právní rozhledy, Praha : C.H. Beck, 11/2015, s. 381.
    [6] § 580 NOZ.
    [7] Eliáš, k. Některé otázky související s postoupením pohledávky. Obczan.cz – komunitní portál o rekodifikaci. Dostupný na www, k dispozici >>>  zde. 
    [8] Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014. Komentář k § 1881 NOZ.
    [9] Podle širokého pojetí věci v NOZ se za věc považuje také pohledávka (a sice věc nehmotnou). Viz Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014. Komentář § 496 NOZ.
    [10] Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014. Komentář k § 1761 NOZ.
    [11] Viz § 984 NOZ.
    [12] § 48 odst. 1 písm. g) a § 8 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
    [13] Argumentum a contrario.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Pavel Janků ( ŘANDA HAVEL LEGAL )
    30. 12. 2015
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Do třetice všeho dobrého? Aneb další pokus České republiky přijmout zákon o hromadných řízeních
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Odmítnutí poskytnutí informace ve světle Nálezu ÚS sp. zn. IV. ÚS 3208/16
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Zástupčí oprávnění při střetu zájmů zástupce a zastoupeného ve světle aktuální judikatury
    • Změna žaloby – důsledky stanoviska Ústavního soudu Pl. ÚS-st. 43/16
    • Pravidla pro označování a propagaci doplňků stravy aneb jak se vyhnout vysokým pokutám nebo blokaci e-shopu
    • Úhrada za poskytování sociální služby

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • 10 otázek pro ..Filipa Seiferta
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Valorizace limitních příjmů uchazečů o zaměstnání (podpory a výdělku v nekolidujícím zaměstnání) od 1. 1. 2023 a další související změny
    • Dvojí řízení trestněprávní povahy
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Jak správně napsat pracovní řád
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Jak správně napsat pracovní řád
    • Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli
    • Místní koeficient daně z nemovitých věcí stanovený v části obce
    • Glosa - Veřejné právo aktuálně - Prezident zákony nenavrhuje
    • Odmítnutí poskytnutí informace ve světle Nálezu ÚS sp. zn. IV. ÚS 3208/16
    • Posuzování podřízenosti pohledávky v insolvenčním řízení ve vztahu k ust. § 1938 odst. 1 občanského zákoníku.
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Kupní cena jako (ne)podstatná náležitost kupní smlouvy o převodu nemovitosti
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Střídavá péče a posuzování některých parametrů ve světle aktuální judikatury Ústavního soudu
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Dvojí řízení trestněprávní povahy

    Podle judikatury ESLP rozhodujícím pro posouzení přípustnosti dvojího řízení trestněprávní povahy ve smyslu zásady ne bis in idem, je test „dostatečně úzké souvislosti v podstatě...

    Náhrada škody

    Ustanovení § 45 zákona o silničním provozu upravuje odstranění vozidel, které představují překážku provozu na pozemních komunikacích, zatímco § 27 odst. 5 zákona o silničním...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle § 24 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace, po níž má být vedena objížďka, je...

    Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)

    Uspokojování restitučních nároků nelze podřadit pod dispozici státu se svým vlastnictvím v rámci soukromoprávního vztahu. Stát v takovém případě nevystupuje jako vlastník, který...

    Oprava rozhodnutí (exkluzivně pro předplatitele)

    Dojde-li v důsledku opravy rozhodnutí ke změně obsahu opravovaného rozhodnutí, a tím i k možnosti prolomení jeho právní moci, bude nezbytné započíst do celkové doby řízení i ten...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.