epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    6. 1. 2016
    ID: 100085upozornění pro uživatele

    Vypořádání společného jmění manželů rozhodnutím soudu po 1.1.2014

    Shodně s předchozí právní úpravou i zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), upravuje tři možné způsoby vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále jen „SJM“), kterými jsou a) dohoda manželů, b) rozhodnutí soudu a c) právní domněnka, která nastane v případě, že do tří let od zániku SJM není mezi manželi uzavřena dohoda o vypořádání SJM a žádný z manželů nepodá návrh na vypořádání zaniklého SJM soudem. Zatímco v případě dohody a právní domněnky nepřináší NOZ významnější změny, v případě vypořádání SJM rozhodnutím soudu se možnosti soudu poměrně zásadně rozšiřují. Ke změnám pak dochází i při vypořádávání tzv. vnosů, tedy výhradního majetku, který některý z manželů vynaložil na majetek společný, a společného majetku, který byl vynaložen na výhradní majetek některého z manželů.

     
    ŘANDA HAVEL LEGAL advokátní kancelář s. r. o. 
     
    Při vypořádávání SJM podle starého občanského zákoníku, tj. zákona40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) byly možnosti soudů poměrně omezené. Při vypořádání SJM soudním rozhodnutím nemohl být nařízen prodej majetku a rozdělení jeho výtěžku bývalým manželům[1] a až na výjimky též neměl být společný majetek přikazován do podílového spoluvlastnictví bývalých manželů[2]. Převažujícím způsobem vypořádání SJM tak bylo rozdělení jednotlivých aktiv a pasiv mezi bývalé manžele a případné rozhodnutí o povinnosti finančního dorovnání.  Dle NOZ jsou možnosti soudu daleko širší. Zásadní změna je pak obsažena v ustanovení § 712 NOZ, dle kterého se na SJM použije obdobně ustanovení NOZ o společnosti, případně o spoluvlastnictví. Soudu je tak dle mého přesvědčení umožněno rozhodnout o vypořádání SJM všemi způsoby, které NOZ umožňuje pro vypořádání podílového spoluvlastnictví, zejména pak o a) rozdělení společné věci, b) přikázání věci jednomu z manželů, c) přikázání věci do podílového spoluvlastnictví manželů, d) prodeji věci ve veřejné dražbě. Dle § 1165 NOZ může soud dále při vypořádávání SJM rozdělit nemovitost na jednotky. Při vypořádání SJM rozdělením společné věci může soud zároveň zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým manželem.

    Při rozhodování o vypořádání zaniklého SJM je soud vázán rozsahem majetku, který některý z manželů navrhuje k vypořádání. Soud však není vázán navrženým způsobem vypořádání. I v případě, kdy jeden z bývalých manželů navrhuje např. přikázání konkrétních věcí do svého vlastnictví, může tak soud tyto věci přikázat do vlastnictví druhého manžela, případně do podílového spoluvlastnictví obou bývalých manželů. Cílem by mělo být vždy racionální uspořádání majetkových vztahů. Níže uvádím několik obecných pravidel pro rozhodování soudu o vypořádání SJM, která by měla být aplikována bez ohledu na zvolenou formu vypořádání.

    Ocenění SJM

    Pro účely rozdělení společného jmění mezi manžele bude vždy nutné rozdělovaný majetek i pasiva určitým způsobem ocenit. Soud vyjde zpravidla ze souhlasného tvrzení obou manželů nebo ze závěrů znaleckého posudku. Jmění soud ocení podle stavu ke dni zániku SJM, hodnotu pak určí ke dni vydání rozhodnutí ve věci. Soud ocení aktiva i pasiva SJM. V případě dosud neuhrazeného úročeného dluhu účastníků vypořádá soud zásadně nejen splatnou část dluhu, ale i příslušenství – úroky, které k dluhu přirostou teprve v budoucnu.[3] Pokud však nelze výši budoucích úroků přesně určit (typicky v případě, kdy se vypořádává hypotéční úvěr na koupi nemovitosti, jehož splatnost je často i několik desítek let), nelze tyto úroky vypořádat (není zřejmá částka k vypořádání), a soud dluh přikáže jednomu nebo oběma účastníkům ve výši ke dni vydání soudního rozhodnutí.[4]  Povinnost k úhradě úroků z hypotéčního úvěru splatných po vydání soudního rozhodnutí má pak ten z bývalých manželů, do jehož vlastnictví byla přikázána nemovitost, na které hypotéční úvěr vázne. Pokud by dluh včetně příslušenství zaplatil ten z bývalých manželů, který k tomu není dle rozhodnutí soudu o vypořádání SJM  povinen (a to zejména s ohledem na skutečnost, že vypořádání dluhu při zániku SJM má účinky pouze vůči bývalým manželům navzájem, nikoli vůči věřiteli), bude muset takový manžel požadovat po druhém manželovi vydání bezdůvodného obohacení formou regresního nároku.   

    Reklama
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    10.11.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Parita a disparita podílů

    Při vypořádávání zaniklého SJM by měl soud vypořádat toto jmění zásadně tak, aby podíly obou manželů na vypořádávaném jmění byly stejné. Ve zcela výjimečných případech může soud rozhodnout o tzv. disparitě podílů – tj. o tom, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění nebudou stejné.  K disparitě podílů může soud přikročit jak na základě návrhu jednoho z manželů, tak i z vlastní iniciativy, pokud v rámci řízení o vypořádání SJM budou zjištěny takové okolnosti, které disparitu podílů opodstatňují. Důvody pro stanovení disparity jsou uvedeny především v § 742 odst. 1 písm. d) – e) NOZ, dle kterého soud při vypořádání SJM přihlédne k potřebám nezaopatřených dětí, k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, a dále k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

    Valorizace a redukce vnosů


    Každý z manželů má povinnost nahradit to, co ze společné majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek a každý z manželů má zároveň právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na majetek společný (dále též „vnosy“).  NOZ v § 742 odst. 2 upravuje pravidlo tzv. valorizace a redukce vnosů. Dle tohoto pravidla se hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela a toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen. Institut valorizace a redukce vnosů je institutem novým, OZ jej výslovně neupravoval. Judikatura k OZ pak připouštěla redukci vnosů v případě snížení hodnoty věci, na niž byl vnos vynaložen (typicky např. vnos do koupě osobního automobilu). Naopak valorizaci vnosů judikatura nepřipouštěla. Jak zmíněno výše, NOZ již počítá i s valorizací vnosů. V odborných kruzích se nicméně vyskytly diskuze o tom, zda je valorizace uvažována  pouze pro případy, kdy ke zhodnocení části SJM dojde v důsledku vnosu (např. investice z výlučných prostředků jednoho z manželů do rekonstrukce nemovitosti ve společném jmění, v důsledku které dojde ke zhodnocení této nemovitosti), nebo  i v případech, kdy ke zhodnocení části SJM dojde z jiných důvodů než z důvodu vnosu (např. investice z výlučných prostředků jednoho z manželů do koupě nemovitosti, k jejímuž zhodnocení následně dojde v důsledku plynutí času). Dle mého přesvědčení je třeba z textace zákona dovodit aplikaci valorizace vnosů na oba výše uvedené případy.

     
    Mgr. Markéta Kryslová

    Mgr. Markéta Kryslová
    ,
    advokátka


    ŘANDA HAVEL LEGAL advokátní kancelář s.r.o.

    Truhlářská 13-15
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 222 537 500 – 501
    Fax:    +420 222 537 510
    e-mail:    office.prague@randalegal.com


    -------------------------------------
    [1] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. října 2004 sp. zn. 22 Cdo 1399/2004
    [2] Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. srpna 1969 sp. zn. 4 Co 313/69, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 76/1970
    [3] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. října 2006 sp. zn. 22 Cdo 14/2006
    [4] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. října 2013 sp. zn. 22 Cdo 2939/2012


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Markéta Kryslová ( ŘANDA HAVEL LEGAL )
    6. 1. 2016
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Nepřípustnost návrhu na zrušení opatření obecné povahy dle nového stavebního zákona
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Dvojí kvalita potravin
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Zásahová žaloba jako prostředek ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu se zaměřením na nezákonnost provádění kontroly a hrozbu jejího opakování
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Ústavní soud ukončil pochybnosti ohledně ústavnosti úhradové regulace centrových léků
    • Obecný soud ignoroval záměr účastníků řízení vyřešit spor smírně

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    Kurzy lektora
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.
    JUDr. Petr Bezouška, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Zdanění kryptoměn pohledem aktuální judikatury
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Ztráta licence a další osud Sberbank
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Zbyšek Kordač zapsán na evropský seznam rozhodců pro investiční spory
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Pracovní právo - zbytečné lékařské prohlídky
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Právní prostředky ochrany proti bossingu
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Stanovisko NS k výkladu (výše) nezabavitelné částky v r. 2022 nejen při exekučních srážkách ze mzdy
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 2.
    • Obrat v posuzování právních domněnek a fikcí užitých ve smlouvách ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Kdy dává zaměstnavatel tvůrčímu zaměstnanci mlčky souhlas s prací přesčas? Stanovisko Nejvyššího soudu.
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Ukládání pokut podle GDPR: dosavadní praxe a nová metodika ke kalkulaci pokut

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nemajetková újma (exkluzivně pro předplatitele)

    Osobou, která má po určitou část trestního řízení zákonem stanovená práva a povinnosti, je i osoba, u níž se koná domovní prohlídka (popřípadě prohlídka jiných prostor a...

    Nezabavitelná částka

    Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená...

    Advokacie (exkluzivně pro předplatitele)

    Splnění podmínky získání vysokoškolského vzdělání v oboru právo v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice podle § 37 odst. 1 písm. b) bodu 1...

    Pandemický zákon (exkluzivně pro předplatitele)

    I. Aktivně procesně legitimován k podání návrhu na zrušení mimořádného opatření podle § 101a odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 13 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních...

    Územní a stavební řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Společenství vlastníků jednotek je účastníkem společného územního a stavebního řízení podle § 94k písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.