občanské právo

Svatební den je pro většinu osob dnem, na který se dlouho připravují a prožívají jej ve slavnostní náladě tak, aby den, ve kterém vstoupili do manželství, pro ně zůstal příjemnou vzpomínkou. Někdy se však vyskytnou okolnosti, které zapříčiní, že sňatek musí být uzavřen ihned nebo za takových podmínek, které představy snoubenců o svatebním dni…

Osobně se domnívám, že obchodníky nemusí „děsit“ nová dvouletá záruční doba, která sice posiluje práva kupujícího a klade větší nároky na výrobce, na druhou stranu však kupujícímu neposkytuje „kouzelnou hůlku“ k vyřešení svého spotřebitelského problému a v určitých ohledech ho omezuje. Např. jsem již zmínil rozdílné postupy při reklamování vady do…

Vzhledem k tomu, že je pronajímateli uložena udržovací povinnost ve vztahu k bytu, který pronajímá, je logické, že mu občanský zákoník přiznává právo na to, aby byl nájemcem bez zbytečného odkladu informován o potřebě provést ty opravy v bytě, které má nést.

Institut rodičovské zodpovědnosti, ke kterému se naše rodinné právo vrátilo novelou v roce 1998, je souhrnem práv a povinností rodičů, které mají rodiče při péči o nezletilé dítě, jež zahrnuje zejména péči o jeho zdraví, o jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj a dále těch, které mají rodiče při zastupování nezletilého dítěte a při správě…

Podzástavní právo není jako institut příliš často využíváno, a to pravděpodobně kvůli komplikovanosti vztahů, které se mohou laikovi na první pohled zdát zbytečně chaotické. Právní úpravu podzástavního práva obsahuje zákon 40/1964 Sb., občanský zákoník ve svých ustanoveních § 173 a 174.

Životní situace neprovdané matky zpravidla není nejlehčí, zvlášť v okamžiku, kdy otec dítěte se o matku ani o dítě nezajímá a nepodporuje ji. Skutečnost, že zákonodárce pamatuje i na takové obtížné situace v životě ženy se odráží v ustanovení § 95 zákona o rodině.

Většina lidí je obeznámena s právním institutem, který se nazývá vyživovací povinnost. Vzájemná vyživovací povinnost rodičů a dětí nebo vzájemná vyživovací povinnost mezi manžely jsou instituty natolik známé, že málokdo o jejich existenci neví.

Nájem bytu je institutem, kterému je poskytována zvýšena ochrana. Tato se týká zejména způsobů zániku nájmu bytu. Nájem bytu zaniká buď písemnou dohodou mezi pronajímatelem a nájemcem nebo písemnou výpovědí, popřípadě uplynutím doby, byl-li nájem sjednán na dobu určitou.

Vstupem do manželství se mezi manželi utváří specifický osobní, ale také samozřejmě právní vztah. Mimo jiné mezi manželi podle zákona 94/1963 Sb., o rodině vzniká vzájemná vyživovací povinnost. Je logické, že se zánikem manželství všechny tyto vztahy mezi manžely zanikají, což platí i pro vzájemnou vyživovací…

Zákon 94/1963 Sb., zákon o rodině ve svém § 54 stanoví, že nedošlo-li k určení otcovství podle předchozích ustanovení zákona, může dítě, matka i muž, který o sobě tvrdí, že je otcem, navrhnout, aby otcovství určil soud.

Muž a žena, kteří spolu chtějí uzavřít manželství, mají podle platné legislativní úpravy možnost vstoupit do manželství jedním ze dvou základních způsobů. Zákon 94/1963 Sb., o rodině umožňuje snoubencům, aby se rozhodli mezi sňatkem občanským a sňatkem církevním.

Vstupem do manželství se mezi manželi utváří specifický osobní, ale také samozřejmě právní vztah. Mimo jiné mezi manželi podle zákona 94/1963 Sb., o rodině vzniká vzájemná vyživovací povinnost. Je logické, že se zánikem manželství všechny tyto vztahy mezi manžely zanikají, což platí i pro vzájemnou vyživovací…

Podstatou retenčního práva nebo-li práva k zadržení cizí movité věci je snaha osoby uplatňující tento institut si tímto způsobem zajistit svou splatnou pohledávku a přinutit dlužníka k tomu, aby dostál svému závazku, který má vůči věřiteli.

Nájemci bytu je zákonem 40/1964 Sb., občanský zákoník přiznána celá řada práv, která s nájmem bytu souvisejí. Jedním z nich je právo na přiměřenou slevu z nájemného, které je upraveno v ustanovení § 698 občanského zákoníku.

V současné době platná právní úprava umožňuje, aby závěť byla pořízena jedním ze tří způsobů. Zůstavitel může sepsat závěť vlastní rukou a pak hovoříme o závětí holografní. V případě že se rozhodne závěť zřídit v jiné písemné formě, bude se jednat o závěť allografní.

V římském právu zprvu personální změna na jedné či druhé straně obligačního vztahu nebyla možná – jediné řešení bylo v novaci nebo sukcesi. Následný vývoj umožnil zavést do soukromého práva institut postoupení pohledávky – cese (cessio) – jako možnost zachování obligace při změně osoby věřitele.

Závěť jako jednostranný právní úkon zůstavitele, kterým zůstavitel disponuje svým majetkem pro případ smrti, je ve srovnání s minulostí již mnohem běžnějším právním úkonem. Mnoho osob, a to i relativně mladých, se dnes z rozličných důvodů rozhodne závěť pořídit. Lze říci, že informovanost veřejnosti o tom, jak tento právní úkon správně učinit je…

Závazkový vztah je běžný občanskoprávní vztah v každé dynamicky fungující společnosti a je považován za výraz ekonomického vztahu, kterým jeho účastnící převádějí určité hodnoty. Z důvodů společenské jistoty jde se závazky ruku v ruce i jejich zajištění, které může být provedeno několika způsoby.

Již zhruba jeden rok je podle českého práva opět možné užívat oficiálně více příjmení. Tuto „novinku“ přinesl nový zákon 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, který stanoví podmínky, za kterých je možné užívat v běžném ale i úředním styku více příjmení.

Na jaře minulého roku vstoupil v účinnost zákon 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen „exekuční řád“), kterým byl do našeho právního řádu zaveden další způsob exekuce, tentokrát ovšem exekuce prováděné nikoli soudy, ale exekutory. Nakolik je nový způsob vymáhání práva efektivnější a rychlejší nechť posoudí sama…