občanské právo

V současné době se velmi často setkáváme s případy, kdy ze strany majitelů domů a bytů dochází k jejich závadnému jednání vůči nájemníkům tím, že různými formami brání v užívání nemovitosti oprávněnému uživateli s cílem se tohoto oprávněného uživatele zbavit.

Základním právním předpisem, který upravuje právní režim ochrany a užívání kulturních památek je zákon 20/1987 Sb. o státní památkové péči. Kulturní památkou je movitá nebo nemovitá věc nebo soubor těchto věcí, která je významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do …

V občanském zákoníku nalezneme úpravu institutu veřejné soutěže (§ 847 a násl.). Tuto veřejnou soutěž nesmíme zaměňovat s obchodní veřejnou soutěží upravenou v obchodním zákoníku v § 281 a násl. Společným rysem obou těchto institutů je pouze to, že jejich vyhlášením vznikají právní následky z jednostranného právního úkonu. Vyhlášení obchodní…

S pojem zbraň se lze setkat v mnoha právních předpisech z různých odvětví. Definici zbraně nalezneme pouze v trestním zákoně. Podle jeho ustanovení § 89 odst. 5 se zbraní rozumí cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším

Problematiku sázky a hry upravuje občanský zákoník v §§ 845 a 846. Jde o úpravu práv na výhry ze sázky, které se nevztahuje na výherní podnik, který provozuje stát nebo který byl úředně povolen. V občanském zákoníku není pojem hry ani sázky definován. Hlavní znakem sázky je příslib určitého plnění druhé straně, pokud se následně ukáže, že tvrzení…

Nájemní vztah k bytu upravený občanským zákoníkem patří mezi vztahy, kterým zákonodárce poskytuje poměrně velkou ochranu a to zejména z hlediska jejich zániku. Tento ochranný přístup se však do jisté míry promítá i do stanovení práv a povinností, které jsou obsahem nájemního vztahu k bytu.

Právní důvody vzniku vlastnického práva se rozlišují na tzv. právní důvody derivativní (nabyvatel odvozuje své postavení od právního postavení svého předchůdce – kupní smlouva, darování aj.) a právní důvody originární (právní postavení nabyvatele se neodvozuje od postavení předcházejícího vlastníka, neboť vlastnické právo vzniká buď vůbec poprvé…

Obecná promlčecí doba podle občanského zákoníku trvá tři roky. Její počátek je určen objektivně – tzn. že promlčecí doba běží ode dne, kdy mohlo být právo vykonáno poprvé, kdy mohlo být poprvé uplatněno u soudu anebo subjektivně – tzn. promlčecí doba začíná běžet ode dne, kdy se subjekt o právu dozvěděl, tento způsob stanovení počátku běhu…

Ač to není příliš časté, každému z nás se může přihodit, že nalezne věc historické hodnoty. Jako děti bychom zřejmě byli nadšení „vykopáním pokladu“, ovšem dnes nám tento objev může přinést mnoho nepříjemností. Zejména pokud k tomuto nálezu dojde při stavbě.

Platná právní úprava upravuje v § 33b občanského zákoníku i aspekty zániku resp. pozbytí účinků plné moci. Vzhledem k tomu, že i v případě smluvního zastoupení nejde o nic jiného než o závazkový právní vztah založený dohodou mezi zmocnitelem a zmocněncem, je vhodné jako první důvod zániku plné moci uvést dohodu zmocnitele a zmocněnce o tom, že…

V současné době se velmi často setkáváme s případy, kdy ze strany majitelů domů a bytů dochází k jejich závadnému jednání vůči nájemníkům tím, že různými formami brání v užívání nemovitosti oprávněnému uživateli s cílem se tohoto oprávněného uživatele zbavit.

Základním právním předpisem, který upravuje právní režim ochrany a užívání kulturních památek je zákon 20/1987 Sb. o státní památkové péči. Kulturní památkou je movitá nebo nemovitá věc nebo soubor těchto věcí, která je významným dokladem historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti…

O nesprávné označení účastníka, jež umožňuje úvahu o jeho „upřesnění“, může jít jedině tehdy, jestliže určitý nesprávně označený subjekt nezaměnitelně identifikuje konkrétní osobu. Označení účastníka je typicky nesprávné, je-li některý z identifikujících znaků použit vadně, zkomoleně, s písařskou chybou, či vynecháním slova ve víceslovném názvu a…

Správné posouzení, kdo je oprávněná osoba ve smyslu zákona 87/1991 Sb., je ve smyslu ustanovení § 20 odst. l zákona č. 87/l99l Sb. nezbytné pro posouzení toho, zda a kdo je povinnou osobou, kterou stíhá povinnost vydat věc oprávněné osobě z řad osob rehabilitovaných podle zákona č. ll9/l990 Sb. a v případě jejich úmrtí dalším oprávněným osobám…

Vlastnické právo jako právo absolutní je charakterizováno svou působností proti všem, což znamená, že všechny ostatní subjekty jsou povinny se zdržet jakéhokoli zásahu do vlastníkova oprávnění. Přesto existuje skupina subjektivních práv, která se nazývá věcná práva k věci cizí a jež přináší možnost stanoveným způsobem cizí věci…

Věcná břemena jako jeden ze souborů subjektivních práv, která umožňují užívání cizích věcí stanoveným způsobem, lze kategorizovat i na základě způsobu jejich vzniku. O vzniku věcných břemen hovoříme pouze tam, kde došlo k jejich originárnímu vzniku. Pouhou změnu některého ze subjektů právního vztahu věcných břemen za vznik věcného břemena…

Postupným vývojem společnosti a zejména její morálky se v několika posledních desetiletích stalo běžným, že stále více partnerů dává přednost soužití faktickému tedy v nelegitimním svazku před soužitím v manželství. Přestože je výskyt nesezdaného soužití v naší společnosti poměrně hojný, platná právní úprava zákona o rodině tento institut nejen…

Tiskový zákon (zákon 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku) upravuje dva velmi významné právní instituty, které jsou nově zařazeny do našeho právního řádu a konkretizují tak některé aspekty Listinou základních práv a svobod garantovaných práv na informace a nedotknutelnost osoby a jejího…

Konkretizovanou úpravu všeobecného osobnostního práva, tedy práv občana, která se týkají oblasti jeho osobního života a individuálních svobod, nalezneme v ustanoveních §§ 11 až 16 občanského zákoníku. Lze říci, že současná právní úprava této oblasti v podstatě již srovnala krok s ostatními moderními západoevropskými právními…

Každé fyzické osobě vniká v souladu s § 7 občanského zákoníku narozením způsobilost mít práva a povinnosti (právní subjektivita). Tato způsobilost zaniká až smrtí a nelze ji fyzické osobě odejmout. Způsobilost k právním úkonům tedy schopnost nabývat práv a brát na sebe povinnosti vzniká v plném rozsahu až dosažením…