Před nedávnem nastínil kolega Mgr. Antonín Hajdušek na těchto stránkách, v článku Tarifní hodnota u žalob o zrušení rozhodčího nálezu,[1] zamyšlení nad tím, zda v rámci soudního přezkumu žalob na zrušení rozhodčího nálezu vydaného v rozhodčím řízení, a to rozhodčích nálezů, které ukládají zaplatit nějaké peněžité plnění, je nutno vycházet při…
Dne 1. 10. 2016 vstoupil do účinnosti zákon 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), který v řadě oblastí veřejného zadávání zavádí nová pravidla a postupy. Jednou z těchto oblastí je také problematika změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, která za předchozí právní úpravy činila teoretické i praktické…
V poslední době (a "poslední doba" je eufemismus pro dobu poměrně dlouhou, čítající řadu let) naše korporátní klienty a jejich společníky či akcionáře poměrně často trápí otázky, jak je to vlastně s rozdělováním různých vlastních zdrojů společnosti, v níž mají podíl (bývalý obchodní podíl nebo akcie). Co se může rozdělit? Kdy? Komu? Jak to udělat…
Zákon o realitním zprostředkování nabírá stále reálnější obrysy. Návrh prošel aktuálně legislativní radou vlády. Tam dostal pořádně „naloženo“ a je otázkou v jaké verzi bude ve výsledku účinný. Původním záměrem zákona bylo, aby realitní činnost byla provozována zodpovědně, pojištěnými podnikateli a upravily se některé náležitosti…
Veřejné zakázky malého rozsahu (dále jen „VZMR“) tvoří nezanedbatelný objem veřejných výdajů. Navíc v posledních letech musí být řada těchto zakázek zadávána skutečně veřejně prostřednictvím elektronických tržišť. Přesto při zadávání VZMR dochází někdy ze strany zadavatelů k netransparentním postupům či přímo k diskriminaci některých dodavatelů…
Jednou z nejrozšířenějších právních forem podnikání v České republice je společnost s ručením omezeným („SRO“).[1] Její obliba spočívá především v jednoduchosti vnitřního uspořádání, omezeném ručení společníků i minimální zákonné výši základního kapitálu. Před několika měsíci byla přijata novela zákona o soudních poplatcích („Novela“),[2] která má…
Od 3. července 2016 se v České republice, stejně jako v ostatních státech EU a EHP, uplatní nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 o zneužívání trhu, ve znění pozdějších předpisů (Market Abuse Regulation; „Nařízení MAR“),[1] které představuje nový, jednotný a rozšířený regulatorní rámec pro nakládání s vnitřními informacemi a…
K 1. říjnu 2016 nabyl účinnosti nový zákon 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ), který nahradil zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Nová právní úprava problematiky zadávání veřejných zakázek zavádí nejednu novinku, mimo jiné i dvě zcela nová zadávací řízení. Jedná se o řízení o inovačním partnerství a řízení pro zadání…
Převod podílu ve společnosti s ručením omezeným má za následek vznik zákonného ručitelského závazku ve smyslu § 209 odst. 1 zákona 90/2012 Sb. o obchodních korporacích a družstvech (dále jen „ZOK“). Podle poslední věty tohoto ustanovení převodce ručí společnosti za dluhy, které byly s podílem na nabyvatele…
Zákon 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) se od nabytí účinnosti dne 1. 1. 2014 v nejbližší době nejspíše dočká své historicky první novely. Tato novela má do českého práva vrátit povinné zastoupení zaměstnanců v orgánech obchodních společností, které české právo znalo před nabytím účinnosti…
České soutěžní právo se s největší pravděpodobností do konce letošního roku dočká velmi významné změny v pojetí soukromoprávní odpovědnosti za porušení pravidel hospodářské soutěže. Vzhledem k účinnosti Směrnice Evropského parlamentu Rady 2014/104/EU mají členské státy povinnost tuto směrnici nejpozději do 27. prosince 2016 implementovat.
Česká zákonná úprava smlouvy o dílo nedává objednateli jako právo z vad možnost vadu odstranit na náklady zhotovitele. Toto právo objednatele odstranit vady díla namísto zhotovitele a na jeho náklady však bývá pravidelnou součástí smluv o dílo na výstavbu větších stavebních nebo technologických celků. Oproti standardní zákonné úpravě práv z vad…
Obchodní společnosti řeší v praxi otázku, zda a kdy je nutné svolat valnou hromadu společnosti za účelem projednání účetní závěrky, a kdy lze rozhodnout o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty. Ve vztahu k těmto otázkám existují určitá zákonem stanovená pravidla a časové limity, které je nutné dodržovat.
V současné době si už zřejmě málokdo dokáže představit život bez rychlého a pohodlného vyhledávání potřebných informací na internetu. Na tento trend zareagoval i zákonodárce, který zákonem o obchodních korporacích zavedl pro všechny akciové společnosti povinnost zřídit si internetové stránky a využívat je pro účely svolávání valné hromady a…
Dne 1. prosince 2016 nabývá účinnosti nový zákon o spotřebitelském úvěru ve Sbírce zákonů vyhlášený pod číslem 257/2016 Sb. („ZSÚ“). ZSÚ, který, mimo jiné, do českého právního řádu transponuje směrnici č. 2014/17/EU o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení, zavádí do oblasti poskytování spotřebitelského úvěru množství…
V poslední době dochází na finančním trhu k přebytku volných prostředků a s tím je spojen hlad i běžných komerčních bank po příležitostech k financování nových projektů. Současně je tím podporován růst nového segmentu kupujících v podobě manažerů, kterým je najednou umožněno získat snadno přístupné financování k odkupu společností, které sami…
Mezi četně užívané doložky v různých obchodních smlouvách patří i konkurenční doložka. Oproti předchozí právní úpravě, která neobsahovala obecné ustanovení o konkurenční doložce, obsahuje občanský zákoník ve svém ustanovení § 2975 vymezení zakázaných konkurenčních doložek. V odstavci 1 tohoto ustanovení se obsah konkurenční doložky vymezuje…
Již od nabytí účinnosti zákona o obchodních korporacích panuje spor o interpretaci pravidel pro přijetí rozhodnutí ve společnosti s ručením omezeným při rozhodování mimo valnou hromadu (přesněji mimo zasedání valné hromady), neboli při rozhodování per rollam. Je v případech, ve kterých zákon vyžaduje osvědčení veřejnou listinou, postačující úředně…
Institut příplatku mimo základní kapitál v dnešní době představuje relativně běžný prostředek k financování provozu kapitálových společností, včetně akciových společností. O podmínkách vrácení takového příplatku v akciové společnosti toho však bylo v odborné literatuře napsáno spíše poskrovnu. Cílem tohoto článku je předestřít základní podmínky…
Nejvyšší soud ČR nedávno řešil otázku, zda je či není v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, když objednatel díla požaduje po jeho zhotoviteli zaplacení smluvní pokuty za prodlení s dokončením díla, pokud se strany v průběhu plnění smlouvy dohodly na změně jejího předmětu, aniž by však upravily též lhůtu k dokončení…
Pokud obecný soud v řízení o vydání náhradního pozemku podle zákona o půdě bez náležitého odůvodnění vyloučí možnost poměrně rozdělit náhradu nákladů řízení podle míry...
Změní-li odvolací soud výrok soudu prvního stupně o nákladech občanského soudního řízení v neprospěch odvolatele, neporuší tím jeho práva zaručená čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst....
Z hlediska práva na ochranu a uspokojení restitučního nároku nelze činit rozdíl mezi oprávněnými osobami, které žádají o naturální náhradu podle § 11a odst. 1 zákona o půdě, a...
Soudy rozhodující v trestním řízení musí poškozeným uplatněný adhezní nárok hodnotit podle jeho obsahu, přičemž k jeho konkrétnímu pochopení mají možnost zohlednit i jiné...
Z procesní složky čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod („Úmluva“) vyplývá pozitivní závazek státu pečlivě posoudit všechny okolnosti dané věci a...
