Celkový počet takto jmenovaných členů nesmí být větší, než počet členů představenstva volených valnou hromadou (resp. dozorčí radou v případě, že členy představenstva volí dozorčí rada, tzv. německý model řízení).

Jmenování a odvolání člena představenstva vyžaduje písemnou formu s úředně ověřeným podpisem; jmenování a odvolání je vůči společnosti účinné doručením. Akcionář při výkonu tohoto práva doloží společnosti, že je oprávněn toto právo vykonat.

Nejmenuje- li akcionář člena představenstva do 1 měsíce ode dne, kdy mohl právo vykonat, může představenstvo, jehož počet členů neklesl pod polovinu, jmenovat náhradního člena do doby, než akcionář toto právo vykoná.

Člena představenstva jmenovaného akcionářem může valná hromada odvolat pouze tehdy, pokud toto právo zanikne nebo je- li pro to dán závažný důvod spočívající ve výkonu funkce jmenovaného člena představenstva, zejména porušil- li závažně nebo opakovaně své povinnosti.

Na dovolání se neplatnosti jmenování nebo odvolání člena představenstva jmenovaného akcionářem se použijí ustanovení o neplatnosti usnesená valné hromady (§ 428 a § 429 odst. 2) obdobně.

K rozhodnutí o změně stanov, které umožní vydat akcii s vysílacím právem, je třeba alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů všech akcionářů každého druhu akcií.

Stejná pravidla, jak byla uvedena shora, jsou navrhována také pro akcie s vysílacím právem, s níž je spojeno právo akcionáře (namísto valné hromady) jmenovat jednoho nebo více členů dozorčí rady, společnosti a takto jmenované členy odvolat.

V podrobnostech lze odkázat na znění důvodové zprávy, která obsahuje výklad k jednotlivým ustanovením.

Jen pro doplnění (nad rámec důvodové zprávy) uvádím, že smlouvu o výkonu funkce takto jmenovaného člena bude schvalovat valná hromada společnosti a nikoliv akcionář, který jej do funkce povolal (§ 59 odst. 2 z. o. k.) a že i tento člen je povinen hájit přednostně zájmy společnosti a nikoliv zájmy tohoto akcionáře.

V případě že bude vysílací právo náležet kupř. menšinovému akcionáři, lze očekávat, že v praxi může nastat situace, kdy valná hromada, resp. statutární orgán, ovládaný většinovým akcionářem, nebude chtít schválit, resp. uzavřít smlouvu o výkonu funkce s členem jmenovaným menšinovým akcionářem buď vůbec, anebo za stejných podmínek jako s ostatními členy dosazenými většinovým akcionářem. Potom se uplatní § 59 odst. 4 z. o. k.

Je sporné, zdali mohou stanovy určit rozdílné funkční období pro členy jmenované akcionářem a pro členy povolané do funkce jiným způsobem (např. valnou hromadou). Mám za to, že ze zákonné úpravy zákaz takového ujednání dovodit nelze.

Na člena jmenovaného akcionářem se použijí veškerá ustanovení zákona o obchodních korporacích (popř. jiných právních předpisů), která jinak dopadají na členy představenstva (dozorčí rady) volených valnou hromadou (srov. např. úpravu pravidel jednání orgánů, tzv. diskvalifikace, ručení apod.), nevyplývá-li z § 438a a § 448b z. o. k. něco jiného. Soudím proto, že i u takto jmenovaného člena lze připustit jmenování náhradníků postupem dle § 444 odst. 2 z. o. k., resp. § 454 odst. 2 z. o. k.  

V nově navrhovaném ust. § 58 odst. 1 z. o. k. týkající se odstoupení člena voleného orgánu z funkce je zmínka o tom, že: „Odstupující člen, který nebyl zvolen orgánem obchodní korporace, oznámí své odstoupení orgánu, jehož je členem, a jeho funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, jehož je členem.“, které se použije právě na případ člena jmenovaného akcionářem.

Akcií s vysílacím právem může být vydáno i více, čili „svého“ zástupce v představenstvu, resp. dozorčí radě, nemusí mít jen jeden akcionář. Právo jmenovat člena však nemůže náležet osobě, která není akcionářem (toto právo tedy není samostatně převoditelné ve smyslu § 281 odst. 3 z. o. k., srov. analogicky § 281 odst. 4 z. o. k.).

Změna stanov, která by spočívala např. ve snížení počtu členů představenstva ze tří na jednoho, je neslučitelná s vysílacím právem akcionáře (viz pravidlo, že celkový počet takto jmenovaných členů nesmí být větší, než počet členů volených valnou hromadou). Vzhledem k tomu, že materiálně jde o omezení práv spojených s určitým druhem akcií, je třeba k jeho přijetí (vedle většiny potřebné pro změnu stanov) také souhlas alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných akcionářů vlastnících tyto akcie (§ 417 odst. 2 z. o. k.). Přijetím takového rozhodnutí dojde k sistaci vysílacího práva akcionáře, které obživne, jakmile se počet členů orgánu odpovídajícím způsobem zvýší. Připustit lze však dle mého soudu i takový výklad, že bez současného zrušení (nikoliv jen pozastavení) vysílacího práva akcionáře nelze počet členů voleného orgánu platně snížit.

Největší „slabinou“ akcií s vysílacím právem zdá se být skutečnost, že tímto způsobem lze obsadit nanejvýš polovinu členů voleného orgánu. Dá se proto předpokládat, že korporační praxe bude i nadále používat spíše následující konstrukci (mnohdy upravenou nikoliv přímo ve stanovách, nýbrž v akcionářských dohodách) založenou na různých hlasovacích většinách či na sistaci hlasovacího práva jen některých akcionářů (popř. kombinaci obou způsobů obsazení volených orgánů):

[1] Srov. např. stanovy obchodní společnosti PRVNÍ KLUBOVÁ pojišťovna, a.s. založené ve sbírce listin obchodního rejstříku Městského soudu v Praze pod č. B 20807/SL1/MSPH.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz