Představitelé členských států EU podepsali dne 15. ledna 2019 společnou deklaraci („Deklarace“) o právních důsledcích přelomového rozhodnutí Soudního dvora EU („SDEU“) ve věci Achmea a o blížícím se ukončení ochrany zahraničních investic v EU na základě dosud platných dohod o ochraně investic uzavřených mezi členskými státy EU (tzv. „intra-unijní…
Nejvyšší soud ČR přijal dne 30. 8. 2018 rozhodnutí, kterým přinesl odpověď na otázku, která byla v rozhodovací praxi vrchních soudů dosud zodpovídána nejednotně. Tou otázkou je, zda může věřitel uplatnit svou pohledávku v oddlužení částečně jako pohledávku zajištěnou a částečně jako pohledávku nezajištěnou. Končí tak dosavadní praxe některých…
Velký zlom v souvislosti s nově zavedenou protipadělkovou regulací v oblasti léčivých přípravků již nastal. Dne 9. 2. 2019 vstoupilo v účinnost Nařízení komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/161 ze dne 2. 10. 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES stanovením podrobných pravidel pro ochranné prvky uvedené na…
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jako „zákon“) obsahuje mantinely, ve kterých lze přistoupit ke změně již uzavřené smlouvy mezi zadavatelem veřejné zakázky a vybraným uchazečem. Oběma smluvním stranám je tak dána možnost reagovat pružně – do jisté míry – na změny relevantních okolností, aniž by k implementaci takové změny…
Poslanecká sněmovna před Vánoci roku 2018 schválila nový daňový balíček. V následujícím článku je uvedeno několik podstatných změn v oblasti daně z příjmu fyzických osob a daně z přidané hodnoty.
Zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také jen “ZZVZ”), došlo ke sjednocení dříve samostatného zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a zákona č. 139/2006 Sb., o koncesním řízení a koncesních smlouvách, čímž došlo ke sjednocení dříve roztříštěné právní úpravy zadávání veřejných zakázek a koncesí. Zatímco právní úprava…
Pokuta čtyřem výrobcům spotřební elektroniky za price fixing a omezování přeshraničních prodejů
Právo na vysvětlení (§ 357 a nál. z. o. k.) patří mezi základní akcionářská práva a náleží tak každému akcionáři bez ohledu na velikost jeho podílu čili i akcionář, který vlastní toliko jednu akcii má právo obdržet na valné hromadě od představenstva potřebné vysvětlení. Sporné v této souvislosti je, zdali lze z právní úpravy dovodit povinnost…
Ačkoli je povinnost znát a evidovat skutečné majitele právnických osob zavedena v právním řádu České republiky teprve ode dne 1. 1. 2018, již dnes se objevuje na obzoru nová úprava týkající se zjišťování a vedení údajů o skutečných majitelích. Tyto změny přináší směrnice EU č. 2018/843, kterou se mění směrnice EU č. 2015/849 o předcházení…
Dne 1. ledna 2019 nabyla v plném rozsahu účinnosti novela zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, sama publikovaná pod číslem 286/2018 Sb. Hlavním cílem novely bylo jednak provedení transpozice evropské směrnice[1], sjednocující známkoprávní ochranu pro národní ochranné známky napříč Unií, tak v souladu s nařízením o ochranné známce EU…
Zákon č. 169/2018 Sb. přinesl, jak se stává ve stavebním právu zvykem, další „kontroverzní“ ustanovení. Jde o ustanovení § 2f, které mimo jiných navrhla zrušit skupina osmnácti senátorů, za kterou jedná senátorka RNDr. Jitka Seitlová, zastoupených JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, Ph.D., advokátem, (dále jen „návrh…
Právo na informace je jedním ze základních práv společníků společnosti s ručením omezeným, které náleží každému společníku bez ohledu na výši jeho podílu. Jedná se o nemajetkové právo, jehož účelem je umožnit společníku plně realizovat právo podílet se na řízení společnosti s ručením omezeným a na kontrole její činnosti. Na základě práva na…
V podnikatelské praxi se lze běžně setkat s tím, že obchodní společnost má zájem navýšit vlastní kapitál. Jednou z možností je tzv. dobrovolný příplatek mimo základní kapitál, kdy společník může se souhlasem jednatele společnosti, neurčí-li společenská smlouva jinak, poskytnout příplatek i jako nepeněžitý[1], tedy může poskytnout společnosti i…
Finanční úřad má povinnost hodnotit důkazní prostředky předložené daňovým subjektem jak samostatně, tak i ve vzájemných souvislostech. Pokud však má pochybnosti o kterémkoliv předloženém důkazu, může poplatníkovi zaslat výzvu k předložení dalšího, popřípadě jiného dodatečného důkazního prostředku. Nicméně správce daně nemůže hodnotit důkazy…
Mobilní operátoři přestali být v souvislosti s přijetím zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, držiteli licence pro poskytování platebních služeb. V důsledku toho mobilní operátoři nadále umožňují prostřednictvím mobilních plateb hradit pouze takové transakce, které nejsou posuzovány jako platební služby.
V minulém roce byla uskutečněna rozsáhlá novela zákona č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách (dále jen „Zákon“). Novela byla provedena zákonem č. 286/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a některé další zákony (dále jen „Novela zákona“), který se v Parlamentu ČR projednával déle než půl roku, poté byl na konci…
Jednou z mnoha podmínek pro podřazení smlouvy pod režim ust. § 1798-1801 OZ je naplnění zákonného předpokladu dle § 1798 odst. 1 OZ v tom smyslu, že o „základních podmínkách smlouvy“ nebylo slabší straně umožněno jednat (natož text smlouvy svým jednáním ovlivnit); výsledek posouzení uvedeného se přitom jeví jako zcela kruciální i pro řešení…
Opětovné zavedení časově neomezeného zákonného předkupního práva spoluvlastníků nemovitých věcí vedlo vedle zamýšlených účinků též k problémům s jeho uplatňováním ohledně některých specifických typů nemovitých věcí. Velké praktické problémy s realizací předkupního práva se vyskytly ve vztahu k prodeji garážových stání či sklepů vymezených jako…
Nejvyšší správní soud ve svém nedávném judikátu[1] interpretoval zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“) ve smyslu unijního práva a umožnil tím jednatelům a jiným členům statutárních orgánů obchodních společností vybrat si, jak zdaňovat své příjmy plynoucí ze společnosti. První možností je, aby své působení pro…
Podle Nejvyššího správního soudu (NSS) musí dát finanční úřad možnost daňovému subjektu opravit si svoji chybu vydáním výzvy k podání dodatečného daňového přiznání, pokud finanční úřad předpokládá, že by daňovému subjektu mohla být doměřena daň. Typicky se jedná o případ, kdy na základě zjištění v rámci daňové kontroly za určité období lze uvedené…
Nejvyšší soud nepřípustně zasáhne do práva dovolatele na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, odmítne-li stěžovatelovo dovolání pro...
Použití § 66 odst. 1 písm. b) z. o. k. v případech jednání členů statutárního orgánu obchodní korporace uskutečněných v době od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2020 v insolvenčním řízení...
Pro aplikaci úpravy § 2158 a násl. o. z. je třeba (případ od případu) zkoumat, zda fyzická nebo právnická osoba jednala v rámci své obchodní činnosti, podnikání, řemesla nebo...
V otázkách primárně politických Ústavní soud vychází ze zásady zdrženlivosti. Tu je nutné vztáhnout i na případ rozdělování výnosů některých daní do rozpočtů územně...
Došlo-li v průběhu odvolacího řízení v řízení o prodloužení doby omezení svéprávnosti posuzovaného k uplynutí doby jednoho roku dle § 59 odst. 2 o. z. (počítané ode dne...
