epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    25. 4. 2019
    ID: 109236upozornění pro uživatele

    Dopady některých změn navrhované novely zákona o obchodních korporacích

    Vláda České republiky předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky návrh zákona, na základě kterého má dojít k novelizaci zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích („ZOK“). Účelem tohoto článku je představit komplexně některé navrhované změny, které má novela nabytím účinnosti dne 1. 1. 2020 přinést.

    Splacení peněžitého vkladu u nízkokapitálových společností

    Ustanovení § 23 odst. 1 ZOK stanoví povinnost splacení peněžitého vkladu na zvláštní účet u banky nebo spořitelního či úvěrového družstva, který zřídí správce vkladů. Zákonodárce v tomto ustanovení však nijak nezohlednil skutečnost, že úprava v ZOK připouští existenci nízkokapitálových společností, kdy lze splnit vkladovou povinnost i minimálním vkladem ve výši 1,- Kč. Prakticky se tato skutečnost projevuje tak, že po založení nízkokapitálové společnosti, kdy peněžitý vklad představuje například pouhou 1,- Kč, je nutné zřídit zvláštní účet v bance, se kterým jsou spojeny další nutné náklady. V novele ZOK je navrženo, aby bylo nutné peněžité vklady splácet na bankovní účet pouze za předpokladu, že jejich výše přesáhne 20.000,- Kč.[1] Tato výše byla zvolena s přihlédnutím ke staré úpravě v obchodním zákoníku, která stanovila minimální výši peněžitého vkladu 20.000,- Kč.[2] Praktický dopad je tedy takový, že u nízkokapitálových společností by bylo dle navrhované novely možné splatit peněžitý vklad do 20.000,- Kč v hotovosti přímo správci vkladu, kterým může být například notář.

    ŘANDA HAVEL LEGAL advokátní kancelář s. r. o.

    Nová povinnost pro právnické osoby ve volených orgánech obchodních korporací

    Úprava v § 154 občanského zákoníku („
    Reklama
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    10.11.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    NOZ“) připouští, aby funkci v kontrolních či statutárních orgánech právnické osoby vykonávala další právnická osoba. NOZ v této situaci připouští dvě varianty. Právnická osoba vykonávající takovou funkci buď zmocní jinou fyzickou osobu, aby ji zastupovala, nebo tuto právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu. Z hlediska ZOK může problém představovat situace, kdy tuto právnickou osobu (kapitálovou společnost nebo družstvo) bude zastupovat člen jejího statutárního orgánu, kterým je také právnická osoba. Praktický dopad může být takový, že vznikne řetězec právnických osob. Novela obsahuje povinnost právnické osoby, která vykonává funkci voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva, aby bez zbytečného odkladu zmocnila fyzickou osobu, která splňuje požadavky a předpoklady pro výkon dané funkce. Bez zápisu tohoto zástupce nebude možné právnickou osobu jakožto člena voleného orgánu zapsat do obchodního rejstříku. Zároveň novela upravuje zánik funkce právnické osoby ve volených orgánech za předpokladu, kdy nedojde ke zmocnění fyzické osoby a jejímu zápisu do obchodního rejstříku do tří měsíců od vzniku funkce právnické osoby.[3] Na základě této změny se má zvýšit transparentnost kapitálových společností a družstev.
     
    Otázky vypuštění některých údajů ze společenské smlouvy a stanov kapitálových společností

    Úprava v ZOK připouští vypuštění údajů ze společenské smlouvy či stanov, které jsou ve společenské smlouvě či stanovách uvedeny při založení kapitálových společností. Z praktického hlediska se však objevují nejasnosti ohledně nutnosti notářského zápisu u vypuštění těchto údajů. Zákon totiž v nynějším znění tuto otázku neřeší a praxe je v současnosti taková, že pokud má dojít k vypuštění těchto údajů, je nutná změna společenské smlouvy nebo stanov. Tato změna je u kapitálových společností možná pouze na základě rozhodnutí valné hromady nebo dohody všech společníků. U těchto rozhodnutí či dohod je nutné osvědčení veřejnou listinou (notářským zápisem), na základě čehož vznikají společnosti další náklady. V rámci odborné veřejnosti se již od nabytí účinnosti ZOK objevily názory, které vypuštění těchto údajů nepovažovaly za změnu společenské smlouvy či stanov. V novele je patrná snaha vyřešit tento výkladový problém, zjednodušit vypuštění těchto údajů a snížit společnostem náklady s tím spojené. Novela tedy stanoví, že vypuštění těchto údajů se nepovažuje za změnu společenské smlouvy či stanov. Zároveň připouští, aby společenská smlouva či stanovy svěřily rozhodnutí o vypuštění těchto údajů do působnosti statutárních orgánů.[4]

    Prolomení kogentního zákazu převodu podílu ve veřejné obchodní společnosti?

    Otázka možnosti převodu obchodního podílu ve veřejné obchodní společnosti byla otázkou řešenou již za účinnosti obchodního zákoníku. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 23. 9. 2008, sp. zn. 29 Cdo 646/2008 výslovně vyloučil, aby na základě uzavření smlouvy o převodu podílu ve veřejné obchodní společnosti došlo ke změně společníků. Změnu v osobě společníků soud připustil pouze na základě změny společenské smlouvy, kdy dojde k vystoupení jednoho společníka a vznikne účast společníka nového.[5] Současná právní úprava účinná od 1. 1. 2014 tento přístup převzala a převod obchodního podílu ve veřejné obchodní společnosti v § 116 ZOK výslovně zakazuje. Existence tohoto ustanovení je logická s ohledem na společné a nerozdílné ručení společníků za dluhy, vyplývající z osobní povahy veřejné obchodní společnosti. Novela ZOK převod podílu ve veřejné obchodní společnosti připouští. Tato zásadní změna není navrhovatelem v novele považována za zásah do osobní povahy veřejné obchodní společnosti s odůvodněním, že nové znění zákona stále vyžaduje souhlas všech ostatních společníků s převodem podílu. Společník, který je převodcem, zároveň ručí společnosti za všechny dluhy, které byly převedeny na nabyvatele v souvislosti s převodem podílu.[6] Tato změna by měla dle názoru zákonodárce učinit úpravu otevřenější, flexibilnější a měla by šetřit náklady s ohledem na skutečnost, že bude možný převod podílu na základě smlouvy bez nutnosti změny společenské smlouvy. Ačkoliv se význam veřejné obchodní společnosti v praxi neustále snižuje a její úprava nepředstavuje úpravu stěžejní pro podnikatelské prostředí, je možné očekávat kritické postoje k této změně ze strany odborné veřejnosti zejména s ohledem na osobní povahu veřejné obchodní společnosti.

    Změna společenské smlouvy u osobních společností

    Dosavadní znění § 99 ZOK odst. 1 stanoví, že společenskou smlouvu lze měnit pouze dohodou všech společníků.  Na to ovšem navazuje odst. 2 výše zmíněného ustanovení, kde je stanoveno, že má-li být změnou společenské smlouvy zasahováno do práv společníků, je třeba ke změně souhlasu těch společníků, do jejichž práv se zasahuje. Znění prvních dvou odstavců ustanovení § 99 vyvolává výkladové nejasnosti – dle prvního možného výkladu lze považovat změnu společenské smlouvy za možnou pouze na základě dohody všech společníků dle odst. 1. Podle tohoto výkladu je tedy § 99 odst. 1 ustanovením kogentním, od kterého není možné se smluvně odchýlit. Zcela oprávněně však připadá v úvahu výklad, podle kterého je možné považovat ustanovení § 99 odst. 1 za dispozitivní s odkazem na odst. 2. Podle tohoto výkladu je tedy možné se smluvně odchýlit od nutné dohody všech společníků a společenskou smlouvu lze tedy měnit i na základě většiny hlasů.

    Zákonodárce po letech výkladových nejasností od nabytí účinnosti ZOK dospěl k závěru, že kogentnost ustanovení § 99 odst. 1 ZOK není žádoucí a je nutné přihlédnout k autonomii vůle smluvních stran. Z dosavadního znění § 99 odst. 1 tedy bylo v novele ZOK vypuštěno slovo „pouze“, které mohlo při výkladu daného ustanovení znamenat jeho kogentnost. Nově tedy má být bez dalších výkladových potíží umožněno, aby byla ve společenské smlouvě umožněna její změna i na základě většiny hlasů, která může být ve společenské smlouvě stanovena jako prostá (nadpoloviční) i kvalifikovaná.[7]

    Kterému orgánu u osobních společností náleží obchodní vedení?

    Výkladové nejasnosti v dosavadní právní úpravě představuje otázka, kterému orgánu v rámci osobních společností náleží obchodní vedení. Ustanovení § 106 ZOK připouští dvojí výklad. Dle prvního výkladu obchodní vedení osobní společnosti náleží pouze statutárnímu orgánu. Druhý výklad obchodní vedení v působnosti statutárního orgánu nepřipouští s ohledem na povahu osobní společnosti, ze které vyplývá, že všichni společníci se osobně podílí na správě a řízení osobní společnosti. Tento výklad lze také podpořit odkazem na ustanovení § 105 ZOK a dovodit, že v otázkách obchodního vedení je nezbytný souhlas všech společníků.

    Návrh novely obsahuje změnu § 106 ZOK, který v odst. 1 stanoví, že statutárním orgánem společnosti je každý její společník. Ve společenské smlouvě je však přípustné jiné ujednání a statutárním orgánem společnosti mohou být pouze někteří společníci nebo jen jeden společník, přičemž další změnu ve statutárním orgánu je možné provést pouze na základě změny společenské smlouvy.[8] V § 106 odst. 2 odstraňuje návrh novely výkladové nejasnosti ohledně obchodního vedení a stanoví, že každému společníkovi, který je statutárním orgánem, přísluší obchodní vedení společnosti v rámci zásad dohodnutých mezi společníky. Věta druhá tohoto ustanovení umožňuje nejvyššímu orgánu (tedy všem společníkům) udělovat pokyny na základě rozhodnutí přijatého většinou hlasů statutárnímu orgánu ve vztahu k obchodnímu vedení.[9]

    Možnosti společníka domáhat se neplatnosti usnesení nejvyššího orgánu osobní společnosti

    Současná právní úprava umožňuje u kapitálových společností domáhat se u soudu vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady. U osobních společností ZOK tuto úpravu neobsahuje.

    Dle § 108a odst. 1 návrhu novely ZOK má být umožněno každému společníkovi nebo likvidátorovi, aby se dovolával neplatnosti rozhodnutí nejvyššího orgánu podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Nepředpokládá se však, že by bylo vhodné vzhledem k povaze osobních společností převzít institut protestu, který musí návrhu na neplatnost usnesení valné hromady u kapitálových společností předcházet. Navrhovaná úprava pro osobní společnosti tedy institut protestu neobsahuje.[10]

    Snížení nákladů pro kapitálové společnosti u rozhodování per rollam

    Současná právní úprava rozhodování per rollam (rozhodování mimo valnou hromadu) může pro kapitálové společnosti představovat poměrně nákladné a komplikované řešení v situaci, kdy výsledné rozhodnutí valné hromady musí mít formu veřejné listiny (notářského zápisu). Každé samostatné vyjádření společníků a akcionářů musí mít v takovém případě formu notářského zápisu, což při větším počtu společníků nebo akcionářů může představovat značné náklady. Dle § 175 odst. 3 a 419 odst. 2 návrhu novely ZOK má dojít ke změně právní úpravy tak, aby postačilo rozeslání kopie veřejné listiny o návrhu rozhodnutí všem společníkům či akcionářům, čímž zanikne povinnost vyhotovení notářského zápisu pro každé jednotlivé vyjádření společníka či akcionáře.[11]

    Mgr. Radek Šmíd
    Mgr. Radek Šmíd,
    advokát

    Dalibor Dvořák
    Mgr. Dalibor Dvořák,
    advokátní koncipient

    ŘANDA HAVEL LEGAL advokátní kancelář s.r.o.

    Truhlářská 13-15
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 222 537 500 – 501
    Fax:    +420 222 537 510
    e-mail:    office.prague@randalegal.com

    ____________________________
    [1] § 23 odst. 2 novely ZOK
    [2] § 109 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
    [3] § 46 odst. 3, 6 a 7 novely ZOK
    [4] § 146 odst. 3 a § 250 odst. 4 novely ZOK
    [5] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2008, sp. zn. 29 Cdo 646/2008
    [6] § 116 odst. 1 novely ZOK
    [7] § 99 odst. 1 novely ZOK
    [8] § 106 odst. 1 novely ZOK
    [9] § 106 odst. 2 novely ZOK
    [10] § 108a odst. 1 novely ZOK
    [11] § 175 odst. 3 a § 419 odst. 2 novely ZOK

    aktualizováno: 26. 4. 2019

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Radek Šmíd, Mgr. Dalibor Dvořák (ŘANDA HAVEL LEGAL)
    25. 4. 2019
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Ztráta licence a další osud Sberbank
    • Nepřípustnost návrhu na zrušení opatření obecné povahy dle nového stavebního zákona
    • Dvojí kvalita potravin
    • Zásahová žaloba jako prostředek ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu se zaměřením na nezákonnost provádění kontroly a hrozbu jejího opakování
    • Specifika reklamy na zdravotnické prostředky
    • Ústavní soud ukončil pochybnosti ohledně ústavnosti úhradové regulace centrových léků
    • Jsou kryptoměny regulované?
    • Jak na zápis skutečného majitele – prakticky
    • K vybraným aspektům uplatňování mezinárodních sankcí, přijatých v souvislosti s ruskou agresí na území Ukrajiny, v České republice
    • Vznik zástavního práva k podílu ve společnosti s ručením omezeným a jeho zápis do obchodního rejstříku
    • Obrat v posuzování právních domněnek a fikcí užitých ve smlouvách ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Předání rodinného majetku - právo jako pomocník a nikoliv nepřítel
    • Novela zákona o ochraně spotřebitele - transpozice směrnice 2019/2161
    • Vymahatelnost dluhu a prostředky jejího zajištění prakticky
    Lektoři kurzů
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    Mgr.  Adam  Janováč
    Mgr. Adam Janováč
    Kurzy lektora
    JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D.
    JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Zdanění kryptoměn pohledem aktuální judikatury
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Ztráta licence a další osud Sberbank
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Zbyšek Kordač zapsán na evropský seznam rozhodců pro investiční spory
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Pracovní právo - zbytečné lékařské prohlídky
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Právní prostředky ochrany proti bossingu
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Stanovisko NS k výkladu (výše) nezabavitelné částky v r. 2022 nejen při exekučních srážkách ze mzdy
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 2.
    • Obrat v posuzování právních domněnek a fikcí užitých ve smlouvách ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Kdy dává zaměstnavatel tvůrčímu zaměstnanci mlčky souhlas s prací přesčas? Stanovisko Nejvyššího soudu.
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Ukládání pokut podle GDPR: dosavadní praxe a nová metodika ke kalkulaci pokut

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nemajetková újma (exkluzivně pro předplatitele)

    Osobou, která má po určitou část trestního řízení zákonem stanovená práva a povinnosti, je i osoba, u níž se koná domovní prohlídka (popřípadě prohlídka jiných prostor a...

    Nezabavitelná částka

    Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená...

    Advokacie (exkluzivně pro předplatitele)

    Splnění podmínky získání vysokoškolského vzdělání v oboru právo v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice podle § 37 odst. 1 písm. b) bodu 1...

    Pandemický zákon (exkluzivně pro předplatitele)

    I. Aktivně procesně legitimován k podání návrhu na zrušení mimořádného opatření podle § 101a odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 13 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních...

    Územní a stavební řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Společenství vlastníků jednotek je účastníkem společného územního a stavebního řízení podle § 94k písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.