Ochrana obyvatelstva před hlukem - novela zákona o ochraně veřejného zdraví

Častým předmětem tzv. sousedských sporů a kontrolní činnosti hygienických stanic bývá hluk spojený s provozováním restaurací a barů. Důležitým předpokladem pro řádný průběh případného správního či občanskoprávního řízení je správná a přesná definice pojmu „hluk“. Hlukem se rozumí nežádoucí zvuk, který může mít škodlivé účinky na lidské zdraví a jehož imisní hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis.

Právní rámec a legislativní změny

Tento článek má za cíl informovat o nových možnostech ochrany před obtěžováním hlukem, a to dle zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví (dále jen „Zákon“), jehož novela provedená zákonem č. 267/2015 Sb., je účinná od 1. 12. 2015 (dále jen „Novela“). Hluk je rovněž jednou z imisí upravených v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, proti kterým je možné se bránit prostřednictvím tzv. negatorních žalob.

Rozsah povinností

Osoba, která používá, popřípadě provozuje zařízení, které je zdrojem hluku, nebo provozovatel provozovny a dalších objektů, jejichž provozem hluk vzniká, je povinna technickým a jinými opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem, tj. nařízením vlády č. 272/2011 Sb., pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní i venkovní prostory staveb. Za hluk není nově považován například zvuk působený hlasovým projevem fyzické osoby (nejde-li o součást veřejné produkce hudby v budově), zvuk působený hlasovým projevem zvířete, zvuk z produkce provozované ve venkovním prostoru, zvuk způsobený v přímé souvislosti s činností související se záchranou lidského života, zdraví nebo majetku. Novela podrobněji definuje pojmy chráněný venkovní a chráněný vnitřní prostor staveb, kdy chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do vzdálenosti 2 metrů před částí jejich obvodového pláště významný z hlediska pronikání hluku zvenčí, chráněným vnitřním prostorem staveb se pak rozumí zejména obytné místnosti ve všech stavbách.

Veřejný dohled

Obce mají i nadále právo udělovat výjimky pořadatelům venkovních hudebních produkcí, jak bylo uvedeno výše, hudba při venkovních koncertech však již není považována za hluk. Novinkou je zavedení automatického předpokladu, že pokud nebude hlukový limit překročen vně budovy, nebude překročen ani ve vnitřních prostorách takové budovy. Zaměstnanci hygienických stanic, jako orgánu ochrany veřejného zdraví, mohou nově vstoupit do bytu fyzické osoby ke zjištění zdroje hluku, kterým jsou překračovány hlukové limity. Je-li to nezbytné, jsou zaměstnanci hygienických stanic oprávněni vstupovat na pozemky, do provozoven, staveb a dalších prostor za účelem plnění úkolů dle Zákona. Povinnost zajistit dostatečná opatření k ochraně před hlukem stíhá vždy stavebníka, který nemůže žádat, aby taková opatření provedl provozovatel, vlastník nebo správce zdroje hluku. Stavební úřad bude muset vždy zajistit, aby byl záměr žadatele ke stavbě bytového či rodinného domu z hlediska ochrany před hlukem posouzen příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

Za provozování zdroje hluku bez zajištění nepřekročení hygienického limitu hluku hrozí právnické nebo podnikající fyzické osobě pokuta až do výše tří milionů korun českých.

Závěr

Je zřejmé, že v současné době je obtěžování nadměrným hlukem velmi časté a ne vždy má postižená osoba zájem bránit se přímo soudní cestou. Doufejme, že novela zákona o ochraně veřejného zdraví a zejména nové instituty a pravomoci, které získávají orgány veřejné správy, jsou krokem tím správným směrem.