epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    20. 12. 2004
    ID: 29803upozornění pro uživatele

    Ochrana před násilím (domácím)

    Poslanecké sněmovně byl předložen, a vládě zaslán k vyjádření, poslanecký návrh zákona o ochraně před domácím násilím. Snaha zabránit, resp. výrazněji omezit, domácí násilí je chvályhodná, dala by se ale položit nemístná otázka, zda by nejlepší nebylo zabránit násilí obecně.

    Rozhodně nechci snižovat úsilí o, alespoň, omezení domácího násilí (údaje o takovémto druhu násilného jednání nemám a tudíž mohu jen věřit prezentovaným údajům), byl bych ale silně skeptický ke způsobu, jakým toho chtějí předkladatelé zákona dosáhnout. Na toto téma bylo v denním tisku publikováno několik příspěvků, více či méně „vyvážených“, tudíž lze přisvědčit jak existenci problému, tak námitkám na šanci řešení problému vznikem nového zákona.

    V České republice obecně platí taková hezká pověra, že jakýkoliv společenský problém vyřeší nový zákon, nebo alespoň novela nějakého zákona starého. Je to pěkné, není to spojeno s nějakým zásadním úsilím (nemusíme se snažit o něco, co neupravuje zákon /a hledat, jestli to již není někde upraveno, popřípadě uvažovat o samotné logice, je pomalé/ a pokud by někdo mluvil o morálce, ta je v zásadě jen falešná, že ?) a návrh zákona se vždy hodí do výčtu činnosti poslance.

    Nicméně v daném případě je recept na omezení domácího násilí dle předkladatelů zjednodušeně v tom, že příslušné represivní složky v České republice dostanou větší pravomoci a bude jim mimo jiné umožněno přímo znemožnit některému z manželů pobyt v jím užívaném bytě či domě.

    Z čistě formálně právního pohledu by bylo možné takovouto úpravu jen přivítat, neboť by se v důsledku rozšíření oprávněni policie značně  zvětšil objem judikatury, vztahující se ke zneužívání pravomoci veřejného činitele. Navíc policie – jsa si vědoma dopadu využití svých oprávnění -  by se ve větším rozsahu začala zabývat i otázkou odpovědnosti. Pokud by se tak nestalo, mohla by totiž v další fázi být poměrně zajímavá i otázka náhrady škody v důsledku činnosti policie ve smyslu tohoto navrhovaného zákona.

    Z praktického pohledu – nevím. K oněm pochybám totiž vede zejména i důvodová zpráva k návrhu zákona, která v části, hodnotící současný stav uvádí :

    „Stávající právní úprava, která byla zhodnocena především praxí a několika analýzami, se jeví v oblasti nabízených prostředků a možností ochrany před domácím násilím jako zcela neúčinná. Svědčí o tom jak sociologické výzkumy jednotlivých agentur, studie Vybrané kriminologické a právní aspekty domácího násilí (Institut pro kriminologii a sociální prevenci 2001), studie Postavení obětí domácího násilí v nejširších právních a procesních souvislostech (Bílý kruh bezpečí 2000) tak i výzkumy a šetření neziskových organizací zabývajících se pomocí obětem trestné činnosti. Problematika domácího násilí je podle českého právního řádu postižitelná až v jeho rozvinutém stádiu, to znamená až tehdy, kdy je oběti ublíženo natolik, že se takové jednání považuje za trestný čin. Praxe ukazuje, že příslušné represivní složky státu reagují v těchto případech až na závažné blížení na zdraví, popřípadě vraždu.“

    a také

    „Stávající právní úprava umožňuje obětem či osobám ohroženým domácím násilím bránit se prostřednictvím využití příslušných ustanovení zákona o Policii, přestupkového zákona a trestního zákona za využití ustanovení trestního řádu. Praxe jednoznačně potvrzuje, že tato ustanovení zákona o policii nejsou v souvislosti s domácím násilím využívána zejména z těchto důvodů:
    selhání lidského faktoru (policisté jsou stejně jako převážná část laické i odborné veřejnosti ovlivněni rozšířeným postojem, že v případě domácího násilí se jedná o problém soukromé povahy, o konflikt uvnitř vztahu, který si musí zúčastnění vyřešit sami mezi sebou, jsou přesvědčení, že pro tento druh zákroků jim zákon nedává patřičné nástroje k adekvátní reakci);
    absentuje systém závazných metodických pokynů a evidencí, které by policisty prostřednictvím jasných instrukcí a závazných povinností zavazovaly k postupu v těchto náročných a častých situacích a pomáhaly jim tyto náročné situace zvládat (detekce domácího násilí, protokol o zásahu, ochrana ohrožené osoby, evidence všech zásahů, způsob výslechu a zajištění důkazů, vyhodnocení rizika reálné hrozby, interdisciplinární spolupráce s navazujícími službami etc.);
    chybí systém celoplošného proškolení policie k tomuto tématu.“

    S uvedeným lze dle mého názoru souhlasit prakticky bezezbytku. Souhlasit lze i s tvrzením, že „ Pro optimalizaci policejní intervence v těchto případech je žádoucí a nezbytné legislativně řešit problém vstupu policie do soukromí v případě věrohodného podezření na domácí násilí, alternativní kroky policie vůči násilné osobě nikoli pouze její kriminalizaci (to znamená rozšířit nabídku možných kroků směřujících k omezení násilné osoby).“, zde je ale třeba zvýraznit formulaci v případě věrohodného podezření. Tady právě by byla zajímavá otázka zda a jak, neboť konkrétní posouzení bude záležet na konkrétních osobách v řadách policie. Tzn. na těch, kteří v současné době podle té samé důvodové zprávy nevyužívají příslušná ustanovení zákona o policii. Dalo by se popsat asi jako když řeknete řidiči z povolání, že neumí moc řídit osobní automobil, tak ať si to zkusí s autobusem. Budu-li tedy v přirovnání pokračovat  – máme pro tento návrh zákona řidiče ?

    Znamenají v důvodové zprávě uvedené skutečnosti snad že v současné době ze strany policie není vyvíjena dostatečná činnost ? Tomu by asi nasvědčovaly na jedné straně údaje ze strany průzkumů a na straně druhé policejní statistiky ?! Nebo je to jinak ? Jakým způsobem chtějí předkladatelé zabránit kampaňovitosti a nebezpečí, že policie bude hledat „domácí násilí“, jenom aby naplnila statistiku ?

    Opět podle důvodové zprávy – teď již ale v části předpokládaných dopadů se uvádí, že „Dopad návrhu zákona do oblasti rovných příležitostí je cílený. Usiluje o změnu postoje společnosti k domácímu násilí a k jeho jednotlivým účastníkům. Navrhovaná právní úprava si v tomto směru klade za cíl působit na společnost jako celek, snaží se jednoznačně deklarovat, že nebude tolerovat žádné násilí, ani to, ke kterému dochází ve vztahu blízkých osob a v soukromí. Právní úprava usiluje o jednoznačné vyhranění postoje státu, který formou institutu vykázání dává jednoznačně najevo vůli upřednostňovat právo na ochranu života, zdraví a lidské důstojnosti před ochranou vlastnických či užívacích práv. Návrh zákona si klade si za cíl poskytnout osobám ohroženým domácím násilím (z 80 % ženám) takové právní prostředky ochrany, aby se ohrožená osoba mohla psychicky a sociálně zkonsolidovat a řešit svou situaci.
    I v této souvislosti je však dobré si uvědomit, že ačkoliv jsou ohroženými osobami převážně ženy, nabízené právní prostředky pomohou řešit situaci i dalším osobám ohroženým domácím násilím (například mužům nebo seniorům ohrožovaným svými potomky).“

    Nelze samozřejmě vše stavět na větách, vytržených z kontextu, nicméně proklamativní cíle jsou u zákona vždy rizikovou věcí. Chce-li společnost cokoliv deklarovat, ať tak činí prostřednictvím podpory a pozitivním kroky ke zlepšení stavu  - tzn. zlepšení a rozšířením práce institucí v sociální sféře. Represivní kroky jsou samozřejmě možné také, není je ale možné zavádět cestou pokusu a omylu, resp. možné to je, je to ale rozumné?Otázkou je, co je horší – zda se pokoušet činit dobro s tím, že akceptuji že stále existuje zlo, na které budu ukazovat, nebo  za každou cenu činit dobro, s tím, že zlo učiněné v zájmu dobra není zlem? 

    Tudíž závěrem – domácí násilí asi je problémem, nicméně problémem komplexním, obtížně řešitelným pouze pomocí sankcí (navrhovatelům prioritu sankcí nepodsouvám, nicméně tato je v celém návrhu všudypřítomná). Cestou ale může být jen zájem společnosti a podpora osob, které tvrdí, že jsou postižené, spolu s následným postihem osob, které se domácího násilí dopouštěli. Nelze ale některé etapy obcházet, předbíhat, či zcela vypouštět. A to vše ale samozřejmě stojí peníze, které stát musí vynaložit buď sám přímo, nebo nepřímo ve formě podpory jiným organizacím.



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Jaroslav Vaško
    20. 12. 2004

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Adhezní řízení v praxi
    • Novela trestního zákoníku
    • Otevřel Ústavní soud zákonodárci dveře k uzákonění eutanazie v České republice?
    • Velká reforma trestního práva, jak moc velká je?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Právní novinky v roce 2025, část čtvrtá – implementace nové definice domácího násilí
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025
    • 03.09.2025Korporace – rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů v kapitálových společnostech (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    • 03.09.2025NIS2 a nový zákon o kybernetické bezpečnosti: praktický průvodce povinnostmi a implementací (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    • 04.09.2025Jak na řízení o kasační stížnosti (online - živé vysílání) - 4.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Legalizace podpisu osoby, která nemůže číst nebo psát
    • Byznys a paragrafy, díl 16.: Náhrada škody ve stavebnictví
    • Zpráva o vztazích
    • Koncernové řízení kybernetické bezpečnosti – I. část
    • Adhezní řízení v praxi
    • Novela trestního zákoníku
    • DEAL MONITOR
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Novela trestního zákoníku
    • Ochrana oznamovatelů – reflexe zkušeností ohledně příslušné osoby
    • Zadávání veřejných zakázek na Slovensku z pohledu dodavatele - vybrané odlišnosti od české právní úpravy
    • Neplatnost vydědění a její důsledky
    • Jak číst znalecký posudek: Právní orientace pro advokáty
    • Smlouva o realitním zprostředkování – na co si dát pozor z pohledu realitního makléře
    • Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla
    • Velká reforma trestního práva, jak moc velká je?
    • Novela trestního zákoníku
    • Zrušení platebního účtu ze strany banky
    • Soudcovské uvážení při moderaci výše smluvní pokuty ve světle ust. § 142 odst. 3 občanského soudního řádu
    • Dálnice D49: Když (ne)zákonné stavební řízení zastaví skoro hotovou dálnici. Dálnice, která (ne)jede
    • Nejvyšší soud o pohyblivé mzdě a pracovní kázni: Krácení nároku, nebo legitimní podmínka?

    Soudní rozhodnutí

    Zpráva o vztazích

    Přepracováním zprávy o vztazích nedochází k vytvoření nové zprávy o vztazích, neboť i nadále jde o zprávu o vztazích za určité (stejné) období, která byla pouze opravena či...

    Zástavní právo

    I zástavce (zástavní dlužník) je tím, kdo má ze zástavní smlouvy (pakliže platně vzniklo zástavní právo) povinnost plnit (ve formě povinnosti strpět), a pakliže je tato povinnost v...

    Telekomunikace

    Potřeba zajištění možnosti umístění telekomunikačního vedení a jeho opěrných a vytyčovacích bodů na cizích nemovitostech plyne z povahy telekomunikačního vedení, zejména z jeho...

    Zákaz konkurence

    Na základě § 5 odst. 1 zákona o obchodních korporacích je možné domáhat se vydání toliko prospěchu, který získal ten, kdo porušil zákaz konkurenčního jednání, a to buď po...

    Insolvenční řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Jestliže odvolací soud na základě odvolání podaného dlužníkem proti usnesení insolvenčního soudu o zrušení schváleného oddlužení a (současně) o zastavení insolvenčního...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.