epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    5. 8. 2002
    ID: 18013upozornění pro uživatele

    OCHRANNÉ ZNÁMKY A NEKALÁ SOUTĚŽ I.

    V tomto příspěvku se budeme zabývat problematikou, co je to nekalá soutěž v oblasti ochrany známek a jak se má majitel ochranné známky proti ní chránit příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku o nekalé soutěži.

    V tomto příspěvku se budeme zabývat problematikou, co je to nekalá soutěž v oblasti ochrany známek a jak se má majitel ochranné známky proti ní chránit příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku o nekalé soutěži.

    Ochranné známky patří k nejrozšířenějším způsobům označovaní výrobků a služeb. Již dříve bylo pojednáno o ochranných známkách na základě zvláštního a jim speciálně věnovaného předpisu, kterým je zákon 137/1995 Sb., o ochranných známkách (dále jen ZOZ). - srovnej články Proč zapisovat ochranné známky â? a Ochrana všeobecně známých známek

    Nekalosoutěžní ochrana průmyslových práv vychází z mezinárodního základu, kterým je tzv. Pařížská unijní úmluva (Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví z roku 1883 – vyhláška ministra zahraničí 64/1975 Sb., ve znění vyhlášky 81/1985 Sb.). Při revizi Pařížské unijní úmluvy v roce 1900 byly k ustanovením o opatřeních proti neoprávněnému označovaní tovární nebo obchodní značkou nebo obchodním jménem (čl. 9 a 10) zařazeny dva články, které upravují povinnost unijních zemí zajistit účinnou ochranu proti nekalé soutěži. Tyto články se staly základem pro národní úpravy práva nekalé soutěže.

    V současné době je u nás právní úprava nekalé soutěže obsažena v zákoně 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ObchZ). Právní úprava nekalé soutěže skýtá při své aplikaci na oblast sporů vznikajících v souvislosti s právní ochranou známek řadu výhod. Výhodou zejména je celková pružnost a šíře právní úpravy, která se dá aplikovat na nejrůznější skutkové děje, včetně takových, s nimiž zákonodárce v době vydání zákona ani nemohl počítat. Pružnost právní úpravy a široký prostor pro její interpretaci v soudní praxi je dán velmi široce definovanou generální klauzulí a obecnou formulací jednotlivých skutkových podstat. Další výhodou je to, že vykonává funkci doplňkového institutu ve vztahu k veřejnoprávní úpravě ochranných známek. Ani působnost norem proti nekalé soutěži však není bezbřehá a je vázána na řadu podmínek.

    Proto, aby bylo možno označit určité jednání jako nekalosoutěžní musí být naplněny znaky nekalé soutěže uvedené v § 44 odst. 1 ObchZ (tzv. generální klauzule). Těmito znaky jsou:
    - jde o jednání v hospodářské soutěži,
    - jde o jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže,
    - toto jednání je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům.

    Všechny tyto podmínky musí být splněny současně, aby dané jednání mohlo být zařazeno pod některou z konkrétnějších skutkových podstat. Význam generální klauzule spočívá také v tom, že podle ní může být postihováno nepatřičné jednání, na které by nebylo možné použít zvláštní skutkové podstaty.

    První podmínkou pro posuzování nekalosoutěžních jednání je skutečnost, aby šlo o jednání v hospodářské soutěži. Pojem jednání v hospodářské soutěži je třeba chápat velmi široce. Soutěžní vztah nevzniká jen mezi bezprostředními soutěžiteli v témže oboru, ale mezi všemi kdo se účastní hospodářské soutěže a svou činností mohou zasahovat do funkčně souvisejících činností jiného subjektu, který je také účastníkem hospodářské soutěže v širokém smyslu (§ 41 ObchZ). Naše současná odborná literatura zastává názor, že o jednání v hospodářské soutěži může jít i tehdy, není-li mezi rušitelem a postiženým žádný soutěžní vztah. Musí však jít o jednání, k nimž dochází v hospodářském styku a která jsou v rozporu se zásadou dobrých mravů při obchodování. Oporu pro to nacházíme také v § 41 obchodního zákoníku, které stanoví, že soutěžitelem může být i nepodnikatel. Soutěžitelem je právnická nebo fyzická osoba, která se účastní hospodářské soutěže, i když není podnikatelem.

    Druhou podmínkou je, aby jednání bylo v rozporu s dobrými mravy. Jednání v rozporu s dobrými mravy nemůže být každé jednání, které má za účel dosáhnout zisku nebo jiného tržního prospěchu na úkor jiného. Je to obecně porušení takových zásad poctivého hospodářského styku, které je schopno zdeformovat nebo vyloučit funkci hospodářské soutěže. V rozporu s dobrými mravy soutěže budou taková jednání, která sice výslovně zakázána nejsou, ale vedou ke stejným výsledkům, ke kterým vedou jednání výslovně zakázaná. K vymezení toho, co je chápáno jako dobré mravy soutěže, přispívá také judikatura.

    Třetí podmínkou je, že takové jednání je způsobilé objektivně přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Není nutné, aby újma skutečně vznikla, postačí, že taková újma pouze hrozí. Nemusí jít také přímo o škodu, újma může být i poškození pověsti, které se vyjadřuje v nároku na přiměřené zadostiučinění.

    Kromě generální klauzule obsahuje obchodní zákoník zvláštní skutkové podstaty, v nichž se jako nenáležitá a hodná postihu vytýkají různá jednání, která obecně řečeno nejsou v souladu s dobrými mravy soutěže. Ne všechna tato specificky vytyčená jednání ovšem mají vztah k ochranným známkám. Těch se týkají dvě skupiny ustanovení obchodního zákoníku. V první skupině půjde zejména o § 46 o klamavém označování zboží a služeb, § 47 o vyvolání nebezpečí záměny, případně i o § 45 klamavá reklama. V tomto případě budou vyvolány matoucí účinky na spotřebitele nebo jiného soutěžitele, nebo budou takové účinky hrozit. Do druhé skupiny budou patřit jednání, která nemusejí vyvolávat jakékoliv matoucí účinky, která však poškozují určitého soutěžitele zejména poškozováním jeho dobré pověsti. Sem patří skutková podstata parazitování na pověsti (§ 48), případně i zlehčování (§ 50). Je třeba upozornit, že nekalosutěžního jednání se může dopustit i majitel zapsané ochranné známky, pokud své označení užívá v rozporu se zásadou slušnosti a poctivosti obchodního styku.

    Jednou ze zásad týkajících se práv na označení všeobecně je, že takové označení nesmí být klamavé (srovnej také §2 odts. 1 písm. g) ZOZ). České právo nekalé soutěže zná zvláštní skutkovou podstatu o klamavém označení zboží a služeb (§ 46 ObchZ). Jedná se o jednání, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené zboží nebo služby pocházejí z určitého státu, určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce, nebo že vykazují zvláštní charakteristické rysy nebo zvláštní jakost. Není rozhodné, zda označení bylo uvedeno bezprostředně na zboží, obalech, obchodních písemnostech apod. Rovněž je nerozhodné, zda ke klamavému označení došlo přímo nebo nepřímo, a jakým prostředkem se tak stalo. Obchodní zákoník počítá s tím, že neoprávnění uživatelé mohou tvrdit, že vhodným doplněním označení upozornili potencionální zákazníky na to, že nejde o výrobek s pravým původem. Za klamavý údaj se podle § 46 odst. 2 ObchZ považuje i takové nesprávné označení zboží a služeb, k němuž je připojen dodatek sloužící k odlišení od pravého původu, jako výrazy „druh“, „typ“, „způsob“, a označení je přesto způsobilé vyvolat o původu zboží či služeb mylnou domněnku. Odstavec 3 vylučuje z klamavosti názvy, které se již všeobecně vžily jako údaje k označování druhu (tzv. generická označení). Na souvislost s oblastí nehmotných statků poukazuje odst. 4, kde je stanoveno, že úpravou uvedenou v předchozích odstavcích nejsou dotčena práva a povinnosti ze zapsaných ochranných známek a z ostatních práv na označení. Je třeba přesně rozlišovat k jakému porušení v konkrétním případě došlo. Jestliže k určitému označení přísluší právo k ochranné známce, a toto právo bylo porušeno, pak toto porušení tvoří zvláštní skutkovou podstatu, postižitelnou podle zákona o ochranných známkách. To nelze zaměňovat s nekalou soutěží. Nicméně není vyloučeno, aby současně došlo i k souběhu s nekalosoutěžním jednáním. Zda tomu tak je, záleží na konkrétních okolnostech každého případu.

    Ustanovení § 47 obchodního zákoníku o vyvolání nebezpečí záměny reprobuje z hlediska práv na označení užití obchodní firmy, názvu osoby nebo zvláštního označení podniku, užívaných po právu jiným soutěžitelem, dále užití zvláštních označení podniku nebo zvláštních označení výrobků, které v zákaznických kruzích platí pro určitý podnik nebo závod za příznačné, a to za podmínky, že tato jednání jsou způsobilá vyvolat nebezpečí záměny s podnikem, firmou, zvláštním označením nebo výrobky anebo výkony jiného soutěžitele. Zakázáno je také přímé napodobování cizích výrobků nebo výkonů. U této skutkové podstaty záleží na tom, zda se k určitému statku váže subjektivní právo na jeho ochranu či ne Např. zapsaná ochranná známka apod.). Je-li tomu tak, pak přichází v úvahu zejména tato zvláštní ochrana podle zákona o ochranných známkách. V souvislosti s ochrannými známkami zde existuje bezprostřední vazba na ustanovení § 14 ZOZ. Nekalosoutěžním jednáním bylo například využívání napodobenin v internetových adresách (např. www.telecom.cz oproti wwwtelecom.cz, yahoo.com a yaho.com, autoservice.cz a autoservis.cz).

    Pro zvláštní skutkovou podstatu parazitování na pověsti je typické jednání, kterým je využívána pověst podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl (§ 48 ObchZ). Parazitování na pověsti se zpravidla musí obávat podniky, které se svou ochrannou známkou mimořádně prosadily na trhu a jejichž ochranné známky patří do okruhu známek všeobecně známých. Takové známky se těší zvýšené ochraně i podle zákona o ochranných známkách. K typickým příkladům parazitování na pověsti patří neoprávněné užívání zvláštních označení cizího podniku (např. ochranných známek), třeba i v pozměněné nebo karikované podobě, nebo s doplňujícími údaji, tak že jakékoli nebezpečí záměny je při jeho užití vyloučeno. Ovšem v tomto případě dochází k poškozování dobré pověsti jiného soutěžitele (jeho ochranných známek) nebo z jeho pověsti neoprávněně a bez vlastního soutěžního výkonu uživatele takového značení těží.

    V druhé části tohoto článku budeme věnovat bližší pozornost právním prostředkům ochrany, které má k dispozici majitel ochranné známky na ochranu proti nekalosoutěžnímu jednání.





    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mirek Černý
    5. 8. 2002

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Obchodní vedení společnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Investiční dotazník u právnických osob a test vhodnosti
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.