Odejmutí pasu cizince v trestním řízení

Dle ustan. § 73 odst. 5 zák. č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TŘ“), je-li dán důvod vazby útěkové či předstižné, lze uložit obviněnému omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí. Orgán rozhodující o vazbě následně vyzve obviněného nebo osobu, která má cestovní doklad obviněného u sebe, k jeho vydání. V případě českého občana se též vyrozumí o tomto omezení orgán příslušný k vydání cestovního dokladu. V případech cizích státních příslušníků se o takovém omezení jejich konzulární úřady nevyrozumívají.

Konzulární úředníci mají v souladu s čl. 5 písm. d) Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích oprávnění vydávat cestovní pasy a cestovní dokumenty svým státním příslušníkům. Český stát jako signatář uvedené úmluvy, která je reflektována též v bilaterárních konzulárních úmluvách, nemůže toto oprávnění nikterak omezovat. Po odevzdání pasu může cizí státní příslušník kontaktovat svůj konzulární úřad a požádat o vydání nového pasu. Konzulární úřad, který nemusí být seznámen se skutečností, že bylo jeho občanovi uloženo omezení spočívající v odevzdání cestovního dokladu, může v dobré víře vydat pas nový. Obviněný by se však v takovém případě dopustil přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí ve smyslu ustan. § 337 zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TrZ“).

Nabízí se zde otázka, zda je vůbec přípustné, aby český orgán státní moci zadržel doklad vydaný jiným státem. Cestovní doklady jsou považovány za vlastnictví státu, který je vydal. V českém právním prostředí bylo toto pravidlo vyjádřeno v ustan. § 1 odst. 4 vyhlášky ministerstva vnitra Československé socialistické republiky a ministerstva zahraničních věcí č. 44/1970 Sb., kterou se prováděl zákon o cestovních dokladech (zrušena k 30. 6. 1991). Současný zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, takto explicitní není a užívá termín „držitel“ cestovního dokladu ve vztahu k fyzické osobě, které je pas vydán.

Shora zmiňované ustan. § 73 odst. 5 TŘ umožňuje cestovní doklad odejmout pro případ, že nebude dobrovolně odevzdán. Odejmutí má být prováděno za pomoci aplikace ustan. § 79 TŘ, který upravuje proces odejmutí věci důležité pro trestní řízení bez ohledu na vlastnictví věci, či osobu, která takovou věc má u sebe. Rovněž zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, umožňuje orgánům činným v trestním řízení zadržet cestovní doklad v případě, že bylo rozhodnuto o jeho odejmutí, nebo lze-li takové rozhodnutí důvodně očekávat (srov. ustan. § 117 odst. 2). Takto zadržený cestovní doklad má být odevzdán Ministerstvu zahraničních věcí (ustan. § 117 odst. 7). Povinnost předat zadržený cestovní doklad má policie. Postup pro případ zadržení soudem či státním zastupitelstvím není zákonem explicitně řešen. S ohledem na princip exteritoriality by o případném vydání cestovního dokladu, který se v rozhodný okamžik nachází na konzulárním úřadě, muselo být rozhodováno v rámci pravidel o mezinárodní spolupráci ve věcech trestních. Zdlouhavost takového procesu je nabíledni.