Odpovědnost zaměstnance za škodu

Zákoník práce ve svých §§ 172 – 185 upravuje odpovědnost zaměstnance za škodu, která je rozdělená do různých skutkových podstat. Odpovědnost zaměstnance za škodu je odpovědností subjektivní, která je založena na principu zavinění a používá nedílné důkazní břemeno, kdy zaměstnavatel je povinen prokázat všechny znaky skutkové podstaty ( subjekt, objekt, zavinění, protiprávnost/škodná událost, škoda, chování se subjektu a příčinná souvislost mezi zaviněním a protiprávností/škodou). Pouze u odpovědnosti zaměstnance za schodek na hodnotách svěřených k vyúčtování a při odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů se presumpce zavinění, kdy zaměstnavatel nemusí prokazovat zavinění a příčinnou souvislost, toto se pouze předpokládá. Zaměstnanci je dána možnost vyvinit se – exculpovat – tedy prokázat, že škodu nezavinil.
Základní skutkovou podstatou, která je upravena v § 172 zákoníku práce je obecná odpovědnost zaměstnance za škodu, která se použije, nejsou-li naplněny znaky speciálních skutkových podstat stanovených zákonem. Podle tohoto ustanovení odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. V případě, že se na škodě účastnil i zaměstnavatel, dochází k jeho spoluodpovědnosti za škodu a odpovědnost zaměstnance se v souvislosti s tím poměrně omezí. Odpovídá-li zaměstnanec za škodu podle tohoto paragrafu, hradí zaměstnavateli skutečnou škodu a to v penězích, jestliže škodu neodčiní uvedením v předešlý stav. Zákon tedy preferuje navrácení věcí do původního stavu před peněžním odškodněním.
Zákonodárce v § 179 také stanoví limit výši náhrady škody způsobené z nedbalosti, která nesmí přesáhnou nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena v opilosti, kterou si sám přivodil, nebo po zneužití jiných návykových látek. Tato limitace však neplatí u škody, která byla způsobena úmyslně, zde může zaměstnavatel požadovat náhradu i jiné škody.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz