epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
  • epravoEpravo
  • epravoEpravo
  • googleGoogle
Přihlášení / registrace
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • Rejstřík
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • EPRAVO.CZ Premium
    • Konference
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Předplatné
20. 9. 2005
ID: 36012upozornění pro uživatele

Odstraňování překážek u Projektů veřejně soukromého partnerství ( projekty „PPP“)

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v prvním čtení dne 17. srpna 2005 podpořila vládní návrh zákona o spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Takzvaný koncesní zákon má posílit právní jistotu a vytvořit rámec pro uplatnění projektů PPP (z angl. Public Private Partnership) tak, aby soukromé subjekty i veřejný sektor získaly jasná pravidla spolupráce. Zákon má, mimo jiné, stanovit proceduru pro výběr koncesionáře a regulační mechanismy partnerství.

 Pøedpokládá se, že po schvalovací proceduøe by zákon mohl nabýt úèinnosti od 1. ledna 2006. Mimo vznik tohoto nového zákona bude však tøeba novelizovat i další zákony, aby se mohl model PPP stát v èeském prostøedí skuteènì funkèním.

Vládnímu návrhu zákona pøedcházela analýza potenciálu a existujících pøekážek pro širší využití PPP projektù v prostøedí ÈR tak, aby se tyto projekty staly jedním ze standardních nástrojù zajišování veøejných potøeb.  Zájem o PPP projekty vyvolal dlouhodobý nedostatek veøejných zdrojù pro financování veøejných potøeb, zejména pøi realizaci finanènì nároèných projektù dopravní infrastruktury. S PPP projekty se však poèítá i pøi zajišování veøejných služeb jako tøeba ve školství, zdravotnictví èi vìzeòství.

Využití soukromého kapitálu v dopravní infrastruktuøe dala vláda ÈR zelenou v lednu 2004, když svým usnesením è.7 schválila politiku Partnerství veøejného a soukromého sektoru v ÈR. Na zmiòované usnesení vlády z ledna 2004 navázala pozdìji vláda svými dalšími usneseními, které se týkaly  jednak krokù smìøujících k systémové implementaci (usnesení è. 791 z  25.8.2004), a dále pak konkrétních pilotních projektù (usnesení è. 76 z 19.1.2005 – 1. vlna, resp. usnesení è. 1017 ze 17. srpna 2005 – 2. vlna). Diskuse o propojení soukromého a veøejného sektoru probíhaly však v 90 letech intenzivnì i na mezinárodní úrovni s cílem pomoci jednotlivým zemím vytvoøit odpovídající právní a regulaèní rámec. Na pùdì UNCITRALu tak na pøelomu 2000 a 2001 spatøila svìt tzv. Legislativní pøíruèka pro PPP projekty (Legislative Guide on Privetely Financed Infrastructure Projects) na níž pozdìji v létì 2003 navázal Prùvodce legislativou pro privátní financování infrastrukturních projektù  (Model Legislative Provisions).   

Zájem vlády a jednotlivých resortù (zejména doprava, spravedlnost, zdravotnictví, místní rozvoj, finance) o PPP projekty logicky vyvolal ohlas u tìch, kteøí s tìmito projekty pøijdou do styku, a již jde o potenciální investory, banky èi rùzné profesionální poradce.  Nìkteøí z nich se sjednotili na ustanovující valné hromadì v listopadu 2004 pod platformou Asociace PPP. Vznik asociace navázal na politiku vlády ÈR v oblasti partnerství veøejného a soukromého sektoru, zøízení PPP Centra a zapadl tak do širšího kontextu vytváøení pøíznivých podmínek pro realizaci PPP projektù u nás.

PPP projekty v èeském ani svìtovém prostøedí nièím zase tak novým však nejsou. Vidìno dnešním pohledem, napøíklad koncese na provozování veøejné dopravy v druhé polovinì 19 století v tehdejším Rakousko-Uhersku  byly ve své podstatì  PPP projekty. Uvést lze však i pøíklady z pozdìjší doby. Projekt financování rozšíøení a provozování odbavovacího terminálu na mezinárodním letišti Praha – Ruzynì, na kterém se autor tohoto èlánku na stranì Èeské správy letiš a po boku mezinárodních poradcù JP Morgan (finanèní), Debevoise & Plimpton (mezinárodnì–právní) a NACO (provoznì-technický) aktivnì z pohledu èeského práva podílel po témìø 4 roky, byl typický pokusem o projekt PPP. Ten nakonec dle pùvodního zadání vlády z roku 1992 vlastnì neuspìl zejména pro v podstatì tehdy neøešitelné pøekážky v právním a regulaèním rámci ÈR, zejména pokud se týkaly pøirozeného monopolu nìkterých „letištních aktivit“.  Nelze se proto až tak moc podivovat nad tím, že financující instituce (vedle komerèních bank to byla i IFC) tehdy od vlády nakonec požadovaly, aby návratnost 25 letého projektu zajistila státní zárukou, což se však stejnì logicky nakonec projektu stalo osudným. S PPP projektem poèítala pozdìji tøeba vláda Miloše Zemana pro dostavbu dálnice D47 z Lipníku nad Beèvou na hranici s Polskem.  Ani tento projekt nakonec neskonèil úspìšnì, by dùvody byly pøeci jenom jiné.      

Odpovídající právní prostøedí je pro realizaci PPP projektù esenciální. Neznamená to však, že by pro PPP projekty musel vždy a v každé zemi existovat speciální zákon. Napøíklad Velká Britanie, kde je za dobu více než 100 let s projekty PPP snad nejvíce zkušeností, žádnou specifickou úpravu (v našem chápání) nepovažovala za nutnou.  Je však tøeba mít na zøeteli, že jde o zemi s ponìkud jinými právnì-kulturními  tradicemi a nepøerušenou kontinuitou právního vývoje, kde státu historicky nebrání nic v tom, aby se pøi zajišování veøejných potøeb smluvnì zavazoval (udìloval „koncese“ cestou smluvní, nikoliv veskrze administrativnì -autoritativní, jako je tomu doposud u nás).

Na svìtì lze ale nalézt i celou øadu kritikù PPP projektù.  Ti poukazují tøeba na riziko ztráty tržního chování koncesionáøe, pokud mu nesprávnì nastavené podmínky výkonu koncesních práv umožní dlouhou øadu let dopøedu chovat se netržnì, prodražovat zakázky èi „vysávat“ peníze z koncových zákazníkù. Tím souèasnì údajnì dochází k deformacím trhu jak takového. I na takovéto situace musí tedy regulaèní rámec pamatovat a umožnit státu, nejménì pak v køiklavých pøípadech, vykoupit koncesionáøe.

Dimenzi úskalí spojených s realizací PPP projektù by mìly naznaèit uvažované pilotní projekty, a již jde o dostavbu dálnièní sítì (napø. výstavba èásti D3, uvažované rozšíøení D1 èi dostavba R6 a R7), ale i v oblasti justice (justièní paláce) a vìzeòství (vìznice s ostrahou) èi zdravotnictví (dostavba v areálu UVN v Praze).  PPP projekty se dotknou nejen zájmù státu a „koncesionáøe“, ale i tìch, kteøí budou projekt financovat (nejen z vnìjšku – jako banky, ale tøeba i jako kapitáloví investoøi koncesionáøe). V neposlední øadì se pak PPP projekty dotknou i široké veøejnosti – koncových zákazníkù (typicky u všech PPP projektù v oblasti pøirozených monopolù).    

JUDr.Pavel Holec
autor je spoleèník v AK HOLEC, ZUSKA & partneøi, èlen Kontrolní rady a Výboru pro vnìjší vztahy ÈAK

JUDr.Petr Holec
autor je spoleèník v AK HOLEC, ZUSKA & partneøi a èlen Kontrolní rady ÈAK

 



© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

JUDr.Pavel Holec , JUDr. Petr Holec
20. 9. 2005

Poslat článek emailem

*) povinné položky

Další články:

  • Zjednodušení rozvodového řízení – aktuální právní úprava vs. změny, které zavádí rozvodová reforma
  • Ochrana klimatu a výroba zboží v roce 2024: uhlíkové clo a změny v emisních povolenkách
  • Poskytování informací zadavatelem v zadávacím řízení
  • Zásady pro spolupráci obcí s developery a možnost dohody na změně územního plánu
  • Jak mohou firmy těžit z EU Taxonomie? Příklady konkrétních příležitostí ve třech sektorech
  • Změny v bezplatných emisních povolenkách: na koho dopadnou a jak se na ně připravit?
  • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
  • K povinnosti zaměstnance vrátit zaměstnavateli rozdíl mezi stálou a dosaženou mzdou při uplatnění konta pracovní doby
  • Holdingy a zneužití práva při výplatě podílu na zisku.
  • Technická novela zákona o zadávání veřejných zakázek vejde v účinnost už 16. 7. 2023
  • Konec postupování nároků na dorovnání při squeeze-outu

Novinky v eshopu

Aktuální akce

  • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
  • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
  • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
  • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
  • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

Online kurzy

  • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
  • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
  • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
  • Flexi novela zákoníku práce
  • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
Lektoři kurzů
JUDr. Tomáš Nielsen
JUDr. Tomáš Nielsen
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
Kurzy lektora
Mgr. Marek Bednář
Mgr. Marek Bednář
Kurzy lektora
Mgr. Veronika  Pázmányová
Mgr. Veronika Pázmányová
Kurzy lektora
Mgr. Michaela Riedlová
Mgr. Michaela Riedlová
Kurzy lektora
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Nielsen
JUDr. Tomáš Nielsen
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
všichni lektoři

Konference

  • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
  • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
  • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
Archiv

Magazíny a služby

  • Monitoring judikatury (24 měsíců)
  • Monitoring judikatury (12 měsíců)
  • Monitoring judikatury (6 měsíců)

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
  • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
  • Blanketní stížnost
  • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
  • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
  • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
  • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
  • Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)
  • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
  • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
  • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
  • 10 otázek pro … Ronalda Němce
  • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
  • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
  • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
  • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
  • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
  • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
  • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
  • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
  • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
  • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
  • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
  • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu

Soudní rozhodnutí

Blanketní stížnost

Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
  • Nastavení cookies
100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



Nezapomněli jste něco v košíku?

Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


Přejít do košíku


Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.