epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    9. 11. 2015
    ID: 99485upozornění pro uživatele

    Okamžik uzavření smlouvy - konstitutivní a deklaratorní forma

    Je běžnou praxí, že vyjednávají-li smluvní strany o smlouvě nad jejím písemným návrhem, považují smlouvu uzavřenou až okamžikem podpisu samotné listiny. Stejně tak dohodnou-li se smluvní strany na něčem ústně s tím, že o tom uzavřou písemnou smlouvu, cítí se být zpravidla zavázáni až okamžikem podpisu písemné smlouvy. Takto vnímaný okamžik vzniku smlouvy a okamžik vzniku její závaznosti však může být v některých případech z pohledu občanského zákoníku odlišný od skutečného okamžiku vzniku smlouvy a vzniku její závaznosti.

     
     Fiala, Tejkal a partneři
     
    Existuje-li písemná smlouva a je-li třeba řešit otázku její platnosti či vázanosti jejím obsahem, je pro tyto účely nezbytné rozlišovat, zda jde v konkrétním případě o konstitutivní nebo deklaratorní písemnou formu smlouvy.

    Ve shodě s tradičním dělením soudních rozhodnutí na rozhodnutí konstitutivní, na jejichž základě práva a povinnosti dotčeným subjektům vznikají, a rozhodnutí deklaratorní, které pouze osvědčují existující stav, příp. potvrzují, že něco je či není, platí obdobný princip i pro písemnou formu právního jednání.

    V případě konstitutivní písemné formy je samotná písemná forma právního jednání její podstatnou náležitostí a právní jednání, má-li všechny ostatní podstatné náležitosti, se stává perfektní teprve v okamžiku podpisu listiny všemi zúčastněnými smluvními stranami. Teprve uzavřením smlouvy v písemné podobě vznikají smluvním stranám na jejím základě práva a povinnosti, písemná forma smlouvy má konstitutivní charakter. Sjednají-li smluvní strany, že smlouva má být uzavřena výlučně v písemné podobě, stanoví občanský zákoník v § 1758 vyvratitelnou domněnku, že si nepřejí být vázány v případě, že smlouva v písemné formě uzavřena nebude. Nedostatek smluvené formy právního jednání tak bude mít za těchto okolností vždy za následek, že ke vzniku smlouvy vůbec nedojde.

    Oproti tomu deklaratorní písemná forma smlouvy je pouhým písemným osvědčením o již existující smlouvě uzavřené v ústní podobě. Písemná smlouva má deklaratorní povahu např. tehdy, když se strany dohodly na obsahu smlouvy, přičemž s jejím plněním začaly ještě předtím, než byl obsah smlouvy stvrzen v písemné podobě. Může tak jít o případ, kdy sice jedna strana trvá na písemné podobě smlouvy, ale pouze z důvodu prokazatelnosti obsahu ústně uzavřené smlouvy požaduje smlouvu v písemné podobě.

    Shora uvedené nachází svůj odraz též přímo v textu zákona. Princip konstitutivní písemné formy je vyjádřen v ustanovení § 1758 občanského zákoníku, který uvádí: Dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě.

    Uvedené ustanovení zakotvuje vyvratitelnou právní domněnku, že pokud se strany dohodnou na určité formě právního jednání, v našem případě na písemné formě, chtějí být vázány výlučně v případě, že dojde k uzavření smlouvy v písemné podobě. S ohledem na skutečnost, že jde o vyvratitelnou právní domněnku, lze samozřejmě prokázat opak, pokud zákonem stanovená domněnka neodpovídá skutečnosti např. proto, že smluvní strany konkludentně předchozí požadavek na písemnou formu smlouvu opustily. Uvedené pak platí i pro případ, kdy požadavek na písemnou formu smlouvy vysloví jen jedna ze smluvních stran.

    Princip deklaratorní písemné formy právního jednání vyplývá z § 1725 občanského zákoníku, který stanoví: Smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Není-li pro právní jednání požadována určitá forma ve smyslu zmiňovaného § 1758 občanského zákoníku, ale písemná podoba zachycující obsah smlouvy dříve či později přesto vznikne, jde v takovém případě o deklaratorní písemnou formu smlouvy, která má charakter důkazní.

    V praxi nebude často zřejmé, zda písemná forma smlouvy je formou konstitutivní nebo deklaratorní, neboť bude zpravidla chybět výslovné vyjádření vůle a povahu písemné smlouvy bude třeba dovozovat z okolností. Soudy již v minulosti za právní úpravy účinné do 31.12.2013 judikovaly, že „Z toho, že navrhovatel předložil návrh smlouvy písemně, nelze bez dalšího usuzovat, že projevil vůli uzavřít smlouvu v písemné formě.“[1] a v jiném případě „Z toho, že účastníci zachytili text smluvního ujednání písemně (předmět plnění, práva a povinnosti, výši odměny), nelze bez dalšího usuzovat, že projevili vůli uzavřít smlouvu v písemné formě.“[2]

    Do řešených otázek může zasáhnout též ustanovení § 1740 odst. 3 věta první občanského zákoníku, které uvádí, že „Odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, je přijetím nabídky, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu takové přijetí neodmítne.“ Ve spojení se shora citovaným § 1725 občanského zákoníku může dojít k situaci, kdy strany budou vyjednávat nad písemnou podobou smlouvy, její důležité části si dohodnou hned během prvních pár emailů, ale další drobnosti, které podstatně nemohou měnit podmínky obchodu, domlouvaly delší dobu, a teprve po shodě na všech podrobnostech byla podepsána písemná smlouva. Za těchto okolností lze skutkový stav vyložit tak, že smlouva byla v souladu s § 1725 ve spojení s § 1740 občanského zákoníku uzavřena v ústní formě v okamžiku, kdy se strany shodly na důležitých částech obchodu, podrobnosti byly také dojednány ústně v okamžiku, kdy se na nich strany shodly, a na závěr vznikla písemnost, která jejich dohodu jako celek zachytila, přičemž její charakter je pouze deklaratorní.

    V uvedeném případě lze očekávat, že obsah ústní smlouvy bude v plném souladu s její podobou zachycenou na papíře a stranami podepsanou.  Specifická situace by však mohla nastat v případě, že se smluvní strany nedohodnou na všech podrobnostech, které podstatně nemění podmínky obchodu a k podpisu písemné formy smlouvy by nedošlo. Pokud by nebylo jiných okolností, mohla by se kterákoli strana domáhat plnění na straně druhé s poukazem na to, že došlo k uzavření ústní smlouvy, když se dohodly na „důležitých“ částech smlouvy.

    S ohledem na uvedené doporučujeme, aby v případě existence požadavku na písemnou formu smlouvy s konstitutivními účinky, byl tento požadavek vyjádřen alespoň jednou ze stran ve vzájemné komunikaci co nejdříve, nebo lépe, aby si strany konstitutivní písemnou formu právního jednání předem co nejdříve odsouhlasily. Lze doporučit, aby též text sjednávané smlouvy obsahoval výslovné ustanovení o tom, že smlouvu lze uzavřít pouze v písemné formě a že nebude-li písemná forma dodržena, nepřejí si být smluvní strany obsahem smlouvy vázány.


    JUDr. Petr Fiala

    JUDr. Petr Fiala,
    advokát

    Mgr. Jindřich Mayer

    Mgr. Jindřich Mayer,
    trvale spolupracující advokát 


    Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o.

    Helfertova 2040/13
    613 00 Brno

    Tel.: +420 541 211 528
    e-mail: recepce@akfiala.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. února 1998, sp. zn. 2 Odon 76/1997 nebo Rozsudek Nejvyšší soudu ze dne 17. června 2011, sp. zn. 33 Cdo 4142/2008
    [2] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. listopadu 2012, sp. zn. 33 Cdo 4101/2010


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Petr Fiala, Mgr. Jindřich Mayer ( Fiala, Tejkal a partneři )
    9. 11. 2015
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Cochemská praxe
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Tesla a registrace ochranných známek ve zlé víře
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Návrh Evropské komise na zmírnění pravidel ESG reportingu
    • Pilotní DLT evidence přináší díky blockchainu zjednodušení pro emitenty i vlastníky zaknihovaných cenných papírů
    • Zpracování osobních údajů na základě oprávněného zájmu
    • Byznys a paragrafy, díl 8.: Zákaz konkurence jednatele

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 13.05.2025Jak na náhradu škody při pochybení finančního úřadu (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    • 13.05.2025Due Dilligence – jak nechybovat při prodeji firmy (online - živé vysílání) - 13.5.2025
    • 16.05.2025Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 16.5.2025
    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 15.05.2025Rodina v právu a bezpráví - Děti a jejich právo na participaci - 15.5.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2025
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Make Důvodová zpráva great again
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Přemístění seychelské společnosti do České republiky
    • 10 otázek pro ... Martina Wintera
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Americká celní politika Donalda Trumpa a možné dopady na českou ekonomiku
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo

    Soudní rozhodnutí

    Advokátní tarif (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...

    Bydliště dítěte (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na...

    Dokazování (exkluzivně pro předplatitele)

    Je v rozporu se základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, hodnotí-li odvolací soud nalézacím soudem provedené důkazy jinak, aniž by...

    Kontradiktornost řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Nezaslání vyjádření státního zástupce k dovolání k replice obhajobě je porušením základního práva na soudní ochranu.

    Vyšetřování

    Vnese-li stěžovatel hájitelné tvrzení o tom, že byl podroben špatnému zacházení, vzniká státu, který je podle čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky založen na úctě k právům a...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.