epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    16. 7. 2020
    ID: 111481upozornění pro uživatele

    Osvobození prvopřevodu jednotky v rodinném domě ve světle aktuální judikatury

    Novela zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí účinná od 1. 11. 2019 doplnila ustanovení § 7 o explicitní osvobození dokončené nebo užívané jednotky v rodinné domě. Šlo o reakci na nejasnou situaci, kdy bylo (dle čistě jazykového výkladu) možné osvobodit prvopřevod stavby rodinného domu nebo jednotky v bytovém domě, ale už nikoliv jednotky v rodinném domě. Nejvyšší správní soud se v nedávném rozhodnutí věnoval možnosti osvobození jednotky v rodinném domě uplatněného na základě uvedeného ustanovení ve znění účinném do 31. 10. 2019. Otevřel tím možnost dodatečného uplatnění osvobození v celé řadě případů nabytí jednotek v rodinných domech.

    Vývoj právní úpravy

    Zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí (dále „ZO“) bylo součástí rozsáhlých novelizací právního řádu v reakci na rekodifikaci soukromého práva účinnou od 1. 1. 2014. V oblasti zdanění převodu nemovité věci nahradilo právní úpravu obsaženou v zákoně ČNR o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí (tzv. trojdaň).

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Již právní úprava v zákoně o trojdani dle § 20 odst. 7 písm. b) osvobozovala od daně z převodu nemovitostí úplatný převod nebo přechod vlastnictví k bytu v nové stavbě.

    Ustanovení § 7 odst. 1 ZO osvobozovalo ve znění účinném do 31. 10. 2016 od daně z nabytí nemovitých věcí „první úplatné nabytí vlastnického práva k

    • pozemku nebo právu stavby, jejichž součástí je nová stavba rodinného domu,
    • nové stavbě rodinného domu,
    • jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívanou společně s bytem,
      • v nové stavbě bytového domu, nebo
      • nově vzniklé nástavbou, přístavbou nebo stavební úpravou, nejde-li pouze o rozdělení nebo sloučení stávajících jednotek, v bytovém domě,
    • jednotce v bytovém domě, která na základě stavební úpravy nebytového prostoru nově nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívané společně s bytem.“
    Reklama
    Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    20.5.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    První novelizace § 7 ZO byla provedena zákonem 254/2016 Sb. a nabyla účinnosti 1. 11. 2016. Zásadní změnu však nepřinesla a dle důvodové zprávy[1] šlo spíše o jazyková upřesnění s cílem odstranit možné nejasnosti, které mohou vznikat. Změna se tak dotkla odst. 1 písm. b) až d), neboť osvobození od 1. 11. 2016 požívalo „první úplatné nabytí vlastnického práva k

    • dokončené nebo užívané stavbě rodinného domu,
    • dokončené nebo užívané jednotce v bytovém domě, která
      • nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívané společně s bytem, vzniklé výstavbou, nástavbou, přístavbou nebo stavební úpravou tohoto domu, nejde-li pouze o rozdělení nebo sloučení stávajících jednotek,
      • na základě stavební úpravy nebytového prostoru nově nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívané společně s bytem.“

    Původní i novelizované znění osvobozovala nabytí stavby rodinného domu a jednotky v bytovém domě, ale již žádným způsobem nereflektovala skutečnost, že jednotky k bydlení mohou být vymezovány nejen v bytových domech, ale i v domech rodinných (a i dalších stavbách). Docházelo tak k absurdní nerovnosti založené čistě na kategorizaci stavby dle definic vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ačkoliv jednotka v bytovém a stejně tak v rodinném domě svojí povahou slouží primárně k uspokojování bytové potřeby a jsou dle uvedené vyhlášky stavbami pro bydlení. Přitom právě zajištění vlastního bydlení a podpora výstavby staveb pro bydlení jsou důvody pro zavedení věcného osvobození u prvopřevodu nových staveb.

    Poslední novelizace účinná od 1. 11. 2019 do § 7 odst. 1 písm. c) doplnila jednotky nacházející se v rodinném domě a reagovala tak na vzniklou nerovnost. Ta se totiž projevovala stále více neboť byl zaznamenán rostoucí trend vzniku jednotek v rodinných domech, jakožto stavbách pro bydlení.[2]

    Nejvyšší správní soud k osvobození jednotky v rodinném domě

    Nejasnost, která byla odstraněna poslední zmíněnou novelizací, se netýkala jen daňových subjektů, kteří v možném rozlišení plynoucím z jazykového vyjádření spatřovali neopodstatněný rozdíl a znevýhodnění jednotek v rodinných domech. Jak plyne z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 8. 2019, č. j. 43 Af 27/2018-200, jednotný nebyl ani postup finančních úřadů, neboť osvobození převodu jednotek v rodinném domě přiznaly v celých 25 % případů. Stejně tak nešlo o věc vyjasněnou na úrovni krajský soudů.[3] Ke sjednocení došlo až aktuálním rozhodnutím o kasační stížnosti k této problematice.

    Dne 24. 6. 2020 vydal Nejvyšší správní soud rozsudek č. j. 4 Afs 89/2020-44, kterým rozhodl o kasační stížnosti Odvolacího finančního ředitelství proti rozsudku Krajského soudu v Plzni. V posuzovaném případě nabyli žalobci kupní smlouvou jednotku v rodinném domě. Finanční úřad pro Plzeňský kraj vydal platební výměr na daň z nabytí nemovitých věcí, proti němuž podali odvolání a domáhali se uplatnění osvobození dle § 7 ZO. Odvolací finanční ředitelství však platební výměr jen formálně změnilo, ale ponechalo výrok platebního výměru, včetně částky vyměřené daně, beze změny.

    Krajský soud v Plzni akceptoval argumentaci žalobců a zrušil rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství i platební výměr vydaný Finančním úřadem pro Plzeňský kraj. Shledal jako důvodnou námitku nesprávného výkladu § 7 odst. 1 písm. c) ZO, který se opíral čistě o jazykové vyjádření zákonodárce. Naopak přistoupil na historický výklad založený na vývoji osvobození již od výše zmíněného § 20 odst. 7 zákona o trojdani a na důvodových zprávách k ZO a jeho novelizacím. Dovodil, že úmyslem zákonodárce nebylo omezit věcný rozsah osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí. V důvodové zprávě k ZO se naopak uvádí, že se přebírá rozsah osvobození z dosavadní úpravy (ze zákona o trojdani), ve které osvobození dopadalo na bytové jednotky bez ohledu na to, v jakém typu stavby byly vymezeny. Dále pak přistoupil k teleologickému výkladu, dle kterého je důvodem osvobození podpora bytové výstavby, přičemž z ničeho neplyne, že by měla být podpořena jen co do jejího určitého typu.

    Odvolací finanční ředitelství rozsudek napadlo kasační stížností. Ve své argumentaci vyšlo předně z jazykového výkladu § 7 ZO, který podpořilo poukazem na poslední novelu ZO, která s účinností od 1. 11. 2019 rozšířila osvobození od daně také na jednotky v rodinných domech. Dále uvedlo, že cílem osvobození prvopřevodu je podpora bydlení v bytových domech a v rodinných domech jako nejčastěji obchodovaných nemovitých věcech určených k bydlení, přičemž toto mělo být údajně patrné z důvodové zprávy k příslušnému ustanovení.

    Nejvyšší správní soud argumentaci Odvolacího finančního ředitelství odmítl a aproboval závěr Krajského soudu v Plzni. Uvedl, že cílem právní úpravy v § 7 ZO je podpora bydlení v bytových domech a v rodinných domech, což plyne z důvodové zprávy, dle které bylo „osvobození […] převzato z dosavadní právní úpravy, do níž bylo zavedeno s cílem podpořit bytovou výstavbu. Oproti dosavadní úpravě navrhované zákonné opatření Senátu nepodmiňuje osvobození u nových staveb podnikatelskou činností, kterou je výstavba anebo prodej staveb a bytů, na straně převodce. V odstavci 1 se navrhuje osvobodit od daně první úplatné nabytí vlastnického práva k novým stavbám vymezených nemovitých věcí. Jde o nemovité věci určené k bydlení, resp. ty z nich, u nichž lze vzhledem k jejich typu předpokládat, že je k bydlení využije nabyvatel; osvobození se tak vztahuje např. na nabytí bytové jednotky nebo rodinného domu, zatímco se nevztahuje např. na nabytí bytového domu jako celku.“[4] Historický výklad provedený Krajským soudem v Plzni tak byl případný.

    Stejně tak akceptoval Nejvyšší správní soud provedený teleologický výklad, když uvedl, že „bytové jednotky v rodinných domech nejsou od druhů bydlení v § 7 odst. 1 ZO výslovně uvedených (rodinného domu a bytové jednotky v bytovém domě) natolik odlišné, aby je zákonodárce vědomě odmítl podporovat.“ Nenašel pak žádnou skutečnost, ze které by bylo možné dovozovat úmysl zákonodárce vyčlenit z výčtu nemovitých věcí určených k bydlení, které jsou dle § 7 odst. 1 ZO osvobozeny od daně z nabytí nemovitých věcí, bytové jednotky v rodinných domech. Naopak z důvodové zprávy dovodil úmysl zákonodárce osvobodit také tyto jednotky, neboť hovoří o nemovitých věcech určených k bydlení a příkladmo uvedl bytové jednotky nebo rodinné domy.

    Na rozdíl od Krajského soudu v Plzni se však Nejvyšší správní soud nedomníval, že by zde mohl přistoupit čistě k extenzivnímu výkladu § 7 odst. 1 ZO, ale bylo již třeba přistoupit k vyplnění nepravé a nevědomé mezery v zákoně využitím analogie legis. Uzavřel ji tak analogickou aplikací § 7 odst. 1 písm. c) ZO s poukazem na aplikaci principu v pochybnostech ve prospěch poplatníka.

    Osvobození prvopřevodu jednotky v jiných stavbách

    Uvedené rozhodnutí bylo vydáno krátce po rozhodnutí v podobné situaci. V rozsudku č. j. 4 Afs 92/2020-42 ze dne 28. 5. 2020 Nejvyšší správní soud posuzoval otázku, zda lze přiznat osvobození prvnímu úplatnému nabytí jednotky v polyfunkčním domě.

    V něm se naopak ztotožnil se správcem daně a nárok na osvobození nabytí takové jednotky odmítl. Stavba polyfunkčního domu totiž nenaplňuje definici bytového domu (více než polovina podlahové plochy budovy neodpovídá požadavkům na trvalé bydlení). Taková stavba tedy není stavbou pro bydlení ve smyslu vyhlášky 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ani stavbou pro bydlení jak je vnímána důvodovou zprávou ZO nebo, v případě využití historického výkladu, stavbou pro bydlení dle zákona o trojdani. Osvobození v případě prvopřevodu jednotky v polyfunkčním domě tak není dle § 7 ZO možné uplatnit.

    Pro uplatnění osvobození dle § 7 ZO je tak nezbytné, aby šlo o stavbu pro bydlení, a osvobozením lze v obecné rovině dosahovat cíle zavedené právní úpravy. Cílem totiž je podpora výstavby ve stavbách pro bydlení, tj. v bytových a rodinných domech. Osvobození tak lze uplatnit na první úplatné nabytí rodinného domu, popř. pozemku nebo práva stavby, jejichž součástí je rodinný dům, nebo jednotky v rodinném nebo bytovém domě. Na osvobození naopak nelze dosáhnout v případě jednotek v jiných stavbách, například v polyfunkčních domech, které nejsou stavbami pro bydlení.

    Dopady rozhodnutí

    Jednoznačně vyznívající rozsudek Nejvyššího správního soudu eliminoval pochybnosti o výkladu § 7 odst. 1 ZO ve vztahu k osvobození jednotek v rodinných domech dle znění ustanovení účinného do 31. 10. 2019. Zároveň tím byla otevřena cesta pro uplatnění osvobození v případech již vyměřené daně, pokud nedošlo k uplynutí prekluzivní lhůty. Dle § 141 odst. 2 daňového řádu je totiž daňový subjekt oprávněn podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, jestliže daň byla stanovena v nesprávné výši. Poplatníci tak nyní mohou podat dodatečná daňová přiznání v případech, kdy byla vyměřena daň z nabytí nemovitých věcí u jednotky nacházející se v rodinném domě a splňují podmínky pro uplatnění osvobození dle § 7 ZO.

    K uvedené možnosti se již oficiální vyjádřila i Finanční správa, která závěry Nejvyššího správního soudu akceptovala. V tiskové zprávě konkrétně uvedla, že „nově tak bude Finanční správa při posuzování osvobození vycházet z předpokladu, že osvobození požívá též první úplatné nabytí vlastnického práva k bytové jednotce v rodinném domě ve všech případech, kdy právní účinky vkladu do katastru nemovitostí vznikly do 31. 10. 2019.“[5]

    Finanční správa však současně upozorňuje, že nedojde k plošnému obnovování již proběhlých vyměřovacích řízení, neboť [p]„ři posuzování obdobných případů je třeba vycházet ze zásady, že změna či zpřesnění judikatury není dostatečným důvodem pro využití mimořádných opravných prostředků ve věcech týkajících se stejného právního problému, které však byly před vydáním rozsudku soudu pravomocně skončeny ve správním řízení, a proti kterým nebyla v odpovídající lhůtě podána správní žaloba.“[6] Nedojde tak k obnovení příslušných řízení z moci úřední dle § 117 daňového řádu.


    Ondřej Málek

    Managing Partner

    MONEUS Czech Republic, s.r.o.

    Veslařská 885/206
    637 00 Brno

    Tel.: +420 513 035 653
    e-mail: info@moneus.cz

     

    [1] Dále viz důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákonné opatření Senátu 340/2013 Sb., sněmovní tisk 639/0.

    [2] Viz důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013, sněmovní tisk 179/0.

    [3] Ke srovnání rozdílné závěry vyjádřené v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2019, č. j. 11 Af 42/2018-77, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 25. 9. 2019, č. j. 50 Af 16/2018-64 a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 14. 8. 2019, č. j. 43 Af 27/2018-200.

    [4] Viz důvodová zpráva ke sněmovnímu tisku 185, 9. funkční období

    [5] K dispozici >>> zde.

    [6] Tento postoj vychází z již ustálené judikatury. Srov. nález Ústavního soudu ze dne 1. 3. 2004, sp. zn. IV. ÚS 792/02, nález Ústavního soudu ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. IV. ÚS 178/03 nebo usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2008, č. j. 8 As 47/2005-86.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Ondřej Málek (MONEUS)
    16. 7. 2020
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Právo nájemce na náhradu za převzetí zákaznické základny
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Cochemská praxe
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Tesla a registrace ochranných známek ve zlé víře

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025
    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025
    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Poplatek za ukládání odpadu
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Omezení vlastnictví (exkluzivně pro předplatitele)
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Outsourcing ICT služeb dle nařízení DORA
    • Kamerové systémy ve školách podle doporučení Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jen chtít nestačí
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku

    Soudní rozhodnutí

    Ochrana osobnosti, parlament (exkluzivně pro předplatitele)

    Poslanci a senátoři požívají indemnity podle čl. 27 odst. 2 Ústavy ve vztahu k trestní a přestupkové odpovědnosti, nikoli však ve vztahu k odpovědnosti soukromoprávní. Čl. 27 odst. 2...

    Ochrana projevu (exkluzivně pro předplatitele)

    Šíření dezinformací není vyňato z dosahu čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny; lze je omezit jen zákonem a za podmínek čl. 17 odst. 4 Listiny.

    Omezení vlastnictví (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o zřízení věcného břemene je rozhodnutím konstitutivním, které zasahuje do hmotněprávní sféry účastníků tak, že zakládá, mění nebo ruší subjektivní práva a...

    Podvod (exkluzivně pro předplatitele)

    Uvedení v omyl nemusí spočívat jen v jednorázovém konání, kterým pachatel předstírá okolnosti, jež nejsou v souladu se skutečným stavem věci, ale může se skládat z dílčích, na...

    Poplatek za ukládání odpadu

    Nepřípustnou pravou retroaktivitu (rozpornou s čl. 1 odst. 1 Ústavy) představují zásadně též situace, kdy se zákonodárce pokouší novou normou regulovat právní skutečnosti, které se...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.