K tomu, aby žalobci bylo vyhověno a soud odložil vykonatelnost rozhodčího nálezu, se musí soud primárně zabývat otázkou podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu, tzn. zda byla podána samotná žaloba a zda byla podána v zákonné tříměsíční lhůtě. Jedná se o lhůtu procesněprávní, proto se na ni aplikuje zákon č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, tato tříměsíční lhůta počíná běžet ode dne doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá. Úprava vykonatelnosti, resp. odkladu vykonatelnosti rozhodčího nálezu, je dávána do souvislosti s lhůtou pro podání návrhu na zrušení rozhodčího nálezu soudem, proto není-li podána žaloba nebo není-li podána včasně, pak je zjevné, že ani samotnému návrhu na zrušení rozhodčího nálezu nemůže být vyhověno, pročež soud takovýto návrh odmítne bez věcného vyřízení.[3] O odložení vykonatelnosti rozhodčího nálezu lze požádat obecný soud v případě objektivní existence hrozící závažné újmy, která by žalobci (povinnému) hrozila v důsledku neprodleného výkonu rozhodčího nálezu. K výkladu pojmu ,,závažná újma“ je možno považovat konkrétní důsledek výkonu rozhodčího nálezu (jako např. závažný dopad na hospodářskou situaci povinného). Pro závěr o hrozící újmě podle ustanovení § 32 odst. 2 ZoRŘ je tedy třeba posuzovat celkové majetkové poměry žalobce a zabývat se tím, jaká konkrétní újma žalobci hrozí a z jakých okolností by tato újma vyplývala. Žalobce je pak povinen osvědčit konkrétní nepříznivé následky, které by mu hrozily v případě neprodleného výkonu rozhodčího nálezu.[4] Je na žalobci, aby řádně tvrdil a prokázal své majetkové poměry a dále aby soudu osvědčil konkrétní nepříznivé následky, které mu hrozí v případě neprodleného výkonu rozhodčího nálezu. Hrozící újma bude mít zpravidla majetkový charakter. Při posuzování odkladu vykonatelnosti je zapotřebí přihlédnout k celkovým majetkovým poměrům žalobce a hrozící existenci závažné újmy, tzn. nejen k výši vymáhané částky ale též k solventnosti žadatele, samotná výše vymáhané částky sama o sobě neznamená úspěch v podobě přiznání odkladu vykonatelnosti rozhodčího nálezu. Bezesporu v některých situacích výše vykonatelného plnění může být významným faktorem. Na tuto skutečnost poukázal i Nejvyšší soud České republiky ve svém usnesení, v němž přijal závěr, že hrozí závažná újma s tím, že o tom svědčí nejen výše vymáhané částky, ale i skutečnost, že žalovaná již přistoupila k vymáhání této částky.[5]

Při rozhodování o odkladu vykonatelnosti je však třeba vzít zřetel i na zájem osoby, jíž tato povinnost svědčí, na jejím splnění, neboť osoba oprávněná má v dané situaci již vykonatelný právní titul. K tomu je dlužno dodat, že zájem povinného by neměl bez dalšího převyšovat zájem oprávněného.

ZoRŘ jako další důvod pro přiznání odkladu vykonatelnosti rozhodčího nálezu uvádí, že je-li návrh na zrušení rozhodčího nálezu důvodný, pak lze přiznat odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu. V takovém případě je soud povinen prejudiciálně posoudit, zda z podaného návrhu (žaloby) vyplývá jeho důvodnost, tj. zda by mohly být dány důvody pro zrušení rozhodčího nálezu, přičemž po soudu se požaduje předběžné posouzení žaloby, za tímto účelem není soud povinen provádět dokazování, neboť takovým postupem by již soud suploval samotné projednání ve věci, čímž by v kladném zjištění rovnou mohl přistoupit ke zrušení rozhodčího nálezu, aniž by se zabýval rozhodování o odkladu vykonatelnosti.

Z uvedeného vyplývá, že se jedná o výjimečný právní institut mající přechodný charakter. Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku rozhodčího nálezu je rozhodnutím procesního charakteru se zatímními účinky, zpravidla je-li vyhověno odkladu vykonatelnosti, pak se odkladný účinek přiznává do meritorního rozhodnutí o návrhu na zrušení rozhodčího nálezu. Nicméně je třeba brát v potaz, že soud rozhodnutím o odkladu vykonatelnosti rozhodčího nálezu významně zasahuje do práv oprávněného přiznané v rámci rozhodčího řízení, proto je k danému institutu zapotřebí postupovat obezřetně a zcela výjimečně.

V rámci posuzování odkladu vykonatelnosti rozhodčího nálezu soud musí přihlédnout k  existenci hrozící závažné újmy, kdy bude muset zkoumat povahu uložené povinnosti rozhodčím nálezem s přihlédnutím k poměrům stran a dopadům takto uložené povinnosti, přičemž předpoklady pro odklad vykonatelnosti rozhodčího nálezu nelze dovodit pouze z výše částky, k jejímuž plnění byl žalobce rozhodčím nálezem zavázán, přesto nelze opomenou skutečnost, že každý výkon rozhodnutí je způsobilý újmy projevující se v majetkové sféře povinného, pročež se jedná o výjimečný institut mající prozatímní charakter.

[1] § 41 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčích řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů

[2] § 43 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčích řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů

[3] Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 5. 2017, sp. zn. 23 Cdo 5171/2016

[4] Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2. 3. 2017, sp. zn. 23 Cdo 60/2017

[5] Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 3. 2014, sp. zn. 23 Cdo 3022/2013

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz