10. 7. 2015
ID: 98383upozornění pro uživatele

Podmínky pro vydání povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu ve světle novelizovaného zákona o spotřebních daních

Cílem tohoto článku je upozornit čtenáře na dopady novelizace zákona č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních (dále jen „zákon o spotřebních daních“ nebo jen „ZSD“), provedené zákonem č. 331/2014 Sb., na podmínky pro vydání povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů (LPG) uvedených do volného daňového oběhu.

 
 SALAJKA & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář
 
Nákup, prodej a dopravu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu již tradičně upravuje zákon o spotřebních daních ve svém § 60. Ustanovení § 60 odst. 1 ZSD stanoví, že právnické nebo fyzické osoby, které nakupují nebo získávají zkapalněné ropné plyny ve volném daňovém oběhu za účelem dalšího prodeje, mohou tyto výrobky přijímat a prodávat jen na základě povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.

V období účinnosti zákona o spotřebních daních ve znění do 31. 12. 2014, by se v rámci právního hlediska právní úpravy nákupu, prodeje a dopravy LPG uvedených do volného daňového oběhu, dalo hovořit o relativně ustálené právní praxi s důstojnou mírou právní jistoty. Stejně tak se dalo hovořit o procesu a podmínkách pro vydání povolení k nákupu LPG uvedených do volného daňového oběhu.

S účinností od 1. 1. 2015 prošel zákon o spotřebních daních novelizací provedenou zákonem č. 331/2014 Sb. Tímto byla do zákona o spotřebních daních vložena celá nová Část druhá označená jako „Obecná ustanovení o povolovacím řízení“. V Části třetí, kam spadá také zmiňovaný § 60, nově přibyl § 60a upravující „Nákup zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu“ či § 60c upravující „Povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu“.

Když přejdeme přes značnou roztříštěnost a nepřehlednost této právní úpravy, jakožto důsledek novelizace zákonem č. 331/2014 Sb., většina z nás dospěje ke stejnému závěru jako v době před zmiňovanou novelizací, a sice že právnická osoba může nakupovat zkapalněné ropné plyny pouze na základě pravomocného povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu.

Podmínky pro vydání povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu jsou nově upraveny v Části druhé ZSD, obsahující ustanovení § 43a až 43q, a to konkrétně v ustanovení § 43c ZSD, které ve svém odst. 1 stanoví:

Podmínkami pro vydání povolení jsou

a) spolehlivost,
b) bezdlužnost,
c) ekonomická stabilita,
d) oprávnění provozovat živnost umožňující výkon činnosti související s povolením a
e) skutečnost, že navrhovatel není v likvidaci nebo v úpadku
.“

Ustanovení § 43c odst. 1 tak obsahuje výčet neurčitých právních pojmů, které se zákonodárce snažil vymezit v navazujících ustanoveních ZSD. Z praktických zkušeností lze dovodit, že většina z těchto pojmů nečiní větší potíže, které by nebylo možné přejít výkladem, a to i přes chybějící judikaturu a přesvědčivý doktrinální výklad. Mezi požadavky je však začleněn pojem „ekonomická stabilita“, který je blíže definován v ustanovení § 43g ZSD:

Ekonomicky stabilní je ten, kdo nevykazuje riziko, že nedostojí svým platebním povinnostem vztahujícím se ke správě spotřební daně, na základě

a) hodnocení ukazatelů rentability, likvidity, finanční stability, aktivity a produktivity práce posuzovaných na základě údajů oznámených navrhovatelem nebo držitelem povolení anebo zjištěných správcem daně,
b) dalších skutečností významných pro posouzení tohoto rizika
.“

Právě hledisko ekonomické stability je, s ohledem na použití dalších neurčitých právních pojmů „rentability, likvidity, finanční stability, aktivity a produktivity práce“, za současné situace, kdy neexistuje judikatura, doktrína, atd., velmi problematické z hlediska jeho jednoznačného právního výkladu.

Dané ustanovení dává správnímu orgánu obrovský prostor pro uplatnění správního uvážení, přičemž v poslední době lze v praxi zaznamenat případy blokování vydání povolení k nákupu LPG ze strany správního orgánu právě z důvodu nesplnění některého výše citovaného prvku ekonomické stability.

Ukazatele rentability, likvidity, finanční stability, aktivity a produktivity práce posuzují celní úřady výlučně na základě „Finanční analýzy“, běžně v rozsahu jen dvou až tří stran formátu A4, zpracované Generálním ředitelstvím cel, a to na základě podkladů, které doloží sám žadatel o udělení povolení. Tento postup nevyplývá z žádného právního předpisu; je uveden pouze na internetových stránkách Celní správy ČR, kde jsou stanoveny také „vzorce pro výpočet ukazatelů finanční stability“.

V poslední době se tak v souvislosti s novelizací zákona o spotřebních daních množí případy, kdy menším, přesto však ekonomicky dostatečně stabilním podnikatelům v oblasti nákupu a prodeje LPG, kteří disponují několikaletou tradicí v tomto oboru, není vydáno povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu. Takové rozhodnutí správního orgánu má pro tyto subjekty naprosto likvidační důsledky.

Na závěr stojí za zmínku, že z přechodných ustanovení k zákonu č. 331/2014 Sb. vyplývá jasná, byť v právním státě velmi nešťastně zvolená retroaktivita, která umožňuje do řízení zahájeném na základě návrhu podaném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, integrovat požadavky správce daně na údaje potřebné pro vydání povolení podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Závěr

Novelizace zákona o spotřebních daních provedená zákonem č. 331/2014 Sb. vkládá do povolovacího řízení k vydání povolení k nákupu zkapalněných ropných plynů uvedených do volného daňového oběhu, značnou míru právní nejistoty. V současné době je výklad nově zavedených pojmů svěřen výhradně do rukou správního uvážení a výkladu správního orgánu s vrchnostenským postavením ve vztahu k žadateli o povolení. Tento stav nedává žadatelům o povolení efektivní a zejména rychlou možnost obrany, kdy rychlost je zde klíčová s ohledem na blokaci jejich podnikání. Je třeba doufat, že dojde k legislativní korekci tohoto stavu, přičemž do té doby lze jen apelovat na příslušné správní orgány, aby svého správního uvážení užívaly výhradně v rámci přijatelných a spravedlivých mantinelů.


Mgr. Radek Salajka, LL.M.

Mgr. Radek Salajka, LL.M.,
advokát


SALAJKA & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář

Vladislavova 17
110 00  Praha 1

Tel.: +420 602 636 939
e-mail: office@salajkapartners.com


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz