epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • Další vzdělávaní advokátů
      • Konference
      • Roční předplatné
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Roční předplatné
    • Více
      16. 11. 2018
      ID: 108389upozornění pro uživatele

      Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu ve faktickém pracovním poměru

      Ve svém posledním příspěvku [1] se kolegové Perniš a Vacek věnovali tématu odškodnění zaměstnanců za pracovní úrazy v rámci tzv. faktického pracovního poměru. Jedním z důležitých závěrů tohoto článku, který vychází z četné judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu, bylo, že i na faktický pracovní poměr je třeba vztáhnout ta ustanovení zákoníku práce, která upravují odpovědnost zaměstnavatele za pracovní úrazy, resp. příslušné odškodnění za ně. Zaměstnanci ve faktickém pracovním poměru mají proto mít práva na odškodnění svého (pracovního) úrazu, byť zde neexistoval pracovní poměr.

       
      Dvořák Hager & Partners 
       
      To je jistě dobrá zpráva pro „faktické“ zaměstnance, o poznání horší důsledky však může mít existence odpovědnosti za pracovní úrazy a nemoci z povolání pro „faktické“ zaměstnavatele. Náhrady za pracovní úrazy se totiž často vyšplhají do vysokých částek a mohou tak z finančního hlediska mít likvidační potenciál.

      Za standardního běhu událostí, tedy při uzavření platné pracovní smlouvy mezi stranami nebo některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (byť např. ne v zákonem stanovené formě), je zaměstnavatel pro případ pracovních úrazů svých zaměstnanců ze zákona pojištěn u jedné z pojišťoven, které na českém trhu ze zákona toto pojištění poskytují.

      Je tedy nasnadě otázka, zda se i na pracovní úrazy zaměstnanců v tzv. faktickém pracovním poměru použijí příslušné právní normy upravující zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu.

      Aplikace právní úpravy zákonného pojištění na faktický pracovní poměr

      Právní úprava pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu má svůj základ v § 365 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „ZP“), v § 205d již formálně zrušené bývalého zákoníku práce (zákona č.65/1965 Sb.) a zejména pak ve vyhlášce ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen „
      Reklama
      Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 8.12.2023
      Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 8.12.2023
      8.12.2023 09:003 025 Kč s DPH
      2 500 Kč bez DPH

      Koupit

      Vyhláška“).

      Stěžejním úprava, ze které mimo jiné vyplývá právo zaměstnavatele na plnění pojišťovny v souvislosti s pracovním úrazem svého zaměstnance, je obsažena v § 2 a násl. Vyhlášky. Dle § 2 odst. 1 Vyhlášky platí, že zaměstnavatel má právo, aby za něho příslušná pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle ZP.

      Jak plyne z výše uvedeného, příslušná škoda musí vzniknout zaměstnanci a zaměstnavatel za ni musí být odpovědný dle ZP.

      Za zaměstnance (§ 6 ZP) je třeba považovat fyzickou osobu, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovně právním vztahu. Zaměstnancem se fyzická osoba stane, resp. ji za něj lze považovat (i) uzavřením platné pracovní smlouvy, (ii) uzavřením pracovní smlouvy v rozporu s požadavky ZP (např. ústně nebo konkludentně), ale také (iii) bez uzavření platné pracovní smlouvy, pokud dochází k výkonu práce v tzv. faktickém pracovním poměru (viz bod 60. rozhodnutí Ústavní soud ve věci spis. zn. I. ÚS 615/17 ze dne 10. srpna 2017).

      Pokud lze osobu v tzv. faktickém pracovním poměru považovat za zaměstnance ve smyslu § 6 ZP, pak jeho protějškem je nepochybně zaměstnavatel (§ 7 ZP) a dovodila-li judikatura, že se na případy faktického pracovního poměru použijí některá ustanovení ZP, mimo jiné ta upravující odpovědnost zaměstnance za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (k tomu viz bod 71. citovaného rozhodnutí Ústavního soudu), pak jsou splněny předpoklady stanovené ve výše uvedené hypotéze právní normy obsažené v § 2 odst. 1 Vyhlášky.

      Na základě výše uvedeného se domnívám, že zaměstnavatel má mít právo, aby jeho zaměstnanci, který pro něj vykonával práci na základě faktického pracovního poměru (za splnění dalších zákonných předpokladů), pojišťovna uhradila škodu z pracovního úrazu.

      Důležitým argumentem pro tento závěr je také to, že tento výklad je pro zaměstnance příznivější a měl by se tudíž uplatnit (viz § 18 ZP), dále také odpovídá základním zásadám ZP, a to zejm. zásadě zvláštní zákonné ochrany zaměstnance (viz § 1a ZP). Pokud by totiž nebyla škoda hrazena pojišťovnou, pak by byl zaměstnavatel tím jediným, kdo by musel pracovní úraz kompenzovat a zejména v případě méně solventních zaměstnavatelů by se zaměstnanec prakticky ničeho nedomohl.

      V praxi nebude vše zcela jednoznačné a pojišťovna bude s placením prostředků téměř jistě otálet. Nelze se divit, protože uplatnění náhrady z faktického pracovního poměru může být vnímáno jako účelové. Nebudou zde totiž existovat žádné písemné záznamy o vzniku pracovního poměru, který totiž nebude existovat. Strany existenci svého pracovněprávního vztahu de facto přiznají až v okamžiku uplatnění pojistného plnění. V praxi tak pojišťovny bez příslušného soudního rozhodnutí o povinnosti plnit dobrovolně nejspíše plnit nebudou.

      Dlužné pojistné

      Faktický pracovní poměr a pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání mají ještě jeden zajímavý aspekt. Vyhláška totiž upravuje také povinnost platit pojistné za jednotlivé zaměstnance. Logicky, pokud bude existovat pouze faktický pracovní poměr, nebude toto pojištění ze strany zaměstnavatele nijak hrazeno.

      Uplatněním pojistného plnění na pojišťovně se ta dozví o existenci faktického pracovního poměru, resp. pojištění a dlužné pojistné si jistě nenechá ujít. Zaměstnavatel ale může být v konečném důsledku vedle dlužného pojistného povinen doplatit také zvláštní sankční úrok 10 % z dlužné částky (viz § 12 odst. 9 Vyhlášky). Stále se ale bude nejspíše jednat o částku nižší než škoda uplatňovaná zaměstnancem.

      Je třeba také dát pozor na § 10 odst. 3 Vyhlášky, podle kterého platí, že proti zaměstnavateli, který byl v době výplaty pojistného plnění v prodlení s placením pojistného, má pojišťovna právo na úhradu až do výše plnění, které vyplatila z důvodu pojistných událostí vzniklých v době, za kterou nebylo zaplaceno pojistné. Je tak vhodné dlužné pojistné uhradit nejpozději do doby, než pojišťovna poskytne své plnění.

      Závěr

      Faktický pracovní poměr může mít nepříjemné důsledky nejen při vzniku pracovního úrazu. Jak dovodila judikatura, zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu z úrazu, který se stal v rámci faktického pracovního poměru. Dle mého názoru by se na věc ale měla aplikovat také právní úprava zákonného pojištění za pracovní úrazy a nemoci z povolání a zaměstnavatel by měl pojistné plnění získat. Druhou stranou mince je dlužné pojistné a jeho včasné zaplacení.

      Mgr. Ing. Ondřej Šudoma
      Mgr. Ing. Ondřej Šudoma,
      advokátní koncipient


      Dvořák Hager & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.

      Oasis Florenc
      Pobřežní 394/12
      186 00 Praha 8

      Tel.:       +420 255 706 500
      e-mail:    praha@dhplegal.com

      ______________________
      [1] K dispozici >>> zde.


      © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

      Mgr. Ing. Ondřej Šudoma (Dvořák Hager & Partners)
      16. 11. 2018
      pošli emailem
      vytiskni článek
      • Tweet

      Další články:

      • Změna prohlášení vlastníků u SVJ - II - aktuálně dle znění NOZ účinného od 1.7.2020 (dle z.č. 163/2020 Sb.)
      • Obsah povinnosti Objednatele předat Staveniště podle Pod-článku 2.1 Červené knihy FIDIC ve vztahu k povinnosti Objednatele zajistit stavební povolení
      • Legalizace elektronického podpisu a její praktická úskalí
      • Základy compliance programů ve firmách
      • DIP: praktické otázky a odpovědi ohledně nového spoření na penzi
      • Možnost zpeněžení předmětu zadržovacího práva v řízení o soudním prodeji zástavy
      • Příklady praktického využití metody Med-Arb na skutečných případech
      • Amortizace vozů z pohledu škodní události
      • Vyvlastnění nemovitosti s duplicitním zápisem vlastnického práva
      • Plánovací smlouvy dle nového stavebního zákona – druhy a obsah
      • Specifika výslechu obětí trestné činnosti

      Související produkty

      Online kurzy

      • Mezigenerační předání (rodinného) bohatství (ideálně dobře připravené) - I. část
      • Novela zákoníku práce optikou zaměstnavatele
      • Aktuální pracovněprávní výzvy a jejich dopady na zaměstnavatele
      • Aktuální judikatura vysokých soudů k věcným právům
      • Aktuální judikatura vysokých soudů k náhradě škody
      Lektoři kurzů
      Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
      Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
      Kurzy lektora
      Mgr. Marie Janšová
      Mgr. Marie Janšová
      Kurzy lektora
      JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
      JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
      Kurzy lektora
      doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
      doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
      Kurzy lektora
      Mgr. František Korbel, Ph.D.
      Mgr. František Korbel, Ph.D.
      Kurzy lektora
      doc. JUDr.  Milan Hulmák, Ph.D.
      doc. JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
      Kurzy lektora
      doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
      doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
      Kurzy lektora
      doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
      doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
      Kurzy lektora
      všichni lektoři

      Nejčtenější na epravo.cz

      • 24 hod
      • 7 dní
      • 30 dní
      • Legalizace elektronického podpisu a její praktická úskalí
      • Změna prohlášení vlastníků u SVJ - II - aktuálně dle znění NOZ účinného od 1.7.2020 (dle z.č. 163/2020 Sb.)
      • Alternativní fondy a jejich plánovaná regulace
      • Základy compliance programů ve firmách
      • Obsah povinnosti Objednatele předat Staveniště podle Pod-článku 2.1 Červené knihy FIDIC ve vztahu k povinnosti Objednatele zajistit stavební povolení
      • Jak (s)právně a jednoduše na dohody po novele zákoníku práce
      • 10 otázek pro ... Štěpánku Havlíkovou
      • DIP: praktické otázky a odpovědi ohledně nového spoření na penzi
      • Legalizace elektronického podpisu a její praktická úskalí
      • Prokura v současné judikatuře a její aplikační praxe
      • DIP: praktické otázky a odpovědi ohledně nového spoření na penzi
      • Amortizace vozů z pohledu škodní události
      • Vyvlastnění nemovitosti s duplicitním zápisem vlastnického práva
      • Elektronické pracovněprávní dokumenty po novele zákoníku práce
      • Jaké výhody v předpisech zaměstnavatele po novele zákoníku práce?
      • Daňové due diligence a častí „kostlivci ve skříni“ - Due diligence aneb daňová prověrka
      • Dohody nejen ve světle novely zákoníku práce
      • Delší dovolená nebo příspěvek na stravování?
      • Právnická firma roku 2023
      • Smluvní pokuta (po novu) v kontextu dalších aktuálních rozhodnutích Nejvyššího soudu
      • Promlčení pohledávky na zaplacení faktury
      • Českou republiku čeká transpozice další evropské směrnice v oblasti pracovního práva
      • Elektronické pracovněprávní dokumenty po novele zákoníku práce
      • Aktuální trendy ESG reportů

      Pracovní pozice

      Soudní rozhodnutí

      Stavební zákon

      Dohoda podílových spoluvlastníků o změně stavby, která je předmětem řízení o dodatečném povolení stavby, je platným dokladem o právu ve smyslu § 110 odst. 2 písm. a) zákona č....

      Mezinárodní ochrana

      Právnické osoby podle § 35 odst. 5 s. ř. s. mohou zastupovat cizince též v řízeních o nečinnostní (§ 79 s. ř. s.) či zásahové žalobě (§ 82 s. ř. s.), týká-li se žaloba oblastí...

      Daň z přidané hodnoty (exkluzivně pro předplatitele)

      Úrok z vratitelného přeplatku (§ 155 odst. 5 daňového řádu) vzniká jako pohledávka daňového subjektu vůči státu a předepisuje se na osobní daňový účet v zákonem stanovené...

      Daň z příjmu (exkluzivně pro předplatitele)

      Poskytuje-li výrobce zboží peněžní odměny pro zaměstnance svých obchodních partnerů za prodej zboží určité značky v souvislosti s výkonem jejich závislé činnosti (program...

      Pobyt cizinců (exkluzivně pro předplatitele)

      Závazné stanovisko správního orgánu o možnosti vycestování cizince, tedy o tom, že mu v zemi původu nehrozí skutečné nebezpečí ve smyslu § 179 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o...

      Hledání v rejstřících

      • mapa serveru
      • o nás
      • reklama
      • podmínky provozu
      • kontakty
      • publikační podmínky
      • FAQ
      • obchodní a reklamační podmínky
      • Ochrana osobních údajů - GDPR
      • Nastavení cookies
      100 nej
      © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
      Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
      Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

      Jste zde poprvé?

      Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


      Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


      Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


      Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



      Nezapomněli jste něco v košíku?

      Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


      Přejít do košíku


      Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.