Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy v praxi: Jak se nová živnost vztahuje na činnost správců svěřenských fondů?
Od 1. 1. 2021 došlo na základě zákona č. 527/2020 Sb. k rozšíření přílohy č. 4 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (dále jen „živnostenský zákon“), a to mimo jiné o bod 80, tedy o volnou živnost s názvem poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy. V tomto článku se tak zaměříme na nově „zřízenou“ živnost a s ní související otázku její použitelnosti pro funkci správce svěřenského fondu.
Pro zodpovězení otázky, zda je správce svěřenského fondu oprávněn, resp. povinen si zřídit živnostenské oprávnění je klíčová definice živnosti ve smyslu § 2 živnostenského zákona. Podle tohoto ustanovení je živností soustavná činnost, která je provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Lze předpokládat, že ve většině případů správce svěřenského fondu uvedená kritéria naplní. Pokud ke kumulativnímu naplnění uvedených kritérií dojde, je správce svěřenského fondu povinen si živnost zřídit.
Živnost poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy byla zařazena pod tzv. živnosti volné. Živností volnou se podle § 25 odst. 1 živnostenské zákona rozumí taková živnost, pro jejíž provozování živnostenský zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti a k jejímuž získání se vyžaduje toliko splnění obecných podmínek ve smyslu § 6 odst. 1 živnostenského zákona. Ve vztahu k podnikajícím fyzickým osobám se jedná toliko o plnou svéprávnost a bezúhonnost.
O živnost je správce svěřenského fondu oprávněn požádat kterýkoliv živnostenský úřad, a to oznámením záměru o zahájení podnikání. Podle toho, zda již svěřenský správce živnostenské oprávnění má či nikoliv se bude odvíjet i výše souvisejícího správního poplatku. Podle přílohy zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích je za ohlášení živnosti při vstupu do živnostenského podnikání správní poplatek ve výši 1.000 Kč, při ohlášení další živnosti pak jen 500 Kč.
Zřízení živnosti správcem svěřenského fondu má dopad rovněž na danění příjmu svěřenského správce ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu (dále jen „zákon o dani z příjmu“). Pokud bude správce svěřenského fondu držitelem živnosti, je tento oprávněn uplatnit výdajový paušál podle § 7 odst. 7 písm. b) zákona o dani z příjmu ve výši 60 %, maximálně však do částky 1.200.000 Kč. Pokud správce definici podle § 2 živnostenského zákona nenaplní a není tak povinen zřídit si živnost poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy, bude tento oprávněn uplatnit daňový paušál ve smyslu § 7 odst. 7 písm. d) zákona o dani z příjmu pouze ve výši 40 %, maximálně však do částky 800.000 Kč.
Závěr
Lze uzavřít, že většina správců svěřenského fondu naplňuje, resp. naplní definiční znaky živnosti a je tudíž od 1. 1. 2021 povinna podnikat na základě živnostenské oprávnění, jež příloha č. 4 živnostenského zákona označuje názvem „Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy“. Ve světle účinné právní úpravy se jedná o živnost volnou, pro jejíž provozování živnostenský zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti nad rámec obecných podmínek. Předmětné živnostenské podnikání svěřenským správcům umožňuje taktéž uplatnění výhodnějšího výdajového paušálu ve výši 60 %, a to až do 1.200.000 Kč.
Jakub Hollmann,
partner
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
