epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    13. 4. 2012
    ID: 81286upozornění pro uživatele

    Postoupení práva výkonu majetkových práv k počítačovému programu – částečně opomíjený institut v některých smluvních vztazích v oblasti IT

    Problematika autorských práv k dílu a dostatečná úprava rozsahu oprávnění, jak s takovým dílem nakládat, je velmi důležitým aspektem celé řady smluvních vztahů. Nejinak je tomu i v oblasti IT, pokud jde o nakládání s počítačovými programy splňujícími znaky autorského díla. Podcenění této otázky může znamenat pro obě smluvní strany nemalé komplikace a zejména pro objednatele, který investuje nemalé finanční prostředky do poptávaného řešení, může vést k celé řadě problémů. Ty mohou v krajním případě skončit až zastavením celého projektu nebo v lepším případě vynaložením dalších prostředků nad rámec těch, které byly původně plánovány.

     

    Nový obrázek

     
    Cílem tohoto článku není popis takovýchto případů, ale stručné přiblížení institutu, který by si v některých specifických případech zasloužil u objednatele většího využití či minimálně zvážení jako jedno z možných variantních řešení. Tímto institutem je postoupení práva výkonu majetkových práv k počítačovému programu dle § 58 odst. 1 zák. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorský zákon“).

    Tento článek je koncipován spíše z pohledu objednatele, tedy toho, kdo autorské dílo poptává, ať už dílo, které ještě neexistuje (typicky dílo na „míru“ na základě smlouvy o dílo) nebo které již existuje (SW produkt). Sluší se však v úvodu rovněž dodat, že i druhá smluvní strana (zhotovitel, není-li současně autorem takového díla), musí v této souvislosti řešit celou řadu ožehavých otázek, a to zejména ve vztahu ke svým zaměstnancům, tj. autorům takového díla; o tom však v jiném článku.

    Počítačový program jako zaměstnanecké dílo

    Nejprve je vhodné ve stručnosti přiblížit samotný institut zaměstnaneckého díla. Zákonnou úpravu zaměstnaneckého díla obsahuje § 58 autorského zákona, jehož odst. 1 upravuje základní vymezení takového autorského díla[1]. Na základě toho lze shrnout základní pojmové znaky zaměstnaneckého díla následovně[2]:

    • existence díla (v tomto případě počítačový program jako dílo literární),
    • pracovněprávní (či obdobný) vztah mezi autorem a zaměstnavatelem (či obdobnou osobou),
    • vytvoření díla autorem za účelem splnění povinností vyplývajících z tohoto právního vztahu.

    Obsahem autorského práva k zaměstnaneckému dílu je pak především oprávnění zaměstnavatele k výkonu výlučných autorských práv majetkových (viz citovaný § 58 odst. 1), tj. zejména právo takové dílo užít[3]. Dále pak v určitém rozsahu[4] dochází rovněž ve prospěch zaměstnavatele k zásahu do výlučných osobnostních autorských práv. Zde je nejdůležitějším zejména zásah do výlučného osobnostního autorského práva na nedotknutelnost (integritu) díla[5].

    K vymezení rozsahu oprávnění zaměstnavatele k zaměstnaneckému dílu je potřeba ještě doplnit, že se jedná o zákonnou úpravu dispozitivní, tedy smluvní strany se mohou v rámci smluvní volnosti od této zákonné úpravy odchýlit.

    U počítačových programů je rozsah právní úpravy týkající se zaměstnaneckých děl rozšířen rovněž i na díla na objednávku[6]. Tedy objednateli je přiznáváno silnější postavení a je na něj pohlíženo jako na zaměstnavatele. Nicméně je důležité upozornit na to, že v případě autorských děl vytvořených na objednávku je nutné důsledně rozlišovat mezi pojmy zhotovitel díla a autor takového díla. Pokud je totiž smlouva (zejména smlouva o dílo) uzavírána s jinou osobou než se samotným autorem (zejména s jeho zaměstnavatelem), je vykonavatelem majetkových práv k takovému dílu právě tento zhotovitel (zaměstnavatel autora) a nikoliv objednatel, který s autorem díla žádný smluvní vztah nemá (pracovněprávní či ze smlouvy o dílo). Objednatel pak musí oprávnění k takovému autorskému dílu nabýt, a to udělením oprávnění k výkonu práva takové dílo užít (licence[7]), případně postoupením oprávnění vykonávat majetková práva k počítačovému programu ze zhotovitele (zaměstnavatele autora) na objednatele (viz níže).

    V závěru této části je vhodné zmínit i samotný smysl úpravy zaměstnaneckého díla v autorském zákoně. Tím je především ochrana majetkových zájmů zaměstnavatele (investora), v tomto případě ochrana jak počáteční investice, tak jejího případného zhodnocení, a to prostřednictvím posílení jeho právního postavení vůči samotným autorům takového díla. Autor sice svých práv nepozbývá, je však zbaven svého práva je vykonávat. Někdy se hovoří o tzv. kvazilicenčním omezení výlučných majetkových autorských práv, které jsou stanoveny primárně v soukromém zájmu individuálně určených osob[8]. Fakticky tedy autorovi zůstává pouze „holé autorství“, kdy práva k majetkovému zhodnocení svědčí právě zaměstnavateli, není-li sjednáno jinak.

    Postoupení práva k výkonu majetkových práv k zaměstnaneckému dílu

    Dispozice s právem výkonu majetkových práv je upravena v § 58 odst. 1 autorského zákona, dle kterého zaměstnavatel může toto právo (právo výkonu majetkových práv) postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části. Lze zcela jistě poukázat na to, že úprava tohoto institutu by si zasloužila rozsáhlejší právní úpravu, než takto stručnou, která otevírá řadu otázek např. týkající se podmínek onoho souhlasu autora. Ale zůstaňme pro účely tohoto článku u toho, že tuto dispozici zákonná úprava umožňuje, resp. že toto oprávnění je ze své povahy převoditelné.

    Tedy pro určité konkrétní případy (zhotovitel jako vykonavatel majetkových práv k zaměstnaneckému dílu) platná právní úprava umožňuje objednateli, aby v rámci smluvního vztahu požadoval a také přímo získal výhodnější oprávnění k autorskému dílu, než je oprávnění k výkonu právo dílo užít (licence) na základě příslušného licenčního ujednání v samotné smlouvě. Tímto výhodnějším oprávněním je právě nabytí práva výkonu majetkových práv k takovému zaměstnaneckému dílu, a to jeho postoupením ze strany zhotovitele na objednatele v souladu a za podmínek uvedených v § 58 odst. 1 autorského zákona. Touto dispozicí velmi zjednodušeně řečeno objednatel přestává být „závislý“ na zhotoviteli, který se tímto postoupením svých oprávnění k takovému zaměstnaneckému dílu zbavuje. Při využití tohoto institutu pak rovněž v některých případech odpadá potřeba velmi důkladné a všeobjímající formulace příslušného licenčního ujednání, aby v rámci udělené licence objednatel získal co možná nejširší licenční oprávnění k takovému dílu.  

    Jak již bylo zmíněno v úvodu, v praxi se lze setkat i s případy, kdy objednatel částečně podcení úpravu autorských práv k dílu, které poptává, a ta je ve smlouvě upravena v lepších případech ne zcela dostatečně, v horších je příslušná úprava zcela ponechána na obchodní praxi zhotovitele. Na částečnou obranu objednatele je možné uvést, že tato problematika není jednoduchá a vyžaduje specializaci v oblasti IT, což se nevztahuje pouze na otázky právní, ale rovněž i otázky technické (vycházející zejména z technické specifikace poptávaného řešení a od něj se odvíjejících dalších aspektů). V této souvislosti lze zmínit i případy, kdy na jedné straně stál podnikatel v oblasti IT, pro nějž jsou takovéto zakázky časté, a na straně druhé byl objednatel, který takové dílo poptával jako zadavatel z veřejných rozpočtů a který byl, alespoň z tohoto pohledu, v poněkud slabším postavení. Výsledkem pak v některých krajních případech mohlo být i to, že např. v otázce autorských práv k takovému dílu se objednatel dostal do ne zcela nezávislého vztahu na tomto zhotoviteli. 

    Je však nutno z vlastní praxe doplnit, že i v tomto ohledu se situace změnila a nadále mění. Zadavatelé již v takto velkých projektech v oblasti IT namísto ne vždy zcela komplexních obchodních podmínek pro uchazeče, kteří pak v rámci jim umožněné smluvní volnosti doplňují smluvní podmínky dle své obchodní praxe, volí komplexní závazné návrhy smluvních dokumentů připravované v součinnosti se specialisty v oblasti IT. Snahou zadavatelů je pak zejména to, aby za vysoutěženou cenu získali plně fungující řešení včetně veškerých potřebných oprávnění odpovídajících rozsahu takové investice. A spokojený zákazník je rovněž i dobrou referenční vizitkou pro zhotovitele, kteří se do takto jistě náročných projektů pouští.

    Závěr

    Nelze skončit jinak než, že primárním zájmem obou smluvních stran, tak jako v každém vztahu, musí být především dostatečně určitá a celistvá formulace pravidel chování již od samého počátku (zde smluvních podmínek), aby se předešlo následným odlišným výkladům některých ustanovení, případně odlišným názorům pro případ, že na konkrétní situaci smlouva se způsobem jejího řešení nepamatuje. Toto se zcela jistě týká i dostatečné formulace oprávnění vztahujících se k autorskému dílu, které objednatel v rámci smluvního vztahu poptává, kdy pro některé případy je vhodné se zamyslet vedle formulace odpovídajících licenčních ujednání i nad možným využitím zde popsaného institutu, kterým je postoupení práva výkonu majetkových práv k zaměstnaneckému dílu ve smyslu § 58 odst. 1 autorského zákona.


    Mgr. Ondřej Kmoch

    Mgr. Ondřej Kmoch


    MT Legal s.r.o., advokátní kancelář 


    Karoliny Světlé 25
    110 00 Praha 1

    Tel.:    + 420 222 866 555 
    Fax:    + 420 222 866 546
    e-mail:  info@mt-legal.com

    Jakubská 121/1
    602 00 Brno 2

    Tel.:    + 420 542 210 351 
    Fax:    + 420 542 212 518
    e-mail:  info@mt-legal.com

    Bukovanského 1345/30
    710 00  Ostrava – Slezská Ostrava

    Tel.:     + 420 596 629 503
    Fax:     + 420 596 629 508
    e-mail:   info@mt-legal.com


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] § 58 odst. 1 autorského zákona: „Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem (zaměstnanecké dílo). Zaměstnavatel může právo výkonu podle tohoto odstavce postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části“.
    [2] Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, str. 559
    [3] srov. § 12 a násl. autorského zákona
    [4] § 58 odst. 4 autorského zákona: „Autorova osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu zůstávají nedotčena. Vykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu, má se za to, že autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování včetně překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného, jakož i k tomu, aby uváděl zaměstnanecké dílo na veřejnost pod svým jménem, ledaže je sjednáno jinak“.
    [5] srov. § 11 odst. 3 autorského zákona
    [6] § 58 odst. 7 autorského zákona: „počítačové programy a databáze, jakož i díla kartografická, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká i tehdy, byla-li autorem vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Ustanovení § 61 autorského zákona se na tato díla nevztahuje“
    [7] Srov. § 46 a násl. autorského zákona
    [8] Telec, I., Tůma, P. Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, str. 556


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Ondřej Kmoch ( MT Legal )
    13. 4. 2012

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Student je spotřebitel: ÚS redefinoval smluvní vztahy se soukromými VŠ
    • Zákaz změny k horšímu (reformace in peius) se neuplatní u nákladových výroků

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Společná domácnost
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Neoprávněné přijímání vkladů – II. část
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.