epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    7. 9. 2022
    ID: 115211upozornění pro uživatele

    Postoupení směnečné pohledávky ze směnky na řad vymáhané exekučně

    V praxi větší potíže nečiní situace, kdy dochází k převodu směnky vystavené na řad v průběhu směnečného řízení před nalézacím nebo odvolacím soudem. S ohledem na ustanovení § 1103 odst. 2 občanského zákoníku a zejména čl. I. § 11 a násl. zákona směnečného a šekového a předpoklad, že žalobce jakožto osoba oprávněná ze směnky vede směnečné řízení řádně (tedy soudu v prvopisu směnku předložil, ať již při návrhu na vydání směnečného rozkazu nebo později v řízení) je pouze organizačně třeba zajistit indosaci a předání směnky, která je toho času uložena u soudu, který o nárocích z ní vede řízení. Což soudy samozřejmě běžně bez větších obtíží umožňují. A pak učinit příslušné procesní kroky.

    Složitější ale nastává situace, pokud dochází k postoupení směnečné pohledávky vyplývající ze směnky vystavené na řad až za situace, kdy již bylo o směnečném nároku pravomocně soudy rozhodnuto, a na základě tohoto exekučního titulu je vedena exekuce proti osobě směnečně zavázané coby povinnému.

    Jak se má postupník takové pohledávky zachovat? Postačí mu pro další vymáhání takové pohledávky, která byť je původem směnečná, je přiznána exekučními titulem, pouze uzavření smlouvy o postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 a násl. občanského zákoníku? Nebo musí stále zohledňovat skutečnost, že se svým původem a důvodem jedná o pohledávku směnečnou a tedy respektovat zejména čl. I. § 11 a násl. zákona směnečného a šekového?

    Zejména po rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.8.2020, sp. zn. 20 Cdo 2116/2020, je zřejmé, že druhá varianta je správná, byť před tímto rozhodnutím shoda o postupu rozhodně nepanovala (např. zcela odlišně usnesení Ústavního soudu ze dne 9.10.2012 sp. zn. I. ÚS 3544/10, shodně pak ale např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.6.2010 sp. zn. 29 Cdo 252/2009).

    Nejvyšší soud tedy v roce 2020 dovodil, že soudní exekutor rozhodne o vstupu nového oprávněného do řízení na místo původního oprávněného jen za předpokladu, že z listin připojených k návrhu na vstup nového oprávněného vyplývá, že po zahájení exekučního řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod práva, o něž v exekučním řízení jde, z původního oprávněného na nového oprávněného. Postoupení pohledávky pak není právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod směnky na řad (tou je tedy indosament, smlouva a její předání ve smyslu § 1103 odst. 2 občanského zákoníku) - a tedy smlouva o postoupení pohledávky nemůže být listinou prokazující převod takového práva. V případě, kdy je exekučně vymáhána povinnost uhradit dlužnou částku z titulu (původně) neuhrazené směnky na řad, nejsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro vstup nového oprávněného do řízení, je-li převod práva prokazován jen předložením smlouvy o postoupení pohledávky.

    Reklama
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    15.2.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    I v případě existence exekučního titulu pro původně směnečnou pohledávku je tedy třeba doložit soudnímu exekutorovi předmětnou směnku na řad s vyznačeným patřičným indosamentem, jelikož se stále jedná o pohledávku směnečnou a exekuční titul je jen deklaratorním rozhodnutím. Jen tak je možné rozhodnout kladně o procesním nástupnictví.

    Potud je tedy jasno. Avšak teprve nyní začínají pro postupníka (a samozřejmě i postupitele) praktické těžkosti. Za prvé exekutoři povětšinou nemají tendenci trvat na přísném dodržování výše uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu a sledovat právní důvod exekvované pohledávky spoléhajíc většinou na exekuční titul a pro rozhodnutí o vstupu nového oprávněného na místo původního oprávněného ve smyslu § 36 exekučního řádu jim postačuje smlouva o postoupení pohledávky s úředně ověřenými podpisy bez dalšího. Tato praxe samozřejmě může komplikovat též jednání o podobě smluvní dokumentace s postupitelem, který má často pocit, že „směnka už přece není potřeba“ a k dalším krokům je někdy značně zdrženlivý.

    V lepším případě je směnka u postupitele a po krátké diskusi o nutnosti tohoto postupu dochází k její indosaci a předání. V horším případě zůstává směnka stále u soudu, který vedl směnečné řízení, a je třeba ji obstarat, což rychlé uzavření obchodu podstatně komplikuje. Je skutečností, že dle § 173 odst. 2 instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. prosince 2001, č. j. 505/2001–Org, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy (dále jen "Instrukce"), se po pravomocném skončení věci vrací přílohy soudního spisu (tedy i směnka) těm, kdo je předložili. V tomto případě se tak jedná jen o časovou komplikaci, protože originál směnky bude dříve či později vydán ze strany soudu postupiteli (žalobci, osobě směnečně oprávněné).

    Skutečné problémy ale začínají v situaci, kdy je proti exekučnímu titulu podán mimořádný opravný prostředek. V takovém případě standardně směnka neputuje se spisem na Nejvyšší soud, ale zůstává u soudu prvního stupně. Ten však povětšinou za této situace žalobci originál směnky nevrací a ponechává jej stále u sebe (a odkazuje na § 173 Instrukce, který stanoví, že u věcí u nichž lze předpokládat, že bude podáno dovolání, se přílohy vrátí až po marném uplynutí dovolací lhůty podle § 240 odst. 1 o. s. ř.; je pak asi logické, že pokud dovolání podáno je, přílohy se nevrací, byť není výslovně v Instrukci uvedeno).

    Abychom soudům nekřivdili, samozřejmě je možné i za této situace požádat soud o umožnění indosace směnky uložené u soudu stejným postupem jako v nalézacím řízení (pozor na splnění požadavku skutečné tradice směnky, byť fakticky stále zůstává uložena u soudu, ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14.12.2006, sp. zn. 29 Odo 1285/2006), nicméně se jedná opět minimálně o časovou komplikaci (a navíc s ohledem na požadavek tradice je třeba zajistit současnou přítomnost postupitele i postupníka, případně samozřejmě jejich zmocněnců).

    Ani tak ještě obtíže postupníkovi nekončí. Svědomitý soudní exekutor by spolu s návrhem postupitele jako stávajícího oprávněného v exekuci měl tedy vyžadovat doložení, že nastala právní skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod směnky na řad (tedy indosament, smlouva a předání směnky ve smyslu § 1103 odst. 2 občanského zákoníku), a tedy předložení originálu směnky s příslušným indosamentem. Směnka je ale u nalézacího soudu, který vedl směnečné řízení, tedy ji není možné přiložit k návrhu, v dispozici postupníka ani postupitele zkrátka není. Přitom by zřejmě (v souladu s názorem Nejvyššího soudu výše) rozhodně neměla stačit kopie směnky. Opět řešení existuje, soudní praxe hovoří o osvědčení existence a obsahu směnky (rozsudek Krajského soudu v Brně ze  dne 13.5.2021, sp. zn. Icm 364/2021), byť odkaz na právní úpravu předpokládající tento postup v uvedeném rozhodnutí absentuje. V každém případě by jím mohlo být zřejmě i dožádání ve smyslu § 122 občanského soudního řádu. To opět ale zcela jistě rozhodnutí soudního exekutora o procesním nástupnictví v rámci exekuce nezrychlí, lze očekávat, že jej naopak výrazně zpomalí. Což je situace, kterou žádná smluvní strana při postoupení pohledávky rozhodně nechce.

    V světle všeho výše uvedeného (a zejména právního názoru Nejvyššího soudu o nezbytnosti předložit indosovanou směnku i v případě postoupení exekučně vymáhané směnečné pohledávky přiznané exekučním titulem) a s tím spojených (časových) komplikací pak zůstává zásadní otázka – proč by neměl soud, který pravomocně rozhodl o směnečném nároku, byť bylo podáno dovolání, vydat směnku uloženou u něj žalobci kdykoli na jeho požádání? Přestává být žalobce (nebo jiný účastník řízení) založením důkazního prostředku (tedy i směnky) jeho vlastníkem? Jistě že ne. Je tento samotný procesní úkon účastníka řízení důvodem pro omezení jeho vlastnického práva postavené na dobrovolnosti tohoto procesního úkonu, byť mimo Instrukci procesní předpisy o této otázce mlčí? A neměl by soud jakýkoli důkazní prostředek (tedy i směnku) vydat účastníkovi řízení, který jej založil do spisu, kdykoli (tedy i před pravomocným rozhodnutím) k jeho žádosti?

    I z pohledu toho, že soud rozhoduje za stavu daného ke dni vydání rozhodnutí, je přece trvající přítomnost důkazního prostředku v soudním spise během řízení nerozhodná (a otázkou zůstává, zda je existence důkazního prostředku ke dni vydání rozhodnutí obecně vůbec nutná, pokud již byl proveden k důkazu, a soud z něj měl možnost učinit skutková zjištění), byť v případě směnky se jedná o situaci zvláštní, kdy lze požadavek na existenci směnky dovodit. Proč by si však žalobce nemohl na čas směnku vzít zpět - samozřejmě s rizikem, že pokud nebude „včas“ vrácena soudu, nebude moci být žalobě vyhověno, stejně, jako by nebyla směnka předložena nikdy?

    Instrukce ani jiný právní předpis takovému postupu – tedy vydání důkazního prostředku zpět účastníkovi k jeho žádosti - nebrání. Soudní praxe ale uzavírá, že směnka zkrátka zůstává u soudů jako součást spisu po celé soudní řízení až do jeho skončení. Důvodem má být, že jedině tak má soud přehled o věcné legitimaci i nárocích ze směnky po celou dobu řízení (rozsudek Krajského soudu v Brně ze  dne 13.5.2021, sp. zn. Icm 364/2021). Právní úprava (a dle mého názoru ani racionální důvod) k tomu ale není. A v řešeném případě postoupení směnečné pohledávky pravomocně přiznané a vymáhané exekučně za současného podání dovolání proti exekučnímu titulu by možnost směnku ze spisu obdržet postup vstupu nového oprávněného do exekučního řízení značně zjednodušila, aniž by to působilo soudům jakékoli komplikace.

    JUDr. Petr Večeřa,
    advokát

     

    Advokátní kancelář Muzikář & Partners

    Havlíčkova 13
    602 00 Brno

    Tel.: +420 543 236 362
    e-mail:
    sekretariat@mpak.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Petr Večeřa (Muzikář & Partners)
    7. 9. 2022
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Co můžeme očekávat od nařízení o zelených dluhopisech?
    • Vládní pomoc velkým podnikům na zvýšené náklady cen energií (zastropování cen energií a dotační program)
    • Nenechte se obalit obalovou novelou
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Do třetice všeho dobrého? Aneb další pokus České republiky přijmout zákon o hromadných řízeních

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Nové sazby cestovních náhrad pro rok 2023
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Možné důvody vyloučení člena statutárního orgánu ve světle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1831/2021
    • Kreativní byrokracie a dělba moci ve státě
    • Likvidace obchodní společnosti
    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Příplatek mimo základní kapitál – váže se k podílu, nebo osobě? A jak je to s převodem?
    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Nové sazby cestovních náhrad pro rok 2023
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Likvidace obchodní společnosti

    Úprava § 198 odst. 1 a 3 z. o. k. je v případech zrušení společnosti s ručením omezeným pro absenci statutárního orgánu úpravou zvláštní jak ve vztahu k úpravě § 172 odst. 1...

    Jednání za právnickou osobu

    Za právnickou osobu v občanském soudním řízení jedná především – jak vyplývá z ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. – člen statutárního orgánu. Tvoří-li statutární...

    Insolvence a plná moc (exkluzivně pro předplatitele)

    Opravňuje-li procesní plná moc udělená přihlášeným věřitelem advokáta k zastupování věřitele v rámci všech úkonů, k nimž je věřitel oprávněn a povinen v rámci...

    Předsmluvní odpovědnost

    Úprava tzv. předsmluvní odpovědnosti stojí na obecné povinnosti jednat poctivě (§ 6 o. z.), a to i při jednání o uzavření smlouvy. Možnost vzniku povinnosti k náhradě škody mezi...

    Ukládání trestů (exkluzivně pro předplatitele)

    Uložení trestu pod dolní hranicí trestní sazby nelze odůvodnit odkazem na § 39 odst. 4 tr. zákoníku a v něm zakotvenou povinnost soudu přihlédnout při stanovení druhu trestu a jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.