epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference_Tax Compliance 2021

Poslat článek emailem

*) povinné položky
10. 2. 2016
ID: 100290upozornění pro uživatele

Použití nepravdivých listinných důkazů v civilním sporném řízení

V civilním sporném řízení hrají významnou roli povinnost tvrzení, tedy povinnost účastníka řízení uvést skutečnosti důležité pro rozhodnutí a povinnost důkazní, tedy povinnost účastníka navrhnout důkazní prostředky k prokázání skutečnosti, kterou tvrdí. Obě povinnosti jsou spojeny s odpovídajícími břemeny, jejichž unesení je procesní odpovědností účastníka. V případě břemena tvrzení jde o odpovědnost za to, že se soud určitou skutečnost dozví, v případě důkazního břemene jde o odpovědnost za to, že určité skutečnosti budou prokázány. Pokud se soud určitou skutečnost nedozví, nebo nebude určitá skutečnost prokázána, bude důsledkem neúspěch ve sporu.

V praxi jsou proto občas soudu předkládána tvrzení ve větším než nutném rozsahu, a to z důvodu opatrnosti, tzv. „aby se na něco nezapomnělo“. Při předkládání důkazů však někdy dojde k situaci, kdy jsou za účelem unesení důkazního břemene předkládány důkazy dodatečně vytvořené právě za tímto účelem, tedy padělané. Pokud by šlo o padělek veřejné listiny, jednalo by se o záležitost trestního práva (§ 348 trestního zákona). Jak však postupovat v případě, kdy v civilním sporném řízení dojde k předložení padělané soukromé listiny, které má být použito jako důkazu určitých tvrzení?

Ingerence trestního práva co civilního procesu?

Některé padělky jsou natolik amatérské, že je lze odhalit při obvyklé pečlivosti, jiné jsou však natolik sofistikované, že k jejich odhalení může dojít pouze náhodou. Například pokud žalobce požadoval ušlý zisk na základě ušlé příležitosti ze smlouvy, kterou nemohl podepsat pouze vinou žalovaného, což prokazoval písemným vyjádřením druhé strany této zamýšlené smlouvy. Toto nepravdivé vyjádření přitom vystavil dlouholetý kamarád žalobce zaměstnaný u této druhé smluvní strany, což vyšlo najevo pouze v důsledku náhody. Žalobce tedy soudu vědomě předložil listiny obsahující nepravdivé skutečnosti, čímž chtěl soud uvést v omyl ohledně existence jím tvrzeného nároku a docílit tak unesení důkazního břemene. Důsledkem tohoto jednání mělo být vydání pravomocného rozsudku ukládajícího žalovanému, aby žalobci uhradil vyfabulovaný nárok. Z letmého pohledu by se tedy mohlo zdát, že se žalobce dopustil trestného činu podvodu. Při bližším pohledu je však nutné povšimnout si, že obdobnou záležitost již řešil Nejvyšší soud v usnesení spis.zn. 11 Tdo 229/2004 ze dne 28.4.2005. Ačkoliv toto usnesení řešilo situaci podle právní úpravy trestního zákona účinného do 31.12.2009, lze jeho závěry použít i za účinnosti v současnosti platného trestního zákona, neboť skutková podstata trestného činu podvodu je prakticky totožná. Jak tedy Nejvyšší soud postupoval a jak odůvodnil své rozhodnutí?

Nejvyšší soud řešil otázku, zda lze soud uvést v omyl tím, že dojde k uplatnění padělané směnky ve směnečném řízení. Žalobce chtěl docílit vydání směnečného platebního rozkazu soudem a následně tak donutit žalovaného k učinění majetkové dispozice. V omyl tedy měl být uveden soud a v důsledku tohoto omylu mělo dojít k obohacení na úkor žalovaného. Z odůvodnění je pro pochopení problému nutné citovat následující pasáž: „Soud se zabýval otázkou, zda lze podáním žaloby k soudu naplnit znak skutkové podstaty trestného činu podvodu „uvede někoho v omyl“. Při řešení této otázky vycházel z judikatury z první republiky, podle které v podání žaloby k soudu, i kdyby vycházela z vědomě nepravdivých tvrzení, nelze spatřovat naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu (Sbírka rozhodnutí NS 1919-1948, Vážný, č. 393/1921). Podle této argumentace má žalovaný v řízení možnost se nároku bránit, nesprávná tvrzení žalobce vyvracet a civilní soud je povinen věc náležitě objasnit. Je povinností soudu zkoumat předložené listiny (směnku) z hlediska jejich formálních zákonných náležitostí, tedy v tom smyslu, zda není důvod o pravosti směnky pochybovat. Pouze jsou-li uvedené formální předpoklady splněny, vydá soud směnečný platební rozkaz. V něm žalovanému uloží, aby do tří dnů od doručení rozhodnutí zaplatil požadovanou částku a náklady řízení nebo aby ve stejné lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Žalovaný může samozřejmě namítat i to, že listina, která byla soudu předložena, není platnou směnkou.

O sporném řízení civilním přitom platí, že je ovládáno zásadou projednací, dle níž výsledek důkazního řízení odvisí zásadně od iniciativy účastníků řízení, nicméně tím není opuštěna zásada zjišťování skutkového stavu věci bez důvodných pochybností. Zásada projednací přitom umožňuje žalovanému nesprávným a případně i úmyslně nepravdivým tvrzením žalobce se bránit a vyvracet je; z povinnosti rozhodnout na základě zjištěného skutkového stavu, pak plyne soudu možnost provést i jiné než účastníky navržené důkazy, vyšla-li v řízení najevo potřeba jejich provedení ke zjištění skutkového stavu. Rozhodnutí ve věci obsahuje autoritativní skutkový závěr, jenž jinými než procesními prostředky k ochraně práva změnit nelze. Je-li pojem omylu vymezen nevědomou neshodou vůle a projevu, a je-li soud povinen zjišťovat skutkový stav bez důvodných pochybností, čili jinými slovy je místem nalézání práva, pak nastíněný zákonný rámec z povahy věci vylučuje možnost podřadit obecný soud v civilním řízení sporném pod rámec osob, jež mohou být uvedeny do omylu pachatelem trestného činu podvodu. Proto nelze soud, který vede civilní řízení, považovat za subjekt, který lze v rámci tohoto řízení, uvést v omyl ve smyslu skutkové podstaty trestného činu podvodu“. Dále se soud zabýval otázkou, zda nemohlo v tomto případě dojít k trestnému činu padělání a pozměňování peněz, což však není předmětem tohoto článku. Podstatný je závěr, že předložení padělaných listin jako důkazů v civilním řízení není trestným činem podvodu.

Závěr

Současná právní úprava umožňuje používat v civilním sporném řízení i nepravdivé důkazy a je hlavně věcí protistrany, aby postupovala s náležitou pečlivostí při posuzování všech předložených listinných důkazů. Úspěch ve sporu tedy závisí nejen na kvalitě právní argumentace, ale i na pečlivém studiu všech aspektů konkrétního případu a na procesní aktivitě stran. Nelze totiž všechna odhalení ponechávat náhodě, je třeba provést průzkum všech dostupných zdrojů. Odhalení a prokázání nepravdivosti předložených důkazů totiž může mít na výsledek sporu větší vliv, než obsáhlé citace judikatury.


Mgr. Milan Zeman


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


Mgr. Milan Zeman
10. 2. 2016
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Problém nového zákona o odpadech – kam s vytřízenými zbytky?
  • DEAL MONITOR
  • Vícepráce aneb kdopak to zaplatí?
  • Městys: Městská versus obecní policie. Dočkáme se jednou konečně i „Městysové policie“?
  • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc prosinec 12/2020
  • K neférovosti jedné podmínky pro zánik stavebního úřadu podle návrhu nového stavebního zákona
  • Může shromáždění SVJ jednat prostřednictvím videokonferencí?
  • Advokátní kanceláře a marketing: Co funguje a čeho se vyvarovat?
  • K povinnosti zřídit transparentní účet po novele zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
  • Jak by v Německu vypadalo varování NÚKIB, aneb vše nejlepší k narozeninám!
  • Vodní nádrž jako objekt sloužící hospodaření v lese

Související produkty

Online kurzy

  • Blockchain
  • Právní formy sportovních organizací se zaměřením na spolky II. část
  • Právní formy sportovních organizací se zaměřením na spolky I. část
  • Ochrana osobních údajů
  • Bezpečnost osobních údajů
Lektoři kurzů
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Kurzy lektora
Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
Kurzy lektora
JUDr. Josef Donát, LL.M.
JUDr. Josef Donát, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Michaela Micková
Mgr. Michaela Micková
Kurzy lektora
JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
Kurzy lektora
JUDr. Mgr. Filip Rigel, Ph.D.
JUDr. Mgr. Filip Rigel, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Daniela Kovářová
JUDr. Daniela Kovářová
Kurzy lektora
Mgr. Libor Zbořil
Mgr. Libor Zbořil
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Doručování v pracovním právu: Bude možné po čtrnácti letech konečně dát výpověď poštou?
  • Sleva z ceny a její (ne?)možná moderace
  • Problém nového zákona o odpadech – kam s vytřízenými zbytky?
  • Zeman: Jmenování Tůmy může vést ke zhoršení vývoje ekonomiky
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Možné alternativy úpravy styku nezletilého s rodičem při svěření nezletilého do péče druhého rodiče
  • Vláda o integraci do EU a účasti ve standardizační dohodě NATO
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Novinky v odpovědnosti statutárních orgánů obchodních korporací
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Vláda o integraci do EU a účasti ve standardizační dohodě NATO
  • Elektronický příjezdový formulář jako podmínka vstupu do ČR z rizikových zemí
  • Převod nevyčerpané dovolené podle novely zákoníku práce

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Nájem bytu

O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li...

Majetková podstata

Insolvenční zákon výslovně upravuje, jaké pohledávky a v jakém pořadí jsou v insolvenčním řízení uspokojovány, stejně jako způsoby jejich uplatnění. Výslovně v § 165 odst. 2...

Zpeněžování (exkluzivně pro předplatitele)

Žádné ustanovení insolvenčního zákona nebrání tomu, aby tam, kde je zvoleným způsobem oddlužení plnění splátkového kalendáře po dobu (nejdéle) 5 let, byl před vydáním...

Odměna advokáta

Podle § 71 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zůstávají pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního předpisu, který byl zrušen (s výjimkou rozsudku vydaného v...

Přípustnost dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

Je-li předmětem řízení o odpůrčí žalobě insolvenčního správce požadavek na určení neúčinnosti plateb (uskutečněných bankovními převody) a (současně) požadavek na vydání...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

Nejčtenější články

Souběh podání výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru

Při výkonu závislé práce se zaměstnanec může dopustit různých prohřešků proti pracovnímu právu s různým stupněm intenzity provinění. Zákoník práce rozlišuje mezi soustavným...

PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU 2020 - VÝSLEDKOVÁ LISTINA

Společnost EPRAVO.CZ vyhlásila výsledky již 13. ročníku firemního žebříčku Právnická firma roku. Záštitu nad letošním ročníkem převzalo, stejně jako v minulých letech...

Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a změna zákona o daních z příjmů

Dne 26. září 2020 nabyl účinnosti zákon č. 386/2020 Sb., jímž se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, a jenž mění další...

Fotografování na veřejně přístupných místech povoleno?

Fotografujete na veřejně přístupných místech nebo na veřejném prostranství? A je v tom vlastně rozdíl? V praxi se stále častěji setkáváme s dotazy týkajícími se problematiky...

Zajímavý posun soudní judikatury ve věci přezkoumávání rozhodčích nálezů jako exekučních titulů

Ústavní soud ve svém nálezu pod sp. zn. II.ÚS 3194/18 ze dne 1. 4. 2019 shrnul svoji dosavadní rozhodovací praxi a vyjádřil se k možnosti soudního přezkumu exekučních titulů v...

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů