26. 1. 2017
ID: 104837upozornění pro uživatele

Povinnost spolků a pobočných spolků změnit svůj název po novele občanského zákoníku

Dne 30. 12. 2016 byl ve sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 460/2016 Sb., kterým je novelizován zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Tato novela se mimo jiné dotýká i spolků. Tento článek si klade za cíl čtenáři osvětlit, co nového tato novela pro spolky přináší a zároveň se pokusí odpovědět na otázku, zda se změny dotýkají i pobočných spolků.

 
 TAUBEL LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.
 
Novela ve svém čl. II bod 6. uvádí: „Spolek a společenství vlastníků vzniklé do 31. prosince 2013 nejsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinny uvést označení právní formy ve svém názvu do souladu s požadavky § 132 odst. 2, § 216 a § 1200 odst. 2 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb.“ Novela tedy přináší výjimku z přechodného ustanovení § 3042 občanského zákoníku, které ukládá všem právnickým osobám povinnost přizpůsobit svůj název požadavkům (nového) občanského zákoníku. Pro provedení těchto změn stanovil zákon dvouletou lhůtu od své účinnost, která skončila 31. 12. 2015.

Nicméně vzhledem k tomu, že zákon neukládal žádnou sankci v případě nesplnění této povinnosti, začala řada právnických osob v praxi nezbytné změny řešit až s blížícím se příchodem konce roku 2016, kdy skončila lhůta (stanovená v § 3041 odst. 2 občanského zákoníku) pro splnění povinnosti přizpůsobit nové úpravě také zakladatelské dokumenty (v případě spolku tedy stanovy). Jestliže právnické osoby své zakladatelské dokumenty v této lhůtě nezměnily, hrozí jim v krajním případě až soudem nařízené zrušení s likvidací. Z toho důvodu mnoho spolků během roku 2016 narychlo uvádělo své stanovy do souladu s novým občanským zákoníkem, přičemž často jedinou změnou byla právě pouhá změna názvu spolku tak, aby obsahoval označení právní formy (tj. označení spolek, zapsaný spolek, nebo zkratku z.s.).

V okamžiku, kdy tak již mnohé spolky učinily, přišel zákonodárce s uvedenou novelou a povinnost takto změnit název u spolků (a společenství vlastníků) zrušil. Paradoxně je přitom tato změna odůvodněna tím, že se velké množství spolků zákonem neřídilo a svůj název nezměnilo. Spolky, které svůj název v souladu se zákonnou povinností změnily, tak vynaložily prostředky a čas na změnu svého názvu (resp. změnu svých zakladatelských dokumentů) v podstatě zbytečně.

Lze shrnout, že spolky a společenství vlastníků, které vznikly do 31. 12. 2013, nemusí své stanovy měnit jen z důvodu změny svého názvu. Pokud jsou však jejich stanovy v rozporu s novým občanským zákoníkem z jiného důvodu, je stále potřeba je změnit, jinak hrozí těmto subjektům až zrušení soudem. Takovému zrušení nicméně musí předcházet výzva s dostatečnou přiměřenou lhůtou a soud musí následně obdržet od orgánu veřejné moci nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, návrh na zrušení. Sankce v podobě zrušení s likvidací proto nenastává automaticky.

Otázkou zůstává, zda se výjimka v novele vztahuje i na pobočné spolky, resp. původně organizační jednotky sdružení způsobilé jednat svým jménem podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Zákon totiž neukládá změnit název pouze spolkům, ale též pobočným spolkům, jejichž název není v souladu s § 132 odst. 2 a § 228 odst. 2 občanského zákoníku. Přechodné ustanovení v § 3041 odst. 2 občanského zákoníku se vztahuje na všechny právnické osoby upravené občanským zákoníkem, mezi které patří i pobočné spolky. Ustanovení § 228 odst. 2 občanského zákoníku říká: „Název pobočného spolku musí obsahovat příznačný prvek názvu hlavního spolku a vyjádřit jeho vlastnost pobočného spolku“. Jestliže název pobočného spolku neobsahuje příznačný prvek názvu hlavního spolku, popřípadě žádným způsobem nevyjadřuje vlastnost pobočného spolku, je jeho název v rozporu se zákonem a je nutné ho změnit. Vzhledem k tomu, že organizační jednotky sdružení vznikaly v době, kdy se na jejich název nekladly stejné nároky jako nyní, je pravděpodobné, že název velkého počtu z nich nebude nové zákonné právní úpravě odpovídat.

Novela ve vztahu k pobočným spolkům ale zcela mlčí. Jedinými právnickým osobami, na které se tato výjimka vztahuje, jsou spolky a společenství vlastníků. Z textu novely je zřejmé, že zákonodárce neměl v úmyslu výjimku vztáhnout i na pobočné spolky, neboť výjimka se týká pouze povinnosti uvést označení právní formy v názvu spolků a společenství vlastníků, přičemž občanský zákoník žádné označení právní formy u pobočných spolků nestanoví. Nadto novela taxativně odkazuje pouze na § 132 odst. 2, § 216 a § 1200 odst. 2 písm. a) občanského zákoníku, z nichž žádný se netýká pobočných spolků.

Z výše uvedeného vyplývá, že spolky a společenství vlastníků, které vznikly do 31. 12. 2013, již nemají povinnost uvést svůj název do souladu s novým občanským zákoníkem. Tato výjimka se však netýká pobočných spolků, neboť novela hovoří pouze o spolcích a společenství vlastníků.


Mgr. Pavel Hanžl

Mgr. Pavel Hanžl
,
advokátní koncipient
 

TAUBEL LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.

Sokolovská 68/105
186 00  Praha 8

Tel.:    +420 226 251 057
e-mail:    office@taubellegal.com


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz