epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    13. 6. 2017
    ID: 106008upozornění pro uživatele

    Povolení připojení sousední nemovitosti ke komunikaci po novele zákona o pozemních komunikacích

    Jednou z mnoha otázek, kterou je nutné při přípravě realizace stavby vyřešit, je zajištění přístupu či příjezdu k ní z pozemní komunikace. Řešení této otázky má soukromoprávní i veřejnoprávní rovinu. Zatímco prostředky soukromého práva lze řešit především otázku přístupu či příjezdu přes cizí pozemek, veřejné právo upravuje například zřízení sjezdů z pozemních komunikací, bez nichž není zejména dlouhodobější a intenzivnější přístup ke stavbě fakticky možný. Právě v oblasti povolování sjezdů z pozemních komunikací přitom od roku 2016 došlo ke změně, která může na první pohled vypadat nenápadně, na praxi však má (měla by mít) zásadní dopad.

     
     Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář
     
    Zajištění přístupu ke stavbě

    Nemá-li vlastník stavebního pozemku přímý přístup na pozemní komunikaci, lze za účelem zajištění trvalého či dlouhodobého přístupu, tedy k užívání, nikoli jen provádění stavby, využít služebnost nezbytné cesty podle § 1029 a násl. občanského zákoníku. Pokud jde naopak jen o provedení stavby, lze v závislosti na rozsahu vstupu na cizí pozemek a jeho užívání využít § 1021 nebo 1022 občanského zákoníku. Jde typicky o případ, kdy stavební pozemek sice přístup z pozemní komunikace zajištěn má, ale s ohledem na umístění stavby při hranici se sousedním pozemkem se při jejím provádění nelze bez vstupu na něj obejít.

    Tento (krátkodobý) přístup si lze ovšem zajistit i prostředky veřejného práva, konkrétně na základě § 141 stavebního zákona, podle nějž může stavební úřad uložit vlastníkovi sousedního pozemku, aby ze svého pozemku provedení stavby umožnil. Právě v konfliktních situacích, kdy by bylo nezbytné se vstupu na sousední pozemek podle uvedených ustanovení občanského zákoníku domáhat soudní cestou, se vzhledem k rozdílné délce například stavebního a občanskoprávního soudního řízení může jednat o nejrychlejší řešení.

    Trvalý přístup ke stavbě, ať přes vlastní nebo cizí pozemek, zejména za účelem jejího trvalého užívání, však zpravidla
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    není možný bez zřízení sjezdu z pozemní komunikace. I jejich zřízení má soukromoprávní a veřejnoprávní rovinu. Pokud by měl (částečně) vést přes cizí pozemek, měl by vlastník stavby získat věcné břemeno mít na tomto pozemku stavbu ve smyslu § 1240 občanského zákoníku. Veřejnoprávní rovina pak spočívá v opatření povolení příslušného silničního správního úřadu, a právě v tomto povolování zřizování sjezdů a nájezdů došlo k avizované změně.

    Reklama
    Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    29.5.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Současná vs. předchozí právní úprava

    Podle § 10 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích lze pozemní komunikace navzájem připojovat zřizováním křižovatek nebo připojovat na ně sousední nemovitosti zřízením sjezdů nebo nájezdů. V souladu s odst. 4 písm. b) si příslušný silniční správní úřad před vydáním povolení o připojení sousední nemovitosti k dálnici, silnici nebo k místní komunikaci, o úpravě takového připojení nebo o jeho zrušení vyžádá stanovisko vlastníka dotčené pozemní komunikace a závazné stanovisko Policie České republiky, resp. Ministerstva vnitra v případě dálnice. Povolení připojení sousední nemovitosti k účelové komunikaci zákon neupravuje.

    Právě toto ustanovení prošlo s účinností od 1. ledna 2016 na základě zákona 268/2015 Sb. na první pohled nenápadnou, v praxi však zcela zásadní změnou. Předchozí úprava totiž vyžadovala, aby si silniční správní úřad před vydáním povolení vyžádal předchozí souhlas vlastníka dotčené pozemní komunikace a předchozí souhlas Policie České republiky, resp. Ministerstva vnitra. Judikatura přitom dovodila, že bez souhlasu vlastníka nelze připojení povolit. Vlastník místní komunikace, silnice či dálnice, tedy obec, kraj nebo Česká republika, tak mohl vyjádřením nesouhlasu nebo jen prostým mlčením povolení připojení překazit. Vlastník pozemní komunikace přitom není v tomto řízení dotčeným orgánem a při vydání souhlasu pochopitelně vystupoval jako právnická osoba, takže jeho nesouhlas (či souhlas) nebyl závazným stanoviskem ve smyslu § 149 správního řádu a nebylo jej možné napadnout odvoláním proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení připojení ve smyslu odstavce 4 tohoto ustanovení ani přezkoumat v přezkumném řízení ve smyslu jeho odstavce 5. Vyloučen byl i jeho přezkum ve správním soudnictví jakožto závazného podkladu napadeného rozhodnutí ve smyslu § 75 odst. 2 soudního řádu správního.

    Důsledky předchozí úpravy


    Požadavek souhlasu vlastníka pozemní komunikace tak pro obce, které jsou v souladu s § 9 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích vlastníkem místních komunikací, k nimž je připojována převážná většina nemovitostí, představoval (zákonodárcem nezamýšlený) nástroj regulace využití pozemků na jejich území. Napojení stavebního pozemku na pozemní komunikace se totiž musí řešit v rámci územního řízení o umístění stavby. V souladu s § 23 vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území musí připojení staveb na pozemní komunikace svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání staveb a bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích. Podle druhu a charakteru stavby musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky. Povolení připojení podle § 10 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích, při jehož vydání jsou tyto aspekty zkoumány (viz níže), je proto stavebními úřady vyžadováno jako podklad pro územní rozhodnutí. Nevydání souhlasu vlastníka pozemní komunikace tak v konečném důsledku vedlo ke znemožnění vydání územního rozhodnutí pro stavbu, k jejímuž připojení měl sjezd nebo nájezd sloužit.

    Šlo o nástroj daleko „mocnější“ i než je třeba územní plán, jehož případná změna vydávaná opatřením obecné povahy podléhá přezkumu podle § 101a a násl. soudního řádu správního (i přezkumu v přezkumném řízení podle správního řádu), a navíc se nehodí k podrobnější úpravě využití jednotlivých pozemků, jelikož v souladu s § 43 odst. 3 stavebního zákona nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím. Nelze tedy na několika pozemcích vymezit plochu například pro stavby občanského vybavení s tím, že právě na pozemku osoby X nelze postavit nic jiného než prodejnu určitého typu zboží s šedou fasádou a plochou střechou a umístěnou v určité vzdálenosti od hranice sousedních pozemků. Nevydáním souhlasu s připojením stavebního pozemku k pozemní komunikaci pro účely realizace jakékoli jiné stavby toho ovšem dosáhnout lze.

    Obdobně to platí i pro regulační plán, který sice k podrobné úpravě řešení využití pozemku (a zabránění realizaci určité stavby) použít lze, ostatně může nahradit územní rozhodnutí nahradit, ale je rovněž vydáván opatřením obecné povahy a podléhá soudnímu přezkumu i přezkumu v přezkumném řízení. Stejně tak obec nemůže zabránit realizaci konkrétní stavby jakožto účastník územního řízení, jímž v souladu s § 85 odst. 1 písm. b) stavebního zákona je.

    Nyní si jistě většina čtenářů řekne, že právě s ohledem na skutečnost, že souhlas se vyžadoval jen u připojení sousední nemovitosti k místní komunikaci, silnici či dálnici vlastněné obcemi, kraji a Českou republikou, nebyla jeho povaha podstatná, jelikož nehrozilo zneužití jeho nevydání. V praxi se ovšem ukázalo, že zejména v případě souhlasu s připojením sousední nemovitosti k místní komunikaci obce tohoto institutu zneužívaly k tomu, aby některým vlastníkům bránily ve stavebním využití jejich pozemků v souladu s územně plánovací dokumentací, zatímco ostatním vlastníkům nikoli.

    Zákonodárce si tohoto nebezpečí byl evidentně vědom, jelikož důvodová zpráva k zákonu o pozemních komunikacích uvádí, že proti případné šikaně vlastníka pozemní komunikace je vlastník sousední nemovitosti chráněn u nových staveb v rámci územního a stavebního řízení podmínkami pro umístění stavby a pro provedení stavby a v ostatních případech návrhem na ochranu jeho oprávněných zájmů podle § 3 odst. 1 nebo § 5 občanského zákoníku z roku 1964. Ani jeden z těchto způsobů ovšem nemohl obec či jiného vlastníka pozemní komunikace k vydání souhlasu přimět. Ostatně důvodová zpráva se samozřejmě vztahuje k původnímu návrhu zákona o pozemních komunikacích, který v rámci legislativního procesu doznal změn.

    Tato úprava a výklad povahy souhlasu vlastníka pozemní komunikace soudy byl do určité míry také nelogický. Soudy totiž zároveň jednoznačně konstatovaly, že smyslem řízení o povolení připojení je jeho posouzení z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu. To vyplývá z bližších podmínek, za nichž lze povolení vydat, upravených v § 12 odst. 1 až 3 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích a z požadavku na souhlas (dnes závazné stanovisko) Policie České republiky, resp. Ministerstva vnitra. Účelem řízení naopak primárně nebyla ochrana vlastnických práv, jelikož judikatura mimo jiné nepřiznávala postavení účastníka řízení vlastníkovi pozemku pod pozemní komunikací a jeho souhlas nevyžadovala. V souladu s § 9 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích přitom stavba dálnice, silnice a místní komunikace není součástí pozemku, takže jeho vlastníkem může být někdo a v praxi tomu tak stále nezřídka je. Stejně tak nebyl účastníkem řízení vlastník případného dalšího pozemku nacházejícího se mezi pozemní komunikaci a připojovanou sousední nemovitostí, byť by se mělo jednat o poměrně úzký pruh, jelikož jinak by ve smyslu § 10 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích nešlo o sjezd či nájezd, nýbrž o účelovou komunikaci.

    Pozici vlastníka sousední nemovitosti příliš neulehčila ani velká novela stavebního zákona účinná od 1. ledna 2013 a pochopitelně tak ani nebyla zamýšlena. Na jednu stranu novelizovaná úprava územního a stavebního řízení, konkrétně § 79 odst. 2 písm. i) ve spojení s § 103 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, již pro sjezdy a nájezdy na pozemní komunikace sloužící k připojení sousední nemovitosti nevyžaduje územní rozhodnutí či územní souhlas ani souhlas stavebního úřadu s provedením ohlášené stavby, k jejichž vydání by mohl být souhlas silničního správního úřadu jako podklad vyžadován. Na druhou stranu však novelizovaný § 129 odst. 1 písm. d) stavebního zákona nově upravuje odstranění stavby nevyžadující žádné rozhodnutí či opatření stavebního úřadu, ale prováděné nebo provedené v rozporu s právními předpisy. Je přitom poměrně pravděpodobné, že za takovou stavbu by stavební úřad označil i sjezd nebo nájezd na místní komunikaci, silnici či dálnici provedený bez povolení silničního správního úřadu. Sjezdy navíc nejsou budovány samoúčelně, nýbrž za účelem zajištění připojení nové stavby na pozemní komunikace. V řízení o jejím umístění přitom může stavební úřad rozhodnutí silničního správního úřadu o povolení připojení požadovat i v případě, že sjezd už (fakticky) existovat bude.

    Závěr

    S ohledem na tyto skutečnosti lze novelizaci zákona o pozemních komunikacích, která mění povahu vyjádření vlastníka pozemní komunikace, jen přivítat. Silniční správní úřad si sice musí stanovisko vlastníka pozemní komunikace vyžádat, toto stanovisko však pro něj není závazné. Musí se s ním pouze náležitě vypořádat jako s každým dalším podkladem pro rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že si má stanovisko vlastníka pozemní komunikace vyžádat, nikoli obstarat, nečinnost vlastníka pozemní komunikace povolení připojení nebrání.

    Nová úprava rovněž nepochybně klade na vyjádření vlastníka pozemní komunikace vyšší nároky. Pokud vlastník chce proti povolení připojení brojit, již mu nestačí prohlásit, že s ním nesouhlasí (nebo na výzvu silničního správního úřadu nereagovat), ale musí svůj nesouhlas náležitě odůvodnit, a to vzhledem k účelu řízení o povolení připojení logicky zejména skutečnostmi souvisejícími s bezpečností a plynulostí provozu na pozemních komunikacích. Bez náležitého odůvodnění nelze stanovisko vlastníka pozemní komunikace posoudit a silniční správní úřad by tedy k němu neměl přihlížet.

    Naopak povaha vyjádření Policie České republiky zůstává fakticky stejná. Namísto souhlasu sice zákon o pozemních komunikacích nově vyžaduje závazné stanovisko ve smyslu § 149 správního řádu, fakticky však zůstává vše při starém. Bez souhlasu (souhlasného závazného stanoviska) Policie České republiky nelze připojení povolit. Případné nesouhlasné (i souhlasné) závazné stanovisko však lze přezkoumat výše uvedenými způsoby. Silniční správní úřad, který se od něj chce odchýlit, rovněž může postupovat podle § 136 odst. 6 správního řádu.

    Vzhledem k tomu, že od účinnosti novely zákona o pozemních komunikacích již uplynul více než rok, lze zmínit i první zkušenosti s aplikací novelizované právní úpravy v praxi, které zatím bohužel nejsou ve všech případech příliš pozitivní. Silniční správní úřady totiž v řadě případů chtějí rozhodnout podle stanoviska vlastníka pozemní komunikace (ostatně v případě místních komunikací jsou podle § 40 odst. 5 písm. b) zákona o pozemních komunikacích jeho orgánem), a tak se jeho stanovisku snaží přičítat účinky obdobné souhlasu podle předchozí právní úpravy. Lze se tedy setkat například s „právním“ názorem, že nepovolení připojení je při nesouhlasném stanovisku vlastníka (i v případě jeho neodůvodnění) pravidlem, jelikož se předpokládá, že má pro nesouhlas objektivní a důležitý důvod, nebo že při nesouhlasném stanovisku by povolení připojení automaticky bylo v rozporu s veřejným zájmem.

    Skutečné prosazení novelizovaného znění právní úpravy povolení připojení sousední nemovitosti k pozemní komunikaci v praxi tak bude nejspíše až na judikatuře správních soudů a vzhledem k délce jimi vedených řízení ještě několik let potrvá.


    Mgr. Jan Pořízek

    Mgr. Jan Pořízek
    ,
    advokát


    Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář, s. r. o.


    Longin Business Center
    Na Rybníčku 1329/5
    120 00 Praha 2

    Tel.:    +420 296 368 350
    Fax:    +420 296 368 351
    e-mail:    law.office@mn-legal.eu


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Jan Pořízek (Mališ Nevrkla Legal)
    13. 6. 2017
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Musíte znovu vybojovat stavební povolení, když vydané územní rozhodnutí zrušil soud?
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Ubytování nezletilých sportovců v hostitelských rodinách
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Právo nájemce na náhradu za převzetí zákaznické základny
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    • 30.05.2025Česká implementace směrnice NIS2 očima právníka i úřadu (online - živé vysílání) - 30.5.2025
    • 03.06.2025Svěřenské fondy a fundace – právní a daňové aspekty dispozic s majetkem a plnění obmyšleným (online - živé vysílání) - 3.6.2025
    • 06.06.2025Judikatura vysokých soudů ke spoluvlastnictví (online - živé vysílání) - 6.6.2025
    • 11.06.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 11.6.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Musíte znovu vybojovat stavební povolení, když vydané územní rozhodnutí zrušil soud?
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, KVĚTEN 2025
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Dědické řízení
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Flexibilní novela zákoníku práce
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku

    Soudní rozhodnutí

    Dílo s nehmotným výsledkem

    Spor o zaplacení ceny za provedení díla není sporem vyplývajícím z práva duševního vlastnictví podle § 9 odst. 2 písm. g) o. s. ř. ani tehdy, pokud se zhotovitel ve smlouvě o dílo...

    Náhrada nemajetkové újmy (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro stanovení náhrady nemajetkové újmy u znásilněné ženy je rozhodující, zda jde („jen“) o zásah do osobnostních práv (zejména svobody rozhodování v sexuálních vztazích a...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Za škodu se v právní teorii i praxi považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou je nutno rozumět takovou...

    Odměna zmocněnce (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhoduje-li soud o stížnosti odsouzeného proti usnesení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů zmocněnkyně poškozené, musí dát zmocněnkyni možnost vyjádřit se k...

    Podání obviněného (exkluzivně pro předplatitele)

    Vyplývá-li z obsahu stížnosti dostatečně zřejmě, že jde o podání samotného obviněného a že manželka, která stížnost podepsala, měla být zmocněna pouze k podpisu, jde sice o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.