Praktická zkouška pracovních dovedností uchazeče o zaměstnání během přijímacího řízení není považována za nelegální práci

Proto mnohdy zaměstnavatelé v rámci přijímacího řízení vyžadují vedle ústního pohovoru také praktickou zkoušku, kterou mají uchazeči o zaměstnání prokázat například svoji zručnost, analytické schopnosti či kvalitu psaného projevu nebo znalost cizího jazyka. Taková zkouška může trvat několik minut nebo i hodin a během tohoto času uchazeč o zaměstnání pro zaměstnavatele vykonává bezplatně práci, aniž by měl se zaměstnavatelem uzavřenou pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Otázkou tedy zůstává, zda výkon práce během praktické zkoušky v rámci příjímacího řízení může být považován za nelegální práci.

Znaky nelegální práce a jednání, které je za nelegální práci považováno ve vztahu k občanům České republiky, najdeme v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, který v § 5 písm. e) bod 1. nelegální prací rozumí „výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah“, přičemž znaky závislé práce vymezuje § 2 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, který říká, že „závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnance, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.“

Ačkoliv dle výše uvedených definic praktická zkouška konaná v rámci přijímacího řízení naplňuje znaky závislé práce a je konaná mimo pracovněprávní vztah, čímž naplňuje rovněž znaky nelegální práce, shoduje se rozhodovací praxe soudů, že pro výkon nelegální práce je rovněž nezbytné naplnit znak soustavnosti výkonu závislé práce, který zákon explicitně neuvádí. Podle závěru Nejvyššího správního soudu lze požadavek soustavnosti výkonu závislé práce dovodit rovněž z gramatického výkladu slovního spojení „práce je vykonávána“ a dále také z toho, že při jednorázové či příležitostné spolupráci se jen těžko vytvoří vztah závislosti mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.[1]

Podle výše uvedeného tedy nelze praktickou zkoušku v rámci pohovoru, která slouží k ověření schopností uchazeče o zaměstnání a která trvá omezeně krátkou dobu, považovat za nelegální práci. V této souvislosti je nutno upozornit, že pojem praktické zkoušky nelze směšovat s výkonem práce „na zkoušku“, kdy zaměstnanec řádně nastoupí do práce a soustavně vykonává práci po dobu jednoho nebo i více dní, aniž je mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřen pracovněprávní vztah a zaměstnanec tak činí bez nároku na mzdu. V tomto případě se jednoznačně jedná o výkon nelegální práce ve smyslu zákona o zaměstnanosti, neboť je zde naplněn nejen znak soustavnosti, ale zejména znak závislosti mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, protože zaměstnanec koná práci v očekávání, že bude následně zaměstnán v řádném pracovněprávním vztahu u tohoto zaměstnavatele, a tento vztah tedy vykazuje jasné znaky závislosti. Za nelegální práci lze označit také praxi některých zaměstnavatelů, kteří pod záminkou ověření schopností uchazeče o zaměstnání v rámci příjímacího pohovoru zadají uchazeči o zaměstnání vypracovat rozsáhlé stanovisko či analýzu problému mnohdy i s návrhem řešení a následně toto stanovisko předloží klientovi jako vlastní práci, za níž obdrží vysokou finanční odměnu. Takové jednání zaměstnavatelů je zcela hrubě v rozporu s dobrými mravy.

Pokud se tedy zaměstnavatel rozhodne zařadit praktickou zkoušku jako součást výběrového řízení vedle ústního pohovoru, lze jen doporučit, aby na možnost konání praktické zkoušky vždy předem uchazeče o zaměstnání upozornil a vysvětlil mu, že se jedná pouze o krátkou, časově omezenou, praktickou zkoušku pro ověření jeho znalostí a schopností, za kterou mu nenáleží odměna. Pokud uchazeč o zaměstnání přijde v průběhu konání praktické zkoušky do kontaktu i s jinými zaměstnanci, měli by i tito být informováni o důvodu jeho přítomnosti na pracovišti. V případě, že zaměstnavatel dodrží veškerá pravidla pro konání praktické zkoušky, může omezit možnost vzniku odpovědnosti za správní delikt pro umožnění výkonu nelegální práce a riziko s tím souvisejících sankcí ze strany příslušných orgánů.




Mgr. Alice Kubíčková, LL.M.,
partnerka



Mgr. Veronika Řezníčková,
advokátní koncipientka


LP Legal, advokátní kancelář, s.r.o.

Žitná 1575/49
110 00  Praha 1

Tel.:    +420 224 240 760
e-mail:    office@lplegal.cz


-----------------------------------
[1] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. února 2014, sp. zn. 6 Ads 46/2013.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz