epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    31. 10. 2022
    ID: 115419upozornění pro uživatele

    Právní aspekty NFT

    V dnešní nejisté době, kdy se společnost stále vypořádává s dozvuky covidové pandemie a nově čelí výzvám, které přinesla válka na Ukrajině, mezi které mimo jiné patří i vysoká inflace, se lidé čím dál více zajímají o alternativní uchovatele hodnoty majetku. Postupným vývojem přes investování do akcií a investičních fondů, se už delší dobu velkému zájmu těší též kryptoměny a nedávné době se do hledáčku dostaly i tzv. NFT.

    Co se skrývá pod zkratkou NFT?

    Zkratka NFT pochází z anglického spojení non-fungible token, tedy doslovně přeloženo jako nezaměnitelný či nenahraditelný 0token. V podstatě se jedná o záznam digitálního umění. Stejně jako tradiční umění, každé původní NFT je originál a může mít pouze, až na některé výjimky, jednoho vlastníka. Konkrétně se NFT vyskytují například v podobě obrazů, hudby, textu, ale například i jako internetové domény. NFT i kryptoměny slouží zejména jako investiční nástroj, nicméně zásadní rozdíl mezi nimi tkví v tom, že kryptoměny jsou volně zastupitelné, vzájemně zaměnitelné a lze je používat jako platidlo stejně jako eura či dolary, neboť mají standardizovanou hodnotu. Díky své jedinečnosti NFT jednoznačně určitelnou hodnotu nemá.

    Právní povaha NFT

    NFT v současné době nepodléhají žádné právní regulaci. To, zda v čase dojde k vytvoření právních předpisů, je otázkou. V mezích české platné právní úpravy lze o NFT uvažovat jako o věci, přesněji řečeno o věci nehmotné dle ustanovení § 496 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Ve smyslu následujících ustanovení občanského zákoníku se jedná o věci movité a nezuživatelné. Podstatnou vlastností NFT je též jejich nedělitelnost. Nárůst popularity NFT se v poslední době promítá do principu jejich nezastupitelnosti, kdy vznikají tzv. frakční NFT. NFT jsou vlastníky rozděleny na několik kusů, což umožňuje více zájemcům o konkrétní NFT nakoupit a vlastnit jeho část. V podstatě jde o nabytí podílu na NFT.

    Reklama
    Novinky v pracovním právu 2023 (online - živé vysílání) - 31.1.2023
    Novinky v pracovním právu 2023 (online - živé vysílání) - 31.1.2023
    31.1.2023 10:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Odborná veřejnost se nyní většinově shoduje na tom, že NFT nelze považovat za cenné papíry. Nabytím vlastnictví k této nehmotné věci nedochází zároveň k nabytí vlastnictví jejího podkladu a práv s ním spojených, nabyvatel získává vlastnické právo pouze k samotnému tokenu, který je uložen v jeho virtuální peněžence. NFT je tedy potvrzením o existenci digitálního vlastnictví určité věci zapsané v kryptopeněžence nabyvatele. Lze si jej tedy představit jako určitou informaci, třeba jako výpis z veřejného seznamu, nebo derivát daného díla. NFT tudíž nenaplňují zákonnou definici cenných papírů ve smyslu ustanovení § 514 občanského zákoníku, jakožto hmotného substrátu, resp. zápisu v příslušné evidenci, s nímž je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze uplatnit ani převést.

    Jak bylo již uvedeno výše, každé nově vytvořené NFT je originál, jehož hodnota se v čase mění. Přestože nejde zabránit kopírování původních NFT, stejně jako není možné zabránit vytváření kopií nebo padělků originálních uměleckých děl, vlastníkem původního tokenu může být jen jedna osoba. Díky existenci NFT v digitálním světě je jednoduché své vlastnické právo prokázat. Převod vlastnického práva je dvoufázový. Titulem pro nabytí vlastnického práva bývá nejčastěji tzv. chytrá smlouva (smart contract), který funguje na bázi počítačového kódu. Smluvní strany vyplní údaje a sjednají podmínky transakce. Když se splní předpoklad předurčený v počítačovém kódu k provedení transakce, např. dojde k připsání ceny za NFT ve prospěch peněženky jeho původce, transakce se zapíše do blockchainu a kupující nabude vlastnické právo k danému NFT, resp. k certifikátu o zápisu prokazujícímu existenci práv k digitální kopii podkladového díla. Zápis tedy funguje jako modus. Zároveň zápis zajišťuje trvalost této transakce, jelikož jakmile k němu jednou dojde, nelze jej v zásadě nikterak modifikovat. Zápis ale neslouží pouze jako neprůstřelný důkaz o nabytí vlastnického práva k NFT, ale zároveň též jako důkaz o původu a originalitě daného tokenu.

    NFT a některé aspekty práva duševního vlastnictví

    NFT je v digitálním světě potvrzením vlastnictví k určitému digitálnímu dílu, přičemž NFT samo o sobě dílem ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, v platném znění, není, jelikož se jedná pouze o odkaz na podkladové dílo, a proto nepožívá právní ochranu dle autorského zákona. Z toho důvodu není možné zamezit vytváření jeho kopií, jako je tomu možné u autorských děl chráněných autorským zákonem. Zároveň nabyvatel koupí NFT nezískává žádná práva k podkladovému dílu ani k jeho digitální podobě, a proto není ani oprávněn uplatňovat autorská práva ve smyslu autorského zákona.

    Nicméně podkladová díla často autorskoprávní ochranu požívají. Při vytváření NFT tedy mohou zejména nastat tři autorskoprávně relevantní situace. Za prvé dojde k vytvoření NFT původcem, který jako zdroj použije své autorské dílo, a tudíž jedná v souladu s autorským zákonem. V druhém případě původce NFT využije volné dílo ve smyslu ustanovení § 28 autorského zákona, ke kterému majetková práva vymezená v ustanovení § 12 a násl. autorského zákona již zanikla. Ve třetí situaci využije tvůrce k vytvoření NFT jako podklad určité dílo, ke kterému autorská práva jiné osoby nadále trvají.

    V případě, že dojde k vytvoření NFT bez souhlasu autora podkladového díla a tvůrce NFT neoprávněně takové dílo užije, pak autorovi podkladového díla trvá ochrana, kterou mu v českém právnímu řádu zaručuje ustanovení § 40 a násl. autorského zákona. Té se může domáhat jednak vůči původci NFT, tak i vůči jeho nabyvateli. Je nutné dodat, že domoci se ochrany v krypto světě nebude, vzhledem k decentralizaci blockchainu, anonymitě uživatelů a neexistující právní regulace, nijak lehké. Nejvhodnějším způsobem, jakým chránit svá práva, je se přímo obrátit na tržiště, na kterém došlo k předmětné transakci s žádostí o odstranění tokenů.

    Nabyvatel NFT jednající v dobré víře v řádné nabytí NFT, který kvůli porušení autorských práv původce NFT nebude moci uplatňovat svá práva k NFT, se bude muset spolehnout na dostatečné ošetření takové situace v samotném smart contractu, případně v transakčních podmínkách tržiště prostřednictvím kterého bylo NFT prodáno.

    Kromě autorského práva může transakcemi s kryptoměnami dojít též k porušení jiných práv duševního vlastnictví, zejména k zásahu do ochranné známky. K newyorskému soudu byla v lednu 2022 podána žaloba společnostmi v koncernu Hermès proti Masonu Rothschildovi, který vytvořil digitální kolekci kabelek, které nazval „METABIRKINS“, přičemž ke každé z nich bylo vytvořeno NFT, které se staly předmětem transakcí. Společnost Hermès, vlastník mezinárodní ochranné známky „BIRKIN“, ve své žalobě mimo jiné uvedla, že vytvořením výše uvedených NFT se Mason Rothschild dopustil porušení průmyslových práv plynoucích z ochranné známky, parazitoval na pověsti a vyvolal nebezpečí záměny. Soudní spor stále probíhá, přičemž je jasné, že ať dopadne jakkoliv, rozsudek bude významným precedentem v této oblasti.[1]

    Dalším aspektem souvisejícím s NFT je výplata licenčních poplatků (royalties), které pro tvůrce NFT znamenají nespornou výhodu. O tu se zasluhuje právě blockchain, na jehož základě celý systém NFT funguje. Tvůrce NFT totiž obdrží licenční poplatek v podstatě za každou transakci jeho NFT. Díky původnímu zápisu v blockchainu jsou veškeré transakce konkrétního NFT jednoduše dohledatelné a licenční poplatky jsou následně připsány do autorovy virtuální peněženky vždy po jejich provedení. Výše licenčních poplatků se odvíjí od smluvních podmínek uvedených ve smart contractu či podmínek tržiště, většinou se pohybují v rozmezí 5–10 % ceny tokenu. Tímto je autorům zaručen trvalý příjem za užívání jejich díla. Nicméně je nutno dodat, že licenční poplatky náleží všem tvůrcům NFT, tudíž i těm, kteří zhotovili NFT neoprávněně.

    Úskalí NFT transakcí

    Největším problémem obchodování s NFT je jejich neukotvenost. Jejich regulace, kromě případných AML omezení, která se na ně vztahují například ve španělských či portugalských zákonech, neexistuje v žádném právním řádu. Ačkoliv se nyní diskutuje o možné právní regulaci NFT a v některých státech se již formuje zákonná úprava, vznikají soudní precedenty či jsou navrhována omezení, nadále zůstává oblast NFT autonomní oblastí. Kvůli neexistujícím pravidlům je tedy na smluvních stranách transakce, aby se dohodly na podmínkách chytré smlouvy. To však zvyšuje pravděpodobnost podvodných a spekulativních jednání ze strany tvůrců NFT vůči důvěřivým nabyvatelům. Tím se rovněž otevírají dveře ke sjednávání nestandardních, pro některé právní řády často neznámých smluvních podmínek.

    Příkladem je případ britského výtvarníka Damiena Hirsta, který v rámci projektu „The Currency“ vytvořil 10 000 obrazů a k nim 10 000 korespondujících NFT. V červenci roku 2021 si mohli zájemci NFT koupit, přičemž měli jeden rok na to se rozhodnout, zda se chtějí stát vlastníky NFT (tokenů), anebo fyzických děl. Druhá verze díla byla nenávratně zničena. Poté, co si zájemci zvolili preferovanou možnost, nabyli k ní nejen vlastnické právo, ale též majetková autorská práva k zaznamenanému dílu, což je v systému common law, na rozdíl od českého právního řádu, možné.[2]

    Právních aspektů a úskalí souvisejících s NFT je možno kvalifikovat více. V některém z dalších článků proto bude zajímavé věnovat se právnímu vztahu NFT a regulačního rámce digitálního obsahu, právům spotřebitelů se zaměřením na NFT nebo například přístupům jednotlivých právních řádů k dané problematice.


    JUDr. Lucie Brostíková, BA
    advokátka
    IP & IT Law Team Leader

     

    Rödl & Partner_logo
     

    Rödl & Partner, advokáti, v.o.s.

    Platnéřská 2  
    110 00  Praha 1

    Tel.: +420 236 163 111
    e-mail: lucie.brostikova@roedl.com

     

    [1]     Jedná se o soudní řízení zahájené dne 14. ledna 2022 u U.S. District Court in the Southern District of New York pod sp. zn. 1:22-cv-00384.

    [2]     V rámci projektu "The Currency“ byla prodána celá tvorba Damiena Hirsta v poměru 5.149 ks fyzických obrazů a 4.851 ks NFT. Dostupné >>> zde.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Lucie Brostíková, BA
    31. 10. 2022
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Místní koeficient daně z nemovitých věcí stanovený v části obce
    • Co říká Finanční správa k dopadu energetické krize na převodní ceny
    • SFDR v kostce: Které povinnosti musíme plnit?
    • Boj s inflací v evropském kontextu
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc listopad 2022
    • Regulace kapitálového trhu: Základní principy
    • K příslušnosti finančního arbitra rozhodovat spory z životního pojištění
    • Výjimka z vyloučení účasti povinného v dražbě v rámci exekučního řízení
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc říjen 2022
    • Bude po současné energetické krizi následovat v České republice rovněž krize dluhová?
    • Samosprávný investiční fond: pojem a licence

    Související produkty

    Online kurzy

    • Kryptoaktiva z pohledu veřejnoprávní regulace
    • Odpovědnost advokáta za (ne)vlastní daňové delikty
    • Účinná lítost – preferované řešení z pohledu Finančnej správy SR
    • Účinná ľútosť: História slovenského unikátu a porovnanie s európskym štandardom
    • Daňové trestné činy
    Lektoři kurzů
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    Ing. Martina Šotníková
    Ing. Martina Šotníková
    Kurzy lektora
    Ing. Roman Burnus
    Ing. Roman Burnus
    Kurzy lektora
    Ing. Alexander Novák, LL.M.
    Ing. Alexander Novák, LL.M.
    Kurzy lektora
    Ing.  Klára Sauerová
    Ing. Klára Sauerová
    Kurzy lektora
    Ing. Miroslav Skopec
    Ing. Miroslav Skopec
    Kurzy lektora
    JUDr. Mgr. Barbora Vlachová, Ph.D.
    JUDr. Mgr. Barbora Vlachová, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • 10 otázek pro ..Filipa Seiferta
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Valorizace limitních příjmů uchazečů o zaměstnání (podpory a výdělku v nekolidujícím zaměstnání) od 1. 1. 2023 a další související změny
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Jak správně napsat pracovní řád
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Odmítnutí poskytnutí informace ve světle Nálezu ÚS sp. zn. IV. ÚS 3208/16
    • Jak správně napsat pracovní řád
    • Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Místní koeficient daně z nemovitých věcí stanovený v části obce
    • Posuzování podřízenosti pohledávky v insolvenčním řízení ve vztahu k ust. § 1938 odst. 1 občanského zákoníku.
    • Kupní cena jako (ne)podstatná náležitost kupní smlouvy o převodu nemovitosti
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Střídavá péče a posuzování některých parametrů ve světle aktuální judikatury Ústavního soudu
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Dvojí řízení trestněprávní povahy

    Podle judikatury ESLP rozhodujícím pro posouzení přípustnosti dvojího řízení trestněprávní povahy ve smyslu zásady ne bis in idem, je test „dostatečně úzké souvislosti v podstatě...

    Náhrada škody

    Ustanovení § 45 zákona o silničním provozu upravuje odstranění vozidel, které představují překážku provozu na pozemních komunikacích, zatímco § 27 odst. 5 zákona o silničním...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle § 24 odst. 6 zákona o pozemních komunikacích vlastník dálnice, silnice, místní komunikace nebo veřejně přístupné účelové komunikace, po níž má být vedena objížďka, je...

    Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)

    Uspokojování restitučních nároků nelze podřadit pod dispozici státu se svým vlastnictvím v rámci soukromoprávního vztahu. Stát v takovém případě nevystupuje jako vlastník, který...

    Oprava rozhodnutí (exkluzivně pro předplatitele)

    Dojde-li v důsledku opravy rozhodnutí ke změně obsahu opravovaného rozhodnutí, a tím i k možnosti prolomení jeho právní moci, bude nezbytné započíst do celkové doby řízení i ten...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.