Předčasné otevření obálky jako důvod, pro nějž nelze pokračovat v zadávacím řízení

(i) postačuje, splňuje-li pouze obálka vlastní řádné označení dle požadavků zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ) a kurýrní obálka nikoliv, eventuálně zda stačí, když svrchní obálka (např. kurýrní služby) splňuje označení podle ZZVZ, avšak do ní vložena obálka jej splňovat nemusí,

(ii) je potřeba, aby byly náležitě označeny obě obálky.

Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 24. 6. 2015 8, č.j. As 32/2014-38, judikoval, byť ve vztahu k předchozí právní úpravě, tj. zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, avšak podle mého názoru jsou jeho závěry aplikovatelné též ve vztahu k ZZVZ, že uchazeč řádně dostojí své povinnosti podat nabídku v řádně uzavřené obálce označené názvem veřejné zakázky, pokud označí alespoň obálku vlastní nabídky, jež vloží do obálky kurýrní. Mám za to, že obdobně uchazeč svou povinnost splní také v případě, označí-li dle zákona kurýrní obálku, v níž se nachází další obálka s nabídkou, která náležitosti označení již nesplňuje.

S nejvyšší pravděpodobností tak postačí, splňuje-li alespoň jedna z obálek (ať už kurýrní či vlastní obálka s nabídkou) označení ve smyslu zákona, a není potřeba, aby byly řádně označeny obě dvě. Opačný přístup by byl nadměrně formalistický a zcela jistě nebyl v zájmu zadavatele. Samozřejmě však nic nebrání zadavateli, aby si požadavky na označování obálek vymezil již v zadávacích podmínkách, přičemž v takovém případě se s těmito podmínkami budou moci uchazeči seznámit již předem a budou muset podle nich postupovat.[1]

Nezřídka se také stává, že při otevírání neoznačené kurýrní obálky, v níž se nachází řádně označena vlastní obálka s nabídkou, v rámci přípravy před oficiálním otevíráním obálek, dojde nedopatřením také k otevření vnitřní označené obálky. V takovém případě dochází k porušení povinnosti neotevřít obálky před uplynutím lhůty pro podání nabídek, přičemž porušení této povinnosti představuje významné porušení zásady transparentnosti. Zadavatel poté, co porušení své povinnosti zjistí, již objektivně nemůže toto pochybení jakkoliv napravit.

Taková událost proto může být posouzena jako důvod hodný zvláštního zřetele, pro nějž nelze na zadavateli dále požadovat, aby z jeho strany bylo pokračováno v zadávacím řízení. Nejvyšší správní soud dovozuje, že „porušení postupu předepsaného zákonem o veřejných zakázkách, které zadavatel sám zjistil a již nemá možnost je napravit, je objektivním důvodem hodným zvláštního zřetele“.[2] Tento incident tak může zakládat důvod pro zrušení zadávacího řízení.

Mgr. Lukáš Dořičák,

advokátní koncipient

[1] Rozsudek ze dne 24. 6. 2015 8, č.j. As 32/2014-38

[2] Tamtéž.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz