Převody majetku v jednočlenné společnosti s ručením omezeným na společníka

Povaha jednočlenné společnosti s sebou přináší jistá specifika, která u společností o dvou či více společnících nenalezneme. Jedním z těchto specifik je i úprava uzavření smlouvy mezi společností a jediným jejím společníkem, jestliže zároveň jedná jejím jménem. Jde přitom o záležitost, která není v praxi neobvyklá.

Je vůbec možné, aby jediná osoba v postavení jednatele společnosti a zároveň jejího jediného společníka jednala v téže věci jak sama za sebe, tak i jménem společnosti jako její statutární orgán?

Odpověď na tuto otázku dává ustanovení § 132 odst. 3 obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.). Jak vyplývá z jeho znění, smlouvy uzavřené mezi společností a jediným společníkem této společnosti, pokud tento společník jedná rovněž jménem společnosti, musejí mít formu notářského zápisu nebo písemnou formu a listina musí být podepsána před orgánem pověřeným legalizací.

Jak ale tomuto pravidlu rozumět a jaký dopad má uvedený zákonný požadavek pro praxi?

Předně je třeba říci, že obchodní zákoník umožňuje, aby jménem jednočlenné společnosti jednal a uzavíral s ní jménem svým i jejím smlouvy její jediný společník v postavení jednatele. Jedná se tak vlastně o neomezené jednání společníka jménem společnosti. 

V případě, že se jediný společník jako jednatel společnosti rozhodne uzavřít mezi sebou a společností nějakou smlouvu (např. smlouvu kupní, darovací apod.), stanoví zákon přísný požadavek na její formu. Každá taková smlouva totiž musí být uzavřena buď písemně nebo přímo ve formě notářského zápisu. (tj. „před notářem“). 

Dalším formálním požadavkem, který komentované zákonné ustanovení přináší, je pak nutnost podpisu smlouvy před orgánem pověřeným legalizací. Tento požadavek se logicky uplatní pouze u smluv, které nemají formu notářského zápisu. Legalizací se rozumí úřední ověření podpisu a provádí ji kromě notáře i např. krajský úřad či obecní úřad s rozšířenou působností. Nutno ovšem upozornit, že smlouvu je třeba podepsat až  na místě, tedy přímo před příslušným pracovníkem provádějícím legalizaci podpisu. Nestačí pouhé uznání podpisu na smlouvě za vlastní.

Závěrem je vhodné se krátce zmínit i o problému s tímto úzce souvisejícím. Tímto je míněno tzv. opatření proti konfliktu zájmů upravené v ustanovení § 196a obchodního zákoníku. Jeho dikce se použije i pro účely společnosti s ručením omezeným.

V této souvislosti jistě stojí za to upozornit zejména na odstavec třetí zmíněného zákonného ustanovení. Pro účely tohoto článku je především nutné poukázat na to, že pokud společnost (nebo jí ovládaná osoba) nabývá majetek od jednatele za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny jejího základního kapitálu (tj. u řady společností s ručením omezeným za úplatu – zpravidla kupní cenu -  již ve výši 20.000,- Kč a více), případně na něj majetek této hodnoty převádí, musí být hodnota dotčeného majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Další související zákonný požadavek, tj. aby tento převod majetku, jestliže k němu dojde do 3 let od vzniku společnosti, schválila valná hromada, postrádá s ohledem na zvláštnosti jednočlenné společnosti zamýšlenou kontrolní funkci. To proto, že v případě jednočlenné společnosti se valná hromada nekoná a její působnost vykonává přímo její jediný společník. Ten by tak fakticky dával souhlas sám sobě.